Mateus 25

Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Yesu atɛ́m nɛkay ɛnɛn bɛ, “Nywɔp Mandɛm átwɔ̀ bɛbhak Mfɔ bǒbhi, mɛnyɨŋ bɛ́bhak mbɔ ɛnyǔ ɛchi ndǔ nɛkǎy baghɔsɔ́ŋ bati byo abhɛn básɔ́rɛ́ nyaka bɛrɔ́ŋɔ́ ɛbhap, barɔk bɛtɛmɛri mbǎyngɔrɛ́ amɔt.
1 Jesus disse:
2 Bati atay bábhɔ́ŋ kɛ́ŋwáŋ, báchák bati atay bábhák ɛchɨŋti.
2 Cinco eram sem juízo, e cinco eram ajuizadas.
3 Abhɛn ɛchɨŋti bápɔ́kɔ bɛrɔ́ŋɔ́ bhap, kɛ bɔ́ kɛpɔkɔ bawɛt mánkɛ́m amʉɛt.
3 As moças sem juízo pegaram as suas lamparinas, mas não levaram óleo de reserva.
4 Kɛ abhɛn kɛ́ŋwáŋ bápɔ́kɔ́ nɔ́kɔ́ ɛbhap bɛrɔ́ŋɔ́, bápɔ́kɔ mɛnyɨŋ bawɛt nkwɔ bákɛ́m amʉɛt.
4 As ajuizadas levaram vasilhas com óleo para as suas lamparinas.
5 Ɛ́fákari bɛ mbǎyngɔrɛ́ anɛ bɔ mankɛm mánòŋ abhɨkɨ twɔ́ áyák. Ɛ́kʉ́ bábhó mɛmɔk kɛnɔ́, kpát bákwɛ́n kɛnɔ́.
5 Como o noivo estava demorando, as dez moças começaram a cochilar e pegaram no sono.
6 Ɛ́gháká nɔ́kɔ́ nɛ́ntɨ́bhɛti, mmǔ amɔt abho bɛbɨk andɛm nɔkɔ bɛ, ‘Ghók ká, mbǎyngɔrɛ́ wu atɛwú átwɔ̀! Twɔ́ ká sɛnsyɛpti yi!’
6 — À meia-noite se ouviu este grito: “O noivo está chegando! Venham se encontrar com ele!”
7 Baghɔsɔŋ bhɔ mankɛm bácháyti, maŋɛmɛ, yɛ̌ntɨkɨ mmu wap abho bɛ́kósi nnɨk-ɛrɔ́ŋɔ́ ywi.
7 — Então as dez moças acordaram e acenderam as suas lamparinas.
8 Abhɛn ɛchɨŋti bati atay babho bɛrɛm ntá abhɛn kɛ́ŋwáŋ bɛ, ‘Kwak ka bhɛsɛ nɛ mbɔ bawɛt ɛrɔ́ŋɔ́. Ɛbhɛsɛ́ bɛrɔ́ŋɔ́ bɛ́twɔ̀ nɛmɛ.’
8 Aí as moças sem juízo disseram às outras: “Deem um pouco de óleo para nós, pois as nossas lamparinas estão se apagando.”
9 Kɛ abhɛn kɛ́ŋwáŋ bákɛ́mɛ bɛ, ‘Ngufú bawɛt amɛn sɛ́bhɔ́ŋɔ́ apu kway chɔŋ bhɛsɛ nɛ bhe. Dɔ́k ká ntá batǐ bawɛt mǎnku amɛka bawɛt.’
9 — “De jeito nenhum”, responderam as moças ajuizadas. “O óleo que nós temos não dá para nós e para vocês. Se vocês querem óleo, vão comprar!”
10 Kɛ bárɔ́ŋ nɔ́kɔ́ bɛku amap bawɛt, mbǎyngɔrɛ́ achwɔp, asɔt abhɛn bati atay, abhɛn ɛbhap bɛrɔ́ŋɔ́ bɛ́dù, achwe amɛm ɛpǎ nɛbhay nɛ bhɔ́. Bakʉ̌-bɛtɨk báya nɛkok batiɛp.
10 — Então as moças sem juízo saíram para comprar óleo, e, enquanto estavam fora, o noivo chegou. As cinco moças que estavam com as lamparinas prontas entraram com ele para a festa do casamento, e a porta foi trancada.
11 Ɛ́bhɨ́kɨ́ tat, baghɔsɔ́ŋ abhɛn báfú bɛku bawɛt bápɛtnsɛm, báte nɛfí, babho bɛdɛp nɛkok, mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, ‘Ɛta, Ɛta, dɛm mánɛ́nɛ́ bhɛsɛ mbǐnywɔp’.
11 — Mais tarde as outras chegaram e começaram a gritar: “Senhor, senhor, nos deixe entrar!”
12 Kɛ mbǎyngɔrɛ́ akɛmɛ bhɔ chi bɛ, ‘Dɨŋɨ́ ká bɛ mbɨ́kɨ́ rɨŋɨ bhe!’”
12 — O noivo respondeu: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eu não sei quem são vocês!”
13 Yesu ánáŋá nɔ́kɔ́ bɛ́tɛ́m nɛkay ɛnɛn, arɛm bɛ, “Bák yɛ ka pě, mbɔnyunɛ bǎbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ mpok anɛ Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm nchí twɔ.”
13 E Jesus terminou, dizendo:
14 Yesu atɛ́m nɛkay ɛnɛ́nɛ́fú bɛ, “Mpok Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm nchí twɔ, mɛnyɨŋ bɛ́bhak mbɔ ɛnyu ɛ́fákárí nyaka nɛ mmu amɔt nɛ bakʉ̌ bɛtɨk abhi. Nywɔp nɛ́mɔ́t, achyɛ nkáp bɛ mándɔp mánkɔ nɔkɔ ɛsiɛ́ nɛ wu.
14 Jesus continuou:
15 Arɔ bhɔ nkáp bɛkoŋo ɛnyǔ yɛ̌ntɨkɨ mmu wap ákwày bɛkʉ nɛ aywi nkáp. Achyɛ amɔt bɛbhǎ nkáp bɛtay. Achyɛ achák bɛbhǎ nkáp bɛpay. Achyɛ anɛfu ɛbhǎ nkáp ɛ́mɔt. Afa yɛ arɔk nɛkɔ.
15 E lhes deu dinheiro de acordo com a capacidade de cada um: ao primeiro deu quinhentas moedas de ouro; ao segundo deu duzentas; e ao terceiro deu cem. Então foi viajar.
16 Bárɔ́bhɛ́ nɔ́kɔ́, mǔbɛtɨk anɛ yí áchyɛ́ bɛbhǎ nkáp bɛtay abho bɛkɔ ɛsiɛ nɛ wu tɛ́mté. Ɛ́bhɨ́kɨ́ tat, abhɔ́ŋ nsáy bɛbhǎ nkáp bɛ́chák bɛtay.
16 O empregado que tinha recebido quinhentas moedas saiu logo, fez negócios com o dinheiro e conseguiu outras quinhentas.
17 Anɛ bɛbhǎ nkáp bɛ́páy akʉ ɛnyumɔt, abhɔ́ŋ nsáy bɛbha bɛpay.
17 Do mesmo modo, o que havia recebido duzentas moedas conseguiu outras duzentas.
18 Kɛ nkʉbɛtɨk anɛ ɛbhǎ nkáp ɛ́mɔt, ásɔ́rɛ́ nɔ́kɔ́ aywi nkáp, arɔk atɛ́m chí mbok amɨk abhɛsɛ ɛbhǎ nkáp ɛyɔ arɛ.
18 Mas o que tinha recebido cem moedas saiu, fez um buraco na terra e escondeu o dinheiro do patrão.
19 Chi-bɛtɨk, átát nɔ́kɔ́ ndǔ nɛkɔ ɛnɛn yi árɔ́ŋɔ́, apɛtnsɛm, abhɨŋɨ bakʉ̌ bɛtɨk bɛ mántwɔ́, yɛ̌ntɨkɨ mmu wap andɛm ɛnyǔ yi akʉ nɛ aywǐ nkáp.
19 — Depois de muito tempo, o patrão voltou e fez um acerto de contas com eles.
20 Anɛ bɛbhǎ nkáp bɛtay atwɔ́ nɛ bɛbha byó, arɛm bɛ, ‘Ɛta, ɔchyɛ́ nyaka mɛ bɛbhǎ nkáp bɛtay bɛ nkɔ ɛsiɛ nɛ wu. Nnu kpát bɛbha bɛ́chák bɛ́tay bɛ́ko amfay.’
20 O empregado que havia recebido quinhentas moedas chegou e entregou mais quinhentas, dizendo: “O senhor me deu quinhentas moedas. Veja! Aqui estão mais quinhentas que consegui ganhar.”
21 Chi-bɛtɨk akaka yi tontó arɛm bɛ, ‘Ɔkʉ sayri! Ɔchí ɛrɨ́tí mǔbɛtɨk nɛ ɔchí mmu tɛtɛp. Ɔtɔ̌ŋ ndǔ mandú nkáp bɛ ɔchí mmu tɛtɛp. Nɛ́nɛ, chɔŋ nchyɛ́ wɔ bɛtaŋ amfay bɛyǎ mɛnyɨŋ. Twɔ́ sɛ́nkʉ́ maŋák!’
21 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
22 Anɛ bɛbhǎ nkáp bɛpay atwɔ́ nɛ mɛnwi arɛm bɛ, ‘Ɛta, ɔchyɛ́ nyaka mɛ bɛbhǎ nkáp bɛpay. Nnu kpát bɛchak bɛpay bɛko amfay’.
22 — Então o empregado que havia recebido duzentas moedas chegou e disse: “O senhor me deu duzentas moedas. Veja! Aqui estão mais duzentas que consegui ganhar.”
23 Chi-bɛtɨk akaka yí tontó arɛm bɛ, ‘Ɔkʉ sayri! Ɔchí ɛrɨ́tí mǔbɛtɨk nɛ ɔchí mmǔ tɛtɛp. Ɔtɔ̌ŋ ndǔ mandú nkáp bɛ́ ɔchí mmǔ tɛtɛp. Nɛ́nɛ, chɔŋ nchyɛ́ wɔ bɛtaŋ amfay bɛyǎ mɛnyɨŋ. Twɔ́ sɛ́nkʉ́ maŋák!’
23 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
24 Anɛ ɛbhǎ nkáp atwɔ́ nkwɔ arɛm bɛ, ‘Ɛta, ndɨ́ŋɨ́ bɛ́ ɔchí mmu mbeápak. Ɔkɔŋ bɛghɛm nɛbhʉɛt anɛ ɔ́bhɨ́kɨ́ pɨ, ɔ̌nyokoti nɛbhʉɛt anɛ ɔ́bhɨ́kɨ́ tak mbwɔt arɛ.’
24 — Aí o empregado que havia recebido cem moedas chegou e disse: “Eu sei que o senhor é um homem duro, que colhe onde não plantou e junta onde não semeou.
25 Mbɔ̌ŋ yɛ̌ bɛcháy bɛ́kɔ́ ɛsiɛ́ nɛ nkáp aywɛ kɛ́ka ánɛ́m mbɔŋ ɛsɔŋɔri nɛ wɔ. Ɛ́kʉ́ ndɔk ntɛ́m mbok amɨk mbɛmɛ wú arɛ́. Yɨŋɨ́ ɛbhǎ nkáp ɛyɛ.
25 Fiquei com medo e por isso escondi o seu dinheiro na terra. Veja! Aqui está o seu dinheiro.”
26 Kɛ chi-bɛtɨk akɛmɛ yi bɛ, ‘Wɔ ɛbɛ́ptí nkʉbɛtɨk! Wɔ mbɔ́t! Ɔrɨ́ŋɨ́ sayri bɛ́ nkɔŋ bɛghɛm nɛbhʉɛt anɛ mbɨ́kɨ́ pɨ, nnyokoti nɛbhʉɛt anɛ mbɨ́kɨ́ ták mbwɔt arɛ, pú nɔ?
26 — “Empregado mau e preguiçoso!”, disse o patrão. “Você sabia que colho onde não plantei e junto onde não semeei.
27 Kɛ ndaká yí ɔ́bhɨ́kɨ́ fyɛ nkáp awa amɛm ɛkɛrɛ́nkap bɛ nnáŋ ntwɔ́, mbɔ̌ŋ nsáy arɛ?’
27 Por isso você devia ter depositado o meu dinheiro no banco, e, quando eu voltasse, o receberia com juros.”
28 Chi-bɛtɨk achyɛ yɛ ɛyɔŋ bɛ mánsɔt ɛbhǎ nkáp mǔbɛtɨk wu manchyɛ ntá anɛ ábhɔ́ŋɔ́ bɛbhǎ nkáp byo.
28 “Tirem dele o dinheiro e deem ao que tem mil moedas.
29 ‘Yɛ̌ntɨkɨ mmu anɛ ábhɔ́ŋɔ́ ɛnyɨŋ, mámaka yi bɛ́chák, ambɔ́ŋ mɛ́nja mɛncha. Kɛ yɛ̌ntɨkɨ mmu anɛ ábhɨ́kɨ́ bhɔŋ ɛnyɨŋ, yɛ̌ chí mandú anɛ yi ábhɔ́ŋɔ́, básɔt ntá yi.’
29 Porque aquele que tem muito receberá mais e assim terá mais ainda; mas quem não tem, até o pouco que tem será tirado dele.
30 Kɛ mbák chí nkwɛ̌ndɔŋ mǔbɛtɨk nɛ, bwɔ́p ká yi mǎmɛsɛ nɛfí ndǔ ɛjuri, bɛ́ ámbák awu ndǔ nɛbhʉɛt nɛdǐ kɛbhɔ nɛ nɛnyiɛ́ ámɛ́n.”
30 E joguem fora, na escuridão, o empregado inútil. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.”
31 Yesu arɔk ambɨ bɛrɛm bɛ, “Mpok Mmu anɛ áfú ntá Mandɛm átwɔ̀ mbɔ Mfɔ nɛ kɛnɛ́m ɛki, bɔángɛl Mandɛm bátwɔ̀ nɛ yi, ambak chɔ́kɔ́ ndǔ ɛnɔkɔ́ kɛfɔ yi nɛ bɛtaŋ ɛbhi mɛnkɛm.
31 Jesus terminou, dizendo:
32 Ánáŋ ántwɔ́, bákʉ mkpaká bho bɛtɔkɔ́ mmɨk mɛnkɛm mánchɛm bɛsí bhi, ǎfap bhɔ́ ndǔ bakwɔ́ apay, nkúbhɛ́ mbɔ ɛnyǔ mbabhɛri bághɔ́ŋɔmɛ́n áfàp mmɛ́nɛ́ mbɔŋ nɛ bághɔ́ŋɔmɛ́n,
32 Todos os povos da terra se reunirão diante dele, e ele separará as pessoas umas das outras, assim como o pastor separa as ovelhas das cabras.
33 antɛ́n bághɔ́ŋɔmɛ́n ɛbhě awɔ́nɛm ɛyi, antɛn mmɛ́n ɛbhě awɔghɔ.
33 Ele porá os bons à sua direita e os outros, à esquerda.
34 Mfɔ andɛm yɛ ntá bo abhɛn báchi ɛbhe awɔ́nɛm ywi bɛ, ‘Twɔ́ ká fá, be bhó Ɛtaya áyɛ́rɛ́! Twɔ́ ká mǎmbak nɛbhʉɛt anɛ Mandɛm achí nɛ bo abhɛn yi achi Mfɔ wap. Yí ághókó nɛbhʉɛt wu chi ntá yɛka tɛ nɛbhǒmɨk.
34 Então o Rei dirá aos que estiverem à sua direita: “Venham, vocês que são abençoados pelo meu Pai! Venham e recebam o
35 Twɔ́ ka! Mpǒk nsay ánù mɛ, bǎchyɛ́ mɛ nɛnyíɛ́; mpǒk manyiɛp ákwàk mɛ, bǎchyɛ́ mɛ manyiɛp nnyú; nɛ mpok ntwɔ́ mbɔ kɛnkɔ, bǎsɔ́t mɛ mbɔ mɔmáyɛka.
35 Pois eu estava com fome, e vocês me deram comida; estava com sede, e me deram água. Era estrangeiro, e me receberam na sua casa.
36 Mpok mbɨ́kɨ́ bhɔ́ŋ ndɛn, bǎchyɛ́ mɛ ndɛn; mpok mɛ̌me, bǎkókóri mɛ; mpok nchí ɛkɛrɛ́kɛnɔŋ, bǎré twɔ bɛghɔ mɛ.’
36 Estava sem roupa, e me vestiram; estava doente, e cuidaram de mim. Estava na cadeia, e foram me visitar.”
37 Mpok yɔ, chɔŋ bo abhɛn báchí chák bɛsí Mandɛm mankɛmɛ yi bɛ ‘Acha, ntɨkɨ mpok sɛ́ghɔ́ bɛ́ nsay ǎnu wɔ, sɛ́chíɛ wɔ nɛnyíɛ́? Ntɨkɨ mpǒk manyiɛp ákwàk wɔ kɛ sɛ́chíɛ wɔ manyiɛp ɔ́nyú?
37 — Então os bons perguntarão: “Senhor, quando foi que o vimos com fome e lhe demos comida ou com sede e lhe demos água?
38 Ntɨkɨ mpok ɔ́twɔ́ mbɔ kɛnkɔ, kɛ sɛ́sɔ́t wɔ chí mbɔ mɔ́mayɛsɛ? Ntɨkɨ mpok ɔ́chɛ́bhɛ́ ndɛn, kɛ sɛ́chíɛ wɔ ndɛn?
38 Quando foi que vimos o senhor como estrangeiro e o recebemos na nossa casa ou sem roupa e o vestimos?
39 Ntɨkɨ mpok ɔ́mè, mbák ɛ́pú nɔ, ɔbhak ɛkɛrɛ́kɛnɔŋ, kɛ sɛ́ré twɔ́ bɛghɔ wɔ?’
39 Quando foi que vimos o senhor doente ou na cadeia e fomos visitá-lo?”
40 Mfɔ akɛmɛ bhɔ bɛ, ‘Dɨŋɨ́ ká bɛ yɛ̌ntɨkɨ mpok anɛ bǎkʉ nyaka bɛrɨ ntá bo abhɛn báchí mbɔ bɔ̌maya, yɛ̌ chí ntá mmu wap amɔt anɛ ápú yɛ̌nyɨŋ, ɛ́chí ɛnyumɔt mbɔ bɛ bákʉ̀ nyaka bɛrɨ ɛbhɔ chi ntá ya.’
40 — Aí o Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quando vocês fizeram isso ao mais humilde dos meus irmãos, foi a mim que fizeram.”
41 Mpok yɔ ǎyibhiri mmʉɛt andɛm yɛ ntá bo abhɛn bachi ɛbhe awɔghɔ ywi bɛ, ‘Fǎ ká mɛ bɛsí, bě bho ntɛmsi Mandɛm achi nɛ bhe! Fǎ ká, dɔ́k amɛm ngo anɛ apu nɛmɛ yɛ̌ ɛwak, ngó anɛ́ Mandɛm aghókó ábhʉ́rɛ́ ntá Satan nɛ bɔángɛl abhi.
41 — Depois ele dirá aos que estiverem à sua esquerda: “Afastem-se de mim, vocês que estão debaixo da maldição de Deus! Vão para o fogo eterno, preparado para o Diabo e os seus anjos!
42 Fǎ ká mɛ bɛsí. Mpǒk nsay ánù mɛ, bǎbhɨ́kɨ́ chyɛ mɛ nɛnyíɛ́; mpǒk manyiɛp ákwàk mɛ, bǎbhɨ́kɨ́ chyɛ mɛ manyiɛp mɛnyú.
42 Pois eu estava com fome, e vocês não me deram comida; estava com sede, e não me deram água.
43 Mpók nchí kɛnkɔ nɛntɨ ɛnɛka, bǎbhɨ́kɨ́ sɔt mɛ mbɔ ntɨ manɔ́; mpok mbɨ́kɨ́ bhɔ́ŋ ndɛn, bǎbhɨ́kɨ́ chyɛ mɛ ndɛn; mpok mɛ̌me, bǎbhɨ́kɨ́ kokori mɛ, nɛ mpok nchí ɛkɛrɛ́kɛnɔŋ, bǎbhɨ́kɨ́ twɔ bɛghɔ mɛ.’
43 Era estrangeiro, e não me receberam na sua casa; estava sem roupa, e não me vestiram. Estava doente e na cadeia, e vocês não cuidaram de mim.”
44 Mpok yɔ, bǒ abhɛn bachi ɛbhe awɔghɔ yi bákɛ́mɛ bɛ, ‘Acha, ntɨkɨ mpok sɛ́ghɔ́ ndǔ nsay ánù wɔ, kɛ sɛ́kɛ chyɛ wɔ nɛnyíɛ́? Ntɨkɨ mpok anɛ manyiɛp ákwàk wɔ kɛ sɛ́kɛ chyɛ wɔ manyiɛp? Ntɨkɨ mpok ɔ́twɔ́ mbɔ kɛnkɔ ntá yɛsɛ kɛ sɛ́kɛ sɔt wɔ mbɔ ntɨ manɔ? Ntɨkɨ mpok ndɛn ɛ́chɛ́bhɛ́ wɔ, kɛ sɛ́kɛ chyɛ wɔ ndɛn? Ntɨkɨ mpok ɔ́mè kɛ sɛ́kɛ kokori wɔ? Nɛ ntɨkɨ mpok ɔ́chí ɛkɛrɛ́kɛnɔŋ kɛ sɛ́kɛ kwak wɔ?’
44 — Então eles perguntarão: “Senhor, quando foi que vimos o senhor com fome, ou com sede, ou como estrangeiro, ou sem roupa, ou doente, ou na cadeia e não o ajudamos?”
45 Mfɔ akɛmɛ yɛ bhɔ bɛ ‘Dɨŋɨ́ ká bɛ, yɛ̌ntɨkɨ mpok anɛ mǎnísí nyaka bɛkʉ bɛrɨ ntá yɛ̌ chí mmu amɔt anɛ ápú yɛ̌nyɨŋ, ɛ́chí ɛnyumɔt mbɔ bɛ mɛ kɛ̌ mǎnisi nyaka bɛkwak.’
45 — O Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: todas as vezes que vocês deixaram de ajudar uma destas pessoas mais humildes, foi a mim que deixaram de ajudar.”
46 Mpok yɔ, bɔ́ bárɔŋ yɛ ndǔ nɛbhʉɛt ntɛmsi anɛ ábhɨ́kɨ́ bhɔŋ ngwɛnti, kɛ bǒ abhɛn bachi chak bɛsí bhi, mǎnchwe ndǔ nɛpɛ́m ɛnɛn nɛbhɨkɨ bhɔŋ ngwɛnti.”
46 E Jesus terminou assim:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.