Mateus 15
Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs NTLH
1 Ɛ́tárɛ́ nɔ́kɔ́, mbɔk bǒnkwɔ Fárisi nɛ batɔŋ ɛbhé Mandɛm báfú Yerúsalɛm bárɔ́k ntá Yesu bábhɛp yi bɛ,
1 Então alguns fariseus e alguns mestres da Lei vieram de Jerusalém para falar com Jesus e lhe perguntaram:
2 “Ndaká yí baghɔkɔ́ bhɛ bápú koŋo bɛpɨŋ ɛbhɛn bachǐmbɨ bhɛsɛ? Bápú so amɔ kɛ manyíɛ́ nɛnyiɛ.”
2 — Por que é que os seus discípulos comem sem lavar as mãos, desobedecendo assim aos ensinamentos que recebemos dos antigos?
3 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Nɛ ndaká yí bǎrɔ̀ bɛbhé Mandɛm, mǎnkoŋo nɔkɔ chi mɛnyɨŋ ɛbhɛn bachǐmbɨ bhɛka batɔŋɔ?
3 Jesus respondeu:
4 Mandɛm arɛm bɛ, ‘Chiɛ́ ɛ́táyɛ nɛ máyɛ kɛnókó’ nɛ bɛ ‘Yɛ̌ agha anɛ árɛ̀m ɛbɛ́ptí ɛyɔŋ ntá ɛtayi, yɛ̌ máyi, bábhɔŋ bɛway yi.’
4 Pois Deus disse: “Respeite o seu pai e a sua mãe!” E disse também: “Que seja morto aquele que amaldiçoar o seu pai ou a sua mãe!”
5 Kɛ bǎghàti bho bɛ, ‘Mbák mmu ándɛ́m ntá ɛtayi, yɛ̌ máyi bɛ, “Nsɔt ɛnyɨŋ ɛnɛ́ mbɔ́ŋɔ́ mbʉ́ bɛkwak wɔ nɛ yɔ, nchyɛ́ ntá Mandɛm”, nɛ bɛ́ yi abhɨkɨ bhɔŋ bɛchyɛ máyi, yɛ̌ ɛtayi kɛnókó,’
5 Mas vocês ensinam que, se alguém tem alguma coisa que poderia usar para ajudar os seus pais, em sinal de respeito, mas diz: “Eu dediquei isto a Deus”,
6 nɔ́ bǎbyak bɛbhé Mandɛm, nɛ bǎbhʉ̀rɛ chi bɛpɨŋɨ́tɔk.
6 então não precisa ajudar os seus pais. Assim vocês desprezam a mensagem de Deus para seguir os seus próprios ensinamentos.
7 Bě bǒ bɛtábhá! Ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ Aisáya arɛm nyaka ndak aywi tɛtɛp ɛ̌ti yɛka! Aghátí nyaka bho bɛ Mandɛm arɛm bɛ,
7 Hipócritas! Isaías estava certo quando disse a respeito de vocês o seguinte:
8 ‘Bǒbhɛn báchyɛ̀ mɛ kɛnókó chi nɛ bɛyɔŋɔ́nyu bhap,
8 “Deus disse:
9 Kɛnókó ɛkɛn báchyɛ̀ mɛ kɛchi chi ndɛ́ndɛm,
9 A adoração deste povo é inútil,
10 Yesu árɛ́mɛ́ nɔ́kɔ́ nɔ́, abhɨŋɨ bɛyǎ bo abhɛn bachi arɛ́ arɛm bɛ, “Tá ká batú mǎngok ɛnyɨŋ ɛnɛ mbɔ́ŋɔ́ bɛ́rɛ́m, mǎnjwimɛm!
10 Jesus chamou a multidão e disse:
11 Puyɛ̌ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛ́chwè anyu kɛ̌ ɛ́kʉ̀ mmu ákɛ́ bhák pɛ́pɛ́p bɛsí Mandɛm. Ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛ́fú mmu anyu kɛ ɛ́kʉ̀ mmu ákɛ́ bhák pɛ́pɛ́p bɛsí Mandɛm.”
11 Não é o que entra pela boca que faz com que alguém fique
12 Yesu árɛ́mɛ́ nɔ́kɔ́ nɔ́, bakoŋo bhi bákókósi mmʉɛt nɛ yi, barɛm bɛ, “Ɛta, ɔrɨ́ŋɨ́ nɔ́ bɛ ndak anɛ ɔ́rɛ́mɛ́ ákʉ batɨ ábè bǒnkwɔ Fárisi?”
12 Então os discípulos chegaram perto dele e disseram: — Sabe que os
13 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Chɔŋ mángwɔp yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ Ɛtaya mmu achi amfay ábhɨ́kɨ́ pɨ, mámfɛrɛ.
13 Jesus respondeu:
14 Dɔ̌ ká bhɔ awu! Báchí chí manɛ́mámɨk abhɛn báyàŋ bɛya bho mbi. Nɛ mbák nnɛ́mámik ánjá ntɨ nnɛ́mámik mbi, bɔ́ mankɛm bákwɛn amɛm nɛpi.”
14 Não se preocupem com os fariseus. São guias cegos. E, quando um cego guia outro, os dois acabam caindo num buraco.
15 Píta arɛm ntá Yesu bɛ, “Ɛta, ghatí bhɛsɛ ntí nɛkay ɛnɛn.”
15 Então Pedro pediu: — Explique para nós aquilo que o senhor disse antes.
16 Ɛ́kʉ́ Yesu abhɛ́p bhɔ bɛ, “Bě nkwɔ́ bǎbhɨ́kɨ́re jwimɛm ndǔ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛ́rɛ̀mɛ?
16 Jesus disse:
17 Bǎbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ bɛ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ mmu afyɛ́ anyu, ɛ́nsɛp yí mɛniɛ, ǎjì yɔ amfɛrɛ?
17 O que entra pela boca vai para o estômago e depois sai do corpo.
18 Kɛ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛ́fù mmu anyu, ɛ́fù yi chi antɨ, nɛ yɔ kɛ̌ ɛ́kwày bɛkʉ yi ákɛ́ bhak pɛ́pɛ́p bɛsí Mandɛm.
18 Mas o que sai da boca vem do coração. É isso que faz com que a pessoa fique impura.
19 Nɔ chi bɛ amɛm ntɨ mmu kɛ̌ nkaysi mbʉ́mbʉ áfù, antó mmu ndǔ bɛbɛ́ptí mɛnyɨŋ mbɔ bɛway mmu, bɛkwɛn bɛrwɔp, kɛbhʉ́rɛ́ ɛkɛn bǒ abhɛn bábhɨ́kɨ́ bhay batɨ, nɛ aghɛ́p, nɛ bɛ́té ntísiɛ ákwárɛ́, nɛ bɛ́rɛ́m bɛbɛ́ptí mɛnyɨŋ ɛ̌ti mmu ndǔ bɛchɔŋti nnyɛ́n ɛni.
19 Porque é do coração que vêm os maus pensamentos, os crimes de morte, os adultérios, as imoralidades sexuais, os roubos, as mentiras e as calúnias.
20 Mɛnyɨŋ ɛbhɛn kɛ bɛ́kʉ̀ mmu ákɛ́ bhák pɛ́pɛ́p bɛsí Mandɛm. Mɛ́nyiɛ nɛnyíɛ́ kɛso amɔ, apú kʉ bɛ mmu ákɛ́ bhák pɛ́pɛ́p bɛsí Mandɛm.”
20 São essas coisas que fazem com que alguém fique impuro. Mas comer sem lavar as mãos não torna ninguém impuro.
21 Yesu afa yɛ atú Gálili nɛ bakoŋo bhi, bárɔk ndǔ atú ɛtɔk anɛ achi kɛkwɔt Táya nɛ Sídɔn.
21 Jesus saiu dali e foi para a região que fica perto das cidades de Tiro e de Sidom .
22 Ngɔrɛ́ amɔt abhak atú ɛtɔk wu anɛ apu mmu Israɛl, kɛ abhak mmu Kánǎn. Arɔk ntá Yesu, ambɨk nɔkɔ bɛ, “Acha, mmɔ̌ Mfɔ Debhít, ghɔ́ mɛ́ ntínso! Ɛfóŋó ɛbʉ́bʉ ɛ́sɔ̀ŋɔri mɔ́wa tontó.”
22 Certa mulher cananeia, que morava naquela terra, chegou perto dele e gritou: — Senhor,
23 Yesu kɛ kɛmɛ yí yɛ̌ ɛyɔŋ. Nɛ bakoŋo Yesu baghati Yesu bɛ, “Bók yi andɔ́k. Ǎchyɛ̀ bhɛsɛ ɛsɔŋɔri.”
23 Mas Jesus não respondeu nada. Então os discípulos chegaram perto dele e disseram: — Mande essa mulher embora, pois ela está vindo atrás de nós, fazendo muito barulho!
24 Yesu akɛmɛ bɛ, “Mandɛm ato mɛ́ bɛ ntwɔ nkwak chi bo Israɛl, bághɔ́ŋɔmɛ́n yi anɛ ánɛ́mɛ́ ɛbhɨ.”
24 Jesus respondeu:
25 Kɛ ngɔrɛ́ wu arɔk akwɛ́n bɛkak Yesu are nɨk yi mmʉɛt andɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Acha, kwak mɛ.”
25 Então ela veio, ajoelhou-se aos pés dele e disse: — Senhor, me ajude!
26 Yesu akɛmɛ yi bɛ, “Ɛ́pú chak bɛsɔt nɛnyíɛ́ bhɔ mánchyɛ́ ntá mmú.”
26 Jesus disse:
27 Ngɔrɛ́ wu arɛm bɛ, “Acha, ɛ́chí tɛtɛp, kɛ mpok mmu ányìɛ nɛnyíɛ́, apú káŋ mmú bɛ ɛ́kɛ́ nyiɛ bɛchɔkɔtí ɛbhɛn bákwɛ̀nti amɨk.”
27 — Sim, senhor, — respondeu a mulher — mas até mesmo os cachorrinhos comem as migalhas que caem debaixo da mesa dos seus donos.
28 Yesu akɛmɛ yɛ yi bɛ, “Ɔchí ngɔrɛ́ anɛ ɔ́bhɔ́ŋɔ́ nɛka nɛ mɛ tɛtɛp, nɛ chɔŋ Mandɛm ankʉ ntá yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɔ́yàŋ.” Tɛ́mté wu, mɔ́ywi ataŋ.
28 — Mulher, você tem muita fé! — disse Jesus. — Que seja feito o que você quer! E naquele momento a filha dela ficou curada.
29 Yesu afa yɛ atú Táya nɛ Sídɔn apɛtnsɛm angɔkɔ manyu Gálili. Akɔ, afʉɛ́t arɛ́, akó achɔkɔ ambɨ njiɛ.
29 Jesus saiu dali e foi até o lago da Galileia. Depois subiu um monte e sentou-se ali.
30 Bɛyǎ bho babho bɛrɔŋ ntá yi nɛ bǒmame, nɛ bakɛm, nɛ bo abhɛn bachi bhʉrɛ, nɛ manɛ́mámɨk, nɛ babhók nɛ bǒmame báchák, mámbʉrɛ nɔkɔ bhɔ bɛsí bhi. Abú bhɔ́ mankɛm.
30 E foram até Jesus grandes multidões levando coxos, aleijados, cegos, mudos e muitos outros doentes, que eram colocados aos seus pés. E ele curou todos.
31 Manyu áchók bǒ abhɛn bachi arɛ ndǔ bághɔ́ bɛ́ babhók bábho bɛrɛm kɛpɨ, nɛ bɛ bǒ abhɛn bachi bhʉrɛ báfàte kpɛrɛp, nɛ bakɛm bábho bɛkɔ, nɛ manɛ́mámík babho bɛghɔ mbaŋ. Bábhó bɛbɨti Mandɛm, Mmu bo Israɛl báchyɛ̀ kɛnókó.
31 O povo ficou admirado quando viu que os mudos falavam, os aleijados estavam curados, os coxos andavam e os cegos enxergavam. E todo o povo louvou ao Deus de Israel.
32 Yesu abhɨŋɨ yɛ bakoŋo bhi arɛm bɛ, “Ntínso nɛ́kɛ̀m mɛ nɛ bǒbhɛn. Báchí fá nɛ mɛ ndǔ manywɔp arat, nɛ bábhɨ́kɨ́ bhɔ́ŋ yɛ̌nyɨŋ mɛnyiɛ. Mbɨ́kɨ́ yáŋ bɛrɔ bɔ mandɔk kɛnyiɛ nɛnyíɛ́ mbɔnyunɛ bákway bɛgu nsay ambi.”
32 Jesus chamou os seus discípulos e disse:
33 Bakoŋo bhi bábhɛ́p yi bɛ, “Ɛtɔk ɛ́pú fá, chɔŋ sɛ́mbɔ́ŋ nɛnyíɛ́ ɛnɛn nɛ́kway bɛyǎ bǒbhɛn fá?”
33 Os discípulos perguntaram: — Como vamos encontrar, neste lugar deserto, comida que dê para toda essa gente?
34 Yesu abhɛ́p bhɔ́ bɛ, “Bǎbhɔŋ bɛkpɔkɔ́ brɛt afɔ mɛ́ní?”
34 — Quantos pães vocês têm? — perguntou Jesus. — Sete pães e alguns peixinhos! — responderam eles.
35 Yesu achyɛ yɛ ɛyɔŋ bɛ bɔ́ mankɛm mánchɔ́kɔ́ amɨk.
35 Aí Jesus mandou o povo sentar-se no chão.
36 Asɔt yɛ bɛkpɔkɔ́ brɛt ɛbhɔ tándrámɔt nɛ nsi. Áchyɛ́ nɔ́kɔ́ bakak ntá Mandɛm, abho bɛ́bɔ́kɔ́ti bhɔ anchyɛ nɔkɔ ntá bakoŋo bhi, bɛ́ mánkɔ́rɛ́ ntá bǒbhɔ.
36 Depois pegou os sete pães e os peixes e deu graças a Deus. Então os partiu e os entregou aos discípulos, e eles os distribuíram ao povo.
37 Yɛ̌ntɨkɨ mmu anyiɛ́ anɛ ákwáy yi. Bakɔŋo bhi bábwɔpti nɛnyíɛ́ ɛnɛ́n nɛ́rɔ́bhɛ́. Nɛ́jwí bɛkay tándrámɔt.
37 Todos comeram e ficaram satisfeitos; e os discípulos ainda encheram sete cestos com os pedaços que sobraram.
38 Mpǎy babhakanɛm abhɛn mányíɛ́ nɛnyíɛ́ ɛnɔ abhak mbɔ nká ɛnwi kɛfyɛ́ mǎmbɔ nɛ baghɔrɛ́.
38 Os que comeram foram quatro mil homens, sem contar as mulheres e as crianças.
39 Yesu aghati yɛ bhɔ́ bɛ́ mángúrɛ́. Bo mankɛm bárɔ́ŋ nɔ́kɔ́, asɛp anyɛ́n nɛ bakoŋo bhi, asɔt áchwí arɔk atú Magádan.
39 Então Jesus mandou o povo embora, subiu no barco e foi para a região de Magadã .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.