Lucas 23
Ụ́ꞌdụ́kọ́ Múké Múngú vé rị (KBO) vs ARC
1 Drị̃koma Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé tã lịꞌbá rĩ pi ãrẽvú céré, kộpi ní Yẹ́sụ̃ ri jịzú mụzú Pĩlátõ ẹndrẹtị gé ꞌdãá.
1 E, levantando-se toda a multidão deles, o levaram a Pilatos.
2 Kộpi ní íꞌdózú ĩri tõzú, kộpi kínĩ, “ꞌBá nị̃kí rá ágó nõri ri ꞌbávé ꞌbá rĩ pi ẽ drị̃ ụ́cị́ kĩnĩ, kộpi ã ũfẽkí mũfẽngã umbe jezú rĩ ꞌbãgú ãmbúgú Rómã vé rĩ ní ku, ĩri ri ꞌyo, ꞌi Kúrísítõ, ãzini ꞌi ꞌbãgú.”
2 E começaram a acusá-lo, dizendo: Havemos achado este pervertendo a nossa nação, proibindo dar o tributo a César e dizendo que ele mesmo é Cristo, o rei.
3 Kúru Pĩlátõ ní Yẹ́sụ̃ ri zịzú kĩnĩ, “Ádarú mi ꞌbãgú Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ?”
3 E Pilatos perguntou-lhe, dizendo: Tu és o Rei dos judeus? E ele, respondendo, disse-lhe: Tu
4 Kúru Pĩlátõ ní ꞌyozú atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi ní, ãzini ꞌbá bị́trị́ká rĩ pi ní kĩnĩ, “Má ị́sụ́ tã ũnjí ĩ ní tã lịzú ãní ágó nõri drị̃gé ni kuyé.”
4 E disse Pilatos aos principais dos sacerdotes e à multidão: Não acho culpa alguma neste homem.
5 ꞌBá rĩ pi rikí sií kínĩ, “Ágó ꞌdĩri ụ́cị́ ꞌbá rĩ pi ẽ drị̃ ívé tã ímbálé ũnjí rĩ sĩ ꞌbávé ãngũ Yụ̃dáyã vé rĩ agásĩ céré. Íꞌdó ívé tã ꞌdĩri ímbá ãngũ Gãlĩláyã vé rĩ agá, ícá kpá ívé drị̃ ụ́cị́ngárá rĩ be Yẹ̃rụ́sãlémã gá nõgó.”
5 Mas eles insistiam cada vez mais, dizendo: Alvoroça o povo ensinando por toda a Judeia, começando desde a Galileia até aqui.
6 Pĩlátõ kã tã ꞌdĩri yịị́, ĩri ní zịzú kĩnĩ, ágó ꞌdĩri nyo Gãlĩláyãgú?
6 Então, Pilatos, ouvindo falar da Galileia, perguntou se aquele homem era galileu.
7 Pĩlátõ kã nị̃ị́ ámá ꞌyozú kínĩ, Yẹ́sụ̃ ri adrií Gãlĩláyã gá ãngũ Ẽródẽ ní rụụ́ rĩ agá, Pĩlátõ ní Yẹ́sụ̃ ri pẽzú mụzú Ẽródẽ vúgá ꞌdãá, sâ ꞌdãri gé, Ẽródẽ ri adrií Yẹ̃rụ́sãlémã gá ꞌdãá.
7 E, sabendo que era da jurisdição de Herodes, remeteu-o a Herodes, que também, naqueles dias, estava em Jerusalém.
8 Ẽródẽ kã Yẹ́sụ̃ ri ndreé, adri ãyĩkõ sĩ, ãꞌdiãtãsĩyã ꞌdụ sâ ãco, lẽ kõdô Yẹ́sụ̃ ri ndreé. Ẽródẽ yị tã Yẹ́sụ̃ ní ꞌoó rĩ pi kárákará, ꞌbã ẹ́sị́, lẽ kõdô Yẹ́sụ̃ ã ꞌo tã ãyãzú ãyãyã ni ꞌí mị gé sĩ.
8 E Herodes, quando viu a Jesus, alegrou-se muito, porque havia muito que desejava vê-lo, por ter ouvido dele muitas coisas; e esperava que lhe veria fazer algum sinal.
9 Ẽródẽ uzị Yẹ́sụ̃ ri tã sĩ kárákará, ꞌbo Yẹ́sụ̃ újá ĩri ní tã ãzi kuyé.
9 E interrogava-o com muitas palavras, mas ele nada lhe respondia.
10 Atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi, ꞌbá tãị́mbị́ ímbáꞌbá rĩ pi be, tukí pá kuú ꞌdãlé, kộpi rikí ĩri tõó tã ũnjí ũnjí ni pi sĩ.
10 E estavam os principais dos sacerdotes e os escribas acusando-o com grande veemência.
11 Kúru Ẽródẽ pi ívé ãngáráwá rĩ pi be, kộpi ní Yẹ́sụ̃ ẽ drị̃ ínjázú, ãzini ĩri uꞌdazú. Kộpi sukí bõngó akoóko rụ̃kụ̃ múké múké ni rụ́ꞌbá ni gé. Kúru kộpi ní gõzú ĩri pẽzú mụzú Pĩlátõ vúgá ꞌdãá ũzi.
11 E Herodes, com os seus soldados, desprezou-o, e, escarnecendo dele, vestiu-o de uma roupa resplandecente, e tornou a enviá-lo a Pilatos.
12 Ándúrú Pĩlátõ pi Ẽródẽ be, kộpi ãríꞌbá rú ĩ ãsámvú gé sĩ. Ụ́ꞌdụ́ ꞌdãri gé, kộpi gõkí ícá ũndĩ rú ĩ ãsámvú gé sĩ.
12 E, no mesmo dia, Pilatos e Herodes, entre si, se fizeram amigos; pois, dantes, andavam em inimizade um com o outro.
13 Pĩlátõ ní atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi zịzú ꞌbá ambugu rĩ pi be, ꞌbá rĩ pi be céré ímụ́zú vũrã ãlu gé,
13 E, convocando Pilatos os principais dos sacerdotes, e os magistrados, e o povo, disse-lhes:
14 ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi íjị́kí ágó nõri tõó, ĩmi kínĩ, ĩri ri ꞌbá rĩ pi ẽ drị̃ ụ́cị́, ꞌbá rĩ pi ã wakí rí ariꞌba rú. Má uzị ĩrivé tã ĩmi ẹndrẹtị gé ꞌdĩgé, má ị́sụ́ tã ãzi ũnjí ĩmi ní ĩri tõzú ni rụ́ꞌbá ni gé kuyé.
14 Haveis-me apresentado este homem como pervertedor do povo; e eis que, examinando-o na vossa presença, nenhuma culpa, das de que o acusais, acho neste homem.
15 Ẽródẽ ị́sụ́ kpá tã ũnjí rụ́ꞌbá ni gé kuyé, ĩri ní ágó rĩ ĩpẽzú ĩgõzú ꞌbá vúgá nõ, sụ̃ ĩmi ní ndreé rĩ tị́nị, tã ãzi ĩ ní ágó ꞌdĩri ꞌdịzú drãzú ni ãluŋáni ꞌdãáyo.
15 Nem mesmo Herodes, porque a ele vos remeti, e eis que não tem feito coisa alguma digna de morte.
16 Ma ĩri gbã, ma kúru ĩri ọyụ.”
16 Castigá-lo-ei, pois, e soltá-lo-ei.
17 Ụ́ꞌdụ́ ụ̃mụ̃ nyazú rĩ gé, lẽ Pĩlátõ ã ọyụ ꞌbá ĩ ní ũꞌyĩí rĩ pi vé ãlu jó ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agásĩ ãmvé.
17 E era-lhe necessário soltar-lhes um detento por ocasião da festa.
18 ꞌBá bị́trị́ká rĩ pi ní céré ọ́ꞌụ́zú kínĩ, “Ã ꞌdịkí ágó ꞌdĩri drãá ꞌdĩísĩ rá. Mí ọyụ ꞌbá ní Bãrãbã ri áyu.”
18 Mas toda a multidão clamou à uma, dizendo: Fora daqui com este e solta-nos Barrabás.
19 ꞌBekí Bãrãbã ri jó ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá tã ĩri ní ꞌbá rĩ pi ẽ drị̃ ụ́cị́ wazú ãríꞌbá rú Yẹ̃rụ́sãlémã agá ꞌdãá rĩ vé tã sĩ, ãzini ĩri ní ꞌbá ꞌdịị́ drãá rĩ vé tã sĩ.
19 Barrabás fora lançado na prisão por causa de uma sedição feita na cidade e de um homicídio.
20 Pĩlátõ ní átázú kộpi ní dị̃ị́, ãꞌdiãtãsĩyã lẽ kõdô Yẹ́sụ̃ ri ọyụụ́ rá.
20 Falou, pois, outra vez Pilatos, querendo soltar a Jesus.
21 ꞌBo kộpi rikí ọ́ꞌụ́ mụzú drị̃gélé, “Ã gbãkí ĩri pẹtị alambaku sị́gé, ã gbãkí ĩri pẹtị alambaku sị́gé.”
21 Mas eles clamavam em contrário, dizendo: Crucifica- o! Crucifica-o!
22 Vú na ni gé, Pĩlátõ ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Tã ũnjí ágó nõri ní ꞌoó rĩ ãꞌdi? Má ị́sụ́ tã ã pá ĩ ní ícózú ĩri ꞌdịzú drãzú ni kuyé. Ma ĩri sẽ gbã, ma kúru ĩri ọyụ rá.”
22 Então, ele, pela terceira vez, lhes disse: Mas que mal fez este? Não acho nele culpa alguma de morte. Castigá-lo-ei, pois, e soltá-lo-ei.
23 ꞌBo ꞌbá rĩ pi gõkí ọ́ꞌụ́ ụ́ꞌdụ́kọ́ be ụrụ ꞌdãá kínĩ, “Ã gbãkí Yẹ́sụ̃ ri pẹtị alambaku sị́gé.” Kúru ꞌbá rĩ pi vé ọ́ꞌụ́ngárá sẽ Pĩlátõ ãꞌyĩ kộpivé tã rá.
23 Mas eles instavam com grandes gritos, pedindo que fosse crucificado. E os seus gritos e os dos principais dos sacerdotes redobravam.
24 Kúru Pĩlátõ ní Yẹ́sụ̃ ri sẽzú ꞌdịzú sụ̃ kộpi ní lẽé rĩ tị́nị.
24 Então, Pilatos julgou que devia fazer o que eles pediam.
25 Pĩlátõ ní Bãrãbã ĩ ní ꞌyĩí kuú tã ĩri ní wazú ãríꞌbá rú, ãzini ĩri ní ꞌbá ꞌdịị́ rĩ ã tã sĩ rĩ ọyụzú, sụ̃ kộpi ní zịị́ rĩ tị́nị. Kúru ĩri ní Yẹ́sụ̃ ri sẽzú ãngáráwá rĩ pi drị́gé, kộpi ã ꞌokí rí tã ꞌbá bị́trị́ká rĩ pi ní lẽé rĩ.
25 E soltou-lhes o que fora lançado na prisão por uma sedição e homicídio, que era o que pediam; mas entregou Jesus à vontade deles.
26 Kộpi kâ rií Yẹ́sụ̃ ri jịị́ mụzú, kộpi ní Sị̃mọ́nã Kũrénẽgú rĩ rụzú, ị́sụ́ ĩri ri ímụ́ gụ́rụ́ ãzi gélésĩ, kộpi ní pẹtị alambaku rĩ ꞌbãzú umbe ni gé, ã ꞌdụ mụzú Yẹ́sụ̃ ã vụ́drị̃ gé sĩ.
26 E, quando o iam levando, tomaram um certo Simão, cireneu, que vinha do campo, e puseram-lhe a cruz às costas, para que a levasse após Jesus.
27 ꞌBá bị́trị́ká ꞌdekí mụzú Yẹ́sụ̃ ã vụ́drị̃ gé sĩ, ũkú rĩ pi rikí ngoó mụzú ĩzãngã ĩzãngã rú, ĩrivé tã sĩ.
27 E seguia-o grande multidão de povo e de mulheres, as quais batiam nos peitos e o lamentavam.
28 Yẹ́sụ̃ ní ꞌi újázú, ĩri ní ꞌyozú ũkú rĩ pi ní kĩnĩ, “Ĩmi ũkú Yẹ̃rụ́sãlémã vé ꞌdĩꞌbée, ĩmi rikí ngoó mávé tã sĩ ku, ĩmi ngokí ĩmi áyu, ãzini ĩmi ngokí ĩmivé anjiŋá rĩ pi.
28 Porém Jesus, voltando-se para elas, disse: Filhas de Jerusalém, não choreis por mim; chorai, antes, por vós mesmas e por vossos filhos.
29 Sâ ãzi ĩzãngã vé ni ri ímụ́ ꞌdĩíꞌdĩ, ĩmi ímụ́ ꞌyo, ‘Tãkíri rĩ adri ũkú úndó rú anji tịꞌbá kuyé rĩ pi vé ni, ãzini ũkú anji undruꞌbá bã sĩ kuyé rĩ pi vé ni.’
29 Porque eis que hão de vir dias em que dirão: Bem-aventuradas as estéreis, e os ventres que não geraram, e os peitos que não amamentaram!
30 Kúru
30 Então, começarão a dizer aos montes: Caí sobre nós! E aos outeiros: Cobri-nos!
31 Ãꞌdiãtãsĩyã ꞌbá rĩ pi dõ ri tã ũnjí ꞌo ꞌdíni, ị́sụ́zú pẹtị rĩ drĩ ụ́bụ̃rụ́, pẹtị rĩ ꞌwi dõ gí, tã ngóni ri ímụ́ ꞌi nga nĩ?”
31 Porque, se ao madeiro verde fazem isso, que se fará ao seco?
32 Ãgõ ụrụkọꞌbée ị̃rị̃ ụ̃gụ́ꞌbá rú ni pi, ĩ ri kộpi jị mụ úꞌdị́ Yẹ́sụ̃ be trụ́.
32 E também conduziram outros dois, que eram malfeitores, para com ele serem mortos.
33 Kộpi kâ mụụ́ caá ãngũ ĩ ní zịị́ Drị̃ Kọ́lọ̃mgbọ́ rĩ gé ꞌdãlé, kộpi ní Yẹ́sụ̃ ri gbãzú pẹtị alambaku sị́gé. Kộpi ní kpá ụ̃gụ́ꞌbá ị̃rị̃ ꞌdãꞌbée vé ãzi gbãzú Yẹ́sụ̃ ẽ drị́ ẹ̃ndẹ́pị gélésĩla, ãzi rĩ gbãzú ĩri ẽ drị́ ị̃jị́ gélésĩla.
33 E, quando chegaram ao lugar chamado a Caveira, ali o crucificaram e aos malfeitores, um, à direita, e outro, à esquerda.
34 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kĩnĩ, “Má Ẹ́tẹ́pị, ꞌí trũ kộpi rá, ãꞌdiãtãsĩyã kộpi nị̃kí tã ĩ ní ꞌoó rĩ kuyé.” Ãngáráwá rĩ pi íꞌdụ́kí Yẹ́sụ̃ vé bõngó ꞌbeé jẽké sĩ, kộpi awakí ĩ ãsámvú gé sĩ.Gbãkí Yẹ́sụ̃ ri pẹtị alambaku sị́gé|src="WA03926b.tif" size="span" loc="23:32-33" copy="Wade" ref="23:32-33"
34 E dizia Jesus: Pai, perdoa-lhes, porque não sabem o que fazem. E, repartindo as suas vestes, lançaram sortes.
35 ꞌBá bị́trị́ká tukí pá, rikí tã ꞌdĩri ndreé. Yãhụ́dị̃ ambugu rĩ pi rikí Yẹ́sụ̃ ri gụụ́ kínĩ, “Ídrí íni ꞌbá ụrụkọ rá pírí, ĩri dõ Kúrísítõ Múngú ní ĩpẽé rĩ ꞌi, ídrí ꞌî ngúlúpí ku ãsĩ?”
35 E o povo estava olhando. E também os príncipes zombavam dele, dizendo: Aos outros salvou; salve-se a si mesmo, se este é o Cristo, o escolhido de Deus.
36 Ãngáráwá rĩ pi gụkí ĩri sĩ, kộpi íjị́kí vị́nyọ̃ údrápi gí ni sẽé ĩri ní.
36 E também os soldados escarneciam dele, chegando-se a ele, e apresentando-lhe vinagre,
37 Kộpi ní ꞌyozú kínĩ, “Mi dõ ꞌbãgú Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ, ꞌí pa mî ngúlúpí.”
37 e dizendo: Se tu és o Rei dos judeus, salva-te a ti mesmo.
38 Sĩkí pẹtị alambaku ĩ ní Yẹ́sụ̃ ri gbãzú rĩ drị̃lé gá ꞌdíni, “ꞌDĨRI ꞌBÃGÚ YÃHỤ́DỊ̃ RĨ PI VÉ RĨ.”
38 E também, por cima dele, estava um título, escrito em letras gregas, romanas e hebraicas: Este é O Rei dos Judeus .
39 Ụ̃gụ́ꞌbá ãlu ĩ ní gbãá Yẹ́sụ̃ be trụ́ rĩ ide Yẹ́sụ̃ ri kĩnĩ, “Mi dõ Kúrísítõ ꞌi, ꞌí pa mi, ꞌí pa ꞌbâ ĩndĩ!”
39 E um dos malfeitores que estavam pendurados blasfemava dele, dizendo: Se tu és o Cristo, salva-te a ti mesmo e a nós.
40 Ụ̃gụ́ꞌbá ãzi rĩ ní trezú ọ́gụ́pị drị̃gé kĩnĩ, “ꞌÍ ru Múngú ri ku, ị́sụ́zú mi ílókõ drãdrã, sụ̃ ĩrivé rĩ tị́nị?
40 Respondendo, porém, o outro, repreendia-o, dizendo: Tu nem ainda temes a Deus, estando na mesma condenação?
41 Tã ĩ ní ꞌbâ ĩrĩŋãzú rĩ, ĩri pịrị, ãꞌdiãtãsĩyã ĩ ri ꞌbâ ĩrĩŋã ũnjĩkãnyã ꞌbá ní ꞌoó rĩ sĩ. ꞌBo ágó ꞌdĩri ꞌo tã ũnjí ãluŋáni kuyé.”
41 E nós, na verdade, com justiça, porque recebemos o que os nossos feitos mereciam; mas este nenhum mal fez.
42 Kúru ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Yẹ́sụ̃, ꞌí ca dõ mívé mãlũngã rụụ́ gí, mí ụ̃sụ̃ mâ tã be.”
42 E disse a Jesus: Senhor, lembra-te de mim, quando entrares no teu Reino.
43 Yẹ́sụ̃ ní újázú ĩri ní kĩnĩ, “Ádarú á ꞌyo mí ní ꞌdíni, ãndrũ sĩ, ꞌbâ mụ adri mí be trụ́ ꞌbụ̃ gé ꞌdãlé.”
43 E disse-lhe Jesus: Em verdade te digo que hoje estarás comigo no Paraíso.
44 Kã mụụ́ adrií ụ̃tụ́ mgbímgbi gé ꞌdĩgé, ãngũ rĩ bĩ nịị́ kuú cịcị ãngũ ꞌdãri agá, ãngũ rĩ nị caá sâ na ũndréŋá vé rĩ gé.
44 E era já quase a hora sexta, e houve trevas em toda a terra até à hora nona,
45 Sâ ꞌdãri gé, ụ̃tụ́ rĩ gõ kaá kuyé. Bõngó ĩ ní Jó Múngú vé rĩ ã ꞌa ẹlịzú rĩ ãsĩ ꞌî ꞌa ị̃rị̃.
45 escurecendo-se o sol; e rasgou-se ao meio o véu do templo.
46 Yẹ́sụ̃ ní Ẹ́tẹ́pị ri zịzú ụ́ꞌdụ́kọ́ be ụrụ ꞌdãá kĩnĩ, “Má Ẹ́tẹ́pị, á ku mávé índrí kuú mî drị́ ágélé gá.” Kã mụụ́ ꞌyoó ꞌdíni, ĩrivé ídri ní fũzú.
46 E, clamando Jesus com grande voz, disse: Pai, nas tuas mãos entrego o meu espírito. E, havendo dito isso, expirou.
47 Ũgalaku ãngáráwá rĩ pi vé rĩ kã tã ꞌi ngaápi ꞌdĩri ndreé, íngú Múngú ri rá, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ádarú ágó nõri tã be pịrị.”
47 E o centurião, vendo o que tinha acontecido, deu glória a Deus, dizendo: Na verdade, este homem era justo.
48 ꞌBá bị́trị́ká ímụ́ꞌbá Yẹ́sụ̃ vé gbãngárá pẹtị alambaku sị́gé rĩ ndreꞌbá rĩ pi kâ mụụ́ tã ꞌi ngaápi ꞌdĩri ndreé, ĩzãngã ŋõ kộpi ẽ ẹ́sị́ ambamba, kộpi ní ꞌdezú mvizú ꞌbẹ̃tị́.
48 E toda a multidão que se ajuntara a este espetáculo, vendo o que havia acontecido, voltava batendo nos peitos.
49 ꞌBo ꞌbá Yẹ́sụ̃ ri nị̃ꞌbá rá rĩ pi, ũkú íngáꞌbá Gãlĩláyã gá ímụ́ꞌbá vụ́drị̃ ni gé sĩ rĩ pi be, tukí pá kuú rárá rú, tẽkí rií tã ꞌdĩri ndreé.
49 E todos os seus conhecidos e as mulheres que juntamente o haviam seguido desde a Galileia estavam de longe vendo essas coisas.
50 Ágó ãzi rụ́ ni Yõsépã ꞌi, ágó rĩ ꞌbá riꞌbá Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé tã lịꞌbá rĩ pi vé ãzi, ĩri ꞌbá múké, tã be pịrị.
50 E eis que um homem por nome José, senador, homem de bem e justo
51 Ágó rĩ ãꞌyĩ tã ꞌî ọ̃gụ̃pị́ị riꞌbá Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé tã lịꞌbá rĩ pi ní rií ụ̃sụ̃ụ́, ãzini kộpi ní rií ꞌoó Yẹ́sụ̃ ã tã sĩ rĩ kuyé. Ágó rĩ íbí ímụ́ kụ̃rụ́ Ãrĩmãtáyõ vé rĩ gélésĩla, kụ̃rụ́ ꞌdĩri ãngũ Yụ̃dáyã vé rĩ agá, ágó rĩ ri mãlũngã Múngú vé rĩ vé ícángárá ũtẽé.
51 (que não tinha consentido no conselho e nos atos dos outros), natural de Arimateia, cidade dos judeus, e que também esperava o Reino de Deus,
52 Yõsépã ní mụzú Pĩlátõ vúgá ꞌdãá, ĩri ní Yẹ́sụ̃ vé ãvũ ã tã zịzú Pĩlátõ tị gé.
52 este, chegando a Pilatos, pediu o corpo de Jesus.
53 Kúru Yõsépã ní ãvũ rĩ íꞌdụ́zú vũgá nõó, ĩri ní ĩmũlũzú bõngó múké ni sĩ, ĩri ní jịzú ꞌbãzú ꞌbụ́ agá ꞌdãá, ꞌbụ́ rĩ gakí lũú írã rụ́ꞌbá gá, ãvũ ꞌbãzú ãní, ꞌbo ꞌbá ãzi ꞌbã drĩ ãvũ ꞌa ni gé ꞌdãlé kuyé.
53 E, havendo-o tirado, envolveu-o num lençol e pô-lo num sepulcro escavado numa penha, onde ninguém ainda havia sido posto.
54 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdãri ꞌbá rĩ pi ní rizú ẹ̃zị́ ngazú ĩ útúzú cazú ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rĩ gé rĩ. Ụ̃tụ́ rĩ kãdõ ꞌdeé, ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rĩ kúru íꞌdó.
54 E era o Dia da Preparação, e amanhecia o sábado.
55 Ũkú ándúrú íngáꞌbá ãngũ Gãlĩláyã vé rĩ gé, Yẹ́sụ̃ ã vụ́drị̃ ũbĩꞌbá rĩ pi ꞌdekí mụzú Yõsépã ã vụ́drị̃ gé sĩ, kộpi cakí ꞌbụ́ rĩ gé ꞌdãlé, kộpi ndrekí ãvũ rĩ vé ꞌbãngárá ꞌbụ́ agá ꞌdãlé rĩ ĩ mị sĩ rá.
55 E as mulheres que tinham vindo com ele da Galileia seguiram também e viram o sepulcro e como foi posto o seu corpo.
56 Kúru kộpi ní mvizú gõzú ꞌbẹ̃tị́, kộpi ní ũdu ngụ̃ụ́pi ndrị̃drị̃ ni áꞌdízú. ꞌBo kộpi ní uvuzú ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rĩ gé, sụ̃ tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ ní lẽé rĩ tị́nị.
56 E, voltando elas, prepararam especiarias e unguentos e, no sábado, repousaram, conforme o mandamento.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.