Mateus 26
Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs VC
1 Yesu ánáŋá nɔ́kɔ́ bɛtɔŋ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛnkɛm, arɛm ntá baghɔkɔ́ bhi bɛ,
1 — ausente —
2 “Bǎrɨ́ŋɨ́ bɛ́ ndǔ manywɔp apay ɛchɔŋ, Ɛpǎ Nɛkɨŋɨ ɛbho. Chɔŋ mánti Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm ntá bǒmpap abha, mánkɛ́m mɛ mango ndǔ ɛkotákátí.”
2 Ye know that after two days the passover takes place, and the Son of man is delivered up to be crucified.
3 Mpok yɔ, bǒbati bachiǎkap Mandɛm nɛ bǒbati ɛtɔk báchɛm amɛm sɛnta Mǔngo bachiǎkap Mandɛm. Mǔngo wu aka nnyɛ́n bɛ Káyfas.
3 Then the chief priests and the elders of the people were gathered together to the palace of the high priest who was called Caiaphas,
4 Báchɛ́m arɛ́ baka ɛyɔŋ ɛ́mɔt bɛ mánkɛ́m Yesu bhɛ́sɛ́ bhɛ́sɛ́ mángwáy.
4 and took counsel together in order that they might seize Jesus by subtlety and kill him;
5 Kɛ bághɔ́ bɛ́ ɛbhɨkɨ rɨ bɛ mánkɛ́m yi mpok ɛpa. Bárɨ́ŋɨ́ nyaka bɛ́ mbák mánkɛ́m yi mpok ɛpa, bo bágʉɛ́p ɛsɔŋɔri amɛm ɛtɔk.
5 but they said, Not in the feast, that there be not a tumult among the people.
6 Mpok Yesu áchí ɛtɔk Bɛ́tani, abhak amɛm ɛkɛt Símun. Símun wu anáŋ ame nyaka ɛbhaŋákwa.
6 — ausente —
7 Ɛnɛ́ Yesu ányìɛ nɛnyíɛ́ arɛ́, ngɔrɛ́ amɔt arɔk ntá yi nɛ bawɛrɛ́riɛp amɛn áré ya nkáp amɛm mɔɛ́nyɨŋɨ́fú. Bághókó nyaka mɔ́kpɛ́mɛ́ wu nɛ ɛnyǔ ntay ɛnɛn bábhɨ̀ŋɨ bɛ alabásta. Ngɔrɛ́ wu atwɔ́ nɛ bawɛrɛ́ mɔ, atɛmti anti Yesu.
7 a woman, having an alabaster flask of very precious ointment, came to him and poured it out upon his head as he lay at table.
8 Kɛ baghɔk Yesu bághɔ́ nɔ́kɔ́ nɔ́, batɨ ábé bhɔ amɛm, bábho bɛrɛm nɛ batɨ bɛ, “Ndaká yí ngɔrɛ́ nɛ áré chɔŋti bawɛrɛ́riɛp amɛn ɛnyunɛ́?
8 But the disciples seeing it became indignant, saying, To what end {was} this waste?
9 Bákway mbʉ bɛti mɔ ndǔ bɛyǎ nkáp, mánsɔt nkáp wu mánchyɛ ntá bachɛ́bhɛ́bho”.
9 for this might have been sold for much and been given to the poor.
10 Yesu arɨŋɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ bɔ bárɛ̀m. Ɛ́kʉ́ arɛm bɛ, “Ndaká yí bǎsɔŋɔri ngɔrɛ́ nɛ? Akʉ ɛrɨ́tí ɛnyɨŋ ntá ya.
10 But Jesus knowing {it} said to them, Why do ye trouble the woman? for she has wrought a good work toward me.
11 Bachɛ́bhɛ́bho báchí nɛ bhe mpoknkɛm, kɛ mpú bhak chɔŋ nɛ bhe mpoknkɛm.
11 For ye have the poor always with you, but me ye have not always.
12 Atɛ́mtí mɛ́ bawɛrɛ́riɛp amɛn amʉɛt bɛ bákɛ́pɛrɛ fyɛ́ mɛ bawɛt amʉɛt kɛ mámbɛmɛ mɛ.
12 For in pouring out this ointment on my body, she has done it for my burying.
13 Dɨŋɨ́ ká bɛ, yɛ̌ntɨkɨ ɛbhak ɛnɛ bo bághàti Mbok Ndɨ́ndɨ́ fá amɨk, chɔŋ mángati ɛnyɨŋ ɛnɛ ngɔrɛ́ nɛ ákʉ́ nkwɔ, nɛ ɛyɔ ɛ́nkʉ bɛ́ bákɛ́ ghɔkɔntɨk yi.”
13 Verily I say to you, Wheresoever these glad tidings may be preached in the whole world, that also which this {woman} has done shall be spoken of for a memorial of her.
14 Ɛ́tárɛ́ nɔ́kɔ́, ngɔk Yesu amɔt anɛ áká nnyɛ́n bɛ Júdas Iskariɔt afʉɛ́t arɔk ntá bǒbati bachiǎkap Mandɛm
14 — ausente —
15 abhɛ́p bhɔ bɛ, “Chɔŋ mǎnchyɛ mɛ yi mbák nkwák be mǎnkɛ́m yi?” Bápay nkáp silbha bɛbhɔ́k ɛsǎ nsɛm byo bachyɛ yi.
15 and said, What are ye willing to give me, and *I* will deliver him up to you? And they appointed to him thirty pieces of silver.
16 Bɛ́bhó mpok yɔ, Júdas abho bɛ́yáŋ mbi bɛkwak bɔ mánkɛ́m Yesu.
16 And from that time he sought a good opportunity that he might deliver him up.
17 Nywɔp Ɛpǎ Brɛt anɛ kɛbhɔŋ yís yɔ, baghɔk Yesu bárɔ́k ntá yi bábhɛ́p yi bɛ, “Ɛta, sɛ́ndɔ́k sɛ́ntóŋtí ɛbhak ɛnɛ ɔ́nyìɛ Ɛpǎ Nɛkɨŋɨ fá?”
17 — ausente —
18 Yesu arɛm bɛ, “Dɔ́k ká afɔ ɛtɔk ɛgho, chɔŋ mǎngɔ́ mmǔ fú. Nɛghɔ́ bǎghɔ́ yí, ghatí ká yi bɛ Ntɔŋ arɛm bɛ mpok akway, nɛ yi abhɔŋ mɛnyiɛ nɛnyíɛ́ Ɛpǎ Nɛkɨŋɨ amɛm ɛkɛt ɛyɛ nɛ baghɔkɔ́ bhi”.
18 And he said, Go into the city unto such a one, and say to him, The Teacher says, My time is near, I will keep the passover in thy house with my disciples.
19 Baghɔk Yesu bárɔ́k bakʉ ntoŋti mbɔ ɛnyǔ yi aghati bhɔ.
19 And the disciples did as Jesus had directed them, and they prepared the passover.
20 Ɛ́gháká nɔ́kɔ́ beku, Yesu arɔk achɔkɔ mɛnyiɛ nɛnyíɛ́ nɛ baghɔkɔ́ bhi bati byo nɛ apay.
20 And when the evening was come he lay down at table with the twelve.
21 Ɛnɛ́ mányìɛ̀ nɛnyíɛ́, Yesu arɛm bɛ, “Dɨŋɨ́ ká bɛ, chɔŋ mmu ywɛka amɔt anti mɛ”.
21 And as they were eating he said, Verily I say to you, that one of you shall deliver me up.
22 Ɛ́tɔ́k baghɔk Yesu tontó, babho bɛbhɛp yi amɔt amɔt bɛ, “Acha, chi mɛ kɛ?”
22 And being exceedingly grieved they began to say to him, each of them, Is it *I*, Lord?
23 Yesu akɛmɛ bɛ, “Mmǔ ywɛka amɔt anɛ ásɛbhɛ awɔ ywi amɛm ɛkpʉrɛ́ nɛnyiɛ nɛ mɛ ǎti chɔŋ mɛ.
23 But he answering said, He that dips his hand with me in the dish, *he* it is who shall deliver me up.
24 Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm, nchí rɔ́ŋɔ́rɔŋ mbɔ ɛnyǔ básɨ́ŋɨ́ ɛ̌ti ya, kɛ chɔŋ ɛ́mbɛ́p ntá mmu anɛ áti mɛ ɛ́ncha! Mbɔ bábhɨ́kɨ́ bhe yi, mbʉ ɛ́rɨ́ ntá yi ɛcha!”
24 The Son of man goes indeed, according as it is written concerning him, but woe to that man by whom the Son of man is delivered up; it were good for that man if he had not been born.
25 Júdas mmu abhɔŋɔ bɛti Yesu arɛm bɛ, “Ɛta, chi mɛ kɛ?” Yesu akɛmɛ bɛ, “Ɛ́chí mbɔ ɛnyǔ ɔ́rɛ́mɛ́.”
25 And Judas, who delivered him up, answering said, Is it *I*, Rabbi? He says to him, *Thou* hast said.
26 Ɛnɛ́ mányìɛ̀ nɛnyíɛ́, Yesu asɔt ɛkpɔkɔ́ brɛt, achyɛ bakak ntá Mandɛm. Abho bɛ́bɔ́kɔ́ti anchyɛ nɔkɔ ntá baghɔkɔ́ bhi, andɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Sɔt ka, nyiɛ́. Nɛ́ chi mmʉɛ́t ɛya.”
26 — ausente —
27 Asɔt yɛ amokó mmɛm, áchyɛ nɔ́kɔ́ bakak ntá Mandɛm, abho bɛchyɛ ntá yap, andɛm nɔkɔ bɛ, “Sɔt ka nyu, bě mankɛm.
27 And having taken {the} cup and given thanks, he gave {it} to them, saying, Drink ye all of it.
28 Nɛ́ chi manoŋ ma. Ǎkʉ nku anɛ Mandɛm ányú nɛ bǒbhi ántéé. Bákʉ manoŋ ma arɔŋ amɨk bɛ́ Mandɛm ámfóŋórí bɛbʉ́ bɛyǎ bho.
28 For this is my blood, that of the {new} covenant, that shed for many for remission of sins.
29 Nchí ghati bhe bɛ mpú pɛrɛ nyu mmɛ́m amɛn, kpátɛ ɛwak ɛnɛ mɛ̌nyú mmɛ̌m bakɔ nɛ bhe ndǔ nɛbhʉɛt bɛchɔkɔ Ɛtaya”.
29 But I say to you, that I will not at all drink henceforth of this fruit of the vine, until that day when I drink it new with you in the kingdom of my Father.
30 Ndǔ ngwɛnti, Yesu nɛ baghɔkɔ́ bhi bákwáy nɛkwáy báchyɛ́ Mandɛm bakak. Báfú yɛ bákó amfay Njiɛ Mɛnɔk Ólif.
30 Depois do canto dos Salmos, dirigiram-se eles para o monte das Oliveiras.
31 Bágháká nɔ́kɔ́ ndǔ Njiɛ Mɛnɔk Ólif, Yesu aghati bhɔ bɛ, “Nkúbhɛ́ bɛti ɛbhɛn ɛchɔŋ, chɔŋ bě mankɛm mǎmfɛrɛ ntí nɛ mɛ mbɔnyunɛ Ɛkáti Mandɛm ɛ́rɛ̀m bɛ, ‘Mandɛm ǎdɛp chɔŋ mbabhɛri bághɔ́ŋɔmɛ́n angʉɛp amɨk, nkwɔ́ bághɔ́ŋɔmɛ́n ántaka ɛbhɨ.
31 Disse-lhes então Jesus: Esta noite serei para todos vós uma ocasião de queda; porque está escrito: Ferirei o pastor, e as ovelhas do rebanho serão dispersadas {Zc 13,7}.
32 Kɛ Mandɛm ánáŋ ánkʉ́ mpɛ́tnsɛm ndǔ nɛpɛ́m, chɔŋ njambɨ atú Gálili, mǎntɛmɛri mɛ arɛ́.’”
32 Mas, depois da minha Ressurreição, eu vos precederei na Galiléia.
33 Píta arɛm bɛ, “Yɛ̌ bǒ mankɛm mámbʉ́ɛ́ wɔ, mɛ, mpú bʉɛ́!”
33 Pedro interveio: Mesmo que sejas para todos uma ocasião de queda, para mim jamais o serás.
34 Yesu aghati Píta bɛ, “Nchí ghati wɔ bɛ, nkɔk apɛrɛ́ kok nkúbhɛ́ bɛti ɛbhɛn, chɔŋ ɔ́ndɛm ndɔŋ ɛ́rát bɛ ɔbhɨkɨ rɨŋɨ mɛ.”
34 Disse-lhe Jesus: Em verdade te digo: nesta noite mesma, antes que o galo cante, três vezes me negarás.
35 Yɛ̌ nɔ́, Píta arɛm bɛ, “Yɛ̌ chí nɛwú, chɔŋ ngu nɛ wɔ. Mpú bʉɛ wɔ.” Baghɔk Yesu báchák mankɛm bárɛ́m chí ɛnyumɔt.
35 Respondeu-lhe Pedro: Mesmo que seja necessário morrer contigo, jamais te negarei! E todos os outros discípulos diziam-lhe o mesmo.
36 Yesu arɔk yɛ nɛbhʉɛt anɛ bábhɨ̀ŋɨ bɛ Gɛtsɛ́mani nɛ baghɔkɔ́ bhi. Arɛ́, aghati bhɔ bɛ, “Chɔkɔ́ ká fá, mɛ̌tɛn mmʉɛt ambɨ ndu mɛnɨkmʉɛt.”
36 Retirou-se Jesus com eles para um lugar chamado Getsêmani e disse-lhes: Assentai-vos aqui, enquanto eu vou ali orar.
37 Árɛ́m nɔ́kɔ́ nɔ́, asɔt Píta nɛ bɔ̌ Sɛbɛdi bati apay, arɔk nɛ bhɔ. Arɔp nsónso nɛ bɛyǎ basɛ́mɛ́ antɨ.
37 E, tomando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu, começou a entristecer-se e a angustiar-se.
38 Aghati bɔPíta bɛ, “Basɛ́mɛ́ ajwi mɛ antɨ mbɔ bɛ ǎway mɛ way. Chɔkɔ́ ká fá, mǎmbak pě nɛ mɛ.”
38 Disse-lhes, então: Minha alma está triste até a morte. Ficai aqui e vigiai comigo.
39 Arɔ bhɔ atɛ́n mmʉɛt ambɨ mandú. Akwɛn nɛ bɛsí amɨk, abho mɛnɨkmʉɛt bɛ, “Ɛtaya! Kʉ nkɔ́p ɛsɔŋɔri ɛnɛ ámfʉɛ́t mɛ ansɛm ntí, mbák mbi achi bɛkʉ nɔ. Kɛ ɛ́kɛ́ bhák mbɔ ɛnyǔ mɛ̌yáŋ, ɛ́mbák chi mbɔ ɛnyǔ ɔ́yàŋ.”
39 Adiantou-se um pouco e, prostrando-se com a face por terra, assim rezou: Meu Pai, se é possível, afasta de mim este cálice! Todavia não se faça o que eu quero, mas sim o que tu queres.
40 Afate yɛ, apɛtnsɛm ntá baghɔkɔ́ bhi abhɛn bati arat. Aghɔ bhɔ ndu bábhʉrɛ kɛnɔ́. Abhɛ́p Píta bɛ, “Bǎpú kwáy bɛ́chɔ́kɔ pě nɛ mɛ ndǔ nɛŋɔkɔ́ nywɔp nɛ́mɔ́t-ɛ?
40 Foi ter então com os discípulos e os encontrou dormindo. E disse a Pedro: Então não pudestes vigiar uma hora comigo...
41 Bák ká pě, mǎnɨk nɔkɔ mmʉɛt, bɛ́ nɛmɔ nɛ́kɛ́ dɛp be amɨk. Bǎbhɔŋ ntɨ, kɛ mmʉɛt apu bhe.”
41 Vigiai e orai para que não entreis em tentação. O espírito está pronto, mas a carne é fraca.
42 Yesu apɛt arɔk are nɨkmʉɛt bɛ, “Ɛtaya! Mbák nkɔ́p ɛsɔŋɔri anɛ apú kway bɛfʉɛt mɛ ansɛm ntí, nká bɛ́ ɛ́mfákárí mbɔ ɛnyu ɔ́yàŋ.”
42 Afastou-se pela segunda vez e orou, dizendo: Meu Pai, se não é possível que este cálice passe sem que eu o beba, faça-se a tua vontade!
43 Yesu apɛtnsɛm ndɔŋ ɛnɛ ɛjwi ɛpay, aghɔ́ baghɔkɔ́ bhi ndǔ bábhʉ̀rɛ kɛnɔ́. Bápú kwáy nyaka bɛ́chɔ́kɔ pě ndǔ kɛnɔ́ kɛ́jwí bɔ amɨ́k.
43 Voltou ainda e os encontrou novamente dormindo, porque seus olhos estavam pesados.
44 Arɔ bhɔ arɔk ndɔŋ anɛ ajwi ɛ́rát are nɨkmʉɛt ɛnyumɔt mbɔ ndɔŋ ɛnɛ́ mbɨ ɛpay.
44 Deixou-os e foi orar pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Yesu apɛt yɛ nsɛm ntá baghɔkɔ́ bhi bhɔ bati arat, aghɔ́ ndu bábhʉ̀rɛ kɛnɔ́. Abhɛ́p bhɔ́ bɛ, “Bǎbhʉɛ́t bɛbhʉrɛ kɛnɔ́? Bǎbhʉɛ́t bɛ́ywěmʉrɛ? Mpok akway anɛ bátì Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm ntá bǒ bɛbʉ́.
45 Voltou então para os seus discípulos e disse-lhes: Dormi agora e repousai! Chegou a hora: o Filho do Homem vai ser entregue nas mãos dos pecadores...
46 Faté ká sɛ́ndɔ́k, ghɔ́ ká, mmǔ anɛ áti mɛ ndǔ átwɔ̀.”
46 Levantai-vos, vamos! Aquele que me trai está perto daqui.
47 Ɛnɛ́ Yesu abhʉɛ́t bɛrɛm nɔ nɛ baghɔkɔ́ bhi, ngɔ̌k aywi amɔt ndǔ abhɛn bati byo nɛ apay anɛ aka nnyɛ́n bɛ Júdas, achwɔp nɛ bɛyǎ bho. Bǒ bhɔ bábhák nɛ bɔ akparɛnja nɛ nkɨ́k amɔ. Bǒbati bachiǎkap nɛ bǒbati ɛtɔk kɛ̌ bátó nyaka bhɔ.
47 Jesus ainda falava, quando veio Judas, um dos Doze, e com ele uma multidão de gente armada de espadas e cacetes, enviada pelos príncipes dos sacerdotes e pelos anciãos do povo.
48 Júdas anáŋ ayámbɨ achyɛ́ nyaka bhɔ ɛrɨŋ ɛnɛ ɛ́kwák bɔ́ mándɨŋɨ Yesu. Akʉ nɔ́, ndǔ ághátí bhɔ́ bɛ, “Mmu anɛ mɛ̌bhɛnɛ chɔŋ, chí yi. Kɛ́m ká yi!”
48 O traidor combinara com eles este sinal: Aquele que eu beijar, é ele. Prendei-o!
49 Júdas áchwɔ́bhɛ́ nɔ́kɔ́, afʉɛ́t téé, abhɛnɛ Yesu arɛm bɛ, “Ntɔŋ!” Abhɛnɛ yi.
49 Aproximou-se imediatamente de Jesus e disse: Salve, Mestre. E beijou-o.
50 Yesu arɛm bɛ, “Mmʉɛrɛ wa, dɔ́k ambɨ, ɛnyɨŋ ɛnɛ ɔ́twɔ́ bɛkʉ, kʉ yɔ́.” Tɛ́mté wu, bǒ abhɛn Júdas átwɔ́ nɛ bhɔ bárɔ́k téé bákɛ́m Yesu bábáyti.
50 Disse-lhe Jesus: É, então, para isso que vens aqui? Em seguida, adiantaram-se eles e lançaram mão em Jesus para prendê-lo.
51 Bákɛ́m nɔ́kɔ́ Yesu, mmu amɔt anɛ áchí nɛ yi, agwɔp akparɛnja ywi akpɔ́t atú nsɛm Mǔngo bachiǎkap Mandɛm chwát agʉɛp amɨk.
51 Mas um dos companheiros de Jesus desembainhou a espada e feriu um servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha.
52 Yesu aghati mmu ywi wu bɛ, “Kɛmɛ́ akparɛnja ywɛ amɛm kɛ́nkwɔ́p. Mmu anɛ ánù nɛnu nɛ akparɛnja, ǎgu nɛwú akparɛnja.
52 Jesus, no entanto, lhe disse: Embainha tua espada, porque todos aqueles que usarem da espada, pela espada morrerão.
53 Ɔbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ bɛ́ mɛ̌kwáy mɛnɨkmʉɛt nta Ɛtaya antó mɛ tɛ́mté bɔángɛl mánja máncha nka byo nɛ ɛpay, mántwɔ́ mánu ntá ya?
53 Crês tu que não posso invocar meu Pai e ele não me enviaria imediatamente mais de doze legiões de anjos?
54 Kɛ mbák nkʉ nɔ, ná ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛchi amɛm Ɛkáti Mandɛm ɛ́fú tɛtɛp?”
54 Mas como se cumpririam então as Escrituras, segundo as quais é preciso que seja assim?
55 Yesu abhɛ́p yɛ bɛyǎ bǒbhɔ bɛ, “Bǎtwɔ bɛkɛm mɛ nɛ bɔakparɛnja nɛ nkɨ́k mbɔ bɛ nchí ngɛ́bhɛ́ ntantaŋ? Yɛ̌ntɨkɨ ɛwak, nchí chɔkɔ ɛkɛrákap Mandɛm, ntɔŋ nɔkɔ bho mɛnyɨŋ ɛ̌ti Mandɛm, bǎrɔ nyaka kɛkɛ́m mɛ?
55 Depois, voltando-se para a turba, falou: Saístes armados de espadas e porretes para prender-me, como se eu fosse um malfeitor. Entretanto, todos os dias estava eu sentado entre vós ensinando no templo e não me prendestes.
56 Kɛ dɨŋɨ́ ká bɛ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛnkɛm bɛ́fàkari chi bɛ mɛnyɨŋ ɛbhɛn barɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ Mandɛm básɨ́ŋɨ́ mɛ́mfú tɛtɛp.” Afɔ̌ kɛ̌ baghɔkɔ́ bhi bárɔ́ yi bábʉɛ́.
56 Mas tudo isto aconteceu porque era necessário que se cumprissem os oráculos dos profetas. Então os discípulos o abandonaram e fugiram.
57 Bo abhɛn bákɛ́mɛ́ Yesu, básɔ́t yi barɔk ndǔ ɛkɛt Káyfas, Mǔngo bachiǎkap Mandɛm. Batɔŋ-ɛbhé Mandɛm nɛ bǒbati ɛtɔk báchɛ́mɛ́ nyaka arɛ.
57 Os que haviam prendido Jesus levaram-no à casa do sumo sacerdote Caifás, onde estavam reunidos os escribas e os anciãos do povo.
58 Ndu bárɔ̀ŋ arɛ, Píta are koŋo bhɔ tɛ ansɛm, kpát aghaka ndǔ sɛnta Mǔngo bachiǎkap Mandɛm. Achwe arɛ́, arɔk achɔkɔ nɛ bo abhɛn bábhàbhɛri sɛnta wu, anoŋ nɔkɔ bɛghɔ ɛnyɨŋ ɛnɛ bákʉ̀ chɔŋ ntá Yesu.
58 Pedro seguia-o de longe, até o pátio do sumo sacerdote. Entrou e sentou-se junto aos criados para ver como terminaria aquilo.
59 Bǒbati bachiǎkap Mandɛm nɛ bǒ ɛchɛmɛ́ bataŋá manyé bachak mankɛm báré yaŋ bǒ abhɛn bákway bɛbhat Yesu barak amʉɛt ɛnyu ɛnɛ́ bɔ́ bábhɔŋ mbi bɛway yi.
59 Enquanto isso, os príncipes dos sacerdotes e todo o conselho procuravam um falso testemunho contra Jesus, a fim de o levarem à morte.
60 Kɛ bákɛ bhɔŋ yɛ̌ mbi. Bɛyǎ bho báfú báré sénse amʉɛt Yesu, kɛ yɛ̌ mmú kɛrɛm ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛ́kway bɛkʉ bɛ mángwáy yi. Ɛ́tárɛ́ nɔ́kɔ́, bo bati apay báfú báté bɛsí bataŋá manyé,
60 Mas não o conseguiram, embora se apresentassem muitas falsas testemunhas.
61 bárɛm bɛ, “Yí wu arɛm bɛ ǎkwáy mɛmokoti ɛkɛrákap Mandɛm ampɛt ante yɔ́ ndǔ manywɔp arat.”
61 Por fim, apresentaram-se duas testemunhas, que disseram: Este homem disse: Posso destruir o templo de Deus e reedificá-lo em três dias.
62 Mǔngo bachiǎkap afate arɛm ntá Yesu bɛ, “Ɔbhɨ́kɨ́ bhɔ́ŋ yɛ̌nyɨŋ bɛkɛmɛ ndǔ mɛnyɨŋ ɛbhɛn bǒbhɛn bárɛ̀m bɛ ɔkʉ?”
62 Levantou-se o sumo sacerdote e lhe perguntou: Nada tens a responder ao que essa gente depõe contra ti?
63 Yɛ̌ nɔ́, Yesu achɔkɔ kpák, akɛ rɛm yɛ̌nyɨŋ. Mǔngo bachiǎkap Mandɛm arɛm bɛ, “Ndǔ nnyɛ́n Mandɛm anɛ achi nɛpɛ́m mpoknkɛm, ghatí bhɛsɛ́ tɛtɛp mbák wɔ kɛ ɔ́chí Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò, Mmɔ Mandɛm.”
63 Jesus, no entanto, permanecia calado. Disse-lhe o sumo sacerdote: Por Deus vivo, conjuro-te que nos digas se és o Cristo, o Filho de Deus?
64 Yesu akɛmɛ bɛ, “Ɛ́chí mbɔ ɛnyǔ ɔ́rɛ́mɛ́. Kɛ dɨŋɨ́ ká bɛ́ mpok átwɔ̀ anɛ bǎghɔ chɔŋ Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm, chɔkɔ ndǔ ɛnɔkɔ́ kɛfɔ, ɛbhe awɔ́nɛm Mandɛm bɛtaŋ mɛnkɛm. Chɔŋ mǎngɔ ndǔ Mmu anɛ áfú amfay átwɔ̀ amɛm nɛbháŋ.”
64 Jesus respondeu: Sim. Além disso, eu vos declaro que vereis doravante o Filho do Homem sentar-se à direita do Todo-poderoso, e voltar sobre as nuvens do céu.
65 Mǔngo bachiǎkap Mandɛm ághókó nɔ́kɔ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ Yesu árɛ́mɛ́, akɛ́m nkú yi adak ndu bɛtɔŋ bɛběntɨ bhi. Akók bɛ́, “Akʉ tɛ anáŋá! Ǎyɛnti mmʉɛt nɛ Mandɛm! Sɛ́pɛ́t sɛ́yàŋ batísiɛ́ mántwɔ́ mándɛ́m ɛnyɨŋ ɛnɛ yi ákʉ́ ndaká yí? Bě mankɛm bǎghok ndǔ yí áyɛ̀nti mmʉɛt nɛ Mandɛm!
65 A estas palavras, o sumo sacerdote rasgou suas vestes, exclamando: Que necessidade temos ainda de testemunhas? Acabastes de ouvir a blasfêmia!
66 Bǎrɛm bɛ yi?” Bákɛ́mɛ bɛ, “Abhɔŋ bɛ́gu!”
66 Qual o vosso parecer? Eles responderam: Merece a morte!
67 Bábhó bɛ́pa yi batiɛ́ bɛsí, mándɛpti nɔkɔ. Báchák mánchyɛ nɔkɔ yi nsáp.
67 Cuspiram-lhe então na face, bateram-lhe com os punhos e deram-lhe tapas,
68 Bákʉ́ nɔ́kɔ́ nɔ́, mándɛm nɔkɔ bɛ, “Ndɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ Mandɛm, Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò, ghati bhɛsɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm akʉ wɔ ɔ́rɨ́ŋɨ́. Ghatí bhɛsɛ! Agha ádɛ́bhɛ́ nɔ́ wɔ?”
68 dizendo: Adivinha, ó Cristo: quem te bateu?
69 Mpok yɔ, Píta abhak nɛfí, amɛm sɛnta chɔ́kɔ́. Ngɔrɛ́ anɛ achi mmɔ̌-bɛtɨk Mǔngo bachiǎkap Mandɛm arɔk ntá yi arɛm bɛ, “Wɔ nkwɔ́ ɔchí nyaka nɛ Yesu mmu Gálili wu.”
69 Enquanto isso, Pedro estava sentado no pátio. Aproximou-se dele uma das servas, dizendo: Também tu estavas com Jesus, o Galileu.
70 Kɛ Píta ataŋa bɛsí bǒ abhɛn bachi arɛ mankɛm bɛ, “Mbɨ́kɨ́ rɨŋɨ mbɔ̌ŋ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɔ́rɛ̀m nɔ.”
70 Mas ele negou publicamente, nestes termos: Não sei o que dizes.
71 Ɛ́tárɛ́ nɔ́kɔ́, áfú arɔk anyǔbhá ɛnɛ́ sɛnta. Arɛ́, mmɔ̌-bɛtɨk Mǔngo bachiǎkap Mandɛm achák, ághɔ́ nɔ́kɔ́ yi arɛm ntá bo abhɛn bachi arɛ́ téé bɛ, “Tánkwǎnɛ achí nyaka nkwɔ nɛ Yesu mmǔ Násárɛt wu.” Mmɔ̌ bɛtɨk anɛfú wu nkwɔ abhak chi ngɔrɛ́.
71 Dirigia-se ele para a porta, a fim de sair, quando outra criada o viu e disse aos que lá estavam: Este homem também estava com Jesus de Nazaré.
72 Píta apɛt ataŋa, kpát, ayɨkɨ bɛ, “Mandɛm arɨŋɨ, mbɨ́kɨ́ rɨŋɨ mɔ́nkwǎ wu.”
72 Pedro, pela segunda vez, negou com juramento: Eu nem conheço tal homem.
73 Ɛ́bhɨ́kɨ́ tat, bo abhɛn bachi arɛ téé bákókósi mmʉɛt nɛ Píta barɛm bɛ, “Nsé apu arɛ, wɔ nkwɔ́ ɔchí mmǔ amɔt ndǔ nkwɔ bho Yesu mmǔ atú Gálili wu. Ɛyɔŋɔ́nyu yɛ ɛ́ti wɔ.”
73 Pouco depois, os que ali estavam aproximaram-se de Pedro e disseram: Sim, tu és daqueles; teu modo de falar te dá a conhecer.
74 Ndɔŋ anɛ, Píta arɛm bɛ, “Mandɛm ántɛ́msí mɛ mbák mɛ̌sè chi nsé! Mbɨ́kɨ́ rɨŋɨ mbɔ̌ŋ mmu wu!” Tɛ́mté wu, nnɛ́m nkɔk akók.
74 Pedro então começou a fazer imprecações, jurando que nem sequer conhecia tal homem. E, neste momento, cantou o galo.
75 Píta atɨk ɛnyɨŋ ɛnɛ Yesu ághátí nyaka yi bɛ, “Nkɔk apɛrɛ́ kók, chɔŋ ɔ́ndɛm ndɔŋ ɛ́rát bɛ ɔbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ mɛ.” Afú nɛfí, adi kɛbhɔ, nɛ bɛyǎ basɛ́mɛ́ antɨ.
75 Pedro recordou-se do que Jesus lhe dissera: Antes que o galo cante, negar-me-ás três vezes. E saindo, chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.