João 1
Tawúratɩ na Injiila dɛ́ɛ fɔɔlɩ́nɩ (KDH) vs NAA
1 Bɩgabaazɩya naanɩ́ na balá báa wenbí nɛ́, weení bánÿaá yɩ sɩsɩ Ŋmatɩrɛ nɛ́, ɩvʊnwɛ. Ɩ́vʊnna Ɩsɔ́ɔ bɔwɛ ná, bɩka ɩvʊngɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ.
1 No princípio era o Verbo, e o Verbo estava com Deus, e o Verbo era Deus.
2 Ɩ́vʊnna Ɩsɔ́ɔ bɔwɛ ná bɩgabaazɩya.
2 Ele estava no princípio com Deus.
3 Ɩnáábɩ́lɛ́ Ɩsɔ́ɔ waabaná ɩlá báa ngbetíi, bɩka nabʊ́rʊ fɛ́yɩ́ waalá bɩ ɩdabaná yɩ nɛ́.
3 Todas as coisas foram feitas por ele, e, sem ele, nada do que foi feito se fez.
4 Ɩjɔ́ gɛ weezuú fʊnwɛ bɩka weezuú kɩḿ kɩvʊngɛ́ɛ na kʊ ɩráa-dɛ́ɛ ɖɛnyɛm.
4 A vida estava nele e a vida era a luz dos homens.
5 Ɖɛnyɛm wónlosí temenuú-daá, amá, temenuú tamʊ kɩ.
5 A luz resplandece nas trevas, e as trevas não prevaleceram contra ela.
6 Ɩrʊ́ naárʊ wɔɔgɔnɩ ná, ɩrʊ́ ɩmʊ́, Ɩsɔ́ɔ weegédíri ná yɩ, ɩyɩ́ɖɛ gɛ Yaayá.
6 Houve um homem enviado por Deus, e o nome dele era João.
7 Wɔɔgɔ́nɩ nɛ́, seríya lɩzɩ́ɩ gɛ wɔɔgɔ́nɩ. Wɔɔgɔ́nɩ gɛ sɩ ɩlɩzɩ́ weení ɩgɛ́ɛ ɩráa-dɛ́ɛ ɖɛnyɛm nɛ́ seríya, na ɩmʊ́ ɩdɛ́ɛ seríya-rɔ nɛ́, ɩráa ɩfa ɩlɛ́ toovonúm.
7 Este veio como testemunha para testificar a respeito da luz, para que todos viessem a crer por meio dele.
8 Bɩdɛkɛ́ɛ ɩmʊ́ ɩdɩtɩŋa ɩgɛ́ɛ na kʊ ɩráa-dɛ́ɛ ɖɛnyɛm, amá, wɔɔgɔ́nɩ gɛ sɩ ɩlɩzɩ́ weení ɩgɛ́ɛ ɩráa-dɛ́ɛ ɖɛnyɛm nɛ́ seríya.
8 Ele não era a luz, mas veio para dar testemunho da luz,
9 Weení ɩgɛ́ɛ ŋmatɩrɛ nɛ́ kɛ́ɛ na kʊ ɖɛnyɛm toovonúm ńgɩ, wenkí kɩ́ngɔnɩ́ ɖúúlínya-daá bɩka kínlosí ɩráa rɩ́ŋa nɛ́.
9 a verdadeira luz, que, vinda ao mundo, ilumina toda a humanidade.
10 Weení bánÿaá yɩ sɩsɩ Ŋmatɩrɛ nɛ́ fʊnwɛ ɖúúlínya-daá, bɩka ɩnáábɩ́lɛ́ Ɩsɔ́ɔ waala ná ɖúúlínya. Amá, ɖúúlínya-daá ɩráa tatɩlɩ́ yɩ.
10 O Verbo estava no mundo, o mundo foi feito por meio dele, mas o mundo não o conheceu.
11 Wɔɔgɔ́nɩ ɩdɩtɩŋa ɩdɛ́ɛ, amá, ɩdɛ́ɛ-ńba weegízi badamʊ yɩ.
11 Veio para o que era seu, e os seus não o receberam.
12 Ngʊ́ nbɛ́ɛ nɛ́, badaá nɛbɛ́rɛ weedísi bamʊ yɩ, bafa yɩ toovonúm. Wenbá beedísi bamʊ yɩ bafa yɩ toovonúm nɛ́, waava wɛ yíko sɩsɩ bábɩsɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ bíya.
12 Mas, a todos quantos o receberam, deu-lhes o poder de serem feitos filhos de Deus, a saber, aos que creem no seu nome,
13 Bɛdɛ́ɛ baabɩ́sɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ bíya nɛ́ tɛkɛ́ɛ ɩrʊ́-dɛ́ɛ sɔɔlɩ́m, yáá alʊ́ na abaalʊ́ bɛdɛ́ɛ yoozí, amá, Ɩsɔ́ɔ tɩtɩŋa weeyele ná babɩ́sɩ ɩdɛ́ɛ bíya.
13 os quais não nasceram do sangue, nem da vontade da carne, nem da vontade do homem, mas de Deus.
14 Weení bánÿaá yɩ sɩsɩ Ŋmatɩrɛ nɛ́, waabɩ́sɩ ɩrʊ́ ɩkɔ́nɩ ɩcɔ́ɔ ɖɔ́lɔ́wʊ́táá. Ngɛ ɖááná ɩdɛ́ɛ ásícé. A nyááná yɩ, kʊnyɔnnɩɩrɛ́ na toovonúm riké nbɩlɛ́! Ɩdɛ́ɛ ásícé kɩḿ kɩɩlɩɩná Caáwʊ-jɔ́ gɛ. Ásícé wenkí Caáwʊ weejéle ɩgʊ́ɖʊmɔ́ɔ nɛ́ nbɩlɛ́.
14 E o Verbo se fez carne e habitou entre nós, cheio de graça e de verdade, e vimos a sua glória, glória como do unigênito do Pai.
15 Yaayá waaŋmátɩ na ɖóni ɩlɩzɩ́ yɩ seríya sɩsɩ: «Ɩdɔ́m gɛ máávʊ́ńveeri mɩ́ɩ sɩsɩ mɔ́wɔ́rɔ́, weení sɩ ɩkɔ́nɩ nɛ́, waagɩ́lɩ ma; káma, ɩvʊnwɛ naanɩ́ gɛ baalʊ́rʊ ma.»
15 João dá testemunho a respeito dele e exclama: — Este é aquele de quem eu dizia: “Ele vem depois de mim, mas é mais importante do que eu, pois já existia antes de mim.”
16 Ɖárɩ́ŋa ɖééɖí ɩgʊnyɔnnɩɩrɛ́-dɛ́ɛ ɖɔɔmɩ́nɩ-dɛ́ɛ alɩbáráka, bɩdɛkɛ́ɛ kʊ́ɖʊńbɩ ngʊ́ bɩdɛkɛ́ɛ nabʊ́lɛ.
16 Porque todos nós temos recebido da sua plenitude e graça sobre graça.
17 Káma, Múúsá gɛ Ɩsɔ́ɔ waabaná icéle ɖáa ɩdɛ́ɛ Mará, amá, Yeésu Krísto gɛ Ɩsɔ́ɔ waabaná ɩwɩ́lɩ ɖáa ɩdɛ́ɛ kʊnyɔnnɩɩrɛ́ na ɩdɛ́ɛ toovonúm.
17 Porque a lei foi dada por meio de Moisés; a graça e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 Naárʊ tanáá ta Ɩsɔ́ɔ kɛtɛngɛrɛ. Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́ kʊ́ɖʊḿ weení ɩwɛná yɩ ɩgɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ bɩka ɩwɛ Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ nɛ́, weeyéle ná ɖɩtɩlɩ́ yɩ.
18 Ninguém jamais viu Deus; o Deus unigênito, que está junto do Pai, é quem o revelou.
19 Ɩbɛ́ɛ seríya wenkí Yaayá waalɩzɩ́ kɩ sáátɩ wenkí Yahúúɖuwá waagálɩ́zɩ́ Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa na Léévi bíya Yerusalɛ́ɛm bekédiri ɩjɔ́ bɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ: «Nyɔ́ɔ́ gɛ weení» nɛ́.
19 Este foi o testemunho de João, quando os judeus lhe enviaram de Jerusalém sacerdotes e levitas para perguntar: “Quem é você?”
20 Ɩdamʊ́sɩ wɛ, waabá gɛ ifééri wɛ toovonúm sɩsɩ: «Bɩdɛkɛ́ɛ mɔ́ɔ́ gɛ Lɛɛrʊ́.»
20 Ele confessou e não negou; confessou: — Eu não sou o Cristo.
21 Ngɛ bɛlɛ́ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ: «A bɩlɛ́ nɛ́, nyɔ́ɔ́ gɛ Elíya?» Ngɛ woobúsi wɛ sɩsɩ: «Aayɩ́, bɩdɛkɛ́ɛ mɔ́ɔ́ gɛ Elíya.» Ngɛ bɔɔdɔ́bɔɔzɩ yɩ sɩsɩ: «Nyánáábɩ́lɛ́ anɖébi?» Ngɛ Yaayá sɩsɩ: «Aayɩ».
21 Diante disso, lhe perguntaram: — Quem é você, então? Você é Elias? Ele disse: — Não sou. Então perguntaram: — Você é o profeta? Ele respondeu: — Não, não sou.
22 Ńna gɛ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ: «Nyɔ́ɔ́ gɛ weení. Feeri ɖáa, na ɖɩbɩ́ɩ́zɩ ɖukóbusi wenbá beegédiri ɖáa nɛ́. Weení gɛ nyɔ́ɔ́ nyádɩtɩŋa nyánmaazɩ́ sɩsɩ nyɛ́gɛ́ɛ.»
22 Disseram-lhe, então: — Diga quem é você, para podermos dar uma resposta àqueles que nos enviaram. O que é que você diz a respeito de si mesmo?
23 Ngɛ Yaayá sɩsɩ: «Mɔ́ɔ́ gɛ weení wóngoó tɛɛwʊ́lɔ́ɔ́-daá sɩsɩ:
23 Então ele respondeu: — Eu sou “a voz do que clama no deserto: Endireitem o caminho do Senhor”, como disse o profeta Isaías.
24 Wenbá beegédiri wɛ Yaayá-jɔ́ nɛ́ badaá, Faríizi ńba wɛ.
24 Ora, os que haviam sido enviados eram do grupo dos fariseus.
25 Ngɛ bɛlɛ́ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ: «A bɩdɛkɛ́ɛ nyɔ́ɔ́ gɛ Lɛɛrʊ́, ngʊ́ bɩdɛkɛ́ɛ nyánáábɩ́lɛ́ Elíya, cáńfáná anɖébi, bɩlɛ́ nɛ́ ngbetíi-rɔ gɛ nyénliríi ɩráa lɩ́m-daá nyɔ́nzɔ́ɔ wɛ túúbá lɩ́m.»
25 E perguntaram a João: — Então por que você batiza, se não é o Cristo, nem Elias, nem o profeta?
26 Ngɛ Yaayá woobúsi wɛ sɩsɩ: «Mɔ́ɔ́ nɛ́, lɩ́m-daá gɛ ménliríi mɩ́ɩ mɔ́nzɔ́ɔ mɩ́ɩ túúbá lɩ́m; mɩ́lɔ́wʊ́táá, naárʊ wɛ mɩ́ɩ́sɩ yɩ.
26 João respondeu: — Eu batizo com água, mas no meio de vocês está alguém que vocês não conhecem.
27 Mɔ́wɔ́rɔ́ nɛ́, sɩ ɩkɔnɩ ná, amá, mádatála mobóɖi ɩdakaḿwá.»
27 Ele vem depois de mim, mas não sou digno de desamarrar as correias das suas sandálias.
28 Betáániya tɛɛbiiyá-daá, Yɔrɔdáanɩ buwá-dɛ́ɛ fúu lí ńgɩ-rɔ, lénlé Yaayá wénliríi ɩráa lɩ́m-daá nɛ́ gɛ bɩ́ngalám bɩlɛ́.
28 Essas coisas aconteceram em Betânia, do outro lado do Jordão, onde João estava batizando.
29 Kiivé nɛ́, Yaayá waana Yeésu wɛ́ngɛɖɛɛ́ ɩjɔ́ nɛ́, ngɛ sɩsɩ: «Ɩbɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Fée-bú weení wɛ́njɛ́m ɩráa-dɛ́ɛ alaháácɩ́wá nɛ́.
29 No dia seguinte, vendo que Jesus vinha em sua direção, João disse: — Eis o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 Ɩdɔ́m gɛ mááŋmátɩ mɩ́ɩ sɩsɩ mɔ́wɔ́rɔ́, naárʊ wɔ́ngɔnɩ́, bʊdʊ́ʊ waagɩ́lɩ ma, káma, ɩvʊnwɛ naanɩ́ gɛ baalʊ́rʊ ma.
30 Este é aquele a respeito de quem eu falava, quando disse: “Depois de mim vem um homem que é mais importante do que eu, porque já existia antes de mim.”
31 Mɔ́ɔ́ mádɩtɩŋa mááfʊnzɩ weení ɖéyí‑ɖéyí bɩɩbá bɩgɛ́ɛ nɛ́; amá, mɔ́ɔ́gɔ́nɩ sɩ melíri ɩráa lɩ́m-daá gɛ na meyéle Israyɛ́ɛlɩ zamɔ́ɔ ɩtɩlɩ́ yɩ.»
31 Eu mesmo não o conhecia, mas vim batizando com água a fim de que ele fosse manifestado a Israel.
32 Ngɛ Yaayá waadáŋmatɩ sɩsɩ: «Mááná Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga waagálɩɩ ɩsɔ́ɔ́dáá nyazɩ ɖuvóóre kʊ́fʊlʊńɖɛ bɩlɛ́, kɔkɔ́nɩ kɔcɔ́ɔ ɩrɔɔzɩ́.
32 E João testemunhou, dizendo: — Vi o Espírito descer do céu como pomba e pousar sobre ele.
33 Mɔ́ɔ́ mááfʊnzɩ weení bʊdʊ́ʊ kɛ́ɛ nɛ́, amá, weení weegédíri ma sɩ melíri ɩráa lɩ́m-daá nɛ́, weevééri ma sɩsɩ: “Weení ɩrɔɔzɩ́ sɩ ńna Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga ikédi kɔkɔ́nɩ kɔcɔ́ɔ nɛ́, ɩlɛ́ wénliríi kʊ ɩráa Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga-daá.”
33 Eu não o conhecia; aquele, porém, que me enviou a batizar com água me disse: “Aquele sobre quem você vir descer e pousar o Espírito, esse é o que batiza com o Espírito Santo.”
34 Mááná bɩlɛ́ na máázá, bʊrɔɔzɩ́ gɛ mánlɩzɩ́ɩ seríya sɩsɩ ɩnáábɩ́lɛ́ Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́.»
34 Pois eu mesmo vi e dou testemunho de que ele é o Filho de Deus.
35 Kiivé nɛ́, Yaayá tɔrɔwɛ ńna ɩ́na ɩwanbaaráa nɔɔ́lɛ
35 No dia seguinte, João estava outra vez na companhia de dois dos seus discípulos
36 gɛ waana Yeésu wɛ́nɖɛɛ́; ngɛ sɩsɩ: «Ɩbɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Fée-bú.»
36 e, vendo Jesus passar, disse: — Eis o Cordeiro de Deus!
37 Yaayá-dɛ́ɛ wanbaaráa nɔɔ́lɛ bɛḿ baanɩ́ɩ bɩlɛ́ nɛ́, ngɛ baagʊrʊ́ bofu Yeésu.
37 Os dois discípulos, ouvindo-o dizer isso, seguiram Jesus.
38 Yeésu wɛɛgɛ́ɛ́zɩ ɩbɛ́ɛ́ŋ ɩwɔ́rɔ́ nɛ́, waana sɩsɩ bogovóo yɩ, ngɛ sɩsɩ: «We gɛ mɩ́njáádɩ.» Ngɛ boobúsi yɩ sɩsɩ: «Ráabi, lé gɛ nyɛ́dɛ́ɛ.» (Ráabi kutoluú gɛ sɩsɩ Mará wɩlɩɖʊ́).
38 E Jesus, voltando-se e vendo que o seguiam, disse-lhes: Eles disseram: — Rabi, onde o senhor mora? (“Rabi” quer dizer “Mestre”.)
39 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ: «Ɩgɔ́nɩ, mɩ́nganáa.» Ngɛ boobó ɖʊɖɔ bana lénlé Yeésu wɛ nɛ́; ngɛ bɔɔjɔ́ɔ ɩjɔ́ bɩdɛ́ɛ wɩ́rɛ ɖɩḿ. Ɖaanɩ́ŋa kéréfu natɩ́náázá bɩlɛ́ gɛ bɩ́nlám bɩlɛ́.
39 Jesus respondeu: Então eles foram, viram onde Jesus estava morando e ficaram com ele aquele dia. Eram mais ou menos quatro horas da tarde.
40 Wanbaaráa nɔɔ́lɛ wenbá baanɩ́ɩ Yaayá waaŋmátɩ na bakʊrʊ́ bofu Yeésu nɛ́ badaá naárʊ gɛ bánÿaá sɩsɩ Andirée. Andirée ɩmʊ́ ɩwɛná igoobú bánÿaá ɩlɛ́ sɩsɩ Simɔ́ɔnɩ Pétro.
40 André, o irmão de Simão Pedro, era um dos dois que tinham ouvido o testemunho de João e seguido Jesus.
41 Igoobú Simɔ́ɔnɩ ɩmʊ́ gɛ waaɖáa náa ifééri yɩ sɩsɩ baana Krísto. Krísto kutoluú gɛ sɩsɩ Lɛɛrʊ́.
41 Ele encontrou primeiro o seu próprio irmão, Simão, a quem disse: — Achamos o Messias! (“Messias” quer dizer “Cristo”.)
42 Ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ Simɔ́ɔnɩ iboná Yeésu-jɔ́. Yeésu waana yɩ nɛ́, wɛɛbɛ́ɛ́ŋ yɩ, ngɛ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ: «Nyɔ́ɔ́ gɛ Simɔ́ɔnɩ, Yʊháánɩ biyaalʊ́; sɩ bayáa nya gɛ sɩsɩ Kéfáasɩ.» Kéfáasɩ kutoluú gɛ sɩsɩ Bʊ́ʊ́rɛ.
42 E o levou a Jesus. Jesus olhou para ele e disse:
43 Kiivé nɛ́, Yeésu waaɖʊ sɩ wɛ́nɖɛɛ́ Galilée laadɔ́ɔ-daá, ngɛ waana Filíipu. Ńna gɛ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ: «Kovu ma!»
43 No dia seguinte, Jesus resolveu ir para a Galileia e encontrou Filipe, a quem disse:
44 Filíipu-dɛ́ɛ gɛ Bɛtɩsayɩdáa, Andirée na Pétro bɛdɛ́ɛ tɛɛbiiyá.
44 Esse Filipe era de Betsaida, cidade de André e de Pedro.
45 Filíipu wɔɔgɔ́nɩ ɩna Natanayɛ́ɛlɩ, ngɛ weevééri yɩ sɩsɩ: «Weení ɩdɔ́m baaŋmáa Múúsá-dɛ́ɛ Mará na anɖébiwá-dɛ́ɛ tákaraɖáwá-daá nɛ́, ɖááná yɩ, Yeésu Nazarɛ́ɛtɩ ńnɩ́ gɛ, Ísifu biyaalʊ́.»
45 Filipe encontrou Natanael e lhe disse: — Achamos aquele de quem Moisés escreveu na Lei, e a quem se referiram os profetas: Jesus, o Nazareno, filho de José.
46 Ngɛ Natanayɛ́ɛlɩ sɩsɩ: «Kazɔ́ɔ ńbɩ nabɩ́rɩ wánbɩɩzɩ́ bɩkálɩ́ɩ́ná Nazarɛ́ɛtɩ nbɩlɛ́?» Ńna gɛ Filíipu sɩsɩ: «Kɔnɩ na ngáná.»
46 Então Natanael perguntou: — De Nazaré pode sair alguma coisa boa? Filipe respondeu: — Venha ver!
47 Yeésu waana Natanayɛ́ɛlɩ wɛ́ngɛɖɛɛ́ ɩjɔ́ nɛ́, ngɛ wánŋmatɩ́ ɩdɔ́m sɩsɩ: «Bɛɛ Israyɛ́ɛlɩ bú tɩtɩŋa nɖɔ́; ɩrʊ́ weení ɩ́dɛ́nbɛlɩ́ bʊbɔ́tɩ kɛtɛngɛrɛ nɛ́.»
47 Jesus viu Natanael se aproximar e disse a respeito dele:
48 Ngɛ Natanayɛ́ɛlɩ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ: «Lénlé gɛ nyányɩ ná ma.» Ńna gɛ Yeésu sɩsɩ: «Naanɩ́ na Filíipu ɩyáa nya nyɔ́gɔwɛ figíyée tɩɩwʊ́-dɛ nɛ́, máávʊ́ńgánaa nya.»
48 Natanael perguntou a Jesus: — De onde o senhor me conhece? Jesus respondeu:
49 Ńna gɛ Natanayɛ́ɛlɩ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ: «Kʊ́bɔnɩ́, nyɔ́ɔ́ gɛ Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́, nyɔ́ɔ́ gɛ Israyɛ́ɛlɩ wúro.»
49 Então Natanael exclamou: — Mestre, o senhor é o Filho de Deus! O senhor é o Rei de Israel!
50 Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ: «A bɩlɛ́, méévééri nya sɩsɩ mááná nya figíyée tɩɩwʊ́-dɛ nɛ́-rɔ gɛ nyáává toovonúm ɖɔ́? Tɔ́ɔ, nyɔ́ngɔnɩ́ ńna wenbí bɩɩjɛzɩ́ ɖɔ́ nɛ́.»
50 Ao que Jesus lhe respondeu:
51 Ngɛ waadásɩ ɩtɔ́ sɩsɩ: «Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ mɩ́ngɔnɩ́ ɩna ɩsɔ́ɔ́dáá tʊláa, bɩka Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ malááyɩ́kawá wéndím bángbanáa Ɩrʊ́ Biyaalʊ́.»
51 E acrescentou:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.