Mateus 19
Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs NTLH
1 Mpok Yesu ánáŋá bɛrɛm mɛnyɨŋ ɛbhɛn atú Gálili, afa, apé Nyɛ́n Jɔ́dan, asɛp, arɔk atú Judɛ́ya.
1 Depois de dizer isso, Jesus saiu da Galileia e foi para a região da Judeia que fica no lado leste do rio Jordão.
2 Bɛyǎ bhó bákóŋo yi arɛ, abú abhɛn mámè.
2 Uma grande multidão o seguiu, e ali ele curou os doentes.
3 Ágháká nɔ́kɔ́ arɛ́, mbɔk bǒnkwɔ Fárisi bárɔ́k mɛmɔ yi, bábhɛp yi bɛ, “Yɛ̌ yí, yɛ̌ yi, ɛbhé ɛyɛsɛ ɛka bɛ mmu ándɔ́ ngɔrɛ́ ywi ndǔ nɛbhay kɛ ɛbhɨkɨ ka?”
3 Alguns fariseus chegaram perto dele e, querendo conseguir alguma prova contra ele, perguntaram: — Será que pela nossa
4 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Bǎbhɨ́kɨ́re pay ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛchi amɛm ɛkáti Mandɛm-ɛ? Ɛ́ghàti bhɛsɛ bɛ, tɛ nɛbhǒmɨk, Mandɛm aghókó nyaka mɛnyǔ bo bapay, ngɔrɛ́ nɛ mbakanɛm,
4 Jesus respondeu:
5 arɛm bɛ, ‘Ɛ̌ti yɔ, mbakanɛm abhɔŋ bɛ́rɔ ɛtayi nɛ máyi, ambat mmʉɛt nɛ ngɔrɛ́ ywi,
5 E Deus disse: “Por isso o homem deixa o seu pai e a sua mãe para se unir com a sua mulher, e os dois se tornam uma só pessoa.”
6 bɔ́ batí apay mándɔp chi mmǔ amɔt.’ Bɔ́ kɛpɛrɛ bhak yɛ bati apay, kɛ mmǔ amɔt. Mmu ákɛ fyɛ yɛ ákɔ́rɛ́ nɛ́ntɨ bo abhɛn Mandɛm áchɛ́mɛ́.”
6 Assim já não são duas pessoas, mas uma só. Portanto, que ninguém separe o que Deus uniu.
7 Bǒnkwɔ Fárisi bábhɛ́p Yesu bɛ, “Mbák ɛnyu yɔ kɛ ɛ́chí, ndaká yí Moses árɛ́mɛ́ bɛ́ mmu ǎkway bɛrɔ ngɔrɛ́ ywi mbák achyɛ yi ɛkáti awáy nɛbhay?”
7 Os fariseus perguntaram: — Nesse caso, por que é que Moisés permitiu ao homem mandar a sua esposa embora se der a ela um documento de divórcio?
8 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Chí ɛ̌ti nɛtaŋántɨ ɛnɛka kɛ̌ Moses áká nyaka bɛ bǎkway bɛrɔ baghɔrɛ́ bhɛka ndǔ nɛbhay. Ɛ́pú nyaka ɛnyu yɔ ndǔ nɛbhǒnɛt.
8 Jesus respondeu:
9 Dɨŋɨ́ ká bɛ, yɛ̌ agha anɛ árɔ́ ngɔrɛ́ ywi ndǔ nɛbhay, kɛbhák bɛ́ ngɔrɛ́ akwɛn bɛrwɔp, ambáy ngɔrɛ́ achak, akwɛn bɛrwɔp.”
9 Portanto, eu afirmo a vocês o seguinte: o homem que mandar a sua esposa embora, a não ser em caso de adultério, se tornará adúltero se casar com outra mulher.
10 Yesu árɛ́m nɔ́kɔ́ nɔ́, bakoŋo bhi bárɛm bɛ, “Mbák ɛ́chí nɔ́, ntí ápú yɛ́ anɛ mmu abhay ngɔrɛ́.”
10 Os discípulos de Jesus disseram: — Se é esta a situação entre o homem e a sua esposa, então é melhor não casar.
11 Kɛ Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Puyɛ̌ yɛ̌ntɨkɨ mmu kɛ ǎkway bɛka bɛyɔŋ ɛbhɛn. Ndiɛrɛ bo abhɛn Mandɛm achyɛ́ bhɔ ntɨ bɛ́chɔ́kɔ́ nɔ, kɛ̌ bákway bɛka bhɔ.
11 Jesus respondeu:
12 Mbɔk bo bachi bagú-bhó tɛ amɛm mɛniɛ. Abhɛ́nɛ́fú báchí bagú-bhó mbɔnyunɛ bo bachak kɛ bákʉ́ bɔ mámbák nɔ. Kɛ báchák bábhɨ́kɨ́ ka nɛbhay ndu báchyɛ́ mmʉɛt bɛkʉ bɛtɨk Kɛfɔ̌ mfáy. Yɛ̌ntɨkɨ mmu anɛ ákwày bɛkoŋo ɛnyɨŋ ɛnɛ ndɛ́mɛ́, ánkóŋó yɔ́.”
12 Pois há razões diferentes que tornam alguns homens incapazes para o casamento: uns, porque nasceram assim; outros, porque foram castrados; e outros ainda não casam por causa do
13 Bofú básɔ́t bɔ̌bhap bárɔ́k ntá Yesu nɛ bhɔ bɛ yi anyaŋa bhɔ amɔ anti, anɨkmʉɛt bɛ Mandɛm anjɛt bhɔ. Bakoŋo bhi bághɔ́ nɔ́kɔ́ nɔ́, bábho bɛsayti bhɔ bɛ bákɛ́ sɔŋɔri Yesu.
13 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças para Jesus pôr as mãos sobre elas e orar, mas os discípulos repreenderam as pessoas que fizeram isso.
14 Kɛ Yesu arɛm bɛ, “Dɔ̌ ká mǎmbɔ mantwɔ ntá ya, bǎkɛ́ chyɛt bhɔ mbi mbɔnyunɛ bǒ abhɛn bachi mbɔ bhɔ kɛ̌ Mandɛm ábhak Mfɔ awap.”
14 Aí ele disse:
15 Yesu árɛ́m nɔ́kɔ́ nɔ́, asɔt bɔ̌bhɔ anyaŋa bhɔ amɔ anti, ayɛt bhɔ. Ákʉ́ nɔ́kɔ́ nɔ́, arɔ nɛbhʉɛt wu arɔk ɛbhak ɛ́chak.
15 Então Jesus pôs as mãos sobre elas e foi embora.
16 Ɛ́fákari bɛ mmu amɔt arɔk ntá Yesu, abhɛ́p yi bɛ, “Ntɔŋ, ntɨkɨ ɛrɨ́tí ɛnyɨŋ mɛ̌kwáy bɛkʉ kɛ Mandɛm anchyɛ mɛ nɛpɛ́m ɛnɛn nɛ́bhɨ́kɨ́ bhɔŋ ngwɛnti?”
16 Certa vez um homem chegou perto de Jesus e perguntou: — Mestre, o que devo fazer de bom para conseguir a vida eterna?
17 Yesu akɛmɛ yi bɛ, “Ndaká yí ɔ́bhɛ̀p mɛ ɛ̌ti ɛrɨ́tí ɛnyɨŋ? Mmǔ amɔt aywǐntí kɛ árɨ́. Mbák ɔ̌yáŋ yi anchyɛ wɔ nɛpɛ́m ɛnɛn nɛ́bhɨ́kɨ́ bhɔŋ ngwɛnti, ɔbhɔŋ bɛ́bhʉ́rɛ́ bɛbhé Mandɛm.”
17 Jesus respondeu:
18 Mmǔ wu abhɛp Yesu bɛ, “Ɛbhɛ́n?” Yesu akɛmɛ yi bɛ, “Ɔrɨ́ŋɨ́ bɛbhé Mandɛm. Bɛ́rɛ̀m bɛ, ‘Kɛ́ kwɛn bɛrwɔp. Kɛ́ wáy mmu, Kɛ́ ghɛp aghɛ́p. Kɛ́ te ntísiɛ akwarɛ,
18 — Que mandamentos? — perguntou ele. Jesus respondeu:
19 chyɛ̌ máyɛ nɛ ɛtayɛ kɛnókó. Nɛ ɔbhɔŋ bɛkɔŋ ntɨ nkwǎ mbɔ ɛnyu ɔ́kɔ́ŋɔ́ mmʉɛt ɛyɛ.’”
19 respeite o seu pai e a sua mãe e ame os outros como você ama a você mesmo.”
20 Ɛsakámu yɔ arɛm bɛ, “Nnáŋ nchí bhʉɛrɛ bɛbhé ɛbhɛn mɛnkɛm. Ɛnyɨŋ ɛ́chák ɛ́bhʉɛ́t kɛ́?”
20 — Eu tenho obedecido a todos esses mandamentos! — respondeu o moço. — O que mais me falta fazer?
21 Yesu aghati yi bɛ, “Mbák ɔ̌yáŋ ɔmbak chak ndǔ babhi ankɛm, dɔ́k tí mɛnyɨŋ ɛbhɛ mɛnkɛm, chyɛ̌ nkáp ntá bachɛ́bhɛ́bho. Mbák ɔ́nkʉ́ nɔ, chɔŋ ɔ́mbɔŋ kɛfɔ̌ mɛnyɨŋ amfay. Ɔ́ntwɔ́ yɛ ɔnkoŋo mɛ.”
21 Jesus respondeu:
22 Ɛsakámu yɔ ághókó nɔ́kɔ́ nɔ́, arɔbhɛ rɔŋɛrɔŋ nsónso mbɔnyunɛ abhɔ̌ŋ nyaka bɛyǎ mɛnyɨŋ.
22 Quando o moço ouviu isso, foi embora triste, pois era muito rico.
23 Yesu ayibhiri mmʉɛt arɛm ntá bakoŋo bhi bɛ, “Nchí ghati bhe bɛ ɛ́bè mmʉɛt tontó bɛ mǔnkáp anka Mandɛm ambak Mfɔ ywi.
23 Jesus então disse aos discípulos:
24 Ɛ́chí wɨkɨrɨk bɛ mpɔŋɔ baso ámfʉɛ́t ndǔ mbok mbíábhan ɛ́cha mǔnkáp bɛ́ka Mandɛm ambak Mfɔ ywi.”
24 E digo ainda que é mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
25 Bakoŋo Yesu bághókó nɔ́kɔ́ nɔ́, bápɔ́p! Babho bɛbhɛp yi bɛ, “Mbák ɛnyu yɔ kɛ̌ ɛchi, ághá yɛ́ ákway bɛbhak mmu anɛ Mandɛm ápɛmɛ?”
25 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram muito admirados e perguntavam: — Então, quem é que pode se salvar?
26 Yesu ayɨŋɨ bhɔ diíí, arɛm bɛ, “Ntá nkwǎŋwaŋ, mbi ápú, kɛ yɛ̌nyɨŋ ɛ́pú cha Mandɛm.”
26 Jesus olhou para eles e respondeu:
27 Píta asá ɛyɔŋ arɛm bɛ, “Ná nɛ bhɛsɛ́? Sɛ́rɔ́ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ sɛ́kòŋo wɔ! Nsáy anɛ sɛ́bhɔ̀ŋ chí yí?”
27 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos tudo e seguimos o senhor. O que é que nós vamos ganhar?
28 Yesu aghati bhɔ bɛ, “Nchí ghati bhe bɛ ndǔ mmɨk nkɔ, mpok Mmu anɛ áfú ntá Mandɛm áchɔ̀kɔ ndǔ ɛnɔkɔ́ kɛfɔ yi nɛ kɛnɛ́m kɛnkɛm, be bakoŋo bha bǎchɔ̀k nkwɔ́ ndǔ mɛnɔkɔ́ kɛfɔ, bɛkɛm manɛrɛ́kɛt Israɛl byo nɛ apay.
28 Jesus respondeu:
29 Nɛ yɛ̌ agha anɛ árɔ́ yɛ̌ chí bɛkɛt, yɛ̌ chi bɔ̌mayi, yɛ̌ chí ɛ́táyi, yɛ̌ chí máyi, yɛ chí bɔ̌bhi, yɛ̌ chí bakɨ yi ɛ̌ti yí ákòŋo mɛ, chɔŋ ampɛt ambɔ́ŋ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛnkɛm ndɔŋ bɛsa bɛtay, ambɔ́ŋ nkwɔ́ nɛpɛ́m ɛnɛn nɛbhɨkɨ bhɔŋ ngwɛnti.
29 E todos os que, por minha causa, deixarem casas, irmãos, irmãs, pai, mãe, filhos ou terras receberão cem vezes mais e também a vida eterna.
30 Kɛ chɔŋ bɛyǎ bo abhɛn bachi ambɨ nɛ́nɛ, mándɔp ansɛm, nɛ abhɛn bachi ansɛm, mándɔp bayǎmbɨ.”
30 Muitos que agora são os primeiros serão os últimos, e muitos que agora são os últimos serão os primeiros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.