Mateus 25
Ụ́ꞌdụ́kọ́ Múké Múngú vé rị (KBO) vs ARA
1 “Mãlũngã ꞌbụ̃ vé rĩ adri sụ̃ anji ũkú mụdrị́ kácáŋá rú ĩvé lámbã ꞌdụꞌbá mụzú ĩndĩ kẹ̃rẹ́gú rĩ ẽ drị̃ ũtẽzú rĩ tị́nị.
1 Então, o reino dos céus será semelhante a dez virgens que, tomando as suas lâmpadas, saíram a encontrar-se com o noivo.
2 Anji ũkú tọ̃wụ́ rĩ pi azakaza rú, tọ̃wụ́ rĩ pi úmĩ be.
2 Cinco dentre elas eram néscias, e cinco, prudentes.
3 Anji ũkú azakaza rú rĩ pi ꞌdụkí ĩvé lámbã mụzú ĩndĩ, ꞌbo kộpi jịkí ũdu ãndõ rú ni kuyé.
3 As néscias, ao tomarem as suas lâmpadas, não levaram azeite consigo;
4 Anji ũkú tọ̃wụ́ úmĩ be rĩ pi tõkí ũdu mãlãngĩ agá, kộpi ꞌdụkí mụzú ĩndĩ.
4 no entanto, as prudentes, além das lâmpadas, levaram azeite nas vasilhas.
5 Kẹ̃rẹ́gú rĩ ꞌdụ sâ ãco, ímụ́ ícá ndõ, ị́sụ́ ãkũdẽ anji ũkú rĩ pi kokí ụ́ꞌdụ́ gí.
5 E, tardando o noivo, foram todas tomadas de sono e adormeceram.
6 “Kã mụụ́ adrií ị́nị́ ágágá, ꞌbá ãzi ní trezú ụ́ꞌdụ́kọ́ be ụrụ ꞌdãá kĩnĩ, ‘Kẹ̃rẹ́gú rĩ ri ímụ́ ꞌdã! Ĩmi ĩfũkí ãmvé ĩri vú nõó.’
6 Mas, à meia-noite, ouviu-se um grito: Eis o noivo! Saí ao seu encontro!
7 “Kúru anji ũkú rĩ pi ní aruzú ụ́ꞌdụ́ gélésĩ, kộpi ní ĩvé lámbã rĩ pi vé bãákú veꞌbá rĩ pi ẽ tị úlị́zú ꞌdĩísĩ rá.
7 Então, se levantaram todas aquelas virgens e prepararam as suas lâmpadas.
8 Anji ũkú azakaza rú rĩ pi ní ꞌyozú anji ũkú úmĩ be rĩ pi ní kínĩ, ‘Ĩmi sẽkí ꞌbá ní ũdu, ꞌbávé lámbã rĩ pi vé ãcí ri ũdrãdrã.’
8 E as néscias disseram às prudentes: Dai-nos do vosso azeite, porque as nossas lâmpadas estão-se apagando.
9 “Anji ũkú úmĩ be rĩ pi ní újázú kộpi ní kínĩ, ‘ꞌBá ícókí ĩmi ní ũdu sẽé ku, ũdu rĩ ícó caá ꞌbá ní ĩmi be ku, ĩmi mụkí ũdu jeé ꞌbá riꞌbá ũdu ụzịꞌbá rĩ pi vúgá.’
9 Mas as prudentes responderam: Não, para que não nos falte a nós e a vós outras! Ide, antes, aos que o vendem e comprai-o.
10 “Kộpi kâ ꞌdeé mụụ́ ũdu jengárá gá ꞌdãá, kẹ̃rẹ́gú rĩ ní ícázú. Anji ũkú ĩ útúꞌbá kú ũrẽ rĩ pi ní ꞌdezú mụzú vũrã ũkú jezú rĩ gé ꞌdãá. Ãtíꞌbá rĩ pi ní kẹ̃ẹ́tị rĩ ụ̃pị̃zú cí.
10 E, saindo elas para comprar, chegou o noivo, e as que estavam apercebidas entraram com ele para as bodas; e fechou-se a porta.
11 “Vúlé vúlé rú anji ũkú azakaza rú rĩ pi ní kpá ícázú, kộpi kínĩ, ‘Ãmbúgú ꞌbávé rĩ, ꞌí zị ꞌbá ní kẹ̃ẹ́tị rĩ!’
11 Mais tarde, chegaram as virgens néscias, clamando: Senhor, senhor, abre-nos a porta!
12 “ꞌBo ĩri ní újázú kộpi ní kĩnĩ, ‘Ádarú á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, á nị̃ ĩmi kuyé.’
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo que não vos conheço.
13 “Kúru ĩmi ꞌbá mâ pámvú ũbĩꞌbá ꞌdĩꞌbée, lẽ ĩmi útúkí ĩmi kú ũrẽ, ãꞌdiãtãsĩyã ĩmi nị̃kí ụ́ꞌdụ́, dõku sâ má ní ímụ́zú ĩgõzú rĩ kuyé.
13 Vigiai, pois, porque não sabeis o dia nem a hora.
14 “Á lẽ ꞌyoó ĩmi ní dị̃ị́ ꞌyozú kínĩ, mãlũngã ꞌbụ̃ vé rĩ adri sụ̃ ágó mụụ́pi ãngũ vụ̃rá gá rĩ vé rĩ tị́nị. Ágó rĩ kã lẽé ngaá mụzú, zị ívé ãtíꞌbá na rĩ pi, awa kộpi ní mũfẽngã, kộpi ã ngakí rí ẹ̃zị́ ãní.
14 Pois será como um homem que, ausentando-se do país, chamou os seus servos e lhes confiou os seus bens.
15 Sẽ ãzi rĩ ní mũfẽngã jũrú ãmbúgú tọ̃wụ́, ãzi rĩ ní mũfẽngã jũrú ãmbúgú ị̃rị̃, ãzi rĩ ní mũfẽngã jũrú ãmbúgú ãlu. Ĩri ní kúru ꞌdezú mụzú ívé ẹ̃cị̃ gé ꞌdãá.
15 A um deu cinco talentos, a outro, dois e a outro, um, a cada um segundo a sua própria capacidade; e, então, partiu.
16 Ágó ĩ ní mũfẽngã sẽé ĩri ní jũrú ãmbúgú tọ̃wụ́ rĩ, ꞌdụ mũfẽngã rĩ mụzú ẹ̃zị́ ngazú ãní, gõ ãzini ị́sụ́ drị̃ ni gé caá jũrú ãmbúgú tọ̃wụ́.
16 O que recebera cinco talentos saiu imediatamente a negociar com eles e ganhou outros cinco.
17 ꞌBo ágó ĩ ní mũfẽngã sẽé ĩri ní jũrú ãmbúgú ị̃rị̃ rĩ, ꞌdụ mũfẽngã rĩ mụzú ẹ̃zị́ ngazú ãní, gõ ãzini ị́sụ́ drị̃ ni gé caá jũrú ãmbúgú ị̃rị̃.
17 Do mesmo modo, o que recebera dois ganhou outros dois.
18 ꞌBo ágó ĩ ní mũfẽngã sẽé ĩri ní jũrú ãmbúgú ãlu rĩ, jị mũfẽngã ívé ãmbúgú rĩ vé rĩ sị̃ị́ ꞌbụ́ agá.
18 Mas o que recebera um, saindo, abriu uma cova e escondeu o dinheiro do seu senhor.
19 “Vụ́drị̃ ni kã vụ̃ụ́ caá sâ ãco, ágó ãmbúgú rĩ ní ímvízú. Ĩri ní ívé ãtíꞌbá rĩ pi zịzú, lẽ nị̃ị́ ámá dõ kộpi ngakí ẹ̃zị́ mũfẽngã rĩ sĩ íngóni.
19 Depois de muito tempo, voltou o senhor daqueles servos e ajustou contas com eles.
20 Ágó ĩ ní mũfẽngã sẽé ĩri ní élĩfũ tọ̃wụ́ rĩ, gõ élĩfũ ãzi ị́sụ́ caá tọ̃wụ́. Ĩri ní ꞌyozú ívé ãmbúgú rĩ ní kĩnĩ, ‘ꞌÍ sẽ ándúrú má ní mũfẽngã élĩfũ tọ̃wụ́, nóni á gõ ãzi ni ị́sụ́ caá drị̃ ni gé élĩfũ tọ̃wụ́.’
20 Então, aproximando-se o que recebera cinco talentos, entregou outros cinco, dizendo: Senhor, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco talentos que ganhei.
21 “Ĩrivé ãmbúgú rĩ ní újázú ĩri ní kĩnĩ, ‘ꞌÍ nga ẹ̃zị́ rĩ múké, mi ãtíꞌbá múké, ꞌí ꞌbã mívé ẹ́sị́ céré rizú ẹ̃zị́ rĩ ngazú. ꞌÍ ꞌbã ẹ́sị́ rizú ngá mãdãŋá ꞌdĩri ã tã mbazú, ma nóni mi ꞌbã ngá ãmbúgú ni ã tã mba. Mí ímụ́, ꞌbá ímụ́kí ãyĩkõ ꞌbãá mí be trụ́.’
21 Disse-lhe o senhor: Muito bem, servo bom e fiel; foste fiel no pouco, sobre o muito te colocarei; entra no gozo do teu senhor.
22 “Ágó ĩ ní mũfẽngã sẽé ĩri ní élĩfũ ị̃rị̃ rĩ ní ímụ́zú, ĩri ní ꞌyozú ívé ãmbúgú rĩ ní kĩnĩ, ‘Mũfẽngã mí ní sẽé má ní élĩfũ ị̃rị̃ rĩ, á gõ ãzini ị́sụ́ caá drị̃ ni gé élĩfũ ị̃rị̃.’
22 E, aproximando-se também o que recebera dois talentos, disse: Senhor, dois talentos me confiaste; aqui tens outros dois que ganhei.
23 “Ĩrivé ãmbúgú rĩ ní újázú kĩnĩ, ‘ꞌÍ nga ẹ̃zị́ rĩ múké, mi ãtíꞌbá múké, ꞌí ꞌbã mívé ẹ́sị́ céré rizú ẹ̃zị́ rĩ ngazú. ꞌÍ ꞌbã ẹ́sị́ rizú ngá mãdãŋá ꞌdĩri ã tã mbazú, ma nóni mi ꞌbã ngá ãmbúgú ni ã tã mba. Mí ímụ́, ꞌbá ímụ́kí ãyĩkõ ꞌbãá mí be trụ́.’
23 Disse-lhe o senhor: Muito bem, servo bom e fiel; foste fiel no pouco, sobre o muito te colocarei; entra no gozo do teu senhor.
24 “Ãtíꞌbá ĩ ní mũfẽngã sẽé ĩri ní jũrú ãmbúgú ãlu rĩ ní ímụ́zú, ĩri ní ꞌyozú ívé ãmbúgú rĩ ní kĩnĩ, ‘Ãmbúgú, á nị̃ rá mî tã ẽ sị́ mbamba, ãnyãngã mí ní rií ĩkũnãá rĩ, ꞌí ꞌã ọ́mvụ́ ni mi ꞌi kuyé, ãnyãngã mí ní rií ĩkũnãá rĩ, ꞌí ri úri ni nĩ kuyé.
24 Chegando, por fim, o que recebera um talento, disse: Senhor, sabendo que és homem severo, que ceifas onde não semeaste e ajuntas onde não espalhaste,
25 Á ꞌo ụ̃rị̃ sĩ, á jị mívé mũfẽngã jũrú ãmbúgú ãlu rĩ sị̃ị́ ꞌbụ́ agá, mívé mũfẽngã rĩ má ní íjị́ nõ.’
25 receoso, escondi na terra o teu talento; aqui tens o que é teu.
26 “Ĩrivé ãmbúgú rĩ ní újázú ĩri ní kĩnĩ, ‘Mi ãtíꞌbá ũnjí, mi ũvú rú! ꞌÍ nị̃ rá ꞌyozú kínĩ, ãnyãngã má ní ĩkũnãá rĩ, á sa nĩ kuyé, ãzini ãnyãngã má ní ĩkũnãá rĩ, á ri úri ni nĩ kuyé.
26 Respondeu-lhe, porém, o senhor: Servo mau e negligente, sabias que ceifo onde não semeei e ajunto onde não espalhei?
27 Múké ni, mi té mávé mũfẽngã jị ꞌbã jó ĩ ní rizú mũfẽngã ꞌbãzú rĩ agá, má kãdõ ĩgõó, ma té ị́sụ́ ãkũdẽ mávé mũfẽngã rĩ tị gí.’
27 Cumpria, portanto, que entregasses o meu dinheiro aos banqueiros, e eu, ao voltar, receberia com juros o que é meu.
28 “Kúru ãmbúgú rĩ ní ꞌyozú kĩnĩ, ‘Ĩmi ꞌdụkí mũfẽngã jũrú ãmbúgú ãlu ꞌdĩri drị́ ni gé sĩ rá, ĩmi sẽkí mũfẽngã rĩ ãtíꞌbá adriípi mũfẽngã jũrú ãmbúgú be mụdrị́ rĩ nĩ!
28 Tirai-lhe, pois, o talento e dai-o ao que tem dez.
29 ꞌBá ívé mũfẽngã áyúpi lẹ́tị be múké rĩ, ĩ ímụ́ ĩri ní ãzi ni sẽ drị̃drị̃ ꞌdãri aga rá, ĩri ímụ́ adri mũfẽngã be ambamba. ꞌBo ꞌbá ívé mũfẽngã áyúpi lẹ́tị be múké kuyé rĩ, ĩ ímụ́ ĩrivé rĩ ꞌdụ drị́ ni gé sĩ ꞌdĩísĩ rá.
29 Porque a todo o que tem se lhe dará, e terá em abundância; mas ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
30 Ãtíꞌbá ꞌdĩri ẹ̃zị́ ãkó, ĩmi ꞌdụkí ĩri ꞌbeé ãmvé ị́nị́ŋá agá ꞌdãá, ã mụ rí ãá ngoó, ãzini sị́kányá cií ꞌdãá.’
30 E o servo inútil, lançai-o para fora, nas trevas. Ali haverá choro e ranger de dentes.
31 “Ma ꞌBá Mvá ꞌi, má kãdõ ĩgõó mãlãyíkã rĩ pi be sụ̃ ꞌbãgú tị́nị, ma ímụ́ úrí lúpá mãlũngã vé ꞌbụ̃ gé ĩ ní íngúngũ rĩ drị̃gé.
31 Quando vier o Filho do Homem na sua majestade e todos os anjos com ele, então, se assentará no trono da sua glória;
32 Ĩ ímụ́ ꞌbá rĩ pi úmú ãngũ rĩ pi agásĩ céré, ĩ kộpi íjị́ má ẹndrẹtị gé, ma ímụ́ kộpi ãsámvú aco sụ̃ ĩ ní kãbĩlõ pi acoó ndrị̃ị́ be rĩ tị́nị.
32 e todas as nações serão reunidas em sua presença, e ele separará uns dos outros, como o pastor separa dos cabritos as ovelhas;
33 Ma ímụ́ kãbĩlõ rĩ pi ꞌbã mávé drị́ ẹ̃ndẹ́pị gé, ma ndrị̃ị́ rĩ pi ꞌbã mávé drị́ ị̃jị́ gé.
33 e porá as ovelhas à sua direita, mas os cabritos, à esquerda;
34 “Ma ꞌbãgú rú, ma ímụ́ ꞌyo kãbĩlõ mávé drị́ ẹ̃ndẹ́pị gé rĩ pi ní, ‘Ĩmi ímụ́kí, má Ẹ́tẹ́pị ꞌbã tãkíri ĩmi drị̃gé gí. Ĩmi ímụ́kí fií mãlũngã ĩ ní údé kuú ĩmi ní ị́nọ́gọ́sị́ ĩ ní drĩ ꞌbụ̃ pi gbizú vũ be kuyé rĩ agá.
34 então, dirá o Rei aos que estiverem à sua direita: Vinde, benditos de meu Pai! Entrai na posse do reino que vos está preparado desde a fundação do mundo.
35 Ãꞌdiãtãsĩyã ẹ̃bị́rị́ kã ma fụụ́, ĩmi sẽkí má ní ngá nyanya, á nya rá. Yị̃ị́ úvá kã ma ndẽé, ĩmi sẽkí má ní yị̃ị́, á mvụ rá. Ma jãkãgú, ĩmi ẹ́ꞌyị́kí ma fií ĩmivé ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé rá.
35 Porque tive fome, e me destes de comer; tive sede, e me destes de beber; era forasteiro, e me hospedastes;
36 Má kã adrií bõngó ãkó, ĩmi sẽkí má ní bõngó suú rá. Drã kã ma rụụ́, ĩmi kokí mâ ĩzã rá. Kâ ma ꞌbeé jó ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá, ĩmi mụkí ma ndreé rá.’
36 estava nu, e me vestistes; enfermo, e me visitastes; preso, e fostes ver-me.
37 “Kúru ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị rĩ pi ímụ́ újá má ní, kộpi ꞌyo, ‘Úpí, ꞌbá nị̃kí ngọ̃tụ́ ꞌyozú kínĩ, ẹ̃bị́rị́ fụ mi gí, ꞌbá sẽkí mí ní ngá nyanya nyaá ngọ̃tụ́, dõku ꞌbá nị̃kí ngọ̃tụ́ ꞌyozú kínĩ yị̃ị́ úvá ndẽ mi gí, ꞌbá sẽkí mí ní yị̃ị́ mvụụ́ ngọ̃tụ́?
37 Então, perguntarão os justos: Senhor, quando foi que te vimos com fome e te demos de comer? Ou com sede e te demos de beber?
38 ꞌBá nị̃kí ngọ̃tụ́ ꞌyozú kínĩ, mi jãkãgú, ꞌbá ẹ́ꞌyị́kí mi ífí ꞌbávé ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé ngọ̃tụ́, dõku ꞌbá nị̃kí ngọ̃tụ́ ꞌyozú kínĩ, mi bõngó ãkó, ꞌbá sẽkí mí ní bõngó suú ngọ̃tụ́?
38 E quando te vimos forasteiro e te hospedamos? Ou nu e te vestimos?
39 ꞌBá nị̃kí ngọ̃tụ́ ꞌyozú kínĩ, mi drã rú, dõku ꞌbekí mi jó ĩ ní rizú ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá, ꞌbá mụkí mi ndreé ngọ̃tụ́?’
39 E quando te vimos enfermo ou preso e te fomos visitar?
40 “Ma ꞌbãgú rú, ma ímụ́ ꞌyo kộpi ní, ‘Ádarú á ꞌyo ĩmi ní ꞌdíni, tã ĩmi ní ꞌoó ꞌbá índréꞌbá kú ẹ̃zị́ ãkó rĩ pi ní ꞌdĩri, ĩmi ꞌokí tã ꞌdĩri má ní.’
40 O Rei, respondendo, lhes dirá: Em verdade vos afirmo que, sempre que o fizestes a um destes meus pequeninos irmãos, a mim o fizestes.
41 “Ma ímụ́ ꞌyo ꞌbá mávé drị́ ị̃jị́ gé rĩ pi ní, ‘Ĩmi ngakí mụụ́ mâ gãrã gá ꞌdĩísĩ rá! Múngú tri ĩmi gí, ĩmi fikí ãcí vezú ãní ụ̃dụ̃ ãkó, ĩ ní údé ãdróko pi ní ívé índrí ũnjí rĩ pi be rĩ agá ꞌdãá.
41 Então, o Rei dirá também aos que estiverem à sua esquerda: Apartai-vos de mim, malditos, para o fogo eterno, preparado para o diabo e seus anjos.
42 Ãꞌdiãtãsĩyã ẹ̃bị́rị́ fụ ándúrú ma rá, ĩmi sẽkí má ní ngá nyanya nyaá kuyé. Yị̃ị́ úvá ndẽ ándúrú ma rá, ĩmi sẽkí má ní yị̃ị́ mvụụ́ kuyé.
42 Porque tive fome, e não me destes de comer; tive sede, e não me destes de beber;
43 Ma ándúrú jãkã, ĩmi ẹ́ꞌyị́kí ma fií ĩmivé ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé kuyé. Ma ándúrú bõngó ãkó, ĩmi gãkí má ní bõngó sẽgá sĩ. Ma ándúrú drã rú, ãzini ꞌbekí ma jó ĩ ní rizú ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá, ĩmi gãkí mâ ĩzã kogá sĩ.’
43 sendo forasteiro, não me hospedastes; estando nu, não me vestistes; achando-me enfermo e preso, não fostes ver-me.
44 “Kộpi ímụ́ zị kínĩ, ‘Úpí, ꞌbá nị̃kí ngọ̃tụ́ ꞌyozú kínĩ ándúrú ẹ̃bị́rị́ fụ mi gí, dõku yị̃ị́ úvá ndẽ mi gí, dõku mi jãkãgú, dõku mi bõngó ãkó, dõku mi drã rú, dõku ꞌbekí mi jó ĩ ní rizú ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá, ꞌbá kokí mî ĩzã kuyé ngóni?’
44 E eles lhe perguntarão: Senhor, quando foi que te vimos com fome, com sede, forasteiro, nu, enfermo ou preso e não te assistimos?
45 “Ma ímụ́ újá kộpi ní, ‘Ádarú á ꞌyo ĩmi ní ꞌdíni, tã ĩmi ní ꞌoó ꞌbá índréꞌbá kú ẹ̃zị́ ãkó rĩ pi ní kuyé rĩ, ĩmi ꞌokí kpá má ní kuyé.’
45 Então, lhes responderá: Em verdade vos digo que, sempre que o deixastes de fazer a um destes mais pequeninos, a mim o deixastes de fazer.
46 “ꞌBá tã ꞌoꞌbá pịrị ku rĩ pi, ĩ ímụ́ kộpi ĩrĩŋã ụ̃dụ̃ ãkó, ꞌbo ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị rĩ pi, kộpi ímụ́ ídri ꞌdániꞌdáni rĩ ị́sụ́ rá.”
46 E irão estes para o castigo eterno, porém os justos, para a vida eterna.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.