Marcos 8

Ụ́ꞌdụ́kọ́ Múké Múngú vé rị (KBO) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Sâ ꞌdãri gé, ꞌbá bị́trị́ká trakí ĩ Yẹ́sụ̃ ã gãrã gá. Ãnyãngã kộpi ní nyaánya ni ꞌdãáyo. Kúru Yẹ́sụ̃ ní ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi zịzú, ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ,
1 Pouco tempo depois, ajuntou-se outra vez uma grande multidão. Como eles não tinham nada para comer, Jesus chamou os discípulos e disse:
2 “Ma ĩzãngã sĩ ꞌbá nõꞌbée sĩ, ꞌbá nõꞌbée adrikí caá má be ụ́ꞌdụ́ na, kộpi nyakí ngá ãzi kuyé.
2 — Estou com pena dessa gente porque já faz três dias que eles estão comigo e não têm nada para comer.
3 ꞌBá nõꞌbée ụrụkọ íngákí rárá rú, á pẽ dõ kộpi mụụ́ ẹ̃bị́rị́ sĩ, kộpi mụ ĩdrãkã lẹ́tị gé.”
3 Se eu os mandar para casa com fome, eles vão cair de fraqueza pelo caminho, pois alguns vieram de longe.
4 Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá ĩri ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní ꞌyozú ĩri ní kínĩ, “ꞌBo ãngũ vụ̃ụ́pi rárá rú ꞌbá ãkó nõri gé, ꞌbâ ãnyãngã ị́sụ́ ngũgá caápi ꞌbá nõꞌbée ní céré?”
4 Os discípulos perguntaram: — Como vamos encontrar, neste lugar deserto, comida que dê para toda essa gente?
5 Yẹ́sụ̃ ní kộpi zịzú kĩnĩ, “Pánga ĩmi vúgá ꞌdĩí ngõpí?”
5 — Quantos pães vocês têm? — perguntou Jesus. — Sete! — responderam eles.
6 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú ꞌbá bị́trị́ká rĩ pi ní kĩnĩ, kộpi ã úríkí vúgá. Ĩri ní pánga ẹ́zị̂rị̃ ꞌdĩꞌbée íꞌdụ́zú ꞌí drị́gé, ĩri ní õwõꞌdĩfô sẽzú Múngú ní, ĩri ní ꞌa ni pi ũndĩzú, ꞌdụzú sẽzú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi drị́gé, kộpi ã jịkí mụụ́ ũꞌbãá ꞌbá rĩ pi ẹndrẹtị gé sĩ, kộpi ꞌdụkí ngaá sụ̃ Yẹ́sụ̃ ní ꞌyoó rĩ tị́nị.
6 Aí Jesus mandou o povo sentar-se no chão. Depois pegou os sete pães e deu graças a Deus. Então os partiu e os entregou aos discípulos, e eles os distribuíram ao povo.
7 Ị̃ꞌbị́ mãdãŋáŋá kộpi vúgá anigé, ꞌbo ị̃ꞌbị́ rĩ pi nyírínyírí. Yẹ́sụ̃ ní ị̃ꞌbị́ rĩ íꞌdụ́zú, ĩri ní kpá õwõꞌdĩfô sẽzú, ĩri ní ꞌyozú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ, kộpi ã jịkí awaá ꞌbá rĩ pi ní.
7 Eles tinham também alguns peixinhos. Jesus deu graças a Deus por eles e mandou que os discípulos os distribuíssem.
8 ꞌBá rĩ pi nyakí ínyá rĩ ẹ́pị́zú rá. Vụ́drị̃ ni gé, ꞌbá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ĩkũnãkí ãnyãngã ĩ ní nyaá rĩ ẽ ị̃mbị́tã caá ũvú ã ꞌa ẹ́zị̂rị̃.
8 Todos comeram e ficaram satisfeitos; e os discípulos ainda encheram sete cestos com os pedaços que sobraram.
9 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdãri gé, ãgõ rĩ pi ícó ca élĩfũ sụ rá. Kộpi kâ ãnyãngã rĩ nyaá dẹẹ́, Yẹ́sụ̃ ní kộpi pẽzú mụzú ꞌbẹ̃tị́.
9 As pessoas que comeram eram mais ou menos quatro mil. Jesus mandou o povo embora,
10 Koro vụ́drị̃ ni gé, Yẹ́sụ̃ pi ní ngazú tụzú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be kũlúmgba agá, kộpi ní ꞌdezú mụzú ãngũ Dãlãmãnútã vé rĩ gé.
10 e, logo depois, subiu no barco com os seus discípulos, e foi para a região de Dalmanuta.
11 Fãrụ́sị̃ rĩ pi kâ yịị́ kínĩ Yẹ́sụ̃ ícá gí, kộpi ícákí ímụ́ íꞌdó rií ãgátá gãá ĩri be, ĩri ụ̃ꞌbị̃zú. Kộpi lẽkí Yẹ́sụ̃ ã ꞌo ĩ ní tã ãyãzú ãyãyã íngápi ꞌbụ̃ gélésĩ ni.
11 Alguns fariseus chegaram e começaram a falar com Jesus. Eles queriam conseguir alguma prova contra ele e por isso pediram que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha mesmo de Deus.
12 Yẹ́sụ̃ kã mụụ́ tã ꞌdĩri yịị́, ĩri ní áꞌázú fụ̃, ĩri ní ꞌyozú ꞌbá ꞌdĩꞌbée ní kĩnĩ, “Úyú lókí ãndrũ nõri gé rĩ pi lẽkí mâ ꞌo ĩ ní tã ãyãzú ãyãyã ni ãsĩ? Ádarú ã lẽ lũú ĩmi ní, á ꞌo tã ãyãzú ãyãyã ni ĩmi ní ku.”
12 Jesus deu um grande suspiro e disse:
13 Kúru ĩri ní ꞌbá ꞌdĩꞌbée kuzú, ĩri ní tụzú kũlúmgba agá, yị̃ị́ bãlãlã rĩ zozú mụzú álé ꞌdãá.
13 Então Jesus foi embora. Ele subiu no barco e voltou para o lado leste do lago.
14 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ã tã ãvĩ, kộpi íjị́kí pánga ímụ́zú ĩndĩ kuyé, ngá kộpi vúgá anigé rĩ ꞌyéŋá pánga ãlu kũlúmgba rĩ agá ꞌdãá.
14 Os discípulos haviam esquecido de levar pão e só tinham um pão no barco.
15 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi adrikí mị be kọwụ ãkụ́fị́ Fãrụ́sị̃ rĩ pi vé rĩ ã tã sĩ, ãzini Ẽródẽ vé rĩ ã tã sĩ.”
15 Jesus chamou a atenção deles, dizendo:
16 Kộpi rikí tã ꞌdĩri átá ĩ ãsámvú gé sĩ ĩ ọ̃gụ̃pị́ị be kínĩ, “Yẹ́sụ̃ átá tã rĩ ꞌdíni, ꞌbá ní pánga íjị́ ĩndĩ kuyé rĩ sĩ.”
16 Aí os discípulos começaram a dizer uns aos outros: — Ele está dizendo isso porque não temos pão.
17 Yẹ́sụ̃ nị̃ tã kộpi ní rií átá rĩ rá, ĩri ní kộpi zịzú kĩnĩ, “Ngá ĩmi ní rizú átázú ĩmi ãsámvú gé sĩ ꞌyozú kínĩ pánga ꞌdãáyo rĩ ãꞌdi?” Tã ꞌdĩri fi drĩ ĩmi drị̃gé kuyé? Ĩmi úmĩ ãkó tã ꞌdĩri nị̃zú ámázú?
17 Jesus ouviu o que eles estavam dizendo e perguntou:
18 Ĩmi kõdô mị be pírí, ĩmî mị ndre ãngũ ku? Ĩmi kõdô bị́ be pírí, ĩmî bị́ yị tã ku? Ĩmi ícókí tã má ní ãnyãngã sẽzú ꞌbá bị́trị́ká rĩ pi ní ꞌdãri ígá ku?
18 Vocês têm olhos e não enxergam? Têm ouvidos e não escutam? Não lembram
19 Má kã pánga tọ̃wụ́ rĩ ũndĩí sẽé nyaá ꞌbá élĩfũ tọ̃wụ́ rĩ pi ní, ĩmi ĩkũnãkí pánga ĩ ní nyaá tí rĩ ẽ ị̃mbị́tã caá ũvú ã ꞌa ngõpí?
19 dos cinco pães que eu parti para cinco mil pessoas? Quantos cestos cheios de pedaços vocês recolheram? Eles responderam: — Doze.
20 Yẹ́sụ̃ ní kộpi zịzú kĩnĩ, “Pánga má ní ũndĩí sẽé nyaá ꞌbá élĩfũ sụ pi ní rĩ, ĩmi ĩkũnãkí pánga ĩ ní nyaá tí rĩ ẽ ị̃mbị́tã caá ũvú ã ꞌa ngõpí?”
20 Jesus perguntou outra vez: Eles responderam: — Sete.
21 Yẹ́sụ̃ ní kộpi zịzú kĩnĩ, “Tã ꞌdĩri fi drĩ ĩmi drị̃gé kuyé?”
21 Então Jesus perguntou:
22 Yẹ́sụ̃ pi kâ caá Bẽtẽsãyídã gá ꞌdãlé, ꞌbá ụrụkọ íjị́kí ágó ãzi mị be ẹ̃sị̃ị́pi gí ni ímụ́ Yẹ́sụ̃ vúgá nõó. Kộpi mãkí Yẹ́sụ̃ ri, ã úló rí ágó rĩ ã rụ́ꞌbá, ágó rĩ ẽ mị ã zị̃ rí ꞌi bẽnĩ.
22 Depois Jesus e os discípulos chegaram ao povoado de Betsaida. Algumas pessoas trouxeram um cego e pediram a Jesus que tocasse nele.
23 Yẹ́sụ̃ ní ágó rĩ ẽ drị́ rụzú, ĩri sẽzú fũzú mụzú gụ́rụ́ rĩ agásĩ ãmvé. Yẹ́sụ̃ ní kúru tụ̃sụ́ wezú ágó rĩ mị gé, ĩri ní ꞌî drị́ tị̃zú ágó rĩ drị̃gé, ĩri ní ágó rĩ zịzú kĩnĩ, “Mi nóni ícó ãngũ ndre rá?”
23 Ele pegou o cego pela mão e o levou para fora do povoado. Então cuspiu, passou a saliva nos olhos do homem, pôs a mão sobre ele e perguntou:
24 Ágó rĩ ní ãngũ ndrezú ụrụ, ĩri ni ꞌyozú kĩnĩ, “Á ndre ꞌbá, kộpi ri ẹ́cị́ má gãrã gá sĩ sụ̃ pẹtị ní rií ẹ́cị́ má gãrã gá sĩ kụ́rụ̃ rĩ tị́nị.”
24 O homem olhou e disse: — Vejo pessoas; elas parecem árvores, mas estão andando.
25 Yẹ́sụ̃ gõ ꞌî drị́ ꞌbãá ágó rĩ ẽ mị gé dị̃ị́, ágó rĩ ẽ mị ní kúru ꞌi zị̃zú gõzú ãngũ ndrezú uletere.
25 Jesus pôs outra vez as mãos sobre os olhos dele. Dessa vez o cego olhou firme e ficou curado; aí começou a ver tudo muito bem.
26 Yẹ́sụ̃ ní ágó rĩ pẽzú mụzú ꞌbẹ̃tị́, ꞌyozú ĩri ní kĩnĩ, “Lẽ mî újá mi gõó vúlé gụ́rụ́ agá ꞌdãá ku.” Yẹ́sụ̃ zị̃ ágó mị be ẹ̃sị̃ị́pi gí ni ẽ mị|src="DN00447b.tif" size="span" loc="8:22-26" copy="Dunham" ref="8:22-26"
26 Em seguida, Jesus mandou o homem para casa e ordenou:
27 Yẹ́sụ̃ pi ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be, kộpi ní ꞌdezú mụzú ẹ́cị́zú gụ́rụ́ Sĩzérĩyã Pị̃lị̃pọ́yị̃ vé rĩ pi agásĩ. Kộpi kâ rií mụụ́ lẹ́tị gé ꞌdĩgé, Yẹ́sụ̃ ní kộpi zịzú kĩnĩ, “ꞌBá rĩ pi ụ̃sụ̃kí kínĩ, ma ãꞌdi ꞌi?”
27 Depois Jesus e os seus discípulos foram para os povoados que ficam perto de Cesareia de Filipe. No caminho, ele lhes perguntou:
28 Kộpi ní újázú Yẹ́sụ̃ ní, “Ụrụkọꞌbée kínĩ, mi Yũwánĩ riípi bãtízĩmũ sẽépi rĩ ꞌi. Ụrụkọꞌbée kínĩ, mi Ẽlíyã ꞌi. Ụrụkọꞌbée kínĩ, mi nẹ́bị̃ rĩ pi vé ọ́gụ́pị.”
28 Os discípulos responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é um dos
29 Yẹ́sụ̃ ní ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi zịzú kĩnĩ, “Ĩmi ꞌdĩꞌbée, ĩmi ụ̃sụ̃kí kínĩ, ma ãꞌdi ꞌi?”
29 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus. — O senhor é o
30 Yẹ́sụ̃ átá kộpi ní ũkpó ũkpó kĩnĩ, kộpi ã lũkí ꞌi ꞌbá ãzi ní ku.
30 Então Jesus proibiu os discípulos de contarem isso a qualquer pessoa.
31 Yẹ́sụ̃ ní átázú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ, “Ma ꞌBá Mvá ꞌi, ma ímụ́ ĩzãngã nya lẹ́tị be ãndíãndí, ꞌbá ambugu rĩ pi, atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi be, ãzini ꞌbá tãị́mbị́ ímbáꞌbá rĩ pi be, kộpi ímụ́ ma gã sĩ, kộpi ímụ́ ma ꞌdị drã rá. ꞌBo ụ́ꞌdụ́ na ã vụ́drị̃ gé, ma ímụ́ íngá gõ ídri rú.”
31 Jesus começou a ensinar os discípulos, dizendo: — O
32 Yẹ́sụ̃ ũlũ kộpi ní tã rĩ ẽ mị uletere, Pétẽró ní Yẹ́sụ̃ ri sezú gãrã gá, ĩri ẽ drị̃ ãvãzú.
32 Jesus dizia isso com toda a clareza. Então Pedro o levou para um lado e começou a repreendê-lo.
33 ꞌBo Yẹ́sụ̃ kã ꞌi újá ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi vúgá ꞌdãá, ĩri ní trezú Pétẽró drị̃gé kĩnĩ, “Mi Sãtánã! ꞌÍ dẹ mi ꞌdĩísĩ rá, mívé tã rií ụ̃sụ̃ụ́ rĩ adri tã Múngú vé ni kuyé, ĩri tã ꞌbá nyọ̃ọ́kụ́ nõri vé rĩ pi vé ni.”
33 Jesus virou-se, olhou para os discípulos e repreendeu Pedro, dizendo:
34 Kúru ĩri ní ꞌbá bị́trị́ká ꞌdĩꞌbée zịzú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be ímụ́zú ꞌí vúgá nõlé, ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “ꞌBá rĩ lẽ dõ mâ pámvú ũbĩí, ã adi ꞌî rụ́ꞌbá, ã ꞌdụ ívé pẹtị alambaku, ã ũbĩ mâ pámvú.
34 Aí Jesus chamou a multidão e os discípulos e disse:
35 ꞌBá riípi sụụ́pi ꞌî rụ́ꞌbá gá ꞌî drã rí ku rĩ, ị́sụ́ ídri ꞌdániꞌdáni rĩ ku. ꞌBá ꞌi sẽépi drãápi mâ tã sĩ, ãzini ụ́ꞌdụ́kọ́ múké rĩ ã tã sĩ rĩ, ĩri ídri ꞌdániꞌdáni rĩ ị́sụ́ rá.
35 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa e por causa do
36 ꞌBá rĩ ꞌbã dõ ẹ́sị́ céré ngá nyọ̃ọ́kụ́ nõri vé rĩ drị̃gé, api dõ ídri ꞌdániꞌdáni rĩ sĩ, ngá múké ĩri ní ị́sụ́ ꞌdĩgé rĩ ãꞌdi?
36 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira?
37 Ngá ãzi mí ní ícó sẽé Múngú ní mî drị̃ jezú ídri ꞌdániꞌdáni rĩ ị́sụ́zú ni nyo anigé?
37 Pois não há nada que poderá pagar para ter de volta essa vida.
38 ꞌBá rĩ ẽ drị̃ ri dõ nja má sĩ, ãzini ụ́ꞌdụ́kọ́ múké má ní ũlũú rĩ sĩ ꞌbá ọ̃wụ́ rú rĩ pi ẹndrẹtị gé, ãzini ꞌbá riꞌbá ũnjĩkãnyã ꞌoꞌbá lókí nõri gé rĩ pi ẹndrẹtị gé, ma ꞌBá Mvá ꞌi, ụ́ꞌdụ́ má ní ímụ́zú ĩgõzú má Ẹ́tẹ́pị vé dị̃ngárá be, ãzini mãlãyíkã uletere rĩ pi be rĩ gé, ma adri ĩri sĩ drị̃njá sĩ.”
38 Portanto, se nesta época de incredulidade e maldade alguém tiver vergonha de mim e dos meus ensinamentos, então o Filho do Homem, quando vier na

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.