Lucas 10
Ụ́ꞌdụ́kọ́ Múké Múngú vé rị (KBO) vs NAA
1 Tã ꞌdĩri ã vụ́drị̃ gé, Úpí ní ꞌbá ụrụkọ ũpẽzú pụ̃kụ́ ẹ́zị̂rị̃ drị̃ ni ị̃rị̃, pẽ kộpi mụzú ị̃rị̃ ị̃rị̃, pẽ kộpi mụzú drị̃drị̃ kụ̃rụ́ ꞌí ní lẽé mụụ́ rĩ pi agá, ãzini gụ́rụ́ ꞌí ní lẽé mụụ́ rĩ pi agá.
1 Depois disso, o Senhor escolheu outros setenta e os enviou de dois em dois, para que fossem adiante dele a cada cidade e lugar onde ele haveria de passar.
2 Ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ãnyãngã rĩ ka kú ambamba, ꞌbo ꞌbá ãnyãngã rĩ ĩkũnãꞌbá rĩ pi vé kãlãfe mãdãŋá. Ĩmi mãkí ãnyãngã rĩ vé ẹ́ꞌdị́pa Úpí ri, ã pẽ rí ꞌbá ẹ̃zị́ ngaꞌbá ni pi mụụ́ ãnyãngã rĩ ĩkũnãá ívé ọ́mvụ́ agá ꞌdãá.
2 E lhes disse:
3 Ĩmi ꞌdekí mụụ́! Lẽ ĩmi nị̃kí ꞌyozú kínĩ, ma ri ĩmi pẽ mụzú sụ̃ ĩ ní kãbĩlõ pẽé fií ãrãkíla rĩ pi ãsámvú gé rĩ tị́nị.
3 Vão! Eis que eu os envio como cordeiros para o meio de lobos.
4 Lẽ ĩmi ꞌdụkí jũrú mũfẽngã vé ni mụzú ĩndĩ ku, ãzini ĩmi ꞌdụkí kũmvũ, dõku ngá pá gá mụzú ĩndĩ ku, lẽ ĩmi ẹzịkí ꞌbá ãzi lẹ́tị gé ꞌdĩgé ku.
4 Não levem bolsa, nem sacola, nem sandálias; e não saúdem ninguém pelo caminho.
5 “Ĩmi cakí dõ jó ãzi tị gé, drị̃drị̃ ni, ĩmi ꞌyokí, ‘Tãkíri ã adri jó nõri ãsámvú gé.’
5 Ao entrarem numa casa, digam primeiro: “Paz seja nesta casa!”
6 ꞌBá adriꞌbée jó ꞌdãri ãsámvú gé rĩ pi dõ tã be kíri, tãkíri ĩmivé ꞌdĩri adri ꞌbá jó ꞌdãri ãsámvú gé rĩ pi drị̃gé rá, kộpi adrikí dõ tã be kíri ku, tãkíri ĩmivé ꞌdĩri ꞌi újá gõ ĩmi ní vúlé.
6 Se houver ali uma pessoa que ama a paz, sobre ela repousará a paz de vocês; se não houver, a paz voltará sobre vocês.
7 Ĩmi áwíkí adrií jó ꞌdãri tị gé, lẽ ĩmi nyakí ngá, ãzini ĩmi mvụkí ngá ĩ ní sẽé ĩmi ní rĩ, ãꞌdiãtãsĩyã ꞌbá ẹ̃zị́ ngaápi rĩ, lẽ ã ũfẽkí ĩri ũfẽfẽ. Lẽ ĩmi rikí ẹ́cị́ ngalanji jó rĩ pi tị gé sĩ ku.
7 Fiquem na mesma casa, comendo e bebendo do que eles tiverem; porque o trabalhador é digno do seu salário. Não fiquem mudando de casa em casa.
8 “Ĩmi fikí dõ caá kụ̃rụ́ ãzi agá, ꞌbá rĩ pi ẹ́ꞌyị́kí dõ ĩmi rá, ĩmi nyakí ngá ĩ ní ꞌbãá ĩmi ẹndrẹtị gé rĩ nyanya.
8 Quando entrarem numa cidade e ali forem bem-recebidos, comam do que lhes for oferecido.
9 Ĩmi ídríkí ꞌbá drã be rĩ pi, ĩmi ꞌyokí kộpi ní, ‘Mãlũngã Múngú vé rĩ ícá ĩnyiŋá ĩmi gãrã gá gí.’
9 Curem os doentes que nela houver e digam ao povo dali: “O Reino de Deus se aproximou de vocês.”
10 Dõ ĩmi fikí kụ̃rụ́ ãzi agá, ꞌbá rĩ pi ẹ́ꞌyị́kí dõ ĩmi kuyé, ĩmi fũkí mụzú lẹ́tị drị̃gé ꞌdãá, ĩmi ꞌyokí ꞌbá rĩ pi ní,
10 Porém, quando entrarem numa cidade e não forem bem-recebidos, saiam pelas ruas, dizendo:
11 ‘Nyọ̃ọ́kụ́ ꞌbá ní utuú ꞌbá pá gá ĩmivé kụ̃rụ́ agá nõri, ꞌbâ we ku ĩmi ní tã ũnjí rú nõgó, ádarú lẽ ĩmi nị̃kí múké ꞌyozú kínĩ, mãlũngã Múngú vé rĩ ícá ĩnyiŋá gí.’
11 “Até o pó desta cidade, que grudou nos nossos pés, sacudimos contra vocês! No entanto, saibam que está próximo o Reino de Deus.”
12 Ádarú á ꞌyo ĩmi ní ꞌdíni, ụ́ꞌdụ́ ĩ ní tã lịzú rĩ gé, ĩ ímụ́ ꞌbá kụ̃rụ́ ꞌdãri agá rĩ pi ĩrĩŋã ꞌbá kụ̃rụ́ Sõdómõ vé rĩ agá rĩ pi vé rĩ ndẽ rá.”
12 Eu digo a vocês que, naquele dia, haverá menos rigor para Sodoma do que para aquela cidade.
13 Yẹ́sụ̃ ní gõzú ꞌyozú kĩnĩ, “Ĩzãngã rĩ úmvúlésĩ adri ĩmivé ni, ĩmi ꞌbá Kõrãzínĩ vé rĩ pi! Ĩzãngã rĩ úmvúlésĩ adri ĩmivé ni, ĩmi ꞌbá Bẽtẽsãyídã vé rĩ pi! Tã ãyãzú ãyãyã ĩ ní ꞌoó ĩmi ãsámvú gé rĩ pi ã ꞌokí té dõ Táyã agá, ãzini Sĩdónã agá, ꞌbá ãngũ ꞌdĩꞌbée agá rĩ pi újákí té ẹ́sị́ ị́nọ́gọ́sị́ gí, kộpi té bõngó ị́rị́kọ́ rú ni pi úsú, ãzini kộpi té úfúrágú úmvú dã ĩ drị̃gé.
13 — Ai de você, Corazim! Ai de você, Betsaida! Porque, se em Tiro e em Sidom se tivessem operado os milagres que foram feitos em vocês, há muito que elas teriam se arrependido, assentadas em pano de saco e cinza.
14 ꞌBo ụ́ꞌdụ́ tã lịzú rĩ gé, ĩ ímụ́ ĩmi ĩrĩŋã ꞌbá Táyã vé rĩ pi ndẽ, ãzini ꞌbá Sĩdónã vé rĩ pi ndẽ rá.
14 Mas, no Juízo, haverá menos rigor para Tiro e Sidom do que para vocês.
15 Ĩmi ꞌbá adriꞌbée Kãpãrãnãụ́mã agá ꞌdĩꞌbée, ĩmi ụ̃sụ̃kí ĩ nyo ícó ĩmi ị̃njị̃ ꞌbụ̃ gé ꞌdãlé rá? Ícókí ĩmi ị̃njị̃ị́ ku, ĩmi ímụ́ fi mụzú ꞌbụ́ ãvũ rĩ pi vé rĩ agá vũgá ꞌdãá.
15 — E você, Cafarnaum, pensa que será elevada até o céu? Será jogada no inferno!
16 “Ĩmi mávé ꞌbá mâ pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi, ꞌbá ĩmi yịị́pi rá rĩ, yị ꞌdĩri ma. ꞌBá ĩmi gãápi sĩ rĩ, gã ꞌdĩri ma. Ãzini ꞌbá ma gãápi sĩ rĩ, gã ꞌdĩri Múngú ma ĩpẽépi rĩ.”
16 — Quem ouve vocês ouve a mim; e quem rejeita vocês é a mim que rejeita; quem, porém, me rejeita está rejeitando aquele que me enviou.
17 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ní pẽé pụ̃kụ́ ẹ́zị̂rị̃ drị̃ ni ị̃rị̃ rĩ pi ímvíkí ãyĩkõ be ambamba, kộpi kínĩ, “Úpí, ꞌbá kãdõ mívé rụ́ zịị́, índrí ũnjí rĩ pi ꞌbâ tị yị rá.”
17 Então os setenta voltaram, cheios de alegria, dizendo: — Senhor, em seu nome os próprios demônios se submetem a nós!
18 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Á ndre Sãtánã íbí íꞌdé ꞌbụ̃ gé ꞌdãásĩ vũgá nõó sụ̃ ãngũ ní gaá ãcí be ndẽrẽ rĩ tị́nị.
18 Jesus lhes disse:
19 Á sẽ ĩmi ní ũkpõ ị̃nị̃ rĩ pi utuzú pá sĩ, ãzini ngá ị́rị be ãngũ zãꞌbée zãzã rĩ pi utuzú, ĩmi ndẽkí rí ãríꞌbágú Sãtánã vé ũkpõ ãní, ngá ãzi ícó ĩmi ꞌoó ádrá ãluŋáni ku.
19 Eis que eu dei a vocês autoridade para pisarem cobras e escorpiões e sobre todo o poder do inimigo, e nada, absolutamente, lhes causará dano.
20 ꞌBo ãyĩkõ ã fụ ĩmi índrí ũnjí rĩ pi ní ĩmî tị yịị́ rá rĩ sĩ ku, ãyĩkõ ã fụ ĩmi ĩ ní ĩmî rụ́ sĩí ꞌbụ̃ gé ꞌdãlé gí rĩ sĩ.”
20 No entanto, alegrem-se, não porque os espíritos se submetem a vocês, e sim porque o nome de cada um de vocês está registrado no céu.
21 Sâ ꞌdãri gé, Índrí Uletere rĩ sẽ ãyĩkõ fụ Yẹ́sụ̃ ri ambamba, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Má Ẹ́tẹ́pị, mi adriípi Úpí ngá ꞌbụ̃ gé rĩ pi drị̃gé, ãzini ngá vũ drị̃gé rĩ pi drị̃gé céré rĩ, á sẽ mí ní õwõꞌdĩfô, ãꞌdiãtãsĩyã mí ũzụ̃ tã ꞌdĩꞌbée ꞌbá tã nị̃ngárá be rĩ pi ní rá, ãzini mí ũzụ̃ ꞌbá ngá lãꞌbée ambamba rĩ pi ní rá, mí iꞌda tã rĩ anjiŋá rĩ pi ní. Ẽ, má Ẹ́tẹ́pị, ꞌí ꞌo tã rĩ ꞌdíni, ãꞌdiãtãsĩyã tã mí ní ꞌoó ꞌdĩri sẽ mí ní ãyĩkõ.
21 Naquela hora, Jesus exultou no Espírito Santo e exclamou:
22 “Má Ẹ́tẹ́pị sẽ ngá rĩ pi ãrẽvú céré kú má drị́gé. Ma Mvá rú, ꞌbá ãzi nị̃ ma kuyé, ꞌyéŋá má Ẹ́tẹ́pị nị̃ ma nĩ, ꞌbá ãzi nị̃ kpá má Ẹ́tẹ́pị ri kuyé, ma Mvá rú, ꞌyéŋá á nị̃ ĩri nĩ, ãzini ꞌbá má ní lẽé má Ẹ́tẹ́pị vé tã ũlũú kộpi ní rĩ pi nị̃kí ĩri nĩ.”
22 — Tudo me foi entregue por meu Pai. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e também ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e aquele a quem o Filho o quiser revelar.
23 Kúru Yẹ́sụ̃ ní ꞌi újázú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi vúgá ꞌdãá, ị́sụ́ ãkũdẽ kộpi ĩ drị̃kã sĩ, ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi ní tã rĩ ndreé rá rĩ sĩ, ĩmi ị́sụ́kí tãkíri gí.
23 E, voltando-se para os seus discípulos, Jesus lhes disse em particular:
24 Á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, nẹ́bị̃ kárákará, ãzini ꞌbãgú kárákará lẽkí kõdô tã ĩmi ní ndreé rĩ pi ndreé, ꞌbo kộpi ndrekí kuyé, ãzini kộpi lẽkí kõdô tã ĩmi ní yịị́ rĩ pi yịị́, ꞌbo kộpi yịkí kuyé.”
24 Pois eu lhes digo que muitos profetas e reis quiseram ver o que vocês estão vendo, mas não viram; e quiseram ouvir o que vocês estão ouvindo, mas não ouviram.
25 Ụ́ꞌdụ́ ãlu, ágó tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ nị̃ị́pi múké múké rĩ ní ngazú ụrụ sĩ, ĩri ní Yẹ́sụ̃ ri ụ̃ꞌbị̃zú, ĩri ní zịzú kĩnĩ, “Ímbápi, mâ ꞌo ãꞌdi, má ị́sụ́ rí ídri ꞌdániꞌdáni rĩ ãní?”
25 E eis que certo homem, intérprete da Lei, se levantou com o objetivo de pôr Jesus à prova e lhe perguntou: — Mestre, que farei para herdar a vida eterna?
26 Yẹ́sụ̃ ní újázú ĩri ní kĩnĩ, “Sĩkí búkũ tãị́mbị́ vé rĩ agá íngóni? ꞌÍ lã búkũ rĩ, mí ị́sụ́ tã ni íngóni?”
26 Então Jesus lhe perguntou:
27 Ágó rĩ ní újázú kĩnĩ, “ ‘Lẽ mî lẽ Úpí Múngú mívé rĩ ẹ́sị́ be céré, índrí mívé rĩ be céré, ũkpõ mívé rĩ be céré, yị̃kị̂ mívé rĩ be céré,’ ãzini ‘Lẽ mî lẽ ꞌbá mî gãrã gá rĩ, sụ̃ mí ní mî rụ́ꞌbá lẽé rĩ tị́nị.’ ”
27 A isto ele respondeu: — “Ame o Senhor, seu Deus, de todo o seu coração, de toda a sua alma, com todas as suas forças e todo o seu entendimento.” E: “Ame o seu próximo como você ama a si mesmo.”
28 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú ĩri ní kĩnĩ, “Átángá mí ní újá ꞌdĩri pịrị, ꞌí ꞌdụ tã ꞌdĩri ngaá, mi ídri ꞌdániꞌdáni rĩ ị́sụ́ rá.”
28 Então Jesus lhe disse:
29 ꞌBo ágó rĩ lẽ ꞌi ꞌbãá adrií ꞌbá pịrị ni rú, ĩri ní Yẹ́sụ̃ ri zịzú kĩnĩ, “ꞌBá adriípi mâ gãrã gá rĩ ãꞌdi ꞌi?”
29 Mas ele, querendo justificar-se, perguntou a Jesus: — Quem é o meu próximo?
30 Yẹ́sụ̃ ní újázú ĩri ní kĩnĩ, “Ágó ãzi íbí íngá Yẹ̃rụ́sãlémã gá, ĩri ri úlú mụzú Yẹ́rị̃kọ̃ gá, ágó rĩ mụ ꞌdeé ụ̃gụ́ꞌbá rĩ pi drị́gé. Ụ̃gụ́ꞌbá rĩ pi alikí ĩrivé bõngó, kộpi ũgbãkí ĩri, kộpi ní ꞌdezú mụzú, kukí ĩri kú kĩꞌdĩkĩꞌdĩ vũgá ꞌdĩgé.
30 Jesus prosseguiu, dizendo:
31 “Kúru átálágú ãzi ímụ́ lẹ́tị ãlu ãlu ꞌdĩri gé sĩ, kã ágó rĩ ndreé, kụ agaá ágó rĩ ã jẽlé gá sĩ.
31 Por casualidade, um sacerdote estava descendo por aquele mesmo caminho e, vendo aquele homem, passou de largo.
32 Vụ́drị̃ ni gé, Lẹ́vị̃gú ẹ̃zị́ ngaápi Jó Múngú vé rĩ agá rĩ ní kpá ícázú vũrã ꞌdãri gé, kã ágó rĩ ndreé, kụ kpá agaá ágó rĩ ã jẽlé gá sĩ.
32 De igual modo, um levita descia por aquele lugar e, vendo-o, passou de largo.
33 “Kúru Sãmãríyãgú ãzi ní kpá ícázú vũrã ꞌdãri gé, kã ágó rĩ ndreé, ẹ́sị́ ni ị́sụ́ ĩzãngã ágó rĩ vé tã sĩ.
33 Certo samaritano, que seguia o seu caminho, passou perto do homem e, vendo-o, compadeceu-se dele.
34 Ĩri ní ꞌdezú mụzú ágó rĩ vúgá ꞌdãá, ĩri ní ũdu íꞌdụ́zú vị́nyọ̃ be ãzó rĩ ẽ mị ũjĩzú ãní, ĩri ní ágó rĩ vé ãzó ũdrõzú bõngó sĩ. Ĩri ní ágó rĩ ꞌdụzú ꞌbãzú ívé dõngí drị̃gé, jị ĩri mụụ́ ꞌbãá jó ụ̃mụ́ vé rĩ agá, ũtẽ ágó rĩ múké.
34 E, aproximando-se, fez curativos nos ferimentos dele, aplicando-lhes óleo e vinho. Depois, colocou aquele homem sobre o seu próprio animal, levou-o para uma hospedaria e tratou dele.
35 Kã caá drụ̃ ụ̃ꞌbụ́tị, ĩri ní mũfẽngã fífí ẹ̃njị̃ị́pi ẹ̃njị̃ẹ̃njị̃ ni pi íꞌdụ́zú ị̃rị̃, ĩri ní sẽzú ꞌbá riípi jó ụ̃mụ́ vé rĩ ũtẽépi rĩ ní. Ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, ‘Lẽ mî ũtẽ ágó rĩ múké, mũfẽngã mí ní ágó rĩ ũtẽzú rĩ aga dõ rá, má kãdõ ĩgõó, ma ímụ́ ũfẽ mí ní rá.’ ”
35 No dia seguinte, separou dois denários e os entregou ao hospedeiro, dizendo: “Cuide deste homem. E, se você gastar algo a mais, farei o reembolso quando eu voltar.”
36 Kúru Yẹ́sụ̃ ní ágó tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ nị̃ị́pi rá rĩ zịzú kĩnĩ, “ꞌBá na ꞌdĩꞌbée ãsámvú gé, ꞌbá adriípi ágó ụ̃gụ́ꞌbá rĩ pi ní alií rĩ ã gãrã gá rĩ ãꞌdi ꞌi?”
36 Então Jesus perguntou:
37 Ágó rĩ ní újázú kĩnĩ, “ꞌBá ĩrivé ĩzãngã ndreépi rĩ.”
37 O intérprete da Lei respondeu: — O que usou de misericórdia para com ele. Então Jesus lhe disse:
38 Yẹ́sụ̃ pi kâ rií mụụ́ ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be Yẹ̃rụ́sãlémã gá ꞌdãá, kộpi kụkí fií gụ́rụ́ ãzi agá, kộpi kâ caá ꞌdãlé, kộpi ị́sụ́kí ũkú ãzi rụ́ ni Mãrátã ꞌi, ũkú rĩ ní kộpi ẹ́ꞌyị́zú ívé ãngá.
38 Quando eles seguiam viagem, Jesus entrou numa aldeia. E certa mulher, chamada Marta, hospedou-o na sua casa.
39 Mãrátã vé ọ́mvụ́pị Mãríyã ní ímụ́zú úrízú Úpí Yẹ́sụ̃ ẹndrẹtị gé, ri tã Yẹ́sụ̃ ní rií átá rĩ yịị́.
39 Marta tinha uma irmã, chamada Maria, que, assentada aos pés do Senhor, ouvia o seu ensino.
40 ꞌBo Mãrátã ẽ drị̃ ábá ẹ̃zị́ ꞌí ní ngaá ambamba rĩ sĩ rá. Ĩri ní ímụ́zú Yẹ́sụ̃ vúgá nõó, ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Úpí, má ọ́mvụ́pị ku ma rií ẹ̃zị́ rĩ ngaá ọ́ꞌdụ́kụ́lẹ, mí ụ̃sụ̃ tã ꞌdĩri múké? ꞌÍ ꞌyo ĩri ní ẽ ímụ́ mâ ĩzã koó!”
40 Marta agitava-se de um lado para outro, ocupada em muitos serviços. Então se aproximou de Jesus e disse: — O Senhor não se importa com o fato de minha irmã ter deixado que eu fique sozinha para servir? Diga-lhe que venha me ajudar.
41 Úpí ní ꞌyozú kĩnĩ, “Mãrátã, Mãrátã, mî drị̃ ábá ẹ̃zị́ mí ní ngaá ambamba rĩ sĩ gí,
41 Mas o Senhor respondeu:
42 ꞌbo tã agaápi rá ĩ ní lẽé rĩ ꞌyéŋá ãlu. Mãríyã ĩpẽ tã adriípi múké ni, ícókí tã ꞌdĩri ꞌdụụ́ drị́ ni gé sĩ ku.”
42 mas apenas uma é necessária. Maria escolheu a boa parte, e esta não lhe será tirada.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.