1 Coríntios 1
Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs AAI
1 Mɛ Pɔ̌l mmu Mandɛm áyábhɛ́ bɛ́ mbák mǔnto Yesu Kristo kɛ̌ nchí nsɨ́ŋ ɛkáti ɛnɛ. Mandɛm abhɨ́ŋɨ́ mɛ́ bɛ́koŋo nkaysi ayi yímbɔŋ. Nchí fá nɛ manɔ́ ywɛsɛ́ Sɔstɛ́nes.
1 Ayu Paul God ana kokomaim eafu atit Keriso Jesu ana Tur abarayan amatar taituwa Sosthenes airi.
2 Sɛ́sɨ̀ŋ ntá yɛká bǒ nkwɔ Mandɛm awu ɛtɔk Kɔrint. Sɛ́sɨ̀ŋ ntá yɛká bo Mandɛm ábhɨ́ŋɨ́, akʉ mǎmbák nyáŋá bɛ́ mǎmbak bǒbhi. Akʉ mǎmbák bǒbhi mpoknkɛm ndǔ bǎbhárɛ́ mmʉɛt nɛ Yesu Kristo. Nɛ nkúbhɛ́ ɛnyu ɛyɔ kɛ̌ yí ákʉ́ nɛ yɛ̌ntɨkɨ mmu anɛ ábhárɛ́ mmʉɛt nɛ Yesu mbǎnkɛm. Nɔ́ chí yɛ̌ntɨkɨ mmu anɛ ápú rɔ mɛ́nɨ̀kmʉɛt ntá Yesu Kristo anchyɛ nɔkɔ yí kɛnókó. Yí Yesu kɛ̌ achí Acha ywɛsɛ nɛ abhak Acha ntá yɛ̌ntɨkɨ ɛnyǔ mmu wu anɛ ághòk chí nɛ yí.
2 God ana Ekaleisia nati Corinth wanawanamaim kwama’am, iyabowat afa’af kwabai kwatit Keriso Jesu wanawananamaim kusouwi God ana sabuw kakafiyih kwamatar kwama’am, naatu sabuw efan tata’amaim iyabowat it bairit taikofan ata Regah Jesu Keriso wabinamaim tao takwakwafir auman.
3 Mandɛm Ɛta yɛsɛ́ nɛ Yesu Kristo Acha mántɔ́ŋ bé bɛrɨ̌ndu, mánchyɛ bhe kpák.
3 Manaw kabeber, tufuw, Tamat Godane naatu ata Regah Jesu Keriso’one kwa etei isa nama.
4 Mpú rɔ bɛ́chyɛ bakak ntá Mandɛm mpoknkɛm ɛ̌ti bɛrɨ̌ndu ɛbhɛn yi átɔ́ŋɔ́ bé ndǔ bǎbhàt mmʉɛt nɛ Yesu Kristo.
4 Ayu mar etei kwa isa God merarayow abitin, anayabin Keriso Jesu wanawananamaim God manaw kabeber bit isan.
5 Ayɛt bɛ̌ká bǒ nkwɔ́ abhɛn Kɔrint ndǔ babhi ankɛm. Sayri sayri, akʉ mǎndɨ́ŋɨ́ mɛnyɨŋ ɛbhɛn bo abhɛn bábhárɛ́ mmʉɛt nɛ Yesu bábhɔ́ŋ bɛ́rɨ́ŋɨ. Nɛ achyɛ́ bhé akap bɛ́gháti bho mɛnyɨŋ ɛbhɛ́n yí ákʉ́ mǎndɨ́ŋɨ́.
5 Naatu i wanawananamaim kwa i kwana ef tata’ane totobuyoy wairaf kwamatar, a turamaim naatu not rerekabamaim sawar etei kwaso’ob.
6 Ɛ́chí ɛnyuyɔ mbɔnyunɛ akap anɛ́ Mandɛm áchyɛ́ bhé átɔ̀ŋ bɛ́ mbok anɛ sɛ́ghàti bhé ɛ̌ti Yesu Kristo achwe amɛm batɨ yɛka sayri.
6 Anayabin ayu Keriso isan ao’orereb i kwa wanawanamaim matar ebiturobe.
7 Nɛ ɛyɔ ɛ́kʉ bɛ́ ndǔ bǎchi nɛ amɨ́k ambi mǎnòŋ Yesu Kristo Acha ámpɛ́tnsɛm, bǎbhɔŋ yɛ̌ntɨkɨ akap anɛ́ Ɛfóŋó Bɛdyɛrɛ áchyɛ̀.
7 Isan imih kwa ata Regah Jesu Keriso na bairerereb isan kwama kwakakaif wanawanan, men kafa’imo ayub ana baigegewasin ta kwasasa’irimih.
8 Chɔŋ Ɛta Mandɛm ankʉ bɛ́ mǎnte kpirí tɛ ndǔ ngwɛnti, kɛbhɔ́ŋ bɛkwɛ́nɛ́ ndǔ nywɔp ɛnɛn Yesu Kristo Acha ápɛ̀tnsɛm.
8 Naatu God boro nabototofari kwanan ana yomanin, saise ata Regah Jesu Keriso nanan ana Veya’amaim kwa boro aur ubar en na’iti.
9 Mandɛm apú rɔ bɛkʉ nɔ́ ntá yɛká mbɔnyunɛ yí ǎkʉ̀ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ́ yí árɛ́mɛ́ bɛ́ yí ǎkʉ. Nɛ yímbɔŋ kɛ̌ ábhɨ́ŋɨ́ bhé bɛ mǎmbat mmʉɛt nɛ Yesu Kristo Acha ywɛsɛ.
9 God Natun ata Regah Jesu Keriso ana baita’ayomaim bairi run isan ea’afi i kwanitumitum.
10 Bɔ̌ma, ndǔ nnyɛ́n Yesu Kristo Acha, nchí nɨk be mmʉɛt bɛ́ mǎndɔ́ bɛ́kɛm kɛfě nɛ batɨ, mǎmbák ɛyɔŋ ɛ́mɔt. Ɛ́bhɨ́kɨ́ rɨ́ bɛ ákɔ́rɛ́ ámbák nɛ́ntɨ́ ɛnɛká. Nchí nɨk be mmʉɛt, bák ká ntɨ nɛ́mɔ́t, mǎnkoŋo nɔkɔ chi nkaysi amɔt.
10 Ata Regah Jesu Keriso ana roubabaruwen fair tafanamaim ayu abifefeyani taitu, abisa isan kwao’o etei kwanibasit, saise kwa wanawanamaim kouseb boro men nama, a not tutufin etei ta’imon namatar kwanama.
11 Bɔ̌ma, nchí rɛm nɔ́ mbɔnyunɛ mbɔk bo abhɛn báfú ɛkɛt Klóe bághátí mɛ́ kpoŋoroŋ, bɛ́ bǎtáŋ nɛ batɨ.
11 Taitu, ayu i Chloe tain tuwan afa hina, kwa wanawananamaim kwama kwabigamigam isan hio anowar.
12 Ɛnyɨŋ ɛnɛ mɛ̌yáŋ bɛkʉ mǎndɨ́ŋɨ́ chí bɛ bǎchí ndǔ bakwɔ́, bǎbhák bɛyɔŋ bɛyɔŋ. Mbɔk ayɛká bárɛ̀m bɛ, “Bákòŋo chí Pɔ̌l”, báchák bɛ, “Mɛ̌kòŋo chí Apólos”, abhɛ́nɛ́fú bɛ, “Mɛ̌kòŋo chí Píta”, nɛ nkwɔ́ áchák bɛ, “Mɛ̌kòŋo chí Kristo”.
12 Ayu boro iti na’atube anao, kwa ta’ita’imon a tur ta ta kwao, o ta kuo, “Ayu i Paul abi’ufunun,” ta kuo, “Ayu Apollos abi’ufunun,” ta kuo, “Ayu Peter abi’ufunun,” naatu ta kuo, “Ayu i Keriso abi’ufunun.”
13 Mbɛ́p kpɨ́k be, mmǔ ǎkwáy bɛ́kɔ́rɛ Kristo ndǔ bakwɔ́? Ghatí ka mɛ. Mɛ Pɔ̌l kɛ̌ bágó ndǔ ɛkotákátí ɛ̌ti yɛká kɛ? Yɛ̌ mmǔ ywɛka achí anɛ bájwítí yí ndǔ nnyɛ́n Pɔ̌l?
13 Keriso i kwatarsisib in kau’ay nanabin matar. Iban Paul onaf afe’en kwa isa morob? Ai Paul bai’ufnuninamih bapataito kwabai?
14 Nkáká Mandɛm bɛ́ mbɨ́kɨ́ jwiti yɛ̌ mmǔ ywɛka ɛ́bhɨ́kɨ́ fʉɛ́t chí Kríspɔs nɛ Gáyɔs.
14 Ayu God ana merar ayiy kwa men ta bapataito aitimih, Krisipas naatu Gaius hairi’imo,
15 Yɛ̌ mmu ywɛka apú kwáy yɛ bɛrɛm bɛ́ mɛnjwítí bhé ndǔ nnyɛ́n ɛna bɛ́ mǎmbák bakoŋo bha.
15 imih men yait ta boro inao, ayu i Paul wabinamaim bapataito abai abi’ufunun.
16 Mhm, njwítí nyaka nkwɔ Stɛfánas nɛ ɛkɛt ɛyi ɛnkɛm. Mbɨ́kɨ́ rɨŋɨ bɛ́ njwítí yɛ̌ mmu achák.
16 (Boro’obo anot Stephanas aawan ana nibur bairi bapataito aitih, baise anotanot men yait ta bapataito aitinimih.)
17 Kristo abhɨ́kɨ́ tó mɛ́ bɛjwiti bho. Ató mɛ́ chí bɛ́ ngátí nɔ́kɔ́ bo Mbok Ndɨ́ndɨ́. Nɛ mpú sɔt chí nɛrɨŋɨ́ndak ɛnɛn bǒ mmɨk nɛ sɛ́rwɔrɛ́nyu bɛ́gháti bho Mbok Ndɨ́ndɨ́ mbɔnyunɛ mbɨ́kɨ́ yáŋ bɛ́ bɛtaŋá nɛwú ɛnɛ́n Yesu ndǔ ɛkotákátí mɛ́mbák ndɛ́ndɛm.
17 Anayabin Keriso i men bapataito isan iyafaru’umih, baise tur gewasin binan isan iyafaru, naatu men orot babin maiyow hai tur naatu hai notamaim ana’omih, nati na’atube ana’orerereb Keriso onaf afe’en momorob tur gewasin ana fair boro yabin en namatar.
18 Ndɨ́ŋɨ́ sayri bɛ́ mbok nɛwú Yesu ndǔ ɛkotákátí chí ɛchɨŋti ntá bǒ abhɛn báchí ndǔ mbi nɛwú. Kɛ ntá yɛsɛ́ bǒ Mandɛm ǎpɛ̀mɛ, sɛ́ghɔ̀ bɛtaŋ Mandɛm ndǔ nɛwú Yesu.
18 Anayabin onaf ana tur sabuw kasikasiyih isah i yabin en, baise iyabowat tayayawas isat i God ana fair
19 Ɛkáti Mandɛm ɛ́ghàti bhɛsɛ bɛ Mandɛm ǎrɛm bɛ, “Chɔŋ ńchɔnti nɛrɨŋɨ́ndak ɛnɛn barɨŋɨ́ndak nɛ kɛboŋ ɛkɛn bǒ abhɛn báchi mbɔ mmu anɛ ághɔ̀ mɛnyɨŋ chi ndu ɛ́kírísú.”
19 Buk Atamaninamaim eo na’atube:
20 Ndǔ ɛ́chí nɔ́, nɛrɨŋɨ́kɛpɨ ɛnɛn barɨŋɨ́ndak nɛ́chí fá? Batɔŋɔ́ bɛbhé Moses bárɨ́ŋɨ́ yi? Bǒ mmɨk abhɛn bákɔ́ŋ bɛ́kɛm ɛpʉ́ítí báchí kpɨ́k bɔ agha? Mandɛm atɔŋ bɛ́ nɛrɨŋɨ́ndak ɛnɛn bǒ mmɨk nɛ́chí ndɛ́ndɛmɛ́ ndak.
20 Bo orot ukwarin rerekabin menamaim ema’am? Orot kirum so’obayan menamaim ema’am? Naatu orot baibasayan ana not gagamin iti tafaram nowan menamaim ema’am? God iti tafaram ana ukwar rerekab botabir na koko’aw mamatar men kwaso’ob?
21 Mandɛm mmu árɨ́ŋɨ́ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ abhɨ́kɨ́ ka bɛ́ bǒ mmɨk mánsɔ́t chí ndyɛrɛ kɛboŋ ɛkap mándɨ́ŋɨ́ yí. Yí arɛm bɛ́ ǎpɛmɛ chí bǒ abhɛn mánóko Mbok Ndɨ́ndɨ́ anɛ́ bhɛsɛ́ sɛ́ghàti bhɔ, yɛ̌ndu mbɔk bho básɔ̀t Mbok Ndɨ́ndɨ́ chí mbɔ ɛchɨŋti.
21 Anayabin God ana ukwar rerekabamaim iwa’an sabuw tafaram ana ukwar rerekabamaim hima’am men karam boro hitaso’ob, naatu sabuw iyab iti tafaram ana ukwar rerekab hibaib, iti tur isan yabin en hirouw hio, baise aki onaf isan abibinanumaim God iti tur bai sinaf sabuw hitumatum yawas hibai.
22 Mbok Mandɛm áchí mbɔ ɛpɔ̌ndak ntá bo Israɛl ndǔ báyàŋ bɛ́ghɔ ɛrɨŋ ɛnɛ́ ɛ́fù amfay kɛ mánoko bɛ́ Mbok Ndɨ́ndɨ́ achí tɛtɛp. Bǒ Grik mánoko chí ɛnyɨŋ ɛnɛ́ ɛ́kɔ̀ ndɔ́ŋ ámɔ́t nɛ nɛrɨŋɨ́ndak ɛnap.
22 Jew hikok ina’inan hita’itin hititurobe naatu Greek sabuw i ukwarerekab hinuwih.
23 Kɛ sɛ́ghàti bho chí bɛ́ báway Kristo ndǔ ɛkotákátí. Nɛ mbok yɔ́ ákʉ́ batí bo Israɛl átáká amɛm. Nɛ bo abhɛn bápú bo Israɛl básɔ̀t yɔ́ chí mbɔ ɛchɨŋti.
23 Baise it i Keriso onaf afe’en hi’onaf momorob isan tabibinan, iti tur Jew sabuw tenonowar i tainih ekuyikuy, naatu Ufun Sabuw tenonowar isah i yabin en.
24 Kɛ bǒ abhɛn Mandɛm áyábhɛ́ bɛ mámbák abhi mpoknkɛm, yɛ̌ chí bo Israɛl, yɛ̌ chí bo abhɛn bápú bo Israɛl, bárɨ́ŋɨ́ bɛ́ amʉɛt Yesu Kristo kɛ̌ bo bághɔ̀ bɛtaŋ Mandɛm nɛ nɛrɨŋɨ́ndak Mandɛm.
24 Baise Jew sabuw naatu Ufun Sabuw wanawanahimaim iyab God eafih hina yawas hibaib, nati sabuw isah Keriso i God ana fair naatu ana ukwar rerekab.
25 Nkaysi Mandɛm anɛ bakwǎŋwaŋ básɔ̀t bɛ́ chi ɛpɔ̌ndak, chí nɛrɨŋɨ́ndak ɛnɛ́n nɛ́yá tontó nɛ́chá nɛrɨŋɨ́ndak ɛnɛn bǒ mmɨk. Nɛ bɛtɨk Mandɛm ɛbhɛ́n bo básɔ̀t bɛ́ bɛ́pú yɛ̌nyɨŋ, bɛ́bhɔŋ bɛtaŋ ɛbhɛ́n bɛ́yǎ bɛ́chá bɛtaŋá bǒ mmɨk.
25 Anayabin God ana ukwar rerekab hi’itin koko’aw hirouw hio’o, i orot ana ukwar rerekab natabir, naatu God ana ririmin hi’itin hio’o, i orot ana fair natabir.
26 Bɔ̌ma, bǎkɛ́ ghɔkɔntɨk mɛnyǔ bo be bǎchí nyaka mpok Mandɛm ábhɨ́ŋɨ́ bhe. Puyɛ̌ bɛyǎ bhɛka kɛ̌ bachí barɨŋɨ́ndak ndǔ nɛyɨŋɨ anɛ bǒ mmɨk. Puyɛ̌ bɛyǎ bhɛka kɛ̌ báchí nyaka manɛ́m bo, nɛ puyɛ̌ bɛyǎ bhɛka kɛ̌ báfú nyaka ndǔ bɛsáyrí manɛrɛ́kɛt.
26 Taitu, kwa marasika mi’itube kwama’am ana maramaim God ea’afi i kwananot, sabuw hai itininamaim kwa moumur na’in i men not wairafi, men orot faifir, na’atube atufuwamaim men orot gagamih hai rara’ane kwatufuwamih.
27 Mbɔŋ Mandɛm kɛ̌ áyábhɛ́ bo abhɛn bápú barɨŋɨ́ndak bɛsí bǒ mmɨk bɛ́ mámbák bǒbhi. Akʉ nɔ́ bɛ́ ntíánwɔ́p ámbák nɛ bǒ abhɛn básɔ̀t mmʉɛt ɛyap mbɔ barɨŋɨ́ndak. Ayap nkwɔ́ bǒ abhɛn bábhɨ́kɨ́ bhɔ́ŋ bɛtaŋ bɛsí bǒ mmɨk bɛ́ ntíánwɔ́p ámbák nɛ bǒ abhɛn bábhɔ́ŋɔ́ bɛtaŋ.
27 Baise God tafaram ana sawar koko’aw hirarouw, rubinen sabuw not wairafih ibiya’uhuwih. Naatu tafaram ana sawar ririmih hirarouw rubinen, sabuw fairih ibiya’uhuwih.
28 Mandɛm ayap nkwɔ́ ndɛ́ndɛ́mɛ́ bho abhɛn bǒ mmɨk bábyàk mbɔ bɛ bápú yɛ̌nyɨŋ. Akʉ nɔ́ bɛ́ mɛnyɨŋ ɛbhɛ́n bǒ mmɨk bákáysí bɛ́ bɔ́ kɛ̌ bɛ́bhɔ́ŋɔ́ mɛnwɔp bɛ́kɛ́ pɛrɛ bhák yɛ̌nyɨŋ.
28 Abisa tafaram itin yabin en rarouw i rubin bai, naatu abisa tafaram itin gagamin rarouw i gurus.
29 Ndǔ ɛ́chí nɔ́, yɛ̌ mmu apú kwáy bɛ́panyu bɛsí Mandɛm.
29 Saise men yait ta God nanamaim naora’ara’atamih.
30 Mandɛm aywǐntí kɛ̌ ákʉ́ bɛ́ mǎnkwáy bɛ́bhát mmʉɛt nɛ Yesu Kristo. Yí kɛ̌ apɛt ákʉ́ bɛ Yesu ánchyɛ́ bhe nɛrɨŋɨ́ndak ɛnɛ́n tɛtɛp, nɛ ɛ̌ti Yesu kɛ̌ Mandɛm ásɔ́rɛ́ be mbɔ bǒ abhɛn báchí chák bɛsí bhi. Akʉ bɛsɛ́ sɛ́mbák pɛ́pɛ́p, bakwap tí. Yesu rɛ́ kɛ̌ ákʉ́ bɛ́ sɛ́ndɔ́p chí bo Mandɛm nɛ achyɛ nɛpɛ́m ɛni bɛ́kú bɛsɛ́ sɛ́kɛ́ pɛrɛ bhák ndǔ kɛsɛmɛ́ bɛbʉ́.
30 Baise God buwit tana Keriso Jesu wanawananamaim ikofanit naatu sinaf Keriso ata ukwar rerekab matar. Naatu kakafhine rufamit tatit, yamutufurit God ana sabuw kakafiyih tamatar.
31 Ɛ̌ti ɛyɔ, kɛ̌ ɛ́chí mbɔ ɛnyǔ básɨ́ŋɨ́ amɛm Ɛkáti Mandɛm bɛ, “Mmǔ anɛ áyaŋ bɛ́panyu, ámpányu chí ɛ̌ti ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm Acha ákʉ́.”
31 Isan imih Buk Atamaninamaim eo na’atube, “Yait nakokok ora’ara’atamih Regah abisa sisinaf tafanamaim nao ra’ara’at.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.