Mateus 9

Bayịburu Izii (IZZ) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Tọbudu iya bụ; Jizọsu bya abahụ l'ụgbo bya akpọghaa eze-ẹnyimu ono; ọ bụru iya ala mkpụkpu, a nọ hefuta iya gẹdegede.
1 Jesus entrou num barco, voltou para o lado oeste do lago e chegou à sua cidade .
2 E gude iphe, aazẹ azẹe vutaru iya nwoke, iphe lọnwushiru ibe ẹhu lanụ. Jizọsu hụmaepho g'ẹphe gude kwetaberu lẹ ya a-dụ ike mee g'o jee ije; ọ sụ nwoke ono, iphe lọnwushiru ono: “Nwa mu; nweru iya obu. A gụwaru ngu nvụ l'iphe-ẹji, i meshiru.”
2 Então algumas pessoas trouxeram um paralítico deitado numa cama. Jesus viu que eles tinham fé e disse ao paralítico:
3 Tọbudu iya bụ; ndu ezije ekemu harụ rịahaa l'ime ọkpoma phẹ sụ: “Nwoke-a epfubyikwa ẹpha Chileke epfubyi.”
3 Aí alguns mestres da Lei começaram a pensar: — Este homem está
4 Jizọsu maẹrupho iphe, ẹphe arị bya asụ: “?Dẹnu g'o gude unu nọdu arị ẹjo ọriri l'obu unu?
4 Porém Jesus sabia o que eles estavam pensando e disse:
5 Sụ-a; ?bụ ole ka nphe epfupfu? ?Bụ asụ: ‘A gụwaru ngu nvụ l'iphe-ẹji, i meshiru?’ ?Tọo: ‘Gbalihu jeahaa ije?’
5 O que é mais fácil dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados” ou “Levante-se e ande”?
6 Ọle ọo g'unu a-maru lẹ Abụbu-Ndiphe bẹ ike dụ l'ẹka k'agụjeru nemadzụ nvụ l'iphe-ẹji, o meshiru lẹ mgboko-a.” Ọ sụ onye ono, iphe lọnwushiru ibe ẹhu lanụ ono: “Gbalihu palita iphe-azẹe ngu lashịa ibe ngu.”
6 Pois vou mostrar a vocês que eu, o Então disse ao paralítico:
7 Nwoke ono kwolihu; ọ bụru iya ala unuphu.
7 O homem se levantou e foi para casa.
8 Ikpoto ndu ono hụmaepho iphe, meru nụ; ọ dụ phẹ biribiri. Ẹphe wata aja Chileke ajaja; yẹbedua meru gẹ nemadzụ dụ ike mee ẹgube iphe ono.
8 Quando o povo viu isso, ficou com medo e louvou a Deus por dar esse poder a seres humanos.
9 Gẹ Jizọsu shi l'ẹka ono tụgbua bẹ ọ hụmaru nwoke lanụ, ẹpha iya bụ Matiyu; l'ẹka ọ nọ l'ụlo okpoga akịriko. Ọ sụ iya: “Tsoru mu.” Ọ gbalihu tsoru iya.
9 Jesus saiu dali e, no caminho, viu um cobrador de impostos, chamado Mateus, sentado no lugar onde os impostos eram pagos. Jesus lhe disse: Mateus se levantou e foi com ele.
10 Jizọsu phẹ je eriahaa nri l'ibe Matiyu. Ndu ana akịriko mẹ ndu ọzo mmanụ, bụkwapho ndu aamaru ẹjo ẹka tụkokwapho nọdu l'ẹka ono; ẹphe lẹ Jizọsu mẹ ndu etsoje iya nụ nọdu eri nri.
10 Mais tarde, enquanto Jesus estava jantando na casa de Mateus, muitos cobradores de impostos e outras pessoas de má fama chegaram e sentaram-se à mesa com Jesus e os seus discípulos.
11 Ndu Fárisii hụma iya bya asụ ndu etsoje iya nụ: “?Dẹnu g'o gude onye ezije unu iphe, ẹphe lẹ ndu ana akịriko; waa ndu ọzo, aamakwarụpho ẹjo ẹka nọdu erigba nri?”
11 Alguns fariseus viram isso e perguntaram aos discípulos: — Por que é que o mestre de vocês come com os cobradores de impostos e com outras pessoas de má fama?
12 Jizọsu nụmae ya phọ bya asụ: “Ọ tọ bụkwa ndu ẹhu dụ ike bẹ eegudeje gbapfu onye eme ọbvu; ọ kwa ndu iphe eme.
12 Jesus ouviu a pergunta e respondeu:
13 Sụ-a; unu je anwụa iphe, opfu ọwa-a, mu abya epfupfu-a bụ; lẹ Chileke pfuru sụ: ‘Iphe, agụ mu nụ ta abụkwa g'unu gwajẹ mu agwagwa; ọ kwa g'unu phụjeru nemadzụ obu-imemini.’ Noo kẹle mu ta abyakwaru eku ndu pfụberekoto; ọ kwa ndu eme iphe-ẹji bẹ mu byaru ekuku; g'izimanụ lwa phẹ azụ.”
13 Vão e procurem entender o que quer dizer este trecho das
14 Tọbudu iya bụ; ndu etsoje Jiọnu onye emeje baputizimu byapfuta Jizọsu bya asụ iya: “?Bụ gụnu meru g'o gude anyi lẹ ndu Fárisii nọdu aswịjeru Chileke ẹgu; ọphu ndu etsoje ngu nụ aswịjedu?”
14 Então os discípulos de João Batista chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Por que é que nós e os
15 Jizọsu sụ phẹ: “?Ndu byaru ekele-nwanyị a-gbẹ agụ aphụ l'ẹka ẹphe l'onye eme ekele-nwanyị nọkwadu l'ẹka-a? Ọle ọ dụkwaru teke ee-mechaa; l'a bya anafụ phẹ onye ono, eme ekele-nwanyị ono. Ọo ya bụ; ẹphe aswịwaro ẹgu.
15 Jesus respondeu:
16 “E te ewotajẹkwa ẹkwa ọ̀phúú gude gbachia ẹka akahụ ẹkwa lakahụru alakahụ. Onye meru iya nụ; ẹkwa ọ̀phúú ono atsụa atsụtsu kabaa alaka akahụ iya phọ.
16 — Ninguém usa um retalho de pano novo para remendar uma roupa velha; pois o remendo novo encolhe e rasga a roupa velha, aumentando o buraco.
17 Ọphu eewojeduru akụru mẹe ọ̀phúú ye l'ugbobele-mẹe, riwaru phẹripheri. Onye yeru iya nụ; mẹe ono agbawashịa ugbobele ono. Mẹe ono awụshihu; tẹme ugbobele ono agbakpọhukwapho. Mẹe ọ̀phúú bẹ eeyeje l'ugbobele ọ̀phúú. Ọo ya bụ; ẹphenebo ono atụkokwanu dụ.”
17 Ninguém põe vinho novo em
18 Tọbudu iya bụ; Jizọsu kpụkwaduru-a iphemiphe ono l'ọnu epfuru phẹ; onye lanụ l'ime ndu-ishi ụlo-ndzukọ byapfuta iya bya abaarụ iya ẹja sụ iya: “Nwatibe mu kẹ nwanyị bụepho nta-a bẹ ọ nwụhuru. Ọle ọ bụa g'ị bya ebyia ya ẹka. I -byiwa iya ẹka bẹ ọo-nọdu-a ndzụ.”
18 Enquanto Jesus estava falando ao povo, um chefe religioso chegou perto dele, ajoelhou-se e disse: — A minha filha morreu agora mesmo! Venha e ponha as mãos sobre ela para que viva de novo.
19 Jizọsu yẹle ndu etsoje iya nụ gbẹshi tsoru iya; ọ bụru phẹ ejeje.
19 Então Jesus foi com ele, e os seus discípulos também foram.
20 Tọbudu iya bụ; ọ dụru nwanyị, nọ l'ẹka ono, nọwaru nsọ ụnwanyi mkpụrumkpuru apha iri l'ẹbo. O shia Jizọsu azụ pyobata bya edenyi ọnu uwe iya ẹka.
20 Certa mulher, que fazia doze anos que estava com uma hemorragia, veio por trás de Jesus e tocou na barra da capa dele.
21 Noo kẹle ọ sụkwanuru onwiya: “Mu -denyikpọwaa ẹka l'uwe iya bẹ mu a-dụa iche.”
21 Pois ela pensava assim: “Se eu apenas tocar na capa dele, ficarei curada.”
22 Jizọsu ghakọbe bya ahụma iya bya asụ: “Nwada mu; g'ọkpoma shihu ngu ike. Ekweta, i kwetarụ mewaru g'ị dụ iche.” E shiẹpho teke ono; ọ bụru nwanyị ono ewekọrohu.
22 Jesus virou, viu a mulher e disse: E naquele momento a mulher ficou curada.
23 Jizọsu byarwutaẹpho ibe onye-ishi ụlo-ndzukọ ono bya akpovu ụzu, igwe ọha, nọ l'ẹka ono atụ; mẹkpoo ndu aphụ ụpyi.
23 Depois Jesus foi para a casa do chefe religioso. Quando viu os que tocavam música fúnebre e viu a multidão numa confusão geral,
24 Ọ sụ phẹ: “Unu lụfukotachaa g'unu ha. Kẹle nwamgbọko ọbu ta anwụhukwaru anwụhu. Ọ kwa mgbẹnya bẹ ooku.”
24 disse: Então começaram a caçoar dele.
25 A chịfuchaepho ikpoto ndu ono etezi; Jizọsu bya abahụ l'ụlo bya eseta nwata ono l'ẹka. O teta gbalihu.
25 Logo que a multidão saiu, Jesus entrou no quarto em que a menina estava, pegou-a pela mão, e ela se levantou.
26 Akọ iya ngakọtawaro uswe iya onoya mgburugburu.
26 E a notícia a respeito disso se espalhou por toda aquela região.
27 Jizọsu parụ ẹka ono haa tụgbua tsoru gbororo eje. Unwoke labọ, atsụ ishi tsoru iya echi mkpu asụje: “Nwa Dévidi; phụaru anyi obu-imemini!”
27 Jesus saiu daquele lugar, e no caminho dois cegos começaram a segui-lo, gritando: —
28 Jizọsu bahụepho l'ụlo; ndu ono, atsụ ishi ono byapfuta iya l'ụlo ono. Jizọsu sụ phẹ: “?Unu kwetarụ-a lẹ mu a-dụ ike mee iphe ono?”
28 Assim que Jesus entrou em casa, os cegos chegaram perto dele. Então ele perguntou: — Sim, senhor! Nós cremos! — responderam eles.
29 Ọ bụru iya bụ; Jizọsu bya ebyichaa phẹ ẹka l'ẹnya ono; bya asụ phẹ: “G'ọ dụkwaru unu g'unu kwetaberu.”
29 Jesus tocou nos olhos deles e disse:
30 Ẹnya sashịhu phẹ. Ẹphe wata aphụ ụzo. Jizọsu bya anmashịaru phẹ ọkwa ike sụ phẹ g'ẹphe te emekwa g'ọ dụru onye a-maru nụ.
30 E os olhos deles ficaram curados. Aí Jesus ordenou com severidade:
31 Ẹphe tụgbuelaa je epfukashia kẹ Jizọsu l'ọha ono mgburugburu kpọ.
31 Porém eles foram embora e espalharam as notícias a respeito de Jesus por toda aquela região.
32 Ẹphe tụgbushiepho; e dutaru Jizọsu nwoke, ọbvu bu iya l'ẹhu meru ọphu o pfudu opfu.
32 Quando eles foram embora, algumas pessoas levaram a Jesus um homem que não podia falar porque estava dominado por um demônio.
33 Jizọsu chịfuepho ọbvu ono; nwoke ono pfuahaa opfu. Ọ dụa ikpoto ndu nọ l'ẹka ono biribiri ẹtu. Ẹphe sụ: “Ha-oo! Anyi teke ahụma-swekwaa ẹgube iya ọwa-a l'alị Ízurẹlu!”
33 Logo que o demônio foi expulso, o homem começou a falar. Todos ficaram admirados e afirmavam: — Nunca vimos em Israel uma coisa assim!
34 Ndu Fárisii sụ: “?A sụru ngu l'ọ tọ bụdu ike k'onye-ishi iphe, bụkpoo ọbvu bẹ oogudeje achịshi ọbvu ono.”
34 Mas os fariseus diziam: — O chefe dos demônios é quem dá a esse homem poder para expulsar demônios.
35 Tọbudu iya bụ; Jizọsu tụko iphe, bụ mkpụkpu lẹ mkpụkpu jegbabẹ epfu opfu Chileke l'ụlo-ndzukọ ndu Jiu. Ọ nọdu anọduje ezi ozi-ọma k'abụbu Chileke bụ eze. Ọ nọdu emeje g'iphe, bụ ndu ẹhu eme mẹ ndu iphe-ememe mmanụ emegbaa tụko wekọrohukota m'obeta ọ bụru ẹgube iphe-ememe, dụ ịdagha.
35 Jesus andava visitando todas as cidades e povoados. Ele ensinava nas sinagogas , anunciava a boa notícia sobre o Reino e curava todo tipo de enfermidades e doenças graves das pessoas.
36 Ọ nọdu abụjeru; ọ -hụma ndu ono; imemini phẹ adụ iya; kẹle ike bvụwaru phẹ ree; ẹbe ẹphe amahẹdu g'ẹphe e-me iya. Ẹphe dụgbaepho g'igwerigwe atụru, enwedu onye eleta iya ẹnya.
36 Quando Jesus viu a multidão, ficou com muita pena daquela gente porque eles estavam aflitos e abandonados, como ovelhas sem pastor.
37 Jizọsu sụ ndu etsoje iya nụ: “Iphe, e meberu l'alị chashịakwaru. Ọ kwatakpọkwaru chashịa shii. Obenu lẹ ndu-ozi, akpata iya akpata ha nwanshịi.
37 Então disse aos discípulos:
38 Unu pfuru nụ Nnajịuphu, nwe iphe, e meberu l'alị g'o ye ndu-ozi, e-je akpata iya nụ.”
38 Peçam ao dono da plantação que mande mais trabalhadores para fazerem a colheita.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.