João 10
Ụ́ꞌdụ́kọ́ Múké Múngú vé rị (KBO) vs NTLH
1 Yẹ́sụ̃ ní átázú kĩnĩ, “Ádarú á ꞌyo ĩmi ní, ꞌbá ítụ́pi ífípi kõró agá nõó ãbi drị̃gé sĩ, ífípi kẹ̃ẹ́tịlé gã sĩ kuyé rĩ, ĩri ụ̃gụ́ꞌbá, ãzini ĩri ꞌbá ngá aliípi ni.
1 Jesus disse:
2 ꞌBá ífípi kõró rĩ vé kẹ̃ẹ́tị gé sĩ rĩ, ĩri ꞌbá riípi kãbĩlõ úcépi rĩ ꞌi.
2 Mas quem entra pela porta é o pastor do rebanho.
3 ꞌBá kãbĩlõ ũtẽépi rĩ ĩri kẹ̃ẹ́tị rĩ zị̃ ꞌbá kãbĩlõ úcépi rĩ ní ífízú ãní kõró agá nõó. ꞌBá kãbĩlõ úcépi rĩ ívé kãbĩlõ rĩ pi zị rụ́ sĩ, kãbĩlõ rĩ pi ĩrivé ụ́ꞌdụ́kọ́ nị̃ ámá rá, ĩri kộpi ẽ drị̃ ko fũ mụzú ãmvé nĩ.
3 O porteiro abre a porta para ele. As ovelhas reconhecem a sua voz quando ele as chama pelo nome, e ele as leva para fora do curral.
4 Kãdõ ívé kãbĩlõ rĩ pi traá céré, ĩri ꞌde drị̃drị̃, kãbĩlõ rĩ pi mụ ĩri ã vụ́drị̃ gé sĩ, ãꞌdiãtãsĩyã kộpi nị̃kí ĩrivé ụ́ꞌdụ́kọ́ ámá gí.
4 Quando todas estão do lado de fora, ele vai na frente delas, e elas o seguem porque conhecem a voz dele.
5 Kộpi mụkí ꞌbá kộpi ní nị̃ị́ kuyé rĩ ã vụ́drị̃ gé sĩ ku, kộpi ápá ĩri sĩ ápápã, ãꞌdiãtãsĩyã kộpi nị̃kí ĩri ã ụ́ꞌdụ́kọ́ ámá kuyé.”
5 Mas de jeito nenhum seguirão um estranho! Pelo contrário, elas fugirão, pois não conhecem a voz de estranhos.
6 ꞌBo nãpí Yẹ́sụ̃ ní átá kộpi ní ꞌdĩri, tã ni fi ãluŋáni kộpi drị̃gé kuyé.
6 Jesus fez esta comparação, mas ninguém entendeu o que ele queria dizer.
7 Yẹ́sụ̃ gõ tã ꞌdĩri átá dị̃ị́ kĩnĩ, “Ádarú á ꞌyo ĩmi ní, ma kẹ̃ẹ́tị kãbĩlõ rĩ pi ní ífízú kõró agá nõó rĩ ꞌi.
7 Então Jesus continuou:
8 ꞌBá céré ímụ́ꞌbá má sĩ drị̃drị̃ rĩ pi ụ̃gụ́ꞌbá, ãzini kộpi ꞌbá riꞌbá ãngũ aliꞌbá ni pi, ꞌbo kãbĩlõ rĩ pi yịkí kộpi ẽ tị kuyé.
8 Todos os que vieram antes de mim são ladrões e bandidos, mas as ovelhas não deram atenção à voz deles.
9 Ma kẹ̃ẹ́tị, ꞌbá céré ífíꞌbá kẹ̃ẹ́tị rĩ gé sĩ rĩ pi, kộpi ídríngárá ị́sụ́ rá. ꞌBá ímụ́ꞌbá trãá má vúgálésĩ rĩ pi ãzini fũꞌbá ãmvé rĩ pi, kộpi ãnyãngã ị́sụ́ rá.
9 Eu sou a porta. Quem entrar por mim será salvo; poderá entrar e sair e achará comida.
10 Ụ̃gụ́ꞌbá vé ẹ̃zị́, ĩri rizú ngá ụ̃gụ̃zú, ãngũ úꞌdị́zú, ãzini ngá izazú. Mávé ímụ́ngárá nõri, má ímụ́ ĩmi ní ídri ꞌdániꞌdáni dẹẹ́pi ku rĩ sẽé. Yẹ́sụ̃ ri ꞌbá kãbĩlõ úcépi múké ni|src="bk00004c.tif" size="span" loc="10:11-18" copy="Knowles" ref="10:11-18"
10 O ladrão só vem para roubar, matar e destruir; mas eu vim para que as ovelhas tenham vida, a vida completa.
11 “Ma ꞌbá kãbĩlõ úcépi múké ni, ꞌbá kãbĩlõ úcépi múké rĩ, ĩri ꞌi adi sẽ drã ívé kãbĩlõ rĩ pi ã tã sĩ.
11 — Eu sou o bom pastor; o bom pastor dá a vida pelas ovelhas.
12 ꞌBá ĩ ní íjị́ kãbĩlõ úcé, ĩ ní rií ũfẽé mũfẽngã sĩ rĩ, kãbĩlõ rĩ pi ní adrií ĩrivé ni kuyé rĩ sĩ, kãdõ ndreé ẹ̃bẹ́ngị́ ri ímụ́ nĩ, ĩri kãbĩlõ rĩ pi ku, ĩri nga ápá rá. Ẹ̃bẹ́ngị́ rĩ kãbĩlõ rĩ pi uꞌde rụ, ĩri kãbĩlõ rĩ pi íré kpélékpélé.
12 Um empregado trabalha somente por dinheiro; ele não é pastor, e as ovelhas não são dele. Por isso, quando vê um lobo chegando, ele abandona as ovelhas e foge. Então o lobo ataca e espalha as ovelhas.
13 ꞌBá ĩ ní íjị́ ꞌbãá rií ẹ̃zị́ ngaá mũfẽngã sĩ rĩ, ĩri nga ápá rá, ãꞌdiãtãsĩyã ĩri ꞌî ri ẹ̃zị́ rĩ nga mũfẽngã sĩ, ụ̃sụ̃ ãluŋáni kãbĩlõ rĩ pi drị̃gé ku.
13 O empregado foge porque trabalha somente por dinheiro e não se importa com as ovelhas. Eu sou o bom pastor. Assim como o Pai me conhece, e eu conheço o Pai, assim também conheço as minhas ovelhas, e elas me conhecem. E estou pronto para morrer por elas.
14 “Ma ꞌbá kãbĩlõ úcépi múké ni, á nị̃ mávé kãbĩlõ rĩ pi rá, kộpi nị̃kí kpá ma rá,
14 — ausente —
15 sụ̃ má Ẹ́tẹ́pị ní ma nị̃ị́ rá rĩ tị́nị, á nị̃ kpá má Ẹ́tẹ́pị ri rá. Á lẽ ma adií drãá kãbĩlõ rĩ pi ã tã sĩ.
15 — ausente —
16 Ma kãbĩlõ ụrụkọꞌbée be anigé, ífíkí drĩ kõró agá nõó kuyé. Á lẽ kộpi íjị́ ífí kõró agá nõó, kộpi ẽ ímụ́kí rí adrií trụ́ vũrã ãlu gé, kộpi mâ ụ́ꞌdụ́kọ́ yị, ma ímụ́ kộpi ũtẽ nĩ.
16 Tenho outras ovelhas que não estão neste curral. Eu preciso trazer essas também, e elas ouvirão a minha voz. Então elas se tornarão um só rebanho com um só pastor.
17 Má Ẹ́tẹ́pị lẽ ma lẽlẽ, ãꞌdiãtãsĩyã má ní ma adií sẽé drãá, gõó íngá ídri rú dị̃ị́ rĩ sĩ.
17 — O Pai me ama porque eu dou a minha vida para recebê-la outra vez.
18 ꞌBá ãzi ícó ma ꞌdịị́ ku, á ku dõ ma ꞌdịị́ ĩri ní nĩ ká. Ma mávé ꞌdịngárá ã tã ãꞌyĩ ma ꞌi, ma kpá mávé íngángárá gõó ídri rú rĩ ã tã ãꞌyĩ ma ꞌi. Má Ẹ́tẹ́pị ẹzị má ní tã rĩ nĩ, kĩnĩ mâ ꞌo sụ̃ ꞌdĩri tị́nị.”
18 Ninguém tira a minha vida de mim, mas eu a dou por minha própria vontade. Tenho o direito de dá-la e de tornar a recebê-la, pois foi isso o que o meu Pai me mandou fazer.
19 Yẹ́sụ̃ kã tã rĩ ꞌyoó ꞌdíni, Yãhụ́dị̃ rĩ pi gõkí kpá ĩ acoó dị̃ị́ rií ãgátá gãá ĩ ãsámvú gé sĩ.
19 Quando ouviu isso, o povo se dividiu outra vez. Muitos diziam:
20 Ndẽé ni pi kínĩ, “Ngá rĩ índrí ũnjí fi drị̃ ni gé nĩ, ĩri ãbãbã rú, ngá ĩmi ní rizú ꞌbá ꞌdíni ꞌdĩri vé tã yịzú rĩ ãꞌdi?”
20 — Ele está dominado por um demônio! Está louco! Por que é que vocês escutam o que ele diz?
21 ꞌBo ụrụkọꞌbée kínĩ, “ꞌBá índrí ũnjí ní fií drị̃ ni gé rĩ ícó átá ꞌdĩri tị́nị ku. Índrí ũnjí ícó ꞌbá mị be ẹ̃sị̃ị́pi gí ni ẽ mị zị̃ị́ ku.”
21 Outros afirmavam: — Quem está dominado por um demônio não fala assim! Será que um demônio pode dar vista aos cegos?
22 Ụ́ꞌdụ́ ĩ ní rizú Ụ̃mụ̃ ãmbúgú Jó Múngú vé rĩ fizú Yẹ̃rụ́sãlémã gá ꞌdãlé rĩ ã tã ígázú rĩ ní ícózú, ị́sụ́zú lókí ꞌdãri, ĩri lókí kílóngóro vé rĩ.
22 Era inverno, e em Jerusalém estavam comemorando a Festa da Dedicação .
23 Yẹ́sụ̃ ri adrií Jó Múngú vé rĩ ã bóró gá ꞌdãá, ri ẹ́cị́ Jóꞌbílé gá sĩ, jóꞌbílé ꞌdĩri zịkí ĩri Sõlõmónã vé jóꞌbílé.
23 Jesus estava andando pelo pátio do Templo, perto da entrada chamada “ Alpendre de Salomão ”.
24 Yãhụ́dị̃ rĩ pi trakí ĩ ĩri ã gãrã gá sĩ kụ́rụ̃, kộpi ní ꞌyozú ĩri ní kínĩ, “Ngá mí ní lẽzú lũzú kínĩ, mi Kúrísítõ ꞌi ku rĩ ãꞌdi? Mi dõ Kúrísítõ ꞌi, lẽ mî úcí mi ꞌbá ní ku.”
24 Então o povo se ajuntou em volta dele e perguntou: — Até quando você vai nos deixar na dúvida? Diga com franqueza: você é ou não é o
25 Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Á lũ tã rĩ ĩmi ní rá, ꞌbo ĩmi gãkí ẹ̃ꞌyị̃gá sĩ. Tã ãyãzú ãyãyã má ní ꞌoó má Ẹ́tẹ́pị vé ũkpõ sĩ ꞌdĩꞌbée, kộpi lũ ꞌyozú kínĩ, ꞌbá rĩ ma ꞌi, Kúrísítõ ꞌi.
25 Jesus respondeu:
26 ꞌBo ĩmi gãkí mávé tã ẹ̃ꞌyị̃gá sĩ, ãꞌdiãtãsĩyã ĩmi adrikí kãbĩlõ mávé ni kuyé.
26 mas vocês não creem porque não são minhas ovelhas.
27 Mávé kãbĩlõ rĩ pi nị̃kí mâ ụ́ꞌdụ́kọ́ rá, á nị̃ kộpi rá, kộpi ri mâ vụ́drị̃ ũbĩ.
27 As minhas ovelhas escutam a minha voz; eu as conheço, e elas me seguem.
28 Ma kộpi ní ídri ꞌdániꞌdáni dẹẹ́pi ku rĩ sẽ, kộpi ícókí drãá ãluŋáni ku, ꞌbá ãzi ícó kộpi ẹ́rị́ má drị́gé sĩ bã ku.
28 Eu lhes dou a vida eterna, e por isso elas nunca morrerão. Ninguém poderá arrancá-las da minha mão.
29 Má Ẹ́tẹ́pị kộpi sẽépi má drị́gé rĩ vé ũkpõ aga ngá rĩ pi ãrẽvú céré, ꞌbá ãzi ícó kộpi ẹ́rị́ má Ẹ́tẹ́pị drị́gé sĩ bã ku.
29 O poder que o Pai me deu é maior do que tudo, e ninguém pode arrancá-las da mão dele.
30 ꞌBâ má Ẹ́tẹ́pị be ngá ãlu.”
30 Eu e o Pai somos um.
31 Yãhụ́dị̃ rĩ pi gõkí kpá írã íꞌdụ́ lẽzú Yẹ́sụ̃ ri úvị́zú ãní.
31 Então eles tornaram a pegar pedras para matar Jesus.
32 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ũkpõ má Ẹ́tẹ́pị ní sẽé má ní rĩ sĩ, á ꞌo tã múké ãyãzú ãyãyã ni pi kárákará, ĩmi ndrekí ĩmî mị sĩ rá, ꞌbo tã má ní ꞌoó ãyãzú ãyãyã ꞌdĩꞌbée ãsámvú gé, tã ĩmi ní ndreé ũnjí lẽzú ma úvị́zú drãzú írã sĩ rĩ ãꞌdi?”
32 E ele disse:
33 Yãhụ́dị̃ rĩ pi ní újázú ĩri ní kínĩ, “ꞌBá úvị́kí mi drãá írã sĩ tã múké ãyãzú ãyãyã mí ní ꞌoó rĩ sĩ ku, ꞌbâ mi úvị́ mí ní Múngú ri ị̃njị̃ị́ kuyé rĩ sĩ, ãꞌdiãtãsĩyã mí kĩnĩ, mi Múngú ꞌi, ị́sụ́zú mi ꞌbá áda.”
33 Eles responderam: — Não é por causa de nenhuma coisa boa que queremos matá-lo, mas porque, ao dizer isso, você está
34 Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Tãị́mbị́ ĩmivé ĩ ní sĩí rĩ agá, ‘Á ꞌyo ĩmi ní ĩmi múngú ãzi’ ꞌdíni kuyé?
34 Então Jesus afirmou:
35 Ĩmi nị̃kí rá tã Búkũ Múngú vé rĩ ní ꞌyoó rĩ, ĩri tã áda, ꞌbá ãzi ícó újá ku, ꞌbá Múngú vé ụ́ꞌdụ́kọ́ ní ícá kộpi vúgá rĩ pi, Múngú ꞌyo dõ kộpi ní kĩnĩ, kộpi ‘múngú’ ãzi pírí,
35 Sabemos que as
36 ꞌbo ma má Ẹ́tẹ́pị ní gụ̃ụ́ kú túngú uletere ívé ni, ĩri ní ĩpẽé ímụ́ vũ drị̃gé nõó rĩ, tã má ní ꞌyoó kínĩ, ma Múngú vé Mvá ꞌdĩri sĩ, ngá ĩmi ní ꞌyozú kínĩ, má ị̃njị̃ Múngú ri ku rĩ ãꞌdi?
36 Quanto a mim, o Pai me escolheu e me enviou ao mundo. Então por que vocês dizem que blasfemo contra Deus quando afirmo que sou Filho dele?
37 Ma té dõ ri ẹ̃zị́ má Ẹ́tẹ́pị vé rĩ nga kuyé, ĩmi ícókí té mávé tã ẹ̃ꞌyị̃ị́ ku ndõ.
37 Se não faço o que o meu Pai manda, não creiam em mim.
38 ꞌBo ma ri ẹ̃zị́ má Ẹ́tẹ́pị vé rĩ ꞌdụ nga, ĩmi kínĩ dõ ĩmi ẹ̃ꞌyị̃kí mávé tã ku, ĩmi ẹ̃ꞌyị̃kí bẽnĩ tã ãyãzú ãyãyã má ní ꞌoó rĩ pi áyu, ĩmi ícó nị̃ ámá ãní ꞌyozú kínĩ ꞌbâ má Ẹ́tẹ́pị be ãlu rĩ.”
38 Mas, se eu faço, e vocês não creem em mim, então creiam pelo menos nas coisas que faço. E isso para que vocês fiquem sabendo de uma vez por todas que o Pai vive em mim e que eu vivo no Pai.
39 Kộpi lẽkí kõdô ĩri rụụ́ dị̃ị́, ĩri ní ꞌi njezú fũzú kộpi ãsámvú gé sĩ rá.
39 A essa altura tentaram novamente prendê-lo, mas Jesus escapou das mãos deles.
40 Kúru Yẹ́sụ̃ ní ꞌi újázú gõzú vúlé, ĩri ní yị̃ị́ ãmbúgú dịị́pi dịdị Yárídénĩ ri zozú, ĩri ní áwízú adrizú ĩnyiŋá vũrã Yũwánĩ ní ọ́tụ́ rizú ꞌbá rĩ pi ní bãtízĩmũ sẽzú rĩ gé.
40 Ele voltou de novo para o lado leste do rio Jordão, foi para o lugar onde João Batista tinha batizado antes e ficou lá.
41 ꞌBá bị́trị́ká ꞌdekí mụụ́ ĩri vúgá, kộpi kínĩ, “Yũwánĩ ꞌo dõ tã ãyãzú ãyãyã ni kuyé drãáãsĩyã, tã Yũwánĩ ní átá ágó ꞌdĩri vé tã sĩ rĩ céré tã áda.”
41 E muita gente ia vê-lo, dizendo: — João não fez nenhum milagre, mas tudo o que ele disse sobre Jesus é verdade.
42 ꞌBá tré ẹ̃ꞌyị̃kí Yẹ́sụ̃ ri rá vũrã ꞌdãri gé.
42 E naquele lugar muita gente creu em Jesus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.