Mateus 23
Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs NTLH
1 Ɛ́bhɨ́kɨ́ tat, Yesu abho bɛghati bakoŋo bhi nɛ bɛyǎ bo abhɛn bachi ɛbhak ɛ́mɔt nɛ yi bɛ,
1 Então Jesus falou à multidão e aos seus discípulos.
2 “Batɔŋ-ɛbhé Mandɛm nɛ bǒnkwɔ Fárisi kɛ bábhɔ́ŋɔ́ bɛtaŋ bɛghati bho mbɔ̌ŋ mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɛ́chí amɛm bɛkáti ɛbhɛn Moses asɨ́ŋɨ́.
2 Ele disse:
3 Bǎbhɔŋ yɛ bɛkoŋo chi mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɔ bárɛ̀m, bǎkɛ́ kʉ mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɔ́ bákʉ̀. Nchí rɛm nɔ mbɔnyunɛ bɔ́ babhɔŋ bápú kʉ mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɔ́ bághàti bho wáwák.
3 Por isso vocês devem obedecer e seguir tudo o que eles dizem. Porém não imitem as suas ações, pois eles não fazem o que ensinam.
4 Bábày bho mɛnwɔ́ptí batu anti bɛ mámpɔ́kɔ́, ndǔ bɛyǎ bɛbhé ɛbhɛn bɔ báfyɛ̀, kɛ bɔ́ babhɔŋ bápú kwak bo mámbʉ́rɛ́ bɛbhé bhɔ yɛ̌ mandú.
4 Amarram fardos pesados e os põem nas costas dos outros, mas eles mesmos não os ajudam, nem ao menos com um dedo, a carregar esses fardos.
5 Bákʉ̀ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛyap chi ndu bɛtɔŋ mmʉɛt. Ɛnyɨŋ ɛ́mɔt ɛchi bɛ, yɛ̌ntɨkɨ mmu wap ǎsɔt Ɛyɔŋ Mandɛm ansɨ́ŋ amfyɛ amɛm bɔ̌mɛnyɨŋ mbɔ nchóŋ ambat nɛfó purɛ́ɛ́, angwɔ́t ɛ́chák ndǔ ɛrɛbháwɔ, kɛ́mbyáká bɛjɛnjɛ̌mɛ́ ndɛn ɛyap nkwɔ bɛ́sàpti mɛ́ncha ɛnyu bɛ́bhɔ́ŋɔ́ bɛbhak.
5 Tudo o que eles fazem é para serem vistos pelos outros. Vejam como são grandes os trechos das das suas
6 Bákɔŋ nkwɔ́ bɛ́chɔkɔ ndǔ bɛbhaká kɛnókó amɛm bɛkɛrɛ́ nɛnɨkɨ́mʉɛt nɛ ndǔ bɛpa.
6 Eles preferem os melhores lugares nos banquetes e os lugares de honra nas
7 Bákɔŋ nkwɔ bɛ bo mánkaka nɔ́kɔ́ bhɔ nɛfísiɛ nɛ kɛnókó. Nɛ bákɔŋ bɛ bo mambɨŋɨ nɔkɔ bhɔ bɛ, ‘Ntɔŋ’.
7 Gostam de ser cumprimentados com respeito nas praças e de ser chamados de “mestre”.
8 Yɛ̌ mmu ywɛka ákɛ́ ka mámbɨ́ŋɨ́ yi bɛ, ‘Ntɔŋ! Bǎbhɔŋ chi ntɔŋ amɔt, nɛ be mankɛm bǎchi chi batɨ bǒnkwɔ.’
8 Porém vocês não devem ser chamados de “mestre”, pois todos vocês são membros de uma mesma família e têm somente um Mestre.
9 Nɛ bǎkɛ́ bhɨŋɨ ntɨ mǔnkwɔ bɛ, ‘Ɛta mbɔnyunɛ bǎbhɔŋ chí chi amɔt, yí mmú áchí amfay.’
9 E aqui na terra não chamem ninguém de pai porque vocês têm somente um Pai, que está no céu.
10 Nɛ mmu ywɛka ákɛ́ ka batɨ mámbɨ́ŋɨ́ yi bɛ, ‘Ntɔŋ’ mbɔnyunɛ bǎbhɔŋ chi amɔt, Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò.
10 Vocês não devem também ser chamados de “líderes” porque vocês têm um líder, o
11 Mmu anɛ áchá báchák abhɔŋ bɛbhak mǔbɛtok ywɛka.
11 Entre vocês, o mais importante é aquele que serve os outros.
12 Yɛ̌ agha anɛ áyòŋ mmʉɛt, Mandɛm ǎsɛpti yi amɨk, nɛ yɛ̌ agha anɛ ásɛ̀pti mmʉɛt amɨk, Mandɛm ǎkosi yi amfay.”
12 Quem se engrandece será humilhado, mas quem se humilha será engrandecido.
13 Yesu abho yɛ bɛrɛm ntá batɔŋ ɛbhé Moses nɛ bǒnkwɔ Fárisi bɛ, “Bě batɔŋ ɛbhé Moses, nɛ be bǒnkwɔ Fárisi, bo bɛtábhá! Chɔŋ ɛ́mbɛp ntá yɛka ɛncha mbɔnyunɛ bǎchyɛ̀t bo mbǐnywɔp bɛ bákɛ́ rɔ Mandɛm ambak Mfɔ wap. Bě babhɔŋ bǎpú ka Mandɛm ambak Mfɔ ywɛká, nɛ bǎchyɛ̀t mbi ntá abhɛn bákway bɛyaŋ bɛchwe arɛ!
13 — Ai de vocês,
14 [Bě batɔŋ ɛbhé Moses, nɛ be bǒnkwɔ Fárisi, bǒ bɛtábhá! Chɔŋ ɛ́mbɛ́p ntá yɛka ɛncha. Bǎsɔt bɛkɛt mánkwɛ́sɛ́, mǎnkʉ nɔkɔ bɛrɔ́rí nɛnɨkɨ́mʉɛt, bɛrwɔ bho bɛ bǎchi bɛsayri bo Mandɛm. Ɛ̌ti yɔ, chɔŋ ntɛ́msí yɛka ancha anɛ bo bachak.]
14 [— Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês exploram as viúvas e roubam os seus bens e, para disfarçarem, fazem longas orações! Por isso o castigo de vocês será pior!]
15 Bě batɔŋ ɛbhé Moses, nɛ be bǒnkwɔ Fárisi, bǒ bɛtábhá! Chɔŋ ɛ́mbɛ́p ntá yɛka ɛncha. Bǎkway bɛkɔ mǎnkɨŋɨ bɔmanyu mǎndɔk mbaŋ nɛ mbaŋ mɛ́nú bɛyaŋ yɛ̌ chí mmu amɔt bɛ ámbák mǔnkwɔ ywɛka. Kɛ mpok yi ayibhiri arɔbhɛ mbɔ bhe, nkúbhɛ́ bé kɛ̌ bǎkʉ yi ámbɛ́p ancha be babhɔŋ ndɔŋ ɛpay, ambak mmǔ anɛ árɔ̀ŋ ndǔ nɛpǐngo.
15 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês atravessam os mares e viajam por todas as terras a fim de procurar converter uma pessoa para a sua religião. E, quando conseguem, tornam essa pessoa duas vezes mais merecedora do inferno do que vocês mesmos.
16 “Bě manɛ́mámɨk abhɛn bǎyà bho mbi, chɔŋ ɛ́mbɛ́p ntá yɛka ɛncha! Bě bǎrɛ̀m bɛ, ‘Mbák mmu ámfyɛ́ bariɛp nɛ Mandɛm bɛkʉ ɛnyɨŋ, anjɨkɨ ndǔ nnyɛ́n ɛkɛrákap Mandɛm bɛtɔŋ bɛ yi abhɔŋ bɛkʉ ɛnyɨŋ ɛyɔ, kɛ yi kɛkʉ yɔ, yɛ̌ ɛsɔŋɔri ɛpu bhak.’ Nɛ bɛ, ‘Mbák mmu ánjɨ́kɨ́ ambɨŋɨ bɛrɨ́tí mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɛchi amɛm ɛkɛrákap Mandɛm, abhɔŋ bɛ́bhʉrɛ bariɛp ami.’
16 — Ai de vocês, guias cegos! Pois vocês ensinam assim: “Se alguém jurar pelo Templo, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se alguém jurar pelo ouro do Templo, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
17 Bě bɛchɨŋtǐ manɛ́mámɨk! Ɛkɛrákap Mandɛm kɛ̌ ɛ́chá mɛnyɨŋ gol, kɛ mɛnyɨŋ gol kɛ bɛcha ɛkɛrákap ɛnɛ ɛkʉ́ mɛnyɨŋ gol mɛ́mbak nyáŋá?
17 Tolos e cegos! Qual é mais importante: o ouro ou o Templo que
18 Nɛ bǎrɛ̀m bɛ mbák mmu ámfyɛ́ bariɛp nɛ Mandɛm bɛkʉ ɛnyɨŋ, anjɨkɨ ambɨŋɨ nnyɛ́n ɛ́fɛ́mɛ́ akap Mandɛm bɛtɔŋ bɛ abhɔŋ bɛkʉ ɛnyɨŋ ɛyɔ kɛ yi kɛkʉ yɔ, yɛ̌ ɛsɔŋɔri ɛ́pú bhak. Bǎrɛm nkwɔ́ bɛ Mbák mmu ánjɨ́kɨ́ ndǔ nnyɛ́n mɛnyɨŋ ɛbhɛn bábhʉ́rɛ́ ndǔ ɛ́fɛ́mɛ́ bɛchyɛ akap ntá Mandɛm, abhɔŋ bɛ́bhʉrɛ bariɛp ami.
18 Vocês também ensinam isto: “Se alguém jurar pelo altar, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se jurar pela oferta que está no altar, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
19 Bě manɛ́mámɨk! Bɛsí Mandɛm, ɛ́fɛ́mɛ́ akap Mandɛm kɛ̌ ɛcha mɛnyɨŋ ɛbhɛn bábhʉrɛ arɛ́ ndu bɛchyɛ akap, kɛ mɛnyɨŋ ɛbhɔ kɛ bɛcha ɛ́fɛ́mɛ́ akap Mandɛm? Pú ɛ́fɛ́mɛ́ yɔ kɛ̌ ɛ́kʉ̀ ɛnyɨŋ ɛnɛ bábhʉ́rɛ́ arɛ ɛmbak nyáŋá?
19 Cegos! Qual é mais importante: a oferta ou o altar que santifica a oferta?
20 Ndu ɛ́chí nɔ́, mmu anɛ árɛ̀m ndak, anjɨkɨ ambɨŋɨ nnyɛ́n ɛ́fɛ́mɛ́ akap Mandɛm, abhɔŋ bɛrɨŋɨ bɛ, ayɨ́kɨ́ nɔ nkwɔ ndǔ nnyɛ́n yɛ̌ntɨkɨ akap anɛ achi ndǔ ɛ́fɛ́mɛ́ yɔ.
20 Por isso, quando alguém jura pelo altar, está jurando pelo altar e por todas as ofertas que estão em cima dele.
21 Nɛ mmu anɛ árɛ̀m ɛnyɨŋ, anjɨkɨ ambɨŋɨ nnyɛ́n ɛkɛrákap Mandɛm, abhɔŋ bɛrɨŋɨ bɛ, ayɨ́kɨ́ nɔ́ nkwɔ chi ndǔ nnyɛ́n Mandɛm mmu achi amɛm ɛkɛrákap,
21 Quando alguém jura pelo Templo, está jurando pelo Templo e por Deus, que mora ali.
22 nɛ mmu anɛ árɛ̀m ɛnyɨŋ anjɨkɨ, ambɨŋɨ mfay, abhɔŋ bɛrɨŋɨ bɛ ǎyɨkɨ nɔ chi ɛnɔkɔ́ kɛfɔ Mandɛm nɛ Mandɛm mmu áchɔ̀kɔ arɛ.”
22 E, quando alguém jura pelo céu, está jurando pelo trono de Deus e pelo próprio Deus, que está sentado nele.
23 Yesu arɔk ambɨ bɛrɛm bɛ, “Bě batɔŋ ɛbhé Moses, nɛ bě bǒnkwɔ Fárisi, bǒ bɛtábhá, chɔŋ ɛ́mbɛ́p ntá yɛka ɛncha! Bǎsɔt ndu bɛ́rɨ amɔt ndǔ baru byo mǎnchyɛ ntá Mandɛm, mǎnkʉ ɛnyumɔt nɛ mbwɔ́t achak, kɛ bǎpú fyɛ́ ntí bɛbhak chak nɛ bo mankɛm, bǎpú fyɛ́ ntí bɛghɔ bho ntínso, nɛ bǎpú fyɛ́ ntí bɛbhak tɛtɛp nɛ bo mankɛm. Ɛ́rɨ bɛkʉ mɛnyɨŋ ɛbhɛn ɛcha bɛkɔrɛ mɛnyɨŋ baru byo, mǎnchyɛ ndu amɔt ntá Mandɛm. Ɛ́rɨ nyaka bɛ mǎnkóŋó ɛbhé ɛnɛ bɛkɔrɛ mɛnyɨŋ ndǔ baru byo mǎnchyɛ ndu amɔt ntá Mandɛm, kɛ bǎbhɨkɨ bhɔŋ nyaka bɛghɔkɔntɨk bɛbhé bɛ́chák.
23 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês dão a Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da erva-doce e do
24 Bě manɛ́mámɨk abhɛn bǎyà bho mbi, bǎsɔt mpok bɛ́fɛ́rɛ yɛ̌ntɨkɨ mɔ́nya anɛ áchí amɛm ɛnyɨŋ ɛnɛ mǎnyú, kɛ mpɔŋɔ baso mǎmɛnɛmɛ́n ham.
24 Guias cegos! Coam um mosquito, mas engolem um camelo!
25 “Bě batɔŋ ɛbhé Moses, nɛ be bǒnkwɔ Fárisi, bǒ bɛtábhá, chɔŋ ɛ́mbɛp ntá yɛka ɛncha! Chɔŋ ɛ́mbɛp ntá yɛka ɛncha mbɔnyunɛ bǎsɔ̀t mpok bɛ́tyɛt nsɛm-ámok nɛ nsɛmɛ́ nchán, kɛ batɨ yɛka ájwí nɛ bɛpɔ̌ nkaysi ndǔ bǎsɔt mɛnyɨŋ bho nɛ bɛtaŋ, nɛ ndǔ bǎchi bo batɨ rakáraka.
25 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês lavam o copo e o prato por fora, mas por dentro estes estão cheios de coisas que vocês conseguiram pela violência e pela ganância.
26 Bě Nkwɔ Fárisi, manɛ́mámɨk! Ya ká mbɨ sǒ mmɛm ámók nɛ mmɛm nchán. Mbák mǎnkʉ nɔ, chɔŋ nsɛm-ámok nɛ nsɛmɛ́ nchán ɛ́ndyɛrɛ pɛ́pɛ̌pɛ́p nkwɔ.
26 Fariseu cego! Lave primeiro o copo por dentro, e então a parte de fora também ficará limpa!
27 “Bě batɔŋ ɛbhé Moses, nɛ be bǒnkwɔ Fárisi, bǒ bɛtábhá! Chɔŋ ɛ́mbɛ́p ntá yɛka ɛncha mbɔnyunɛ, bǎchí mbɔ manɛm anɛ bághókó sayri, bawati nɛ mbɨ pɛ́pɛ́p, ɛnyu ɛnɛ mmu ághɔ̀, ankɔŋ, yɛ̌ndu bɛrɛnɛ́ bawú ɛbhɛn mɛ́náŋ bɛ́chɔ́ŋɔ́ nɛ bɛghɛp kɛ bɛchi amɛm.
27 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês são como túmulos pintados de branco, que por fora parecem bonitos, mas por dentro estão cheios de ossos de mortos e de podridão.
28 Ɛnyu yɔ kɛ̌ bǎchi. Mmu ǎghɔ be ankaysi bɛ bǎchi chak nɛ bho, kɛ batɨ yɛka ájwí amɛm nɛ bapu nɛ bɛbʉ́.”
28 Por fora vocês parecem boas pessoas, mas por dentro estão cheios de mentiras e pecados.
29 Yesu arɔk ambɨ bɛrɛm bɛ, “Bě batɔŋ ɛbhé Moses, nɛ be bǒnkwɔ Fárisi, bǒ bɛtábhá, chɔŋ ɛ́mbɛ́p ntá yɛka ɛncha! Bachǐmbɨ bhɛka baway nyaka barɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ nɛ bo abhɛn bachi chak bɛsí Mandɛm. Bǎtè manɛm ayap nɛ́nɛ, mǎngwati nɔkɔ mbɨ arɛ́ bɛkʉ yɔ ándɨ́ amɨ́k.
29 — Ai de vocês,
30 Bǎkʉ̀ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mǎndɛmɛ nɔkɔ bɛ, ‘Mbɔ bhɛsɛ sɛchi nyaka mpok bachǐmbɨ bhɛsɛ, mbʉ́ sɛ́bhɨ́kɨ́ ka nɛ bhɔ bɛ mángwáy barɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ Mandɛm Acha.’
30 E dizem: “Se tivéssemos vivido no tempo dos nossos antepassados, não teríamos feito o que eles fizeram, não teríamos matado os profetas.”
31 Nɛrɛm anɛ bárɛ̀m nɔ ǎtɔŋ bɛ bě bǎbhɔŋ bárɛ̀m nɛ manyu yɛka bɛ bǎchi ɛnyumɔt mbɔ bachǐmbɨ bhɛka abhɛn báwáy nyaka barɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ Mandɛm.
31 Assim vocês confirmam que são descendentes daqueles que mataram os profetas.
32 Dɔ́k yɛ́ ka ambɨ mǎnáŋá bɛtɨk ɛbhɛn bachǐmbɨ bhɛka bábhó.
32 Portanto, vão e terminem o que eles começaram!
33 Bě nnyɔ́ ɛnɛ! Bě bho bǎbɛbhɛ bǎchá mbɔ̌ŋ bɛfé! Bǎkáysí bɛ́ bǎkway bɛbhɔŋ mbi bɛbʉɛ bɛ Mandɛm akɛ tɛmsi bhe amɛm nɛpǐngo?
33 Cobras venenosas, ninhada de cobras! Como esperam escapar da condenação do inferno?
34 Ghók yɛ́ ka, nchí to be baghatǐ Ɛyɔŋ Mandɛm nɛ yɛ̌ntɨkɨ mmu anɛ áchí ndɨŋɨndak ndu ákòŋo Ɛyɔŋ Mandɛm. Chɔŋ ntó be bátɔ̀ŋ-Ɛyɔŋ Mandɛm nkwɔ́. Chɔŋ mǎngwáy mbɔk ɛyap, mǎngo báchák ndǔ bɛkotakati, nɛ mǎndɛn abhɛ́nɛ́fú nɛ bɛkpa amɛm bɛkɛrɛ́ nɛnɨkɨ́mʉɛt ɛbhɛka, mǎnkoŋo nɔkɔ bɔ́ bɛtɔk nɛ bɛtɔk ndu bɛkɛm bhɔ bɛway.
34 Pois eu lhes mandarei profetas, homens sábios e mestres. Vocês vão matar alguns, crucificar outros, chicotear ainda outros nas
35 Chɔŋ ɛyɔ ɛnkʉ bɛ manoŋ yɛ̌ntɨkɨ mmu anɛ achi chak anɛ bo báwáy, ámbák be anti, bɛ́bho nɛ manoŋ Ábɛl mmu achí nyaka chak bɛsí Mandɛm, bɛghaka ndǔ manoŋ Sakaría mmɔ̌ Barákia, mmu bǎwáy nyaka nɛntɨ ɛkɛrákap Mandɛm nɛ nɛbhʉɛt anɛ báchyɛ̀ akap arɛ́.
35 Por isso Deus castigará vocês pela morte de todas as pessoas inocentes que os antepassados de vocês mataram, desde a morte do inocente Abel até a de Zacarias, filho de Baraquias, que vocês mataram entre o Templo e o altar.
36 Nchí ghati bhe bɛ, chɔŋ Mandɛm antɛmsi be bho mkpák anɛ ɛchɔŋ mankɛm ɛ̌ti bɛbɛ́ptí mɛnyɨŋ ɛbhɛn bě nɛ bachǐmbɨ bhɛka bǎkʉ́.”
36 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o castigo por tudo isso cairá sobre o povo de hoje.
37 Yesu akók arɛm bɛ, “Eé Yerúsalɛm, bǒ Yerusalɛm! Bě bo bǎwày barɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ Mandɛm, mǎntɛmti nɔkɔ nɛ batay ndu bɛway bo Mandɛm átó bɛ mángátí bhe Ɛyɔŋ ɛyi. Ndǔ bɛyǎ mpok, njáŋ bɛsɔt bhe mfyɛ́ amʉɛt bɛ́ mǎmbak nɛ mɛ mbɔ bɔ̌nkɔk abhɛn nnɔ nkɔk ákútí nɛbhʉɛt amɔt nɛ bɛbhap ɛbhi, kɛ bǎpú ka bɛ nkʉ nɔ!
37 Jesus terminou, dizendo:
38 Nɛ nɛ́nɛ, chɔŋ Mandɛm andɔ ɛkɛt ɛyɛka, ɛ́ndɔp ɛnyu yɔ.
38 Agora a casa de vocês ficará completamente abandonada.
39 Nɛ dɨŋɨ́ ká bɛ, bǎpú pɛrɛ ghɔ́ chɔŋ mɛ wáwák kpatɛ mpok anɛ bǎrɛ̀m bɛ, ‘Sɛ́mbɨ́tí mmu anɛ átwɔ̀ ndǔ nnyɛ́n Mandɛm Acha.’”
39 Eu afirmo que vocês não me verão mais, até chegar o tempo em que dirão: “Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.