Marcos 13
Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs ARIB
1 Nɛfú Yesu áfú amɛm ɛkɛrákap Mandɛm, nkoŋo ywi amɔt arɛm ntá yi bɛ, “Ntɔŋ, yɨŋɨ. Báte ɛkɛrákap Mandɛm ɛnɛ-o! Batǎy anɛ́ básɔ́rɛ́ báté yɔ́ árɨ ácha!”
1 Quando saía do templo, disse-lhe um dos seus discípulos: Mestre, olha que pedras e que edifícios!
2 Yesu akɛmɛ yi bɛ, “Ɔghɔ̌ bɛrɛm bɛkɛt ɛbhɛn? Mpok ǎtwɔ̀ anɛ ɛkɛrákap ɛnɛ ɛ́rɔ̀ŋ amɨk ɛnkɛm yɛ̌nyɨŋ kɛrɔp téé.”
2 Ao que Jesus lhe disse: Vês estes grandes edifícios? Não se deixará aqui pedra sobre pedra que não seja derribada.
3 Ɛ́tárɛ́ nɔ́kɔ́, ɛnɛ́ Yesu achi chɔ́kɔ́ ɛbhě Njiɛ Mɛnok Ólif ɛnɛ ɛ́yɨŋɨ ɛkɛrákap Mandɛm, Píta nɛ Jems nɛ Jɔ̌n nɛ Andru bárɔ́k ntá yi ansɛm ansɛm.
3 Depois estando ele sentado no Monte das Oliveiras, defronte do templo, Pedro, Tiago, João e André perguntaram-lhe em particular:
4 Bábhɛp yi bɛ, “Ɛta, ghati bhɛsɛ, chɔŋ ɛ́mfakari nɔ ntɨkɨ mpok, nɛ ntɨkɨ ɛrɨŋ ɛ́bhɔ́ŋɔ́ bɛkʉ bo mándɨŋɨ bɛ mpok anɛ ɔ́twɔ̀ arɔp kɛ́kwɔ́t.”
4 Dize-nos, quando sucederão essas coisas, e que sinal haverá quando todas elas estiverem para se cumprir?
5 Yesu abho bɛ́ghati bhɔ bɛ, “Sɔt ka mpok bɛ́ yɛ̌ mmu ákɛ́ rwɔ́ bhe!
5 Então Jesus começou a dizer-lhes: Acautelai-vos; ninguém vos engane;
6 Bɛyǎ bo bátwɔ̀ chɔŋ mánsɔt nnyɛ́n ɛna mántɛn ambɨ, yɛ̌ntɨkɨ mmu wap andɛm nɔkɔ bɛ, ‘Mɛ kɛ nchí Mpɛmɛ anɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtó!’ Nɛ mándwɔ bɛyǎ bho bɛ mánjibhiri batɨ yap.
6 muitos virão em meu nome, dizendo: Sou eu; e a muitos enganarão.
7 Nɛ mpok bǎghókó nsóŋó-nɛnu bǎkɛ́ chay. Mɛnyǔ mɛnyɨŋ ɛbhɔ bɛ́bhɔŋ bɛfakari, kɛ ɛyɔ ɛpu tɔŋ bɛ ngwɛnti mmɨk aghaka.
7 Quando, porém, ouvirdes falar em guerras e rumores de guerras, não vos perturbeis; forçoso é que assim aconteça: mas ainda não é o fim.
8 Chɔŋ bɛtɔk mɛ́nu nɛ bɛtɔk bɛ́chák, bafɔ̌ ɛtɔk mánu nɛ batɨ̌ bafɔ̌ ɛtɔk nɛ chɔŋ mmɨk anyɨkɨsi ndǔ bɛyǎ bɛbhak, nsay ankwɛ́n ɛtɔk. Kɛ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛnkɛm bɛchi chi mbɔ nɛbhǒnɛt ɛnɛn bɛbe ntá ngɔrɛ́ anɛ ánòŋsi.
8 Pois se levantará nação contra nação, e reino contra reino; e haverá terremotos em diversos lugares, e haverá fomes. Isso será o princípio das dores.
9 “Kɛ sɔt ka mpok! Chɔŋ mánkɛm be mánchyɛ ntá bǒbati ɛtɔk bɔ́ mántaŋ be. Chɔŋ mángwapti bhe amɛm bɛkɛrɛ́ nɛnɨkɨ́mʉɛt. Chɔŋ mǎnte bɛsí bɔgɔ́bhanɔ nɛ bafɔ ɛ̌ti ya bɛ mǎngátí bhɔ Mbok Ndɨ́ndɨ́ ɛ̌ti ya.
9 Mas olhai por vós mesmos; pois por minha causa vos hão de entregar aos sinédrios e às sinagogas, e sereis açoitados; também sereis levados perante governadores e reis, para lhes servir de testemunho.
10 Mbok Ndɨ́ndɨ́ abhɔŋ bɛ́gháka bɛtɔkɔ́ mmɨk mɛnkɛm kɛ ngwɛ́nti antwɔ́.
10 Mas importa que primeiro o evangelho seja pregado entre todas as nações.
11 Yɛ̌ntɨkɨ mpok anɛ bákɛ́mɛ́ bhe ndu bɛtaŋ be, bǎkɛ́ sɛmɛ ambɨ ambɨ bɛ, ‘Chɔŋ sɛ́ndɛm bɛ yi?’ Mpok ánkwáy, dɛm ka yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ́ ɛ́fú be anyu mbɔnyunɛ Ɛfóŋó Bɛdyɛrɛ kɛ ághàti chɔŋ be ɛnyɨŋ ɛnɛ́ bǎbhɔ́ŋɔ́ bɛrɛm.
11 Quando, pois, vos conduzirem para vos entregar, não vos preocupeis com o que haveis de dizer; mas, o que vos for dado naquela hora, isso falai; porque não sois vós que falais, mas sim o Espírito Santo.
12 Chɔŋ manɔ́ anchyɛ ntɨ manɔ ntá bǒbati bɛ mángwáy. Chɔŋ mbɔk bachi mánkʉ ɛnyumɔt nɛ bɔ̌bhap. Chɔŋ mbɔk bɔ mánte nɛnu nɛ bachi nɛ manɔ bhap, mánkʉ bɛ mángwáy bhɔ.
12 Um irmão entregará à morte a seu irmão, e um pai a seu filho; e filhos se levantarão contra os pais e os matarão.
13 Chɔŋ mɛnyǔ bo mɛnkɛm mámpap bhe ɛ̌ti bǎchí bakoŋo bha. Kɛ mmu anɛ átè kákátí tɛ ndǔ ngwɛnti, Mandɛm ǎpɛmɛ yi.”
13 E sereis odiados de todos por causa do meu nome; mas aquele que perseverar até o fim, esse será salvo.
14 Yesu apɛt arɛm bɛ, “Chɔŋ mǎngɔ ‘Ɛrɛm ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm ápábhɛ́’ téé ndǔ nɛbhʉɛt anɛ ɛ́bhɨkɨ bhɔŋ bɛbhak. Mpok yɔ, bo abhɛn bachi atú Judɛ́ya mámbʉ́ɛ́ mámbɛ́sɛ́ amfǎy njiɛ. [Yɛ̌ntɨkɨ mmu anɛ ápáy ɛkáti-nɛ ámbʉ́rɛ́ antí, anjwimɛm.]
14 Ora, quando vós virdes a abominação da desolação estar onde não deve estar {quem lê, entenda}, então os que estiverem na Judéia fujam para os montes;
15 Mpok yɔ, mbák ɛ́fákárí bɛ́ mmu ǎkʉ bɛtɨk amfay ɛkɛt ɛyi, ákɛ́ sɔŋɔri mmʉɛt bɛsɛp kpɨk bɛ andɔk amfɛrɛ mɛnyɨŋ anywɔ́p kɛ ambʉɛ.
15 quem estiver no eirado não desça, nem entre para tirar alguma coisa da sua casa;
16 Nɛ mmu anɛ achi ɛbhɨ ákʉ̀ bɛtɨk, ákɛ́ rɔ́ŋ kpɨ́k anywɔ́p ndu bɛbwɔp ndɛ yi.
16 e quem estiver no campo não volte atrás para buscar a sua capa.
17 Nɛ chɔŋ ɛ́mbɛ́p ɛncha ntá baghɔrɛ́ nɛ mɛniɛ nɛ abhɛ́n bábhak nɛ bɔ amɔ mpok yɔ!
17 Mas ai das que estiverem grávidas, e das que amamentarem naqueles dias!
18 Nɨk nɔ́kɔ́ ká mmʉɛt bɛ barak anɛ ákɛ́ fakari nɛ ɛso ndu ɛ́bè mmʉɛt bɛ́bʉɛ mpok yɔ.
18 Orai, pois, para que isto não suceda no inverno;
19 Bǎkɛ́ rɔ mɛnɨkmʉɛt, mbɔnyunɛ ɛsɔŋɔri ɛnɛ́ bo bábhɔ̀ŋ mpok yɔ chi ɛnyǔ ɛsɔŋɔri ɛnɛ bábhɨ́kɨ́ re ghɔ wáwák tɛ̌ mmɨk ábhó. Nɛ mpok yɔ ánáŋ ámfʉɛ́t, ɛnyǔ ɛsɔŋɔri yɔ ɛpu pɛrɛ bhák wáwák.
19 porque naqueles dias haverá uma tribulação tal, qual nunca houve desde o princípio da criação, que Deus criou, até agora, nem jamais haverá.
20 Nɛ mbɔ Acha abhɨ́kɨ́ kpɔt manywɔp yɔ bɛ akɛ ya, mbʉ yɛ̌ nkwǎŋwaŋ amɔt apu rɔp nɛpɛ́m. Kɛ Mandɛm akpɔt mpok ɛsɔŋɔri yɔ mbɨŋ ɛ̌ti bo abhɛn yi áyábhɛ́ bɛ mambak abhi.
20 Se o Senhor não abreviasse aqueles dias, ninguém se salvaria mas ele, por causa dos eleitos que escolheu, abreviou aqueles dias.
21 Mpok yɔ, mbák mmu ángátí bhe bɛ, ‘Ghɔ́ ká Mpɛmɛ anɛ Mandɛm átó fá’, yɛ̌ chi bɛ, ‘Ghɔ́ yi awu!’ Bǎkɛ́ noko bɛ ɛchi tɛtɛp.
21 Então, se alguém vos disser: Eis aqui o Cristo! ou: Ei-lo ali! não acrediteis.
22 Bǎkɛ́ noko bɛ́ ɛ́chí tɛtɛp mbɔnyunɛ chɔŋ bǒ bɛtábhá mantwɔ, yɛ̌ntɨkɨ mmu wap andɛm nɔkɔ bɛ yi kɛ achi Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò. Chɔŋ barɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ nsé nkwɔ mántwɔ. Nɛ yɛ̌ntɨkɨ mmu wap ǎtwɔ, ankʉ nɔkɔ mɛnyɨŋɨ́ maknkay ndu bɛrwɔ bho. Nɛ mándwɔ́ yɛ̌ chí bǒ abhɛn Mandɛm áyábhɛ́ bɛ mámbák abhi, mbák bábhɔŋ mbi bɛkʉ nɔ.
22 Porque hão de surgir falsos cristos e falsos profetas, e farão sinais e prodígios para enganar, se possível, até os escolhidos.
23 Sɔt yɛ ka mpok! Nnáŋ ngati nɔ bhe mɛnyɨŋ ɛbhɛn ambɨ ambɨ.
23 Ficai vós, pois, de sobreaviso; eis que de antemão vos tenho dito tudo.
24 “Mbák manywɔp anɛ bɛyǎ ɛsɔŋɔri yɔ ámay, mmok ánɛm tɛ́mté, ntaŋ kɛpɛrɛ ghɔɔ,
24 Mas naqueles dias, depois daquela tribulação, o sol escurecerá, e a lua não dará a sua luz;
25 mambe ámfu amfay ánkwɛnti, nɛ bɛtaŋ mfáy mɛ́nyɨkɨsi.
25 as estrelas cairão do céu, e os poderes que estão nos céus, serão abalados.
26 Nɛ chɔŋ Mmǔ anɛ áfú ntá Mandɛm ambesi ande twɔ́ amɛm nɛbháŋ nɛ bɛyǎ bɛtaŋ nɛ kɛnókó.
26 Então verão vir o Filho do homem nas nuvens, com grande poder e glória.
27 Mpok yɔ, chɔŋ ntó bɔángɛl abha, mándɔk ndǔ mmɨk nkɛm, bɛbho ndǔ ɛbhɔ́kɔ́ mmɨk ɛ́mɔt bɛghaka ndu ɛchak, mánsɔt bo abhɛn Mandɛm áyábhɛ́ mánchɛm nɛbhʉɛt amɔt.
27 E logo enviará os seus anjos, e ajuntará os seus eleitos, desde os quatro ventos, desde a extremidade da terra até a extremidade do céu.
28 “Ghɔ́k ká ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛnɔkárɛm ɛnɛ bábhɨŋɨ bɛ́, fig ɛ́tɔ̀ŋ bhɛsɛ. Ɛ́náŋ ɛ́mbó bɛtɛm bɛtɔ́, bǎrɨŋɨ bɛ́ ɛso ɛ́rɔp chi kɛ́kwɔ́t.
28 Da figueira, pois, aprendei a parábola: Quando já o seu ramo se torna tenro e brota folhas, sabeis que está próximo o verão.
29 Ɛ́chí ɛnyumɔt nɛ nɛtwɔ́ wa, Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm. Mǎnáŋ mǎngɔ ndǔ mɛnyɨŋ ɛbhɛn nɛ ngátí bhe bɛ́fàkari, dɨŋɨ́ ká bɛ mpok nɛtwɔ wa arɔp kɛkwɔt.
29 Assim também vós, quando virdes sucederem essas coisas, sabei que ele está próximo, mesmo às portas.
30 Nchí ghati bhe tɛtɛp bɛ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛnkɛm bɛ́bhɔŋ bɛfakari, kɛ mkpáká bho abhɛn ɛchɔŋ ámfʉɛt.
30 Em verdade vos digo que não passará esta geração, até que todas essas coisas aconteçam.
31 Chɔŋ mfay amfʉɛt, mmɨk amfʉ́ɛ́t, kɛ Ɛyɔŋ ɛya ɛ́pú fʉɛt.
31 Passará o céu e a terra, mas as minhas palavras não passarão.
32 “Yɛ̌ mmu abhɨ́kɨ́ rɨŋɨ nywɔp nɛ mbɔ̌ŋ mpok anɛ mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɛ́fàkari chɔŋ. Bɔángɛl Mandɛm bábhɨkɨ rɨŋɨ, yɛ̌ mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm mbɨ́kɨ́ rɨŋɨ. Ɛta Mandɛm aywǐnti kɛ árɨŋɨ.
32 Quanto, porém, ao dia e à hora, ninguém sabe, nem os anjos no céu nem o Filho, senão o Pai.
33 Sɔt yɛka mpok, mǎmbak pɛ̌ mbɔnyunɛ yɛ̌ mmu abhɨ́kɨ́ rɨŋɨ mbɔ̌ŋ nywɔp ɛnɔ.
33 Olhai! vigiai! porque não sabeis quando chegará o tempo.
34 Ɛ́chi ɛnyumɔt mbɔ mmǔ anɛ árɔ̀ŋ nɛkɔ, kɛ ápɛ́rɛ́ rɔ ɛkɛt ɛyi, arɔ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ amɔ bǒ bɛtɨk abhi, achyɛ yɛ̌ntɨkɨ mmu wap ayi ntí bɛtɨk. Aghati yɛ mbabhɛri nyǔbha bɛ́ ámbák pě.
34 É como se um homem, devendo viajar, ao deixar a sua casa, desse autoridade aos seus servos, a cada um o seu trabalho, e ordenasse também ao porteiro que vigiasse.
35 Bák yɛ́ ka pě! Bǎbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ mbɔ̌ŋ mpok anɛ chi ɛkɛt ápɛ̀tnsɛm. Kɛ chí beku-a, kɛ nɛ nɛ́ntɨ bɛti-a, kɛ manɛ́mnkɔk-a, kɛ chi nɛyǐnywɔp-a, yɛ̌ mmu abhɨ́kɨ́ rɨŋɨ.
35 Vigiai, pois; porque não sabeis quando virá o senhor da casa; se à tarde, se à meia-noite, se ao cantar do galo, se pela manhã;
36 Ɛ́bhɨ́kɨ́ rɨ bɛ yi ántwɔ́ tɛ́mchok antɛmɛri bhe ndǔ bǎbhʉ̀rɛ kɛŋɔ.
36 para que, vindo de improviso, não vos ache dormindo.
37 Mbɔ ɛnyu ngáti nɛ́ bhe, kɛ nchí ghati bo mankɛm fá amɨk: Bák ká pɛ̌.”
37 O que vos digo a vós, a todos o digo: Vigiai.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.