1 Coríntios 3
Tawúratɩ na Injiila dɛ́ɛ fɔɔlɩ́nɩ (KDH) vs ARIB
1 Koobíya, mɔ́ɔ́ máágʊ́rʊ́ sɩ maŋmatɩná mɩ́ɩ nɛ́, mádaŋmátɩ́ná mɩ́ɩ nyazɩ mɩ́gɛ́ɛ ɩráa wenbá Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Kezeŋa wéngeti kʊ wɛ nɛ́ bɩlɛ́. Amá, mááŋmátɩ́ná mɩ́ɩ gɛ nyazɩ ɩráa wenbá badɩtɩŋa bolomaazɛ́ wéngeti kʊ wɛ nɛ́. Mááŋmátɩ́ná mɩ́ɩ gɛ nyazɩ bánŋmatɩnáa wenbá bɛgɛ́ɛ bíya kúmuúsi Krísto-dɛ́ɛ nɩ́bááwʊ-daá nɛ́ bɩlɛ́.
1 E eu, irmãos não vos pude falar como a espirituais, mas como a carnais, como a criancinhas em Cristo.
2 Yɩlɩ́m gɛ máává mɩ́ɩ, bɩdɛkɛ́ɛ kíɖíím ɖóni ńbɩ, káma, mɩ́dánbɩɩzɩ iɖi bɩ. Ngɛ hálɩ na sinje nɛ́ mɩ́dánbɩɩzɩ sɩ iɖi bɩ.
2 Leite vos dei por alimento, e não comida sólida, porque não a podíeis suportar; nem ainda agora podeis;
3 Káma, mɩ́dɛɛzɩwɛ mɩ́nlám nyazɩ ɖúúlínya kɩna kɩdɛ́ɛ ɩráa wánlám nɛ́. Ɖé sʊ́ʊ́zɩ na báɖáárɛ tɛɛzɩwɛ mɩ́lɔ́wʊ́táá nɛ́, mɩ́nwɩlɩ́ɩ nbɩlɛ́ sɩsɩ mɩ́gɛ́ɛ ɖúúlínya kɩna kɩdɛ́ɛ ɩráa, bɩka mɩ́jɔwʊrɛ cɔɔ́ɔ nyazɩ bɩlɛ́ bɩdɛ́ɛ ɩráa-dɛ́ɛ ńɖɛ.
3 porquanto ainda sois carnais; pois, havendo entre vós inveja e contendas, não sois porventura carnais, e não estais andando segundo os homens?
4 A mɩ́dáá nɛbɛ́rɛ wánŋmatɩ́ sɩsɩ: «Mɔ́ɔ́ mɛ́gɛ́ɛ Pɔ́ɔlɩ-dɛ́ɛ ńnɩ́ gɛ,» bɩka nɛbɛ́rɛ bɛlɛ́ sɩsɩ: «Mɔ́ɔ́ nɛ́, Apolɔ́ɔsɩ-dɛ́ɛ ńnɩ́ gɛ mɛ́gɛ́ɛ,» bɩdɛkɛ́ɛ ɩráa-dɛ́ɛ lakásɩ gɛ mɩ́nlám bɩlɛ́?
4 Porque, dizendo um: Eu sou de Paulo; e outro: Eu de Apolo; não sois apenas homens?
5 A bɩlɛ́ nɛ́, weení gɛ Apolɔ́ɔsɩ; weení gɛ Pɔ́ɔlɩ. Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ bɔwʊtá-dɩnáa Ɩsɔ́ɔ waabaná wɛ na mɩ́nyɔ́ɔ́ ɩfa toovonúm nɛ́ gɛ ɖɛ́gɛ́ɛ. Wenbí Ɩsɔ́ɔ waaɖʊ ɖádáá báa weení nɛ́ gɛ ɖánlám.
5 Pois, que é Apolo, e que é Paulo, senão ministros pelos quais crestes, e isso conforme o que o Senhor concedeu a cada um?
6 Mɔ́ɔ́ móóɖúu tɩɩwʊ́ gɛ, bɩka Apolɔ́ɔsɩ ɩlɛ́ ɩfa lɩ́m. Amá, Ɩsɔ́ɔ weeyele ná bɩnyɔ bɩkʊrʊ́.
6 Eu plantei; Apolo regou; mas Deus deu o crescimento.
7 Bɩlɛ́ nɛ́, weení wooɖúu nɛ́, na weení waava lɩ́m nɛ́, bɛdɛkɛ́ɛ nabʊ́rʊ. Amá, Ɩsɔ́ɔ weení weeyéle bɩnyɔ bɩkʊrʊ́ nɛ́ riké waagɩlɩ ná.
7 De modo que, nem o que planta é alguma coisa, nem o que rega, mas Deus, que dá o crescimento.
8 Weení wooɖúu nɛ́, na weení waava lɩ́m nɛ́, beɖéyí‑ɖéyí gɛ. Ɩsɔ́ɔ wɛ́nvɛrɩ́ɩ báa weení ńŋɩnáa wenbí waalá ɩdɩmɛ́rɛ nɛ́.
8 Ora, uma só coisa é o que planta e o que rega; e cada um receberá o seu galardão segundo o seu trabalho.
9 Káma, ɖána Ɩsɔ́ɔ ɖánlám kʊ tɩmɛ́rɛ, ngɛ mɩ́nyɔ́ɔ́ gɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ fɔɔ́, mɩ́gɛ́ɛ na kʊ ɖaḿ wenkí waama kɩ nɛ́.
9 Porque nós somos cooperadores de Deus; vós sois lavoura de Deus e edifício de Deus.
10 Kʊjɔɔwʊ Ɩsɔ́ɔ waalá ma kɩ nɛ́ kɩnʊvɔ́-daá gɛ móvóo; mɔ́ɔ́ máázɩ́ɩ ɖɩzɩɩrɛ mɩ́dɛ́ɛ gɛ ńŋɩnáa ɖaḿ maarʊ́ áséńsí-dʊ́ʊ wánzɩɩ́ nɛ́ bɩlɛ́. Lɛlɛɛɖɔ́ nɛ́, naárʊ wɛ wánmáa ɖɩrɔɔzɩ́. Amá, báa weení íkúná laakáarɩ na nŋɩ́nɩ́ wánmáa nɛ́ gɛ.
10 Segundo a graça de Deus que me foi dada, lancei eu como sábio construtor, o fundamento, e outro edifica sobre ele; mas veja cada um como edifica sobre ele.
11 Káma, naárʊ tánbɩɩzɩ ɩsɩ́ɩ ɖɩzɩɩrɛ kɩ́faɖɛ́ neɖére ɖʊɖɔ bɩdɛkɛ́ɛ wenɖé báńzɩ́ɩ́ ɖɛ nɛ́, ɖɩzɩɩrɛ ɖɩḿ gɛ Yeésu Krísto.
11 Porque ninguém pode lançar outro fundamento, além do que já está posto, o qual é Jesus Cristo.
12 A ɩrʊ́ wánmáa ɖɩzɩɩrɛ ɖɩḿ ɖɩrɔ gɛ waama ná siká, yáá nyɩɩrʊʊ́ kʊ́fʊlʊmʊ́ʊ, yáá bɔ́ kífenvená, yáá ɖáázɩ, yáá nyɩ́ɩ́dɩ, yáá káázɩ;
12 E, se alguém sobre este fundamento levanta um edifício de ouro, prata, pedras preciosas, madeira, feno, palha,
13 wɩ́rɛ wenɖé sɩ bafʊʊná ɩráa nɛ́, bánnáa nŋɩ́nɩ́ báa weení waalá ɩdɩmɛ́rɛ nɛ́. Káma, wɩ́rɛ ɖɩḿ nɛ́, nimíni sɩ iɖe ná, na nimíni ɩwɩ́lɩ wenbí báa weení waalá nɛ́ kɛ́ɛ bɩ nɛ́.
13 a obra de cada um se manifestará; pois aquele dia a demonstrará, porque será revelada no fogo, e o fogo provará qual seja a obra de cada um.
14 A nimíni teɖe wenbí ɩrʊ́ waama ɖɩzɩɩrɛ baazɩ́ɩ ɖɛ nɛ́ ɖɩrɔ nɛ́, bʊdʊ́ʊ wónÿuúu ɩdɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ.
14 Se permanecer a obra que alguém sobre ele edificou, esse receberá galardão.
15 Amá, a bɩgɛ́ɛ nimíni weeɖe wenbí ɩrʊ́ waalá nɛ́, bʊdʊ́ʊ-dɛ́ɛ kɩvɛrɛwʊ wánlám ásáára. Ɩmʊ́ ɩdɩtɩŋa wónÿuúu lɛ́ɛ́dɩ, amá, ɩjɔɔ́ɔ gɛ nyazɩ nimíni wénɖée na ɩrʊ́ ise ɩbaná ɩdaá ɩlɛ́ɛ iweezuú nɛ́ gɛ.
15 Se a obra de alguém se queimar, sofrerá ele prejuízo; mas o tal será salvo todavia como que pelo fogo.
16 Mɩ́dɩtɩŋa mɩ́nyɩ sɩsɩ mɩ́gɛ́ɛ na kʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga, ngɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Kezeŋa wɛ mɩ́dáá.
16 Não sabeis vós que sois santuário de Deus, e que o Espírito de Deus habita em vós?
17 Bɩlɛ́ nɛ́, a naárʊ wɔɔyɔ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga, Ɩsɔ́ɔ wɔ́nÿɔ́m bʊdʊ́ʊ. Káma, Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga cɔɔ́ɔ ɖacɩrɩ‑cɩrɩ gɛ, ngʊ́ wenbí mɩ́gɛ́ɛ nɛ́ nbɩlɛ́.
17 Se alguém destruir o santuário de Deus, Deus o destruirá; porque sagrado é o santuário de Deus, que sois vós.
18 Naárʊ íkeyííli ɩdɩ. A mɩ́dáá naárʊ cɔɔ́ɔ sɩsɩ ɩwɛná ɖúúlínya kɩna kɩdɛ́ɛ áséńsí, ɩ́bɩsɩ ɖijinɖe na ɩbɩ́sɩ áséńsí-dʊ́ʊ toovonúm.
18 Ninguém se engane a si mesmo; se alguém dentre vós se tem por sábio neste mundo, faça-se louco para se tornar sábio.
19 Káma, ɖúúlínya kɩna kɩdɛ́ɛ áséńsí kɛ́ɛ ɖijíńdi gɛ Ɩsɔ́ɔ-jɔ́. Wenbí bʊrɔ nɛ́, baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ: «Áséńsí-dɩnáa-dɛ́ɛ kɔdɔ́sɩ badɩtɩŋa bánÿɩ́m nɛ́ gɛ Ɩsɔ́ɔ wángbanáa wɛ.»
19 Porque a sabedoria deste mundo é loucura diante de Deus; pois está escrito: Ele apanha os sábios na sua própria astúcia;
20 Baadáŋmáa ɖʊɖɔ sɩsɩ: «Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ nyɩ áséńsí-dɩnáa-dɛ́ɛ lomaazɛ́, ɩnyɩ sɩsɩ agɛ́ɛ yéḿ gɛ.»
20 e outra vez: O Senhor conhece as cogitações dos sábios, que são vãs.
21 Bɩlɛ́ nɛ́, naárʊ íkofúúzi sɩsɩ ɩgɛ́ɛ ŋmáánɩ yáá ŋmáánɩ-dɛ́ɛ ńnɩ́; káma, mɩ́dɩɩná bɩrɩ́ŋa:
21 Portanto ninguém se glorie nos homens; porque tudo é vosso;
22 mɩ́dɩɩná Pɔ́ɔlɩ, mɩ́dɩɩná Apolɔ́ɔsɩ, mɩ́dɩɩná Pétro, mɩ́dɩɩná ɖúúlínya, weezuú, sɩ́m, sinje na ceré, mɩ́dɩɩná bɩrɩ́ŋa.
22 seja Paulo, ou Apolo, ou Cefas; seja o mundo, ou a vida, ou a morte; sejam as coisas presentes, ou as vindouras, tudo é vosso,
23 Amá, mɩ́nyɔ́ɔ́ nɛ́, Krísto tɩɩná mɩ́ɩ, bɩka Ɩsɔ́ɔ ɩlɛ́ ɩdɩɩná Krísto.
23 e vós de Cristo, e Cristo de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.