Mateus 25

Ụ́ꞌdụ́kọ́ Múké Múngú vé rị (KBO) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 “Mãlũngã ꞌbụ̃ vé rĩ adri sụ̃ anji ũkú mụdrị́ kácáŋá rú ĩvé lámbã ꞌdụꞌbá mụzú ĩndĩ kẹ̃rẹ́gú rĩ ẽ drị̃ ũtẽzú rĩ tị́nị.
1 Então o Reino dos céus será semelhante a dez virgens, que saíram com suas lâmpadas ao encontro do esposo.
2 Anji ũkú tọ̃wụ́ rĩ pi azakaza rú, tọ̃wụ́ rĩ pi úmĩ be.
2 Cinco dentre elas eram tolas e cinco, prudentes.
3 Anji ũkú azakaza rú rĩ pi ꞌdụkí ĩvé lámbã mụzú ĩndĩ, ꞌbo kộpi jịkí ũdu ãndõ rú ni kuyé.
3 Tomando suas lâmpadas, as tolas não levaram óleo consigo.
4 Anji ũkú tọ̃wụ́ úmĩ be rĩ pi tõkí ũdu mãlãngĩ agá, kộpi ꞌdụkí mụzú ĩndĩ.
4 As prudentes, todavia, levaram de reserva vasos de óleo junto com as lâmpadas.
5 Kẹ̃rẹ́gú rĩ ꞌdụ sâ ãco, ímụ́ ícá ndõ, ị́sụ́ ãkũdẽ anji ũkú rĩ pi kokí ụ́ꞌdụ́ gí.
5 Tardando o esposo, cochilaram todas e adormeceram.
6 “Kã mụụ́ adrií ị́nị́ ágágá, ꞌbá ãzi ní trezú ụ́ꞌdụ́kọ́ be ụrụ ꞌdãá kĩnĩ, ‘Kẹ̃rẹ́gú rĩ ri ímụ́ ꞌdã! Ĩmi ĩfũkí ãmvé ĩri vú nõó.’
6 No meio da noite, porém, ouviu-se um clamor: Eis o esposo, ide-lhe ao encontro.
7 “Kúru anji ũkú rĩ pi ní aruzú ụ́ꞌdụ́ gélésĩ, kộpi ní ĩvé lámbã rĩ pi vé bãákú veꞌbá rĩ pi ẽ tị úlị́zú ꞌdĩísĩ rá.
7 E as virgens levantaram-se todas e prepararam suas lâmpadas.
8 Anji ũkú azakaza rú rĩ pi ní ꞌyozú anji ũkú úmĩ be rĩ pi ní kínĩ, ‘Ĩmi sẽkí ꞌbá ní ũdu, ꞌbávé lámbã rĩ pi vé ãcí ri ũdrãdrã.’
8 As tolas disseram às prudentes: Dai-nos de vosso óleo, porque nossas lâmpadas se estão apagando.
9 “Anji ũkú úmĩ be rĩ pi ní újázú kộpi ní kínĩ, ‘ꞌBá ícókí ĩmi ní ũdu sẽé ku, ũdu rĩ ícó caá ꞌbá ní ĩmi be ku, ĩmi mụkí ũdu jeé ꞌbá riꞌbá ũdu ụzịꞌbá rĩ pi vúgá.’
9 As prudentes responderam: Não temos o suficiente para nós e para vós; é preferível irdes aos vendedores, a fim de o comprardes para vós.
10 “Kộpi kâ ꞌdeé mụụ́ ũdu jengárá gá ꞌdãá, kẹ̃rẹ́gú rĩ ní ícázú. Anji ũkú ĩ útúꞌbá kú ũrẽ rĩ pi ní ꞌdezú mụzú vũrã ũkú jezú rĩ gé ꞌdãá. Ãtíꞌbá rĩ pi ní kẹ̃ẹ́tị rĩ ụ̃pị̃zú cí.
10 Ora, enquanto foram comprar, veio o esposo. As que estavam preparadas entraram com ele para a sala das bodas e foi fechada a porta.
11 “Vúlé vúlé rú anji ũkú azakaza rú rĩ pi ní kpá ícázú, kộpi kínĩ, ‘Ãmbúgú ꞌbávé rĩ, ꞌí zị ꞌbá ní kẹ̃ẹ́tị rĩ!’
11 Mais tarde, chegaram também as outras e diziam: Senhor, senhor, abre-nos!
12 “ꞌBo ĩri ní újázú kộpi ní kĩnĩ, ‘Ádarú á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, á nị̃ ĩmi kuyé.’
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo: não vos conheço!
13 “Kúru ĩmi ꞌbá mâ pámvú ũbĩꞌbá ꞌdĩꞌbée, lẽ ĩmi útúkí ĩmi kú ũrẽ, ãꞌdiãtãsĩyã ĩmi nị̃kí ụ́ꞌdụ́, dõku sâ má ní ímụ́zú ĩgõzú rĩ kuyé.
13 Vigiai, pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 “Á lẽ ꞌyoó ĩmi ní dị̃ị́ ꞌyozú kínĩ, mãlũngã ꞌbụ̃ vé rĩ adri sụ̃ ágó mụụ́pi ãngũ vụ̃rá gá rĩ vé rĩ tị́nị. Ágó rĩ kã lẽé ngaá mụzú, zị ívé ãtíꞌbá na rĩ pi, awa kộpi ní mũfẽngã, kộpi ã ngakí rí ẹ̃zị́ ãní.
14 Será também como um homem que, tendo de viajar, reuniu seus servos e lhes confiou seus bens.
15 Sẽ ãzi rĩ ní mũfẽngã jũrú ãmbúgú tọ̃wụ́, ãzi rĩ ní mũfẽngã jũrú ãmbúgú ị̃rị̃, ãzi rĩ ní mũfẽngã jũrú ãmbúgú ãlu. Ĩri ní kúru ꞌdezú mụzú ívé ẹ̃cị̃ gé ꞌdãá.
15 A um deu cinco talentos; a outro, dois; e a outro, um, segundo a capacidade de cada um. Depois partiu.
16 Ágó ĩ ní mũfẽngã sẽé ĩri ní jũrú ãmbúgú tọ̃wụ́ rĩ, ꞌdụ mũfẽngã rĩ mụzú ẹ̃zị́ ngazú ãní, gõ ãzini ị́sụ́ drị̃ ni gé caá jũrú ãmbúgú tọ̃wụ́.
16 Logo em seguida, o que recebeu cinco talentos negociou com eles; fê-los produzir, e ganhou outros cinco.
17 ꞌBo ágó ĩ ní mũfẽngã sẽé ĩri ní jũrú ãmbúgú ị̃rị̃ rĩ, ꞌdụ mũfẽngã rĩ mụzú ẹ̃zị́ ngazú ãní, gõ ãzini ị́sụ́ drị̃ ni gé caá jũrú ãmbúgú ị̃rị̃.
17 Do mesmo modo, o que recebeu dois, ganhou outros dois.
18 ꞌBo ágó ĩ ní mũfẽngã sẽé ĩri ní jũrú ãmbúgú ãlu rĩ, jị mũfẽngã ívé ãmbúgú rĩ vé rĩ sị̃ị́ ꞌbụ́ agá.
18 Mas, o que recebeu apenas um, foi cavar a terra e escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 “Vụ́drị̃ ni kã vụ̃ụ́ caá sâ ãco, ágó ãmbúgú rĩ ní ímvízú. Ĩri ní ívé ãtíꞌbá rĩ pi zịzú, lẽ nị̃ị́ ámá dõ kộpi ngakí ẹ̃zị́ mũfẽngã rĩ sĩ íngóni.
19 Muito tempo depois, o senhor daqueles servos voltou e pediu-lhes contas.
20 Ágó ĩ ní mũfẽngã sẽé ĩri ní élĩfũ tọ̃wụ́ rĩ, gõ élĩfũ ãzi ị́sụ́ caá tọ̃wụ́. Ĩri ní ꞌyozú ívé ãmbúgú rĩ ní kĩnĩ, ‘ꞌÍ sẽ ándúrú má ní mũfẽngã élĩfũ tọ̃wụ́, nóni á gõ ãzi ni ị́sụ́ caá drị̃ ni gé élĩfũ tọ̃wụ́.’
20 O que recebeu cinco talentos, aproximou-se e apresentou outros cinco: - Senhor, disse-lhe, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.'
21 “Ĩrivé ãmbúgú rĩ ní újázú ĩri ní kĩnĩ, ‘ꞌÍ nga ẹ̃zị́ rĩ múké, mi ãtíꞌbá múké, ꞌí ꞌbã mívé ẹ́sị́ céré rizú ẹ̃zị́ rĩ ngazú. ꞌÍ ꞌbã ẹ́sị́ rizú ngá mãdãŋá ꞌdĩri ã tã mbazú, ma nóni mi ꞌbã ngá ãmbúgú ni ã tã mba. Mí ímụ́, ꞌbá ímụ́kí ãyĩkõ ꞌbãá mí be trụ́.’
21 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
22 “Ágó ĩ ní mũfẽngã sẽé ĩri ní élĩfũ ị̃rị̃ rĩ ní ímụ́zú, ĩri ní ꞌyozú ívé ãmbúgú rĩ ní kĩnĩ, ‘Mũfẽngã mí ní sẽé má ní élĩfũ ị̃rị̃ rĩ, á gõ ãzini ị́sụ́ caá drị̃ ni gé élĩfũ ị̃rị̃.’
22 O que recebeu dois talentos, adiantou-se também e disse: - Senhor, confiaste-me dois talentos; eis aqui os dois outros que lucrei.
23 “Ĩrivé ãmbúgú rĩ ní újázú kĩnĩ, ‘ꞌÍ nga ẹ̃zị́ rĩ múké, mi ãtíꞌbá múké, ꞌí ꞌbã mívé ẹ́sị́ céré rizú ẹ̃zị́ rĩ ngazú. ꞌÍ ꞌbã ẹ́sị́ rizú ngá mãdãŋá ꞌdĩri ã tã mbazú, ma nóni mi ꞌbã ngá ãmbúgú ni ã tã mba. Mí ímụ́, ꞌbá ímụ́kí ãyĩkõ ꞌbãá mí be trụ́.’
23 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
24 “Ãtíꞌbá ĩ ní mũfẽngã sẽé ĩri ní jũrú ãmbúgú ãlu rĩ ní ímụ́zú, ĩri ní ꞌyozú ívé ãmbúgú rĩ ní kĩnĩ, ‘Ãmbúgú, á nị̃ rá mî tã ẽ sị́ mbamba, ãnyãngã mí ní rií ĩkũnãá rĩ, ꞌí ꞌã ọ́mvụ́ ni mi ꞌi kuyé, ãnyãngã mí ní rií ĩkũnãá rĩ, ꞌí ri úri ni nĩ kuyé.
24 Veio, por fim, o que recebeu só um talento: - Senhor, disse-lhe, sabia que és um homem duro, que colhes onde não semeaste e recolhes onde não espalhaste.
25 Á ꞌo ụ̃rị̃ sĩ, á jị mívé mũfẽngã jũrú ãmbúgú ãlu rĩ sị̃ị́ ꞌbụ́ agá, mívé mũfẽngã rĩ má ní íjị́ nõ.’
25 Por isso, tive medo e fui esconder teu talento na terra. Eis aqui, toma o que te pertence.
26 “Ĩrivé ãmbúgú rĩ ní újázú ĩri ní kĩnĩ, ‘Mi ãtíꞌbá ũnjí, mi ũvú rú! ꞌÍ nị̃ rá ꞌyozú kínĩ, ãnyãngã má ní ĩkũnãá rĩ, á sa nĩ kuyé, ãzini ãnyãngã má ní ĩkũnãá rĩ, á ri úri ni nĩ kuyé.
26 Respondeu-lhe seu senhor: - Servo mau e preguiçoso! Sabias que colho onde não semeei e que recolho onde não espalhei.
27 Múké ni, mi té mávé mũfẽngã jị ꞌbã jó ĩ ní rizú mũfẽngã ꞌbãzú rĩ agá, má kãdõ ĩgõó, ma té ị́sụ́ ãkũdẽ mávé mũfẽngã rĩ tị gí.’
27 Devias, pois, levar meu dinheiro ao banco e, à minha volta, eu receberia com os juros o que é meu.
28 “Kúru ãmbúgú rĩ ní ꞌyozú kĩnĩ, ‘Ĩmi ꞌdụkí mũfẽngã jũrú ãmbúgú ãlu ꞌdĩri drị́ ni gé sĩ rá, ĩmi sẽkí mũfẽngã rĩ ãtíꞌbá adriípi mũfẽngã jũrú ãmbúgú be mụdrị́ rĩ nĩ!
28 Tirai-lhe este talento e dai-o ao que tem dez.
29 ꞌBá ívé mũfẽngã áyúpi lẹ́tị be múké rĩ, ĩ ímụ́ ĩri ní ãzi ni sẽ drị̃drị̃ ꞌdãri aga rá, ĩri ímụ́ adri mũfẽngã be ambamba. ꞌBo ꞌbá ívé mũfẽngã áyúpi lẹ́tị be múké kuyé rĩ, ĩ ímụ́ ĩrivé rĩ ꞌdụ drị́ ni gé sĩ ꞌdĩísĩ rá.
29 Dar-se-á ao que tem e terá em abundância. Mas ao que não tem, tirar-se-á mesmo aquilo que julga ter.
30 Ãtíꞌbá ꞌdĩri ẹ̃zị́ ãkó, ĩmi ꞌdụkí ĩri ꞌbeé ãmvé ị́nị́ŋá agá ꞌdãá, ã mụ rí ãá ngoó, ãzini sị́kányá cií ꞌdãá.’
30 E a esse servo inútil, jogai-o nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 “Ma ꞌBá Mvá ꞌi, má kãdõ ĩgõó mãlãyíkã rĩ pi be sụ̃ ꞌbãgú tị́nị, ma ímụ́ úrí lúpá mãlũngã vé ꞌbụ̃ gé ĩ ní íngúngũ rĩ drị̃gé.
31 Quando o Filho do Homem voltar na sua glória e todos os anjos com ele, sentar-se-á no seu trono glorioso.
32 Ĩ ímụ́ ꞌbá rĩ pi úmú ãngũ rĩ pi agásĩ céré, ĩ kộpi íjị́ má ẹndrẹtị gé, ma ímụ́ kộpi ãsámvú aco sụ̃ ĩ ní kãbĩlõ pi acoó ndrị̃ị́ be rĩ tị́nị.
32 Todas as nações se reunirão diante dele e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos.
33 Ma ímụ́ kãbĩlõ rĩ pi ꞌbã mávé drị́ ẹ̃ndẹ́pị gé, ma ndrị̃ị́ rĩ pi ꞌbã mávé drị́ ị̃jị́ gé.
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os cabritos à sua esquerda.
34 “Ma ꞌbãgú rú, ma ímụ́ ꞌyo kãbĩlõ mávé drị́ ẹ̃ndẹ́pị gé rĩ pi ní, ‘Ĩmi ímụ́kí, má Ẹ́tẹ́pị ꞌbã tãkíri ĩmi drị̃gé gí. Ĩmi ímụ́kí fií mãlũngã ĩ ní údé kuú ĩmi ní ị́nọ́gọ́sị́ ĩ ní drĩ ꞌbụ̃ pi gbizú vũ be kuyé rĩ agá.
34 Então o Rei dirá aos que estão à direita: - Vinde, benditos de meu Pai, tomai posse do Reino que vos está preparado desde a criação do mundo,
35 Ãꞌdiãtãsĩyã ẹ̃bị́rị́ kã ma fụụ́, ĩmi sẽkí má ní ngá nyanya, á nya rá. Yị̃ị́ úvá kã ma ndẽé, ĩmi sẽkí má ní yị̃ị́, á mvụ rá. Ma jãkãgú, ĩmi ẹ́ꞌyị́kí ma fií ĩmivé ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé rá.
35 for I hungered, and ye gave me to eat; I thirsted, and ye gave me to drink; I was a stranger, and ye took me in;
36 Má kã adrií bõngó ãkó, ĩmi sẽkí má ní bõngó suú rá. Drã kã ma rụụ́, ĩmi kokí mâ ĩzã rá. Kâ ma ꞌbeé jó ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá, ĩmi mụkí ma ndreé rá.’
36 naked, and ye clothed me; I was ill, and ye visited me; I was in prison, and ye came to me.
37 “Kúru ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị rĩ pi ímụ́ újá má ní, kộpi ꞌyo, ‘Úpí, ꞌbá nị̃kí ngọ̃tụ́ ꞌyozú kínĩ, ẹ̃bị́rị́ fụ mi gí, ꞌbá sẽkí mí ní ngá nyanya nyaá ngọ̃tụ́, dõku ꞌbá nị̃kí ngọ̃tụ́ ꞌyozú kínĩ yị̃ị́ úvá ndẽ mi gí, ꞌbá sẽkí mí ní yị̃ị́ mvụụ́ ngọ̃tụ́?
37 Then shall the righteous answer him saying, Lord, when saw we thee hungering, and nourished thee; or thirsting, and gave thee to drink?
38 ꞌBá nị̃kí ngọ̃tụ́ ꞌyozú kínĩ, mi jãkãgú, ꞌbá ẹ́ꞌyị́kí mi ífí ꞌbávé ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé ngọ̃tụ́, dõku ꞌbá nị̃kí ngọ̃tụ́ ꞌyozú kínĩ, mi bõngó ãkó, ꞌbá sẽkí mí ní bõngó suú ngọ̃tụ́?
38 and when saw we thee a stranger, and took thee in; or naked, and clothed thee?
39 ꞌBá nị̃kí ngọ̃tụ́ ꞌyozú kínĩ, mi drã rú, dõku ꞌbekí mi jó ĩ ní rizú ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá, ꞌbá mụkí mi ndreé ngọ̃tụ́?’
39 and when saw we thee ill, or in prison, and came to thee?
40 “Ma ꞌbãgú rú, ma ímụ́ ꞌyo kộpi ní, ‘Ádarú á ꞌyo ĩmi ní ꞌdíni, tã ĩmi ní ꞌoó ꞌbá índréꞌbá kú ẹ̃zị́ ãkó rĩ pi ní ꞌdĩri, ĩmi ꞌokí tã ꞌdĩri má ní.’
40 And the King answering shall say to them, Verily, I say to you, Inasmuch as ye have done it to one of the least of these my brethren, ye have done it to me.
41 “Ma ímụ́ ꞌyo ꞌbá mávé drị́ ị̃jị́ gé rĩ pi ní, ‘Ĩmi ngakí mụụ́ mâ gãrã gá ꞌdĩísĩ rá! Múngú tri ĩmi gí, ĩmi fikí ãcí vezú ãní ụ̃dụ̃ ãkó, ĩ ní údé ãdróko pi ní ívé índrí ũnjí rĩ pi be rĩ agá ꞌdãá.
41 Then shall he say also to those on the left, Go from me, cursed, into eternal fire, prepared for the devil and his angels:
42 Ãꞌdiãtãsĩyã ẹ̃bị́rị́ fụ ándúrú ma rá, ĩmi sẽkí má ní ngá nyanya nyaá kuyé. Yị̃ị́ úvá ndẽ ándúrú ma rá, ĩmi sẽkí má ní yị̃ị́ mvụụ́ kuyé.
42 for I hungered, and ye gave me not to eat; I thirsted, and ye gave me not to drink;
43 Ma ándúrú jãkã, ĩmi ẹ́ꞌyị́kí ma fií ĩmivé ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé kuyé. Ma ándúrú bõngó ãkó, ĩmi gãkí má ní bõngó sẽgá sĩ. Ma ándúrú drã rú, ãzini ꞌbekí ma jó ĩ ní rizú ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá, ĩmi gãkí mâ ĩzã kogá sĩ.’
43 I was a stranger, and ye took me not in; naked, and ye did not clothe me; ill, and in prison, and ye did not visit me.
44 “Kộpi ímụ́ zị kínĩ, ‘Úpí, ꞌbá nị̃kí ngọ̃tụ́ ꞌyozú kínĩ ándúrú ẹ̃bị́rị́ fụ mi gí, dõku yị̃ị́ úvá ndẽ mi gí, dõku mi jãkãgú, dõku mi bõngó ãkó, dõku mi drã rú, dõku ꞌbekí mi jó ĩ ní rizú ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá, ꞌbá kokí mî ĩzã kuyé ngóni?’
44 Then shall *they* also answer saying, Lord, when saw we thee hungering, or thirsting, or a stranger, or naked, or ill, or in prison, and have not ministered to thee?
45 “Ma ímụ́ újá kộpi ní, ‘Ádarú á ꞌyo ĩmi ní ꞌdíni, tã ĩmi ní ꞌoó ꞌbá índréꞌbá kú ẹ̃zị́ ãkó rĩ pi ní kuyé rĩ, ĩmi ꞌokí kpá má ní kuyé.’
45 Then shall he answer them saying, Verily I say to you, Inasmuch as ye have not done it to one of these least, neither have ye done it to me.
46 “ꞌBá tã ꞌoꞌbá pịrị ku rĩ pi, ĩ ímụ́ kộpi ĩrĩŋã ụ̃dụ̃ ãkó, ꞌbo ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị rĩ pi, kộpi ímụ́ ídri ꞌdániꞌdáni rĩ ị́sụ́ rá.”
46 And these shall go away into eternal punishment, and the righteous into life eternal.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.