Mateus 26
Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs NTLH
1 Yesu ánáŋá nɔ́kɔ́ bɛtɔŋ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛnkɛm, arɛm ntá baghɔkɔ́ bhi bɛ,
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 “Bǎrɨ́ŋɨ́ bɛ́ ndǔ manywɔp apay ɛchɔŋ, Ɛpǎ Nɛkɨŋɨ ɛbho. Chɔŋ mánti Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm ntá bǒmpap abha, mánkɛ́m mɛ mango ndǔ ɛkotákátí.”
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Mpok yɔ, bǒbati bachiǎkap Mandɛm nɛ bǒbati ɛtɔk báchɛm amɛm sɛnta Mǔngo bachiǎkap Mandɛm. Mǔngo wu aka nnyɛ́n bɛ Káyfas.
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 Báchɛ́m arɛ́ baka ɛyɔŋ ɛ́mɔt bɛ mánkɛ́m Yesu bhɛ́sɛ́ bhɛ́sɛ́ mángwáy.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Kɛ bághɔ́ bɛ́ ɛbhɨkɨ rɨ bɛ mánkɛ́m yi mpok ɛpa. Bárɨ́ŋɨ́ nyaka bɛ́ mbák mánkɛ́m yi mpok ɛpa, bo bágʉɛ́p ɛsɔŋɔri amɛm ɛtɔk.
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Mpok Yesu áchí ɛtɔk Bɛ́tani, abhak amɛm ɛkɛt Símun. Símun wu anáŋ ame nyaka ɛbhaŋákwa.
6 — ausente —
7 Ɛnɛ́ Yesu ányìɛ nɛnyíɛ́ arɛ́, ngɔrɛ́ amɔt arɔk ntá yi nɛ bawɛrɛ́riɛp amɛn áré ya nkáp amɛm mɔɛ́nyɨŋɨ́fú. Bághókó nyaka mɔ́kpɛ́mɛ́ wu nɛ ɛnyǔ ntay ɛnɛn bábhɨ̀ŋɨ bɛ alabásta. Ngɔrɛ́ wu atwɔ́ nɛ bawɛrɛ́ mɔ, atɛmti anti Yesu.
7 — ausente —
8 Kɛ baghɔk Yesu bághɔ́ nɔ́kɔ́ nɔ́, batɨ ábé bhɔ amɛm, bábho bɛrɛm nɛ batɨ bɛ, “Ndaká yí ngɔrɛ́ nɛ áré chɔŋti bawɛrɛ́riɛp amɛn ɛnyunɛ́?
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 Bákway mbʉ bɛti mɔ ndǔ bɛyǎ nkáp, mánsɔt nkáp wu mánchyɛ ntá bachɛ́bhɛ́bho”.
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Yesu arɨŋɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ bɔ bárɛ̀m. Ɛ́kʉ́ arɛm bɛ, “Ndaká yí bǎsɔŋɔri ngɔrɛ́ nɛ? Akʉ ɛrɨ́tí ɛnyɨŋ ntá ya.
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Bachɛ́bhɛ́bho báchí nɛ bhe mpoknkɛm, kɛ mpú bhak chɔŋ nɛ bhe mpoknkɛm.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 Atɛ́mtí mɛ́ bawɛrɛ́riɛp amɛn amʉɛt bɛ bákɛ́pɛrɛ fyɛ́ mɛ bawɛt amʉɛt kɛ mámbɛmɛ mɛ.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 Dɨŋɨ́ ká bɛ, yɛ̌ntɨkɨ ɛbhak ɛnɛ bo bághàti Mbok Ndɨ́ndɨ́ fá amɨk, chɔŋ mángati ɛnyɨŋ ɛnɛ ngɔrɛ́ nɛ ákʉ́ nkwɔ, nɛ ɛyɔ ɛ́nkʉ bɛ́ bákɛ́ ghɔkɔntɨk yi.”
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Ɛ́tárɛ́ nɔ́kɔ́, ngɔk Yesu amɔt anɛ áká nnyɛ́n bɛ Júdas Iskariɔt afʉɛ́t arɔk ntá bǒbati bachiǎkap Mandɛm
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 abhɛ́p bhɔ bɛ, “Chɔŋ mǎnchyɛ mɛ yi mbák nkwák be mǎnkɛ́m yi?” Bápay nkáp silbha bɛbhɔ́k ɛsǎ nsɛm byo bachyɛ yi.
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 Bɛ́bhó mpok yɔ, Júdas abho bɛ́yáŋ mbi bɛkwak bɔ mánkɛ́m Yesu.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 Nywɔp Ɛpǎ Brɛt anɛ kɛbhɔŋ yís yɔ, baghɔk Yesu bárɔ́k ntá yi bábhɛ́p yi bɛ, “Ɛta, sɛ́ndɔ́k sɛ́ntóŋtí ɛbhak ɛnɛ ɔ́nyìɛ Ɛpǎ Nɛkɨŋɨ fá?”
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Yesu arɛm bɛ, “Dɔ́k ká afɔ ɛtɔk ɛgho, chɔŋ mǎngɔ́ mmǔ fú. Nɛghɔ́ bǎghɔ́ yí, ghatí ká yi bɛ Ntɔŋ arɛm bɛ mpok akway, nɛ yi abhɔŋ mɛnyiɛ nɛnyíɛ́ Ɛpǎ Nɛkɨŋɨ amɛm ɛkɛt ɛyɛ nɛ baghɔkɔ́ bhi”.
18 Ele respondeu:
19 Baghɔk Yesu bárɔ́k bakʉ ntoŋti mbɔ ɛnyǔ yi aghati bhɔ.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Ɛ́gháká nɔ́kɔ́ beku, Yesu arɔk achɔkɔ mɛnyiɛ nɛnyíɛ́ nɛ baghɔkɔ́ bhi bati byo nɛ apay.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Ɛnɛ́ mányìɛ̀ nɛnyíɛ́, Yesu arɛm bɛ, “Dɨŋɨ́ ká bɛ, chɔŋ mmu ywɛka amɔt anti mɛ”.
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Ɛ́tɔ́k baghɔk Yesu tontó, babho bɛbhɛp yi amɔt amɔt bɛ, “Acha, chi mɛ kɛ?”
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 Yesu akɛmɛ bɛ, “Mmǔ ywɛka amɔt anɛ ásɛbhɛ awɔ ywi amɛm ɛkpʉrɛ́ nɛnyiɛ nɛ mɛ ǎti chɔŋ mɛ.
23 Jesus respondeu:
24 Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm, nchí rɔ́ŋɔ́rɔŋ mbɔ ɛnyǔ básɨ́ŋɨ́ ɛ̌ti ya, kɛ chɔŋ ɛ́mbɛ́p ntá mmu anɛ áti mɛ ɛ́ncha! Mbɔ bábhɨ́kɨ́ bhe yi, mbʉ ɛ́rɨ́ ntá yi ɛcha!”
24 Pois o
25 Júdas mmu abhɔŋɔ bɛti Yesu arɛm bɛ, “Ɛta, chi mɛ kɛ?” Yesu akɛmɛ bɛ, “Ɛ́chí mbɔ ɛnyǔ ɔ́rɛ́mɛ́.”
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Ɛnɛ́ mányìɛ̀ nɛnyíɛ́, Yesu asɔt ɛkpɔkɔ́ brɛt, achyɛ bakak ntá Mandɛm. Abho bɛ́bɔ́kɔ́ti anchyɛ nɔkɔ ntá baghɔkɔ́ bhi, andɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Sɔt ka, nyiɛ́. Nɛ́ chi mmʉɛ́t ɛya.”
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Asɔt yɛ amokó mmɛm, áchyɛ nɔ́kɔ́ bakak ntá Mandɛm, abho bɛchyɛ ntá yap, andɛm nɔkɔ bɛ, “Sɔt ka nyu, bě mankɛm.
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 Nɛ́ chi manoŋ ma. Ǎkʉ nku anɛ Mandɛm ányú nɛ bǒbhi ántéé. Bákʉ manoŋ ma arɔŋ amɨk bɛ́ Mandɛm ámfóŋórí bɛbʉ́ bɛyǎ bho.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 Nchí ghati bhe bɛ mpú pɛrɛ nyu mmɛ́m amɛn, kpátɛ ɛwak ɛnɛ mɛ̌nyú mmɛ̌m bakɔ nɛ bhe ndǔ nɛbhʉɛt bɛchɔkɔ Ɛtaya”.
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Ndǔ ngwɛnti, Yesu nɛ baghɔkɔ́ bhi bákwáy nɛkwáy báchyɛ́ Mandɛm bakak. Báfú yɛ bákó amfay Njiɛ Mɛnɔk Ólif.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Bágháká nɔ́kɔ́ ndǔ Njiɛ Mɛnɔk Ólif, Yesu aghati bhɔ bɛ, “Nkúbhɛ́ bɛti ɛbhɛn ɛchɔŋ, chɔŋ bě mankɛm mǎmfɛrɛ ntí nɛ mɛ mbɔnyunɛ Ɛkáti Mandɛm ɛ́rɛ̀m bɛ, ‘Mandɛm ǎdɛp chɔŋ mbabhɛri bághɔ́ŋɔmɛ́n angʉɛp amɨk, nkwɔ́ bághɔ́ŋɔmɛ́n ántaka ɛbhɨ.
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Kɛ Mandɛm ánáŋ ánkʉ́ mpɛ́tnsɛm ndǔ nɛpɛ́m, chɔŋ njambɨ atú Gálili, mǎntɛmɛri mɛ arɛ́.’”
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Píta arɛm bɛ, “Yɛ̌ bǒ mankɛm mámbʉ́ɛ́ wɔ, mɛ, mpú bʉɛ́!”
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Yesu aghati Píta bɛ, “Nchí ghati wɔ bɛ, nkɔk apɛrɛ́ kok nkúbhɛ́ bɛti ɛbhɛn, chɔŋ ɔ́ndɛm ndɔŋ ɛ́rát bɛ ɔbhɨkɨ rɨŋɨ mɛ.”
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Yɛ̌ nɔ́, Píta arɛm bɛ, “Yɛ̌ chí nɛwú, chɔŋ ngu nɛ wɔ. Mpú bʉɛ wɔ.” Baghɔk Yesu báchák mankɛm bárɛ́m chí ɛnyumɔt.
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Yesu arɔk yɛ nɛbhʉɛt anɛ bábhɨ̀ŋɨ bɛ Gɛtsɛ́mani nɛ baghɔkɔ́ bhi. Arɛ́, aghati bhɔ bɛ, “Chɔkɔ́ ká fá, mɛ̌tɛn mmʉɛt ambɨ ndu mɛnɨkmʉɛt.”
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Árɛ́m nɔ́kɔ́ nɔ́, asɔt Píta nɛ bɔ̌ Sɛbɛdi bati apay, arɔk nɛ bhɔ. Arɔp nsónso nɛ bɛyǎ basɛ́mɛ́ antɨ.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Aghati bɔPíta bɛ, “Basɛ́mɛ́ ajwi mɛ antɨ mbɔ bɛ ǎway mɛ way. Chɔkɔ́ ká fá, mǎmbak pě nɛ mɛ.”
38 e disse a eles:
39 Arɔ bhɔ atɛ́n mmʉɛt ambɨ mandú. Akwɛn nɛ bɛsí amɨk, abho mɛnɨkmʉɛt bɛ, “Ɛtaya! Kʉ nkɔ́p ɛsɔŋɔri ɛnɛ ámfʉɛ́t mɛ ansɛm ntí, mbák mbi achi bɛkʉ nɔ. Kɛ ɛ́kɛ́ bhák mbɔ ɛnyǔ mɛ̌yáŋ, ɛ́mbák chi mbɔ ɛnyǔ ɔ́yàŋ.”
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Afate yɛ, apɛtnsɛm ntá baghɔkɔ́ bhi abhɛn bati arat. Aghɔ bhɔ ndu bábhʉrɛ kɛnɔ́. Abhɛ́p Píta bɛ, “Bǎpú kwáy bɛ́chɔ́kɔ pě nɛ mɛ ndǔ nɛŋɔkɔ́ nywɔp nɛ́mɔ́t-ɛ?
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 Bák ká pě, mǎnɨk nɔkɔ mmʉɛt, bɛ́ nɛmɔ nɛ́kɛ́ dɛp be amɨk. Bǎbhɔŋ ntɨ, kɛ mmʉɛt apu bhe.”
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Yesu apɛt arɔk are nɨkmʉɛt bɛ, “Ɛtaya! Mbák nkɔ́p ɛsɔŋɔri anɛ apú kway bɛfʉɛt mɛ ansɛm ntí, nká bɛ́ ɛ́mfákárí mbɔ ɛnyu ɔ́yàŋ.”
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Yesu apɛtnsɛm ndɔŋ ɛnɛ ɛjwi ɛpay, aghɔ́ baghɔkɔ́ bhi ndǔ bábhʉ̀rɛ kɛnɔ́. Bápú kwáy nyaka bɛ́chɔ́kɔ pě ndǔ kɛnɔ́ kɛ́jwí bɔ amɨ́k.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 Arɔ bhɔ arɔk ndɔŋ anɛ ajwi ɛ́rát are nɨkmʉɛt ɛnyumɔt mbɔ ndɔŋ ɛnɛ́ mbɨ ɛpay.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Yesu apɛt yɛ nsɛm ntá baghɔkɔ́ bhi bhɔ bati arat, aghɔ́ ndu bábhʉ̀rɛ kɛnɔ́. Abhɛ́p bhɔ́ bɛ, “Bǎbhʉɛ́t bɛbhʉrɛ kɛnɔ́? Bǎbhʉɛ́t bɛ́ywěmʉrɛ? Mpok akway anɛ bátì Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm ntá bǒ bɛbʉ́.
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 Faté ká sɛ́ndɔ́k, ghɔ́ ká, mmǔ anɛ áti mɛ ndǔ átwɔ̀.”
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Ɛnɛ́ Yesu abhʉɛ́t bɛrɛm nɔ nɛ baghɔkɔ́ bhi, ngɔ̌k aywi amɔt ndǔ abhɛn bati byo nɛ apay anɛ aka nnyɛ́n bɛ Júdas, achwɔp nɛ bɛyǎ bho. Bǒ bhɔ bábhák nɛ bɔ akparɛnja nɛ nkɨ́k amɔ. Bǒbati bachiǎkap nɛ bǒbati ɛtɔk kɛ̌ bátó nyaka bhɔ.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Júdas anáŋ ayámbɨ achyɛ́ nyaka bhɔ ɛrɨŋ ɛnɛ ɛ́kwák bɔ́ mándɨŋɨ Yesu. Akʉ nɔ́, ndǔ ághátí bhɔ́ bɛ, “Mmu anɛ mɛ̌bhɛnɛ chɔŋ, chí yi. Kɛ́m ká yi!”
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Júdas áchwɔ́bhɛ́ nɔ́kɔ́, afʉɛ́t téé, abhɛnɛ Yesu arɛm bɛ, “Ntɔŋ!” Abhɛnɛ yi.
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Yesu arɛm bɛ, “Mmʉɛrɛ wa, dɔ́k ambɨ, ɛnyɨŋ ɛnɛ ɔ́twɔ́ bɛkʉ, kʉ yɔ́.” Tɛ́mté wu, bǒ abhɛn Júdas átwɔ́ nɛ bhɔ bárɔ́k téé bákɛ́m Yesu bábáyti.
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Bákɛ́m nɔ́kɔ́ Yesu, mmu amɔt anɛ áchí nɛ yi, agwɔp akparɛnja ywi akpɔ́t atú nsɛm Mǔngo bachiǎkap Mandɛm chwát agʉɛp amɨk.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Yesu aghati mmu ywi wu bɛ, “Kɛmɛ́ akparɛnja ywɛ amɛm kɛ́nkwɔ́p. Mmu anɛ ánù nɛnu nɛ akparɛnja, ǎgu nɛwú akparɛnja.
52 Aí Jesus disse:
53 Ɔbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ bɛ́ mɛ̌kwáy mɛnɨkmʉɛt nta Ɛtaya antó mɛ tɛ́mté bɔángɛl mánja máncha nka byo nɛ ɛpay, mántwɔ́ mánu ntá ya?
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Kɛ mbák nkʉ nɔ, ná ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛchi amɛm Ɛkáti Mandɛm ɛ́fú tɛtɛp?”
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Yesu abhɛ́p yɛ bɛyǎ bǒbhɔ bɛ, “Bǎtwɔ bɛkɛm mɛ nɛ bɔakparɛnja nɛ nkɨ́k mbɔ bɛ nchí ngɛ́bhɛ́ ntantaŋ? Yɛ̌ntɨkɨ ɛwak, nchí chɔkɔ ɛkɛrákap Mandɛm, ntɔŋ nɔkɔ bho mɛnyɨŋ ɛ̌ti Mandɛm, bǎrɔ nyaka kɛkɛ́m mɛ?
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Kɛ dɨŋɨ́ ká bɛ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛnkɛm bɛ́fàkari chi bɛ mɛnyɨŋ ɛbhɛn barɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ Mandɛm básɨ́ŋɨ́ mɛ́mfú tɛtɛp.” Afɔ̌ kɛ̌ baghɔkɔ́ bhi bárɔ́ yi bábʉɛ́.
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Bo abhɛn bákɛ́mɛ́ Yesu, básɔ́t yi barɔk ndǔ ɛkɛt Káyfas, Mǔngo bachiǎkap Mandɛm. Batɔŋ-ɛbhé Mandɛm nɛ bǒbati ɛtɔk báchɛ́mɛ́ nyaka arɛ.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Ndu bárɔ̀ŋ arɛ, Píta are koŋo bhɔ tɛ ansɛm, kpát aghaka ndǔ sɛnta Mǔngo bachiǎkap Mandɛm. Achwe arɛ́, arɔk achɔkɔ nɛ bo abhɛn bábhàbhɛri sɛnta wu, anoŋ nɔkɔ bɛghɔ ɛnyɨŋ ɛnɛ bákʉ̀ chɔŋ ntá Yesu.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Bǒbati bachiǎkap Mandɛm nɛ bǒ ɛchɛmɛ́ bataŋá manyé bachak mankɛm báré yaŋ bǒ abhɛn bákway bɛbhat Yesu barak amʉɛt ɛnyu ɛnɛ́ bɔ́ bábhɔŋ mbi bɛway yi.
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 Kɛ bákɛ bhɔŋ yɛ̌ mbi. Bɛyǎ bho báfú báré sénse amʉɛt Yesu, kɛ yɛ̌ mmú kɛrɛm ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛ́kway bɛkʉ bɛ mángwáy yi. Ɛ́tárɛ́ nɔ́kɔ́, bo bati apay báfú báté bɛsí bataŋá manyé,
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 bárɛm bɛ, “Yí wu arɛm bɛ ǎkwáy mɛmokoti ɛkɛrákap Mandɛm ampɛt ante yɔ́ ndǔ manywɔp arat.”
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Mǔngo bachiǎkap afate arɛm ntá Yesu bɛ, “Ɔbhɨ́kɨ́ bhɔ́ŋ yɛ̌nyɨŋ bɛkɛmɛ ndǔ mɛnyɨŋ ɛbhɛn bǒbhɛn bárɛ̀m bɛ ɔkʉ?”
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Yɛ̌ nɔ́, Yesu achɔkɔ kpák, akɛ rɛm yɛ̌nyɨŋ. Mǔngo bachiǎkap Mandɛm arɛm bɛ, “Ndǔ nnyɛ́n Mandɛm anɛ achi nɛpɛ́m mpoknkɛm, ghatí bhɛsɛ́ tɛtɛp mbák wɔ kɛ ɔ́chí Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò, Mmɔ Mandɛm.”
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Yesu akɛmɛ bɛ, “Ɛ́chí mbɔ ɛnyǔ ɔ́rɛ́mɛ́. Kɛ dɨŋɨ́ ká bɛ́ mpok átwɔ̀ anɛ bǎghɔ chɔŋ Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm, chɔkɔ ndǔ ɛnɔkɔ́ kɛfɔ, ɛbhe awɔ́nɛm Mandɛm bɛtaŋ mɛnkɛm. Chɔŋ mǎngɔ ndǔ Mmu anɛ áfú amfay átwɔ̀ amɛm nɛbháŋ.”
64 Jesus respondeu:
65 Mǔngo bachiǎkap Mandɛm ághókó nɔ́kɔ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ Yesu árɛ́mɛ́, akɛ́m nkú yi adak ndu bɛtɔŋ bɛběntɨ bhi. Akók bɛ́, “Akʉ tɛ anáŋá! Ǎyɛnti mmʉɛt nɛ Mandɛm! Sɛ́pɛ́t sɛ́yàŋ batísiɛ́ mántwɔ́ mándɛ́m ɛnyɨŋ ɛnɛ yi ákʉ́ ndaká yí? Bě mankɛm bǎghok ndǔ yí áyɛ̀nti mmʉɛt nɛ Mandɛm!
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 Bǎrɛm bɛ yi?” Bákɛ́mɛ bɛ, “Abhɔŋ bɛ́gu!”
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Bábhó bɛ́pa yi batiɛ́ bɛsí, mándɛpti nɔkɔ. Báchák mánchyɛ nɔkɔ yi nsáp.
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 Bákʉ́ nɔ́kɔ́ nɔ́, mándɛm nɔkɔ bɛ, “Ndɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ Mandɛm, Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò, ghati bhɛsɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm akʉ wɔ ɔ́rɨ́ŋɨ́. Ghatí bhɛsɛ! Agha ádɛ́bhɛ́ nɔ́ wɔ?”
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Mpok yɔ, Píta abhak nɛfí, amɛm sɛnta chɔ́kɔ́. Ngɔrɛ́ anɛ achi mmɔ̌-bɛtɨk Mǔngo bachiǎkap Mandɛm arɔk ntá yi arɛm bɛ, “Wɔ nkwɔ́ ɔchí nyaka nɛ Yesu mmu Gálili wu.”
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Kɛ Píta ataŋa bɛsí bǒ abhɛn bachi arɛ mankɛm bɛ, “Mbɨ́kɨ́ rɨŋɨ mbɔ̌ŋ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɔ́rɛ̀m nɔ.”
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Ɛ́tárɛ́ nɔ́kɔ́, áfú arɔk anyǔbhá ɛnɛ́ sɛnta. Arɛ́, mmɔ̌-bɛtɨk Mǔngo bachiǎkap Mandɛm achák, ághɔ́ nɔ́kɔ́ yi arɛm ntá bo abhɛn bachi arɛ́ téé bɛ, “Tánkwǎnɛ achí nyaka nkwɔ nɛ Yesu mmǔ Násárɛt wu.” Mmɔ̌ bɛtɨk anɛfú wu nkwɔ abhak chi ngɔrɛ́.
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Píta apɛt ataŋa, kpát, ayɨkɨ bɛ, “Mandɛm arɨŋɨ, mbɨ́kɨ́ rɨŋɨ mɔ́nkwǎ wu.”
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 Ɛ́bhɨ́kɨ́ tat, bo abhɛn bachi arɛ téé bákókósi mmʉɛt nɛ Píta barɛm bɛ, “Nsé apu arɛ, wɔ nkwɔ́ ɔchí mmǔ amɔt ndǔ nkwɔ bho Yesu mmǔ atú Gálili wu. Ɛyɔŋɔ́nyu yɛ ɛ́ti wɔ.”
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Ndɔŋ anɛ, Píta arɛm bɛ, “Mandɛm ántɛ́msí mɛ mbák mɛ̌sè chi nsé! Mbɨ́kɨ́ rɨŋɨ mbɔ̌ŋ mmu wu!” Tɛ́mté wu, nnɛ́m nkɔk akók.
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Píta atɨk ɛnyɨŋ ɛnɛ Yesu ághátí nyaka yi bɛ, “Nkɔk apɛrɛ́ kók, chɔŋ ɔ́ndɛm ndɔŋ ɛ́rát bɛ ɔbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ mɛ.” Afú nɛfí, adi kɛbhɔ, nɛ bɛyǎ basɛ́mɛ́ antɨ.
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.