Gálatas 3
Ụ́ꞌdụ́kọ́ Múké Múngú vé rị (KBO) vs ARC
1 Ĩmi ꞌbá Gãlãtị́yã vé ꞌdĩꞌbée, ĩmi azakaza rú! ꞌBá ĩmî drị̃ izaápi ꞌdíni rĩ ãꞌdi ꞌi? Má ũlũ ĩmi ní Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ vé gbãngárá pẹtị alambaku sị́gé rĩ vé ífífí uletere rá.
1 Ó insensatos gálatas! Quem vos fascinou para não obedecerdes à verdade, a vós, perante os olhos de quem Jesus Cristo foi já representado como crucificado?
2 Á lẽ ĩmi lũkí má ní, ĩmi ị́sụ́kí Múngú vé Índrí Uletere rĩ ĩmi ní tãị́mbị́ Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ ꞌdụụ́ ngaá rĩ sĩ yã, dõku ĩmi ní tã Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ vé ĩ ní ũlũú rĩ yịị́, ĩmi ní ĩri ẹ̃ꞌyị̃ị́ rĩ sĩ?
2 Só quisera saber isto de vós: recebestes o Espírito pelas obras da lei ou pela pregação da fé?
3 Ngá sẽépi ĩmi ní adrizú azakaza rú ꞌdíni rĩ ãꞌdi? Ĩmi ꞌbá Yẹ́sụ̃ ri ẹ̃ꞌyị̃ꞌbá gí ꞌdĩꞌbée, ĩmi kâ tã rĩ íꞌdó, Índrí Uletere rĩ ri ĩmî drị̃ koó nĩ múkényã rú. Ngá ĩmi ní gõó ĩmi ꞌbãzú adrizú pịrị ũkpõ ĩmivé rĩ sĩ rĩ ãꞌdi?
3 Sois vós tão insensatos que, tendo começado pelo Espírito, acabeis agora pela carne?
4 Ĩmi nyakí ĩzãngã Yẹ́sụ̃ ã rụ́ sĩ ambamba, ĩzãngã ĩmi ní nyaá ꞌdĩri ã drã rí kuú kána?
4 Será em vão que tenhais padecido tanto? Se é que isso também foi em vão.
5 Múngú sẽ ĩmi ní Índrí Uletere rĩ nĩ, ãzini ꞌo tã ãyãzú ãyãyã ĩmi ãsámvú gé nĩ. ꞌO tã ꞌdĩri ꞌdíni, ĩmi ní tãị́mbị́ Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ ꞌdụụ́ ngaá rĩ sĩ yã, dõku ĩmi ní tã Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ vé ĩ ní ũlũú rĩ yịị́, ĩmi ní ĩri ẹ̃ꞌyị̃ị́ rĩ sĩ?
5 Aquele, pois, que vos dá o Espírito e que opera maravilhas entre vós o faz pelas obras da lei ou pela pregação da fé?
6 Búkũ Múngú vé rĩ átá Ãbũrámã vé tã ꞌdíni, “Ãbũrámã ẹ̃ꞌyị̃ Múngú ri rá, sẽ Múngú ãꞌyĩ ĩri adrií ꞌbá pịrị ꞌí ẹndrẹtị gé.”
6 É o caso de Abraão, que creu em Deus, e isso lhe foi imputado como justiça.
7 Lẽ ĩmi nị̃kí ámá múké ꞌyozú kínĩ, ꞌbá ẹ́sị́ ꞌbãápi Múngú drị̃gé, sụ̃ Ãbũrámã ní ꞌbãá rĩ tị́nị rĩ, ĩ ĩri zị mvá Ãbũrámã vé ni.
7 Sabei, pois, que os que são da fé são filhos de Abraão.
8 Sĩkí tã ꞌdĩri kú ị́nọ́gọ́sị́ Búkũ Múngú vé rĩ agá kínĩ, ꞌbá adriꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ẹ́sị́ ꞌbãꞌbée Múngú drị̃gé rĩ pi, Múngú ri kộpi ꞌbã adri pịrị, kộpi ní ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ. Múngú átá ụ́ꞌdụ́kọ́ múké ꞌdĩri Ãbũrámã ní kĩnĩ, “ꞌBá ãngũ rĩ pi agásĩ rĩ pi ãrẽvú céré úmvúlésĩ tãkíri ị́sụ́ íngázú mí vúgá.”
8 Ora, tendo a Escritura previsto que Deus havia de justificar pela fé os gentios, anunciou primeiro o evangelho a Abraão, dizendo: Todas as nações serão benditas em ti.
9 ꞌDĩri lũ ꞌyozú kínĩ, ꞌbá ẹ́sị́ ꞌbãápi Múngú drị̃gé rĩ, ĩri tãkíri ị́sụ́, sụ̃ Ãbũrámã ní ị́sụ́ rĩ tị́nị, ãꞌdiãtãsĩyã Ãbũrámã ꞌbã ẹ́sị́ Múngú drị̃gé.
9 De sorte que os que são da fé são benditos com o crente Abraão.
10 ꞌBo ꞌbá ꞌyoꞌbá kínĩ Múngú ri ĩ ꞌbã adri ꞌbá pịrị ĩ ní rií Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé tãị́mbị́ ꞌdụụ́ ngaá rĩ sĩ rĩ pi, ĩ ímụ́ kộpi tri rá, ãꞌdiãtãsĩyã sĩkí búkũ Múngú vé tãị́mbị́ vé rĩ agá kínĩ, “ꞌBá céré tãị́mbị́ rĩ ꞌdụꞌbá ngaꞌbá pịrị ku rĩ pi, ĩ ímụ́ kộpi tri rá.”
10 Todos aqueles, pois, que são das obras da lei estão debaixo da maldição; porque escrito está: Maldito todo aquele que não permanecer em todas as coisas que estão escritas no livro da lei, para fazê-las.
11 Ádarú ꞌbá rĩ ícó adrií pịrị Múngú ẹndrẹtị gé tãị́mbị́ rĩ vé tã sĩ ku, ãꞌdiãtãsĩyã sĩkí Búkũ Múngú vé rĩ agá kínĩ, “ꞌBá tã be pịrị Múngú ẹndrẹtị gé rĩ, ĩrivé ẹ̃ꞌyị̃ngárá ri sẽ ĩri tã ꞌo pịrị.”
11 E é evidente que, pela lei, ninguém será justificado diante de Deus, porque o justo viverá da fé.
12 Lẹ́tị ẹ̃ꞌyị̃ngárá vé rĩ, ĩri túngú. Lẹ́tị tãị́mbị́ vé rĩ, ĩri kpá túngú, ãꞌdiãtãsĩyã búkũ tãị́mbị́ vé rĩ kĩnĩ, “ꞌBá tãị́mbị́ rĩ ꞌdụụ́pi ngaápi rá rĩ, ĩri tãị́mbị́ rĩ rụ tị́tị́.”
12 Ora, a lei não é da fé, mas o homem que fizer estas coisas por elas viverá.
13 Kâ Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ri gbãá pẹtị alambaku sị́gé gí, pa ꞌbâ tã tãị́mbị́ rĩ ní ꞌyoó kínĩ ĩ ꞌbâ tri rá rĩ agásĩ gí, ꞌdụ tã ĩ ní ꞌbâ trizú rĩ ꞌbãá ꞌî rụ́ꞌbá gá gí, ãꞌdiãtãsĩyã sĩkí Búkũ Múngú vé rĩ agá kínĩ, “ꞌBá ĩ ní ꞌyĩí drãá pẹtị sị́gé rĩ, trikí ĩri gí.”
13 Cristo nos resgatou da maldição da lei, fazendo-se maldição por nós, porque está escrito: Maldito todo aquele que for pendurado no madeiro;
14 Yẹ́sụ̃ pa ꞌbâ, ꞌbâ ị́sụ́kí rí tãkíri Múngú ní ọ́tụ́ sẽé Ãbũrámã ní ꞌdãri, ꞌbá adriꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ pi ẽ ị́sụ́kí rí kpá ĩndĩ, kúru ꞌbâ Yẹ́sụ̃ ri ẹ̃ꞌyị̃ꞌbá gí rĩ pi, ꞌbâ ị́sụ́kí rí Índrí Uletere ĩ ní ẹzịị́ ꞌdãri bẽnĩ.
14 para que a bênção de Abraão chegasse aos gentios por Jesus Cristo e para que, pela fé, nós recebamos a promessa do Espírito.
15 Má ẹ́drị́pị́ị má ọ́mvụ́pị́ị, á lẽ tã má ní átá ꞌdĩri ụ̃ꞌbị̃ị́ ĩmi ní tã ꞌbá rĩ pi ní rií ꞌoó rĩ sĩ, ꞌbá ị̃rị̃ pi rụkí dõ ũndĩ, ꞌbá ãzi ícó ũndĩ rĩ ŋõó ku, dõku ícó ãzi ni ꞌbãá drị̃ ni gé ku, ĩri áwí adri sụ̃ kộpi ni rụụ́ gí rĩ tị́nị.
15 Irmãos, como homem falo. Se o testamento de um homem for confirmado, ninguém o anula nem lhe acrescenta alguma coisa.
16 Múngú ẹzị tã rĩ Ãbũrámã ní, ãzini mvá ĩrivé úyú agá rĩ ní. Búkũ Múngú vé rĩ agá, Múngú ẹzị tã rĩ “ꞌbá kárákará pi ní” kuyé, ẹzị “mvá ĩrivé úyú agá rĩ ní” ífífí ni ꞌbá ãlu, ꞌbá rĩ Kúrísítõ ꞌi.
16 Ora, as promessas foram feitas a Abraão e à sua posteridade. Não diz: E às posteridades, como falando de muitas, mas como de uma só: E à tua posteridade, que é Cristo.
17 Tã má ní átá rĩ, ĩri ꞌdíni, tãị́mbị́ rĩ ímụ́kí sẽé ílí mụ̃dụ̃rụ̃lụ̃ sụ pụ̃kụ́ na (430) ã vụ́drị̃ gé, ị́sụ́zú ãkũdẽ Múngú rụ ũndĩ Ãbũrámã be drị̃drị̃ gí. Tãị́mbị́ ĩ ní sẽé vúlé rú rĩ ŋõ ũndĩ Múngú ní rụụ́ Ãbũrámã be rĩ ku, tãị́mbị́ rĩ újá tã Múngú ní ẹzịị́ Ãbũrámã ní rĩ ku.
17 Mas digo isto: que tendo sido o testamento anteriormente confirmado por Deus, a lei, que veio quatrocentos e trinta anos depois, não o invalida, de forma a abolir a promessa.
18 Té dõ ꞌbâ tãkíri ídri ꞌdániꞌdáni vé rĩ ị́sụ́ ꞌbá ní rií tãị́mbị́ rĩ ꞌdụụ́ ngaá rĩ sĩ, Múngú ẹzị té Ãbũrámã ní ídri ꞌdániꞌdáni rĩ vé tã ku. ꞌBo Múngú ẹzị tã rĩ Ãbũrámã ní ívé ẹ́sị́ múké rĩ sĩ.
18 Porque, se a herança provém da lei, já não provém da promessa; mas Deus, pela promessa, a deu gratuitamente a Abraão.
19 Údékí tãị́mbị́ rĩ ãꞌdi ã tã sĩ? Údékí tãị́mbị́ rĩ ẽ iꞌda rí tã ũnjí ꞌbá rĩ pi ní rií ꞌoó rĩ. Tãị́mbị́ Múngú ní údé ꞌdĩri adri ca lókí Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ní ícázú rĩ gé, ĩri mvá Múngú ní tã ni ẹzịị́ Ãbũrámã ní rĩ. Múngú áyú mãlãyíkã rĩ pi tãị́mbị́ rĩ jịị́ sẽé Mósẽ drị́gé, Mósẽ ní kúru tãị́mbị́ rĩ sẽzú ꞌbá rĩ pi ní.
19 Logo, para que é a lei? Foi ordenada por causa das transgressões, até que viesse a posteridade a quem a promessa tinha sido feita, e foi posta pelos anjos na mão de um medianeiro.
20 ꞌBá ꞌbá ị̃rị̃ pi ãsámvú ícípi rĩ, ꞌdụ ꞌbá ãlu vé tã ngaá ọ́ꞌdụ́kụ́lẹ ku, ĩri kộpivé tã ꞌdụ nga ị̃rị̃trọ́. ꞌBo Múngú ri ꞌyéŋá ãlu.
20 Ora, o medianeiro não o é de um só, mas Deus é um.
21 Tãị́mbị́ Múngú ní údé rĩ pi tã ĩri ní ẹzịị́ rĩ be, kộpi nyo ĩ ãsámvú gé sĩ ariꞌba rú? Kộpi adrikí ariꞌba rú ku. Dõ tãị́mbị́ ĩ ní údé rĩ, ꞌbá rĩ pi ẽ ị́sụ́kí rí ídri ꞌdániꞌdáni rĩ ãní, ꞌbá rĩ pi té kõdô ícó adri pịrị Múngú ẹndrẹtị gé kộpi ní tãị́mbị́ rĩ ꞌdụụ́ ngaá rĩ sĩ.
21 Logo, a lei é contra as promessas de Deus? De nenhuma sorte; porque, se dada fosse uma lei que pudesse vivificar, a justiça, na verdade, teria sido pela lei.
22 ꞌBo Búkũ Múngú vé rĩ lũ ꞌbá ní uletere kĩnĩ, ꞌbá vũ drị̃gé rĩ pi ãrẽvú céré ũnjĩkãnyã ású kộpi gí, kúru lẽ kộpi ẽ ẹ̃ꞌyị̃kí Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ri, Múngú ã sẽ rí ídri ꞌdániꞌdáni ꞌí ní tã ni ẹzịị́ rĩ kộpi ní.
22 Mas a Escritura encerrou tudo debaixo do pecado, para que a promessa pela fé em Jesus Cristo fosse dada aos crentes.
23 ꞌBá ní drĩ Yẹ́sụ̃ ri ẹ̃ꞌyị̃zú kuyé rĩ gé, tãị́mbị́ rĩ ꞌyĩ ꞌbâ pá tị́tị́, cĩmgbá lókí Múngú ní tã ꞌbá ní Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ri ẹ̃ꞌyị̃zú rĩ iꞌdazú rĩ gé.
23 Mas, antes que a fé viesse, estávamos guardados debaixo da lei e encerrados para aquela fé que se havia de manifestar.
24 Tãị́mbị́ rĩ ri ꞌbâ ímbá nĩ, ĩri ri ꞌbâ drị̃ ko mụzú Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ vúgá nĩ, ãní ꞌbâ adrikí rí ꞌbá pịrị, ꞌbá ní Yẹ́sụ̃ ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ.
24 De maneira que a lei nos serviu de aio, para nos conduzir a Cristo, para que, pela fé, fôssemos justificados.
25 Nóni ꞌbá ẹ̃ꞌyị̃kí Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ri gí, tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ ícó ꞌbâ drị̃ koó nĩ ku.
25 Mas, depois que a fé veio, já não estamos debaixo de aio.
26 Ĩmi ꞌbá Kúrísítõ Yẹ́sụ̃ ri ẹ̃ꞌyị̃ꞌbá gí ꞌdĩꞌbée, ĩmi nóni anji Múngú vé ni.
26 Porque todos sois filhos de Deus pela fé em Cristo Jesus;
27 Ĩmi rụkí dõ bãtízĩmũ gí, ĩmi ĩkpãkí nóni ĩmi tị́tị́ Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ã rụ́ꞌbá gá gí.
27 porque todos quantos fostes batizados em Cristo já vos revestistes de Cristo.
28 ꞌBá rĩ dõ Yãhụ́dị̃gú yã, dõ Gị̃rị́kị̃gú yã, dõ tụ́gẹ̃rị̃ yã, dõ adri tụ́gẹ̃rị̃ ku yã, dõ ꞌbá ágó yã, dõ ꞌbá ũkú yã, ĩmi céré ꞌbá ãlu Kúrísítõ Yẹ́sụ̃ rụ́ꞌbá gá.
28 Nisto não há judeu nem grego; não há servo nem livre; não há macho nem fêmea; porque todos vós sois um em Cristo Jesus.
29 Ĩmi ní nóni adrií ꞌbá Kúrísítõ vé ni rĩ sĩ, ĩmi nóni anji Ãbũrámã vé ni, ĩmi tã Múngú ní ẹzịị́ Ãbũrámã ní rĩ ị́sụ́ rá.
29 E, se sois de Cristo, então, sois descendência de Abraão e herdeiros conforme a promessa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.