Mateus 26
Ụ́ꞌdụ́kọ́ Múké Múngú vé rị (KBO) vs VC
1 Yẹ́sụ̃ kã átángá rĩ átá dẹẹ́ gí, ĩri ní ꞌyozú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ,
1 — ausente —
2 “Ĩmi nị̃kí rá, Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ ace nóni ụ́ꞌdụ́ ị̃rị̃, ma ꞌBá Mvá ꞌi, ĩ ímụ́ ma rụ sẽ ariꞌba rĩ pi drị́gé ụ́ꞌdụ́ ꞌdãri gé, kộpi ímụ́ ma gbã pẹtị alambaku sị́gé.”
2 Ye know that after two days the passover takes place, and the Son of man is delivered up to be crucified.
3 Sâ ꞌdãri gé, atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi, drị̃koma rĩ pi be, úmúkí ĩ átálágú ãmbúgú ĩ ní zịị́ Kãyáfã rĩ vé jó agá.
3 Then the chief priests and the elders of the people were gathered together to the palace of the high priest who was called Caiaphas,
4 Kộpi rikí lẹ́tị ndãá kíri kíri Yẹ́sụ̃ ri rụzú, ĩ ꞌdịkí rí ĩri drãá ꞌdĩísĩ rá.
4 and took counsel together in order that they might seize Jesus by subtlety and kill him;
5 Kộpi ní ꞌyozú kínĩ, “Lẽ ꞌbâ rụkí ĩri ụ́ꞌdụ́ ụ̃mụ̃ nyazú rĩ gé ku, ãꞌdiãtãsĩyã ꞌbá rĩ pi ímụ́ íngá mgbárãsĩ ꞌbá drị̃gé gí.”
5 but they said, Not in the feast, that there be not a tumult among the people.
6 Yẹ́sụ̃ kã rií adrií Bẽtẽníyã gá Sị̃mọ́nã ũfú ní ándúrú nyaá rĩ vé ãngá ꞌdãá,
6 — ausente —
7 ũkú ãzi ní ímụ́zú ũdu ẹ̃jị́ be ngụ̃ụ́pi ndrị̃ndrị̃ ni be mãlãngĩ agá, ũdu rĩ ãjẽ be ãmbúgú, ũkú rĩ íꞌdụ́ ũdu rĩ ũdãá Yẹ́sụ̃ drị̃gé, ị́sụ́ ãkũdẽ Yẹ́sụ̃ ri ínyá nya.
7 a woman, having an alabaster flask of very precious ointment, came to him and poured it out upon his head as he lay at table.
8 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi kâ tã ꞌdĩri ndreé, sẽ kộpi ẽ ẹ́sị́ ve rá. Kộpi ní zịzú kínĩ, “Ngá ũkú rĩ ní ũdu rĩ izazú ꞌdíni rĩ ãꞌdi?
8 But the disciples seeing it became indignant, saying, To what end {was} this waste?
9 Ĩ té ũdu ꞌdĩri sẽ je ãjẽ be ãmbúgú, ĩ té ícó mũfẽngã ni awa ꞌbá ngá ãkó rĩ pi ní.”
9 for this might have been sold for much and been given to the poor.
10 Yẹ́sụ̃ kã tã kộpi ní ꞌyoó ꞌdĩri yịị́, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ngá ĩmi ní rizú unuzú ũkú ꞌdĩri vé tã sĩ rĩ ãꞌdi? Ngá ĩri ní ꞌoó má ní ꞌdĩri, ĩri tã múké.
10 But Jesus knowing {it} said to them, Why do ye trouble the woman? for she has wrought a good work toward me.
11 Ĩmi njị̃ị́ ri adri ꞌbá ngá ãkó rĩ pi be, ꞌbo má ícó adrií ĩmi be caá sâ be ãco ku.
11 For ye have the poor always with you, but me ye have not always.
12 Ũdu ũkú rĩ ní dãá má drị̃gé ꞌdĩri, ĩri ri mâ rụ́ꞌbá údé, úmvúlésĩ ĩ ímụ́ ma sị̃ ãní ꞌbụ́ agá.
12 For in pouring out this ointment on my body, she has done it for my burying.
13 Ádarú á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, ꞌbá rĩ pi rikí dõ ụ́ꞌdụ́kọ́ múké rĩ ũlũú mụzú vũ drị̃gé sĩ, kộpi kpá ímụ́ tã ũkú ꞌdĩri ní ꞌoó má ní rĩ ũlũ rá, ꞌbá rĩ pi ẽ ígákí rí ĩrivé tã ãní.”
13 Verily I say to you, Wheresoever these glad tidings may be preached in the whole world, that also which this {woman} has done shall be spoken of for a memorial of her.
14 Kúru Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ rĩ pi vé ãlu, ĩ ní zịị́ Yụ́dã Ĩsĩkãrĩyótã ní ꞌdezú mụzú atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi vúgá ꞌdãá,
14 — ausente —
15 ĩri ní zịzú kĩnĩ, “Á sẽ dõ Yẹ́sụ̃ ri rụụ́ ĩmi ní gí, ĩmi má ní ãꞌdi sẽ?” Kúru kộpi ní mũfẽngã fífí ẹ̃njị̃ị́pi ẹ̃njị̃ẹ̃njị̃ ni pi lãzú pụ̃kụ́ na, sẽzú ĩri ní.
15 and said, What are ye willing to give me, and *I* will deliver him up to you? And they appointed to him thirty pieces of silver.
16 Íꞌdózú sâ ꞌdãri gé, Yụ́dã íꞌdó rií lẹ́tị ndãá, ã rụkí rí Yẹ́sụ̃ ri ãní.
16 And from that time he sought a good opportunity that he might deliver him up.
17 Ụ́ꞌdụ́ ĩ ní íꞌdózú Ụ̃mụ̃ ĩ ní Pánga ni ꞌBãá Údrá ku rĩ nyazú rĩ gé, ꞌbá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní ímụ́zú Yẹ́sụ̃ vúgá nõó, kộpi ní ĩri zịzú kínĩ, “Mí lẽ ꞌbâ mụkí ínyá mí ní lẽé nyaá Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ vé rĩ áꞌdí íngũgá?”
17 — ausente —
18 Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi mụkí kụ̃rụ́ agá ꞌdaá, ĩmi ágó ãzi ị́sụ́, ĩmi ꞌyokí ĩri ní kínĩ, ‘Ímbápi kĩnĩ, mávé sâ ícó gí, á lẽ mụụ́ ụ̃mụ̃ Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ vé rĩ nyaá ꞌbá mâ pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be mívé ãngá.’ ”
18 And he said, Go into the city unto such a one, and say to him, The Teacher says, My time is near, I will keep the passover in thy house with my disciples.
19 Kúru ꞌbá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní mụzú tã rĩ ꞌozú sụ̃ Yẹ́sụ̃ ní lũú ĩ ní rĩ tị́nị, kộpi ní mụzú ínyá Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ vé rĩ áꞌdízú ꞌdãlé.
19 And the disciples did as Jesus had directed them, and they prepared the passover.
20 Ụ̃tụ́ rĩ kã ꞌdeé, Yẹ́sụ̃ pi ní úrízú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ rĩ pi be ínyá nyangárá gá.
20 And when the evening was come he lay down at table with the twelve.
21 Kộpi kâ rií ínyá rĩ nyaá, Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ádarú á ꞌyo ĩmi ní ꞌdíni, ꞌbá ãlu ĩmi ãsámvú gé ꞌdĩgé, ĩri ímụ́ mâ ũli ꞌbe nĩ.”
21 And as they were eating he said, Verily I say to you, that one of you shall deliver me up.
22 Tã ꞌdĩri sẽ ꞌbá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní ĩzãngã, ꞌbá ãlu ãlu íꞌdó rií ꞌyoó Yẹ́sụ̃ ní, “Úpí, ꞌbá déna ímụ́pi mî ũli ꞌbeépi rĩ ĩri ma ꞌi?”
22 And being exceedingly grieved they began to say to him, each of them, Is it *I*, Lord?
23 Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “ꞌBá ꞌbá ní rií ngá nyaá ĩri be sákãnĩ ãlu agá rĩ ímụ́ mâ ũli ꞌbe nĩ.
23 But he answering said, He that dips his hand with me in the dish, *he* it is who shall deliver me up.
24 Ma ꞌBá Mvá ꞌi, ma ímụ́ drã rá, sụ̃ ĩ ní sĩí Búkũ Múngú vé rĩ agá rĩ tị́nị. ꞌBo ĩzãngã rĩ úmvúlésĩ ímụ́ adri ágó mâ ũli ꞌbeépi rĩ vé ni, ĩ ímụ́ ĩri sẽ ꞌdị drã rá. ꞌBá tã ꞌoópi ꞌdíni ꞌdĩri, tịkí té dõ ĩri kuyé múké.”
24 The Son of man goes indeed, according as it is written concerning him, but woe to that man by whom the Son of man is delivered up; it were good for that man if he had not been born.
25 Yụ́dã lẽépi Yẹ́sụ̃ ã ũli ꞌbeépi rĩ ní ĩri zịzú kĩnĩ, “Ímbápi, ꞌbá mí ní tã ni átá ꞌdĩri, mí ụ̃sụ̃ ꞌbá rĩ ma ꞌi?”
25 And Judas, who delivered him up, answering said, Is it *I*, Rabbi? He says to him, *Thou* hast said.
26 Kộpi kâ íꞌdó ínyá rĩ nyaá, Yẹ́sụ̃ ní pánga rĩ íꞌdụ́zú, ĩri ní õwõꞌdĩfô sẽzú, ĩri ní ꞌa ni ãndĩzú, ĩri ní sẽzú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ĩmi ꞌdụkí, ĩmi nyakí, ꞌdĩri rụ́ꞌbá mávé rĩ.”
26 — ausente —
27 Ĩri ní kópõ rĩ íꞌdụ́zú, ĩri ní õwõꞌdĩfô sẽzú Múngú ní, ĩri ní sẽzú kộpi ní, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ĩmi ãrẽvú céré, ĩmi mvụkí.
27 And having taken {the} cup and given thanks, he gave {it} to them, saying, Drink ye all of it.
28 ꞌDĩri mávé ãrí má ní ũndĩ rụzú ꞌbá kárákará pi be rĩ. Ãrí mávé dãápi vũgá ꞌdĩri ĩri sẽ Múngú ri ꞌbá rĩ pi trũ ĩvé ũnjĩkãnyã agásĩ rá.
28 For this is my blood, that of the {new} covenant, that shed for many for remission of sins.
29 Ádarú á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, má ícó gõó vị́nyọ̃ mvụụ́ dị̃ị́ ku, cĩmgbá cazú ụ́ꞌdụ́ má ní mụzú vị́nyọ̃ úꞌdí mvụzú ĩmi be trụ́ má Ẹ́tẹ́pị vé mãlũngã agá ꞌdãri gé.”
29 But I say to you, that I will not at all drink henceforth of this fruit of the vine, until that day when I drink it new with you in the kingdom of my Father.
30 Kộpi kâ úngó ngoó, vụ́drị̃ ni gé, kộpi ní ꞌdezú mụzú Írã Õlívẽ vé rĩ drị̃gé ꞌdãá.Yẹ́sụ̃ pi nyakí ínyá ã ụ̃dụ̃ ívé ꞌbá áyúãyũ rĩ pi be|src="DN00489b.tif" size="span" loc="26:17-30" copy="Dunham" ref="26:17-30"
30 Depois do canto dos Salmos, dirigiram-se eles para o monte das Oliveiras.
31 Kúru Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ị́nị́ŋá nõri sĩ, ĩmi céré ímụ́ nga ápá rá tã ímụ́pi ꞌi ngaápi mâ rụ́ꞌbá gá rĩ sĩ, ĩmi ma ku ọ́ꞌdụ́kụ́lẹ, ãꞌdiãtãsĩyã sĩkí Búkũ Múngú vé rĩ agá kínĩ,
31 Disse-lhes então Jesus: Esta noite serei para todos vós uma ocasião de queda; porque está escrito: Ferirei o pastor, e as ovelhas do rebanho serão dispersadas {Zc 13,7}.
32 ꞌBo má kãdõ gõó íngá ídri rú, ma ꞌde mụzú ĩmi ẹndrẹtị gé sĩ drị̃drị̃, ꞌbâ mụ ꞌbâ ị́sụ́ ĩmi be ãngũ Gãlĩláyã vé rĩ gé ꞌdãá.”
32 Mas, depois da minha Ressurreição, eu vos precederei na Galiléia.
33 Pétẽró ní ꞌyozú kĩnĩ, “ꞌBá rĩ pi dõ ápá tã ímụ́pi ꞌi ngaápi mî rụ́ꞌbá gá rĩ sĩ rá drãáãsĩyã, má ícó mi kuú ãluŋáni ku.”
33 Pedro interveio: Mesmo que sejas para todos uma ocasião de queda, para mim jamais o serás.
34 Yẹ́sụ̃ ní újázú Pétẽró ní kĩnĩ, “Ádarú á lẽ ꞌyoó mí ní ꞌdíni, ị́nị́ŋá ãndrũ nõri sĩ, lõgúlõgú ní drĩ cẽré ꞌbezú kuyé rĩ gé, mi ímụ́ ma gã ca vú sĩ na, mi ꞌyo, ꞌí nị̃ ma kuyé.”
34 Disse-lhe Jesus: Em verdade te digo: nesta noite mesma, antes que o galo cante, três vezes me negarás.
35 Pétẽró ní gõzú újázú kĩnĩ, “Má ícó ꞌyoó kínĩ á nị̃ mi kuyé ꞌdíni ku, ꞌbâ ũdrã mí be trụ́.” ꞌBá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ã ụrụkọ céré átákí nyo sụ̃ Pétẽró ní átá rĩ tị́nị.
35 Respondeu-lhe Pedro: Mesmo que seja necessário morrer contigo, jamais te negarei! E todos os outros discípulos diziam-lhe o mesmo.
36 Kúru Yẹ́sụ̃ ní ꞌdezú mụzú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be vũrã ĩ ní zịị́ Gẽtẽsẽmánĩ rĩ gé ꞌdãá, ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi úríkí ꞌdĩgé, ma drĩ mụ Múngú ri zị.”
36 Retirou-se Jesus com eles para um lugar chamado Getsêmani e disse-lhes: Assentai-vos aqui, enquanto eu vou ali orar.
37 Jị Pétẽró ri, ãzini Zẽbẽdáyõ ẹnjịpị́ị Yõkóbũ pi Yũwánĩ be mụzú ꞌí vúgá sĩ ĩndĩ. Ĩzãngã íꞌdó fií ẹ́sị́ ni agá ambamba.
37 E, tomando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu, começou a entristecer-se e a angustiar-se.
38 Ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ĩzãngã ŋõ mâ ẹ́sị́ drãdrã ẽ tị ị́sụ́. Ĩmi adrikí ꞌdĩgé, lẽ ĩmi adrikí mị be mgbọ.”
38 Disse-lhes, então: Minha alma está triste até a morte. Ficai aqui e vigiai comigo.
39 Yẹ́sụ̃ kã mụụ́ vụ̃ụ́ mãdã, ĩri ní kũmũcí ũtị̃zú, ꞌî drị̃ sị̃zú vũgá, ĩri ní Múngú ri zịzú kĩnĩ, “Má Ẹ́tẹ́pị, ícó dõ rá, mî ku ma rií ĩzãngã nyaá nóni ku. ꞌBo lẽ tã rĩ ã nga ꞌi sụ̃ mî ẹ́sị́ ní lẽé rĩ tị́nị, ã adri sụ̃ má ní lẽé rĩ tị́nị ku.”
39 Adiantou-se um pouco e, prostrando-se com a face por terra, assim rezou: Meu Pai, se é possível, afasta de mim este cálice! Todavia não se faça o que eu quero, mas sim o que tu queres.
40 Yẹ́sụ̃ kã ꞌi újá gõó vúlé ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá na rĩ pi vúgá ꞌdãá, ị́sụ́ kộpi ri ụ́ꞌdụ́ ko. Ĩri ní ꞌyozú Pétẽró ní kĩnĩ, “Ĩmi ícókí nyo adrií caá sâ ãlu mị be mgbọ ku?
40 Foi ter então com os discípulos e os encontrou dormindo. E disse a Pedro: Então não pudestes vigiar uma hora comigo...
41 Lẽ ĩmi adrikí mị be mgbọ, ĩmi zịkí Múngú ri, tã ũnjí ã ụ̃ꞌbị̃ rí ĩmi ku. Ĩmî ẹ́sị́ lẽ kõdô Múngú ri zịị́ rá, ꞌbo rụ́ꞌbá gá, ĩmi mũnyámúnya.”
41 Vigiai e orai para que não entreis em tentação. O espírito está pronto, mas a carne é fraca.
42 Yẹ́sụ̃ ní gõzú mụzú Múngú ri zịzú dị̃ị́, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Má Ẹ́tẹ́pị, ꞌí ꞌdụ dõ ĩzãngã nõri mâ rụ́ꞌbá gá sĩ kuyé, múké ni, lẽ mâ nya ĩzãngã rĩ mụzú ĩyí, tã mî ẹ́sị́ ní lẽé rĩ ã nga ꞌi ĩyí.”
42 Afastou-se pela segunda vez e orou, dizendo: Meu Pai, se não é possível que este cálice passe sem que eu o beba, faça-se a tua vontade!
43 Yẹ́sụ̃ kã gõó ímụ́, ị́sụ́ ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi kokí ụ́ꞌdụ́ kpílíkpílí, ãꞌdiãtãsĩyã ụ́ꞌdụ́ rĩ ŋõ kộpi ẽ mị ambamba.
43 Voltou ainda e os encontrou novamente dormindo, porque seus olhos estavam pesados.
44 Vú na ni gé, gõ kpá kộpi kuú ꞌdĩgé, ꞌde mụụ́ Múngú ri zịị́ ĩri ní té zịị́ drị̃drị̃ rĩ tị́nị.
44 Deixou-os e foi orar pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Ĩri ní ꞌi újázú ĩgõzú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi vúgá nõó, ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi drĩ ri ụ́ꞌdụ́ rĩ koko, ãzini ĩmi ri ãndẽ vu? Ĩmi ndrekí, sâ rĩ ícá ĩnyiŋá gí, ĩ ímụ́ ꞌBá Mvá ri rụ sẽ ꞌbá ũnjĩkãnyã ꞌoꞌbá rĩ pi drị́gé.
45 Voltou então para os seus discípulos e disse-lhes: Dormi agora e repousai! Chegou a hora: o Filho do Homem vai ser entregue nas mãos dos pecadores...
46 Ĩmi íngákí ụrụ, ꞌbâ mụkí! ꞌBá lẽépi mâ ũli ꞌbeépi rĩ ícá ĩnyiŋá gí!”
46 Levantai-vos, vamos! Aquele que me trai está perto daqui.
47 Yẹ́sụ̃ kã rií átá, ꞌbá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ rĩ pi vé ãlu Yụ́dã ní ícázú, ꞌbá bị́trị́ká ímụ́kí vú ni gé sĩ, kộpi céré ị́lị́ ãco ãco ni pi be ĩ drị́gé sĩ, ãzini túré pi be ĩ drị́gé sĩ. Atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi, ãzini ꞌbá drị̃koma rú rĩ pi be ĩpẽkí ꞌbá ꞌdĩꞌbée ímụ́zú nĩ.
47 Jesus ainda falava, quando veio Judas, um dos Doze, e com ele uma multidão de gente armada de espadas e cacetes, enviada pelos príncipes dos sacerdotes e pelos anciãos do povo.
48 Yụ́dã lũ kộpi ní tã rĩ drị̃drị̃ kĩnĩ, “Má uꞌde dõ ꞌbá rĩ ẹzịị́ bẹ̃drị̃ sĩ, ágó rĩ adriípi ꞌdĩ, ĩmi rụkí ĩri.”
48 O traidor combinara com eles este sinal: Aquele que eu beijar, é ele. Prendei-o!
49 Kúru Yụ́dã ní mụzú Yẹ́sụ̃ vúgá ꞌdãá, ĩri ní ꞌyozú, “Ímbápi, mõdó mí ní!” Ĩri ní kúru Yẹ́sụ̃ ri uꞌdezú ẹzịzú bẹ̃drị̃ sĩ.
49 Aproximou-se imediatamente de Jesus e disse: Salve, Mestre. E beijou-o.
50 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ũndĩgó, mí ímụ́ gí, ꞌí ꞌo tã mí ní lẽé ꞌoó rĩ.”
50 Disse-lhe Jesus: É, então, para isso que vens aqui? Em seguida, adiantaram-se eles e lançaram mão em Jesus para prendê-lo.
51 Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá ĩri ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi vé ãlu ní ívé ị́lị́ ãco rĩ ínjézú, ĩri ní átálágú ãmbúgú rĩ vé ãtíꞌbá ẽ bị́ gazú mvọ́rụ́ ꞌdezú vũgá ꞌdãá.
51 Mas um dos companheiros de Jesus desembainhou a espada e feriu um servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha.
52 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú ĩri ní kĩnĩ, “ꞌÍ su mívé ị́lị́ ãco rĩ gõó ívé vũrã gá ꞌdãá ũzi. ꞌBá céré ãngũ úꞌdị́ꞌbá drãꞌbée ị́lị́ ãco sĩ rĩ pi, ĩ kpá ímụ́ kộpi úꞌdị́ ũdrã ị́lị́ ãco sĩ.
52 Jesus, no entanto, lhe disse: Embainha tua espada, porque todos aqueles que usarem da espada, pela espada morrerão.
53 Mí ụ̃sụ̃ má ícó má Ẹ́tẹ́pị ri zịị́, ícó má ní mãlãyíkã ẹ̃ꞌdị́ ꞌdịꞌbée ngúlúmũ mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ ĩpẽé ímụ́ mâ ĩzã koó úꞌdíkírĩŋá nõgó ku?
53 Crês tu que não posso invocar meu Pai e ele não me enviaria imediatamente mais de doze legiões de anjos?
54 ꞌBo á ꞌo dõ tã rĩ ꞌdíni, tã Búkũ Múngú vé rĩ ní átá ꞌdĩri ã nga rí ꞌi fũú tị ni gé ngóni?”
54 Mas como se cumpririam então as Escrituras, segundo as quais é preciso que seja assim?
55 Sâ ꞌdãri gé, Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú ꞌbá bị́trị́ká rĩ pi ní kĩnĩ, “Ĩmi ri ímụ́ ị́lị́ ãco ãco ni pi be, túré be, ĩmi lẽkí ímụ́ ma rụụ́, ĩmi ụ̃sụ̃kí ma ꞌbá ũnjí riípi ẹ̃ꞌdị́ ꞌdịị́pi ꞌbá ãngũ rụụ́pi ni pi be ni? Ụ́ꞌdụ́ céré, á ri ꞌbá rĩ pi ímbá Jó Múngú vé rĩ ã bóró gá ꞌdãá, ꞌbo ĩmi rụkí ma kuyé.
55 Depois, voltando-se para a turba, falou: Saístes armados de espadas e porretes para prender-me, como se eu fosse um malfeitor. Entretanto, todos os dias estava eu sentado entre vós ensinando no templo e não me prendestes.
56 ꞌBo tã ꞌdĩri nga ꞌi ꞌdíni, tã nẹ́bị̃ rĩ pi ní sĩí Búkũ Múngú vé rĩ agá rĩ, ã nga rí ꞌi fũú tị ni gé bẽnĩ.” Kúru ꞌbá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní ngazú ápázú ꞌdĩísĩ rá, kukí Yẹ́sụ̃ ri kú ọ́ꞌdụ́kụ́lẹgúsĩ.
56 Mas tudo isto aconteceu porque era necessário que se cumprissem os oráculos dos profetas. Então os discípulos o abandonaram e fugiram.
57 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ri rụꞌbá rĩ pi ní Yẹ́sụ̃ ri jịzú mụzú Kãyáfã vé ãngá ꞌdãá, Kãyáfã ri átálágú ãmbúgú. ꞌBá tãị́mbị́ ímbáꞌbá rĩ pi, ambugu Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ pi be, kộpi ri ĩ úmú ĩrivé ãngá ꞌdãá.
57 Os que haviam prendido Jesus levaram-no à casa do sumo sacerdote Caifás, onde estavam reunidos os escribas e os anciãos do povo.
58 ꞌBo Pétẽró ꞌde mụzú Yẹ́sụ̃ vúgá sĩ, kộpi rikí mụụ́ ãsámvú sĩ, cĩmgbá ĩri ní cazú átálágú ãmbúgú rĩ vé bóró gá ꞌdãá. Ĩri ní fizú bóró agá ꞌdãá, ĩri ní úrízú ꞌbá ãngũ ũtẽꞌbá rĩ pi be trụ́, lẽ tẽé ndreé dõ tã Yẹ́sụ̃ vé rĩ ã ụ̃dụ̃ ĩri adri ngóni.
58 Pedro seguia-o de longe, até o pátio do sumo sacerdote. Entrou e sentou-se junto aos criados para ver como terminaria aquilo.
59 Atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi, ꞌbá tã lịꞌbá rĩ pi be, kộpi lẽkí tã ũnjõ vé ni ndãá ị́sụ́ Yẹ́sụ̃ rụ́ꞌbá gá, ĩ ꞌdịkí rí ĩri drãá rá.
59 Enquanto isso, os príncipes dos sacerdotes e todo o conselho procuravam um falso testemunho contra Jesus, a fim de o levarem à morte.
60 ꞌBá kárákará ã átákí dõ tã rĩ ũnjõ sĩ Yẹ́sụ̃ rụ́ꞌbá gá drãáãsĩyã, kộpi ị́sụ́kí tã ãzi ĩ ní ícózú Yẹ́sụ̃ ri ꞌdịzú ni kuyé.
60 Mas não o conseguiram, embora se apresentassem muitas falsas testemunhas.
61 kộpi kínĩ, “Ágó ꞌdĩri ꞌyo ándúrú kĩnĩ, ‘Ma Jó Múngú vé rĩ ũsị̃ vũgá, ma gõ sị ụ́ꞌdụ́ na agá.’ ”
61 Por fim, apresentaram-se duas testemunhas, que disseram: Este homem disse: Posso destruir o templo de Deus e reedificá-lo em três dias.
62 Átálágú ãmbúgú rĩ ní íngázú pá tuzú ụrụ sĩ, ĩri ní ꞌyozú Yẹ́sụ̃ ní kĩnĩ, “Tã ãgõ ꞌdĩꞌbée ní rií ũmbĩí mí drị̃gé kárákará ꞌdĩꞌbée, ꞌí ꞌyo átángá mí tị gé sĩ ku ãsĩ?”
62 Levantou-se o sumo sacerdote e lhe perguntou: Nada tens a responder ao que essa gente depõe contra ti?
63 ꞌBo Yẹ́sụ̃ újí ꞌî kíri.
63 Jesus, no entanto, permanecia calado. Disse-lhe o sumo sacerdote: Por Deus vivo, conjuro-te que nos digas se és o Cristo, o Filho de Deus?
64 Yẹ́sụ̃ ní újázú ĩri ní kĩnĩ, “Tã mí ní átá ꞌdĩri pịrị. Ádarú á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, ma ꞌBá Mvá ꞌi, úmvúlésĩ ĩmi ímụ́ ma ndre, ma úrí Múngú Ũkpõ ꞌDị́pa vé drị́ ẹ̃ndẹ́pị gé, ma ĩgõ ímụ́ ꞌbụ̃ gé ꞌdãásĩ vũgá nõó ị́rị́bị́tị agásĩ.”
64 Jesus respondeu: Sim. Além disso, eu vos declaro que vereis doravante o Filho do Homem sentar-se à direita do Todo-poderoso, e voltar sobre as nuvens do céu.
65 Átálágú ãmbúgú rĩ ã ꞌa ve ũnjí ũnjí, rụ ívé bõngó ãsĩí, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ágó nõri ide Múngú ri! Ngá ꞌbá ní ꞌbá ãzi lẽzú ẽ ímụ́ ágó ꞌdĩri vé tã ũlũú rĩ ãꞌdi? Ĩmi yịkí tã ágó rĩ ní Múngú ri idezú rĩ gí.
65 A estas palavras, o sumo sacerdote rasgou suas vestes, exclamando: Que necessidade temos ainda de testemunhas? Acabastes de ouvir a blasfêmia!
66 Ĩmi lẽkí ã lịkí tã drị̃ ni gé íngóni?”
66 Qual o vosso parecer? Eles responderam: Merece a morte!
67 Kộpi ní tụ̃sụ́ úwézú ẹndrẹtị ni gé, kộpi ní ꞌdezú ĩri ũgbãzú. Ụrụkọꞌbée ní ĩri usazú.
67 Cuspiram-lhe então na face, bateram-lhe com os punhos e deram-lhe tapas,
68 Kộpi ní ꞌyozú ĩri ní kínĩ, “Kúrísítõ, mí ámá, ãꞌdi gbã mi nĩ?”
68 dizendo: Adivinha, ó Cristo: quem te bateu?
69 Sâ ꞌdãri gé, Pétẽró úrí kuú ãmvé jó rizú tã lịzú rĩ ã bóró gá ꞌdãá, mvá ũkú ãzi ãtíꞌbá rú ni ní ímụ́zú, ĩri ní ꞌyozú Pétẽró ní kĩnĩ, “Ĩmi rikí ándúrú adrií Yẹ́sụ̃ adriípi Gãlĩláyãgú rĩ be trụ́.”
69 Enquanto isso, Pedro estava sentado no pátio. Aproximou-se dele uma das servas, dizendo: Também tu estavas com Jesus, o Galileu.
70 Pétẽró ní gãzú ꞌbá rĩ pi ẹndrẹtị gé ꞌdĩgé kĩnĩ, “Á nị̃ kuyé mi dõ ri tã ngõri átá!”
70 Mas ele negou publicamente, nestes termos: Não sei o que dizes.
71 Kúru Pétẽró ní ꞌdezú mụzú kání rĩ vé kẹ̃ẹ́tịlé gá ꞌdãá, mvá ũkú ãzi ní ĩri ndrezú, mvá ũkú rĩ ní ꞌyozú ꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ, “Ágó nõri, kộpi rikí ándúrú adrií Yẹ́sụ̃ Nãzẽrétãgú rĩ be trụ́.”
71 Dirigia-se ele para a porta, a fim de sair, quando outra criada o viu e disse aos que lá estavam: Este homem também estava com Jesus de Nazaré.
72 Pétẽró gõ kpá gãá dị̃ị́, ĩri ní ũyõ sõzú kĩnĩ, “Á nị̃ mâ ágó ꞌdĩri kuyé!”
72 Pedro, pela segunda vez, negou com juramento: Eu nem conheço tal homem.
73 Kã adrií mãdã, vụ́drị̃ ni gé, ꞌbá ụrụkọꞌbée pá tuꞌbá ꞌdãlé rĩ pi ní ímụ́zú Pétẽró vúgá nõó, kộpi ní ꞌyozú kínĩ, “ꞌBá nị̃kí rá, mi ꞌbá ꞌdĩꞌbée vé ọ́gụ́pị. Ụ́ꞌdụ́kọ́ mí ní rizú átázú rĩ lũ ꞌbá ní kínĩ, mi Gãlĩláyãgú.”
73 Pouco depois, os que ali estavam aproximaram-se de Pedro e disseram: Sim, tu és daqueles; teu modo de falar te dá a conhecer.
74 Pétẽró ní ꞌi trizú ũgõgõlé rú kĩnĩ, “Múngú ã sẽ mâ ị́sụ́ drị̃lé ũnjí, á nị̃ mâ ágó ꞌdĩri kuyé.”
74 Pedro então começou a fazer imprecações, jurando que nem sequer conhecia tal homem. E, neste momento, cantou o galo.
75 Pétẽró ní tã Yẹ́sụ̃ ní ándúrú ꞌyoó ꞌí ní, “Lõgúlõgú ní drĩ cẽré ꞌbézú kuyé rĩ gé, mi ma gã ca vú na” ꞌdãri ã tã ígázú. Kúru Pétẽró ní fũzú mụzú ãmvé ꞌdãá, ĩri ní íꞌdózú ngozú mádrã mádrã rú.
75 Pedro recordou-se do que Jesus lhe dissera: Antes que o galo cante, negar-me-ás três vezes. E saindo, chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.