Mateus 9

Bayịburu Izii (IZZ) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Tọbudu iya bụ; Jizọsu bya abahụ l'ụgbo bya akpọghaa eze-ẹnyimu ono; ọ bụru iya ala mkpụkpu, a nọ hefuta iya gẹdegede.
1 Entrando Jesus num barco, passou para o outro lado e foi para a sua própria cidade.
2 E gude iphe, aazẹ azẹe vutaru iya nwoke, iphe lọnwushiru ibe ẹhu lanụ. Jizọsu hụmaepho g'ẹphe gude kwetaberu lẹ ya a-dụ ike mee g'o jee ije; ọ sụ nwoke ono, iphe lọnwushiru ono: “Nwa mu; nweru iya obu. A gụwaru ngu nvụ l'iphe-ẹji, i meshiru.”
2 E eis que lhe trouxeram um paralítico deitado num leito. Vendo-lhes a fé, Jesus disse ao paralítico: Tem bom ânimo, filho; estão perdoados os teus pecados.
3 Tọbudu iya bụ; ndu ezije ekemu harụ rịahaa l'ime ọkpoma phẹ sụ: “Nwoke-a epfubyikwa ẹpha Chileke epfubyi.”
3 Mas alguns escribas diziam consigo: Este blasfema.
4 Jizọsu maẹrupho iphe, ẹphe arị bya asụ: “?Dẹnu g'o gude unu nọdu arị ẹjo ọriri l'obu unu?
4 Jesus, porém, conhecendo-lhes os pensamentos, disse: Por que cogitais o mal no vosso coração?
5 Sụ-a; ?bụ ole ka nphe epfupfu? ?Bụ asụ: ‘A gụwaru ngu nvụ l'iphe-ẹji, i meshiru?’ ?Tọo: ‘Gbalihu jeahaa ije?’
5 Pois qual é mais fácil? Dizer: Estão perdoados os teus pecados, ou dizer: Levanta-te e anda?
6 Ọle ọo g'unu a-maru lẹ Abụbu-Ndiphe bẹ ike dụ l'ẹka k'agụjeru nemadzụ nvụ l'iphe-ẹji, o meshiru lẹ mgboko-a.” Ọ sụ onye ono, iphe lọnwushiru ibe ẹhu lanụ ono: “Gbalihu palita iphe-azẹe ngu lashịa ibe ngu.”
6 Ora, para que saibais que o Filho do Homem tem sobre a terra autoridade para perdoar pecados — disse, então, ao paralítico: Levanta-te, toma o teu leito e vai para tua casa.
7 Nwoke ono kwolihu; ọ bụru iya ala unuphu.
7 E, levantando-se, partiu para sua casa.
8 Ikpoto ndu ono hụmaepho iphe, meru nụ; ọ dụ phẹ biribiri. Ẹphe wata aja Chileke ajaja; yẹbedua meru gẹ nemadzụ dụ ike mee ẹgube iphe ono.
8 Vendo isto, as multidões, possuídas de temor, glorificaram a Deus, que dera tal autoridade aos homens.
9 Gẹ Jizọsu shi l'ẹka ono tụgbua bẹ ọ hụmaru nwoke lanụ, ẹpha iya bụ Matiyu; l'ẹka ọ nọ l'ụlo okpoga akịriko. Ọ sụ iya: “Tsoru mu.” Ọ gbalihu tsoru iya.
9 Partindo Jesus dali, viu um homem chamado Mateus sentado na coletoria e disse-lhe: Segue-me! Ele se levantou e o seguiu.
10 Jizọsu phẹ je eriahaa nri l'ibe Matiyu. Ndu ana akịriko mẹ ndu ọzo mmanụ, bụkwapho ndu aamaru ẹjo ẹka tụkokwapho nọdu l'ẹka ono; ẹphe lẹ Jizọsu mẹ ndu etsoje iya nụ nọdu eri nri.
10 E sucedeu que, estando ele em casa, à mesa, muitos publicanos e pecadores vieram e tomaram lugares com Jesus e seus discípulos.
11 Ndu Fárisii hụma iya bya asụ ndu etsoje iya nụ: “?Dẹnu g'o gude onye ezije unu iphe, ẹphe lẹ ndu ana akịriko; waa ndu ọzo, aamakwarụpho ẹjo ẹka nọdu erigba nri?”
11 Ora, vendo isto, os fariseus perguntavam aos discípulos: Por que come o vosso Mestre com os publicanos e pecadores?
12 Jizọsu nụmae ya phọ bya asụ: “Ọ tọ bụkwa ndu ẹhu dụ ike bẹ eegudeje gbapfu onye eme ọbvu; ọ kwa ndu iphe eme.
12 Mas Jesus, ouvindo, disse: Os sãos não precisam de médico, e sim os doentes.
13 Sụ-a; unu je anwụa iphe, opfu ọwa-a, mu abya epfupfu-a bụ; lẹ Chileke pfuru sụ: ‘Iphe, agụ mu nụ ta abụkwa g'unu gwajẹ mu agwagwa; ọ kwa g'unu phụjeru nemadzụ obu-imemini.’ Noo kẹle mu ta abyakwaru eku ndu pfụberekoto; ọ kwa ndu eme iphe-ẹji bẹ mu byaru ekuku; g'izimanụ lwa phẹ azụ.”
13 Ide, porém, e aprendei o que significa:
14 Tọbudu iya bụ; ndu etsoje Jiọnu onye emeje baputizimu byapfuta Jizọsu bya asụ iya: “?Bụ gụnu meru g'o gude anyi lẹ ndu Fárisii nọdu aswịjeru Chileke ẹgu; ọphu ndu etsoje ngu nụ aswịjedu?”
14 Vieram, depois, os discípulos de João e lhe perguntaram: Por que jejuamos nós, e os fariseus [muitas vezes], e teus discípulos não jejuam?
15 Jizọsu sụ phẹ: “?Ndu byaru ekele-nwanyị a-gbẹ agụ aphụ l'ẹka ẹphe l'onye eme ekele-nwanyị nọkwadu l'ẹka-a? Ọle ọ dụkwaru teke ee-mechaa; l'a bya anafụ phẹ onye ono, eme ekele-nwanyị ono. Ọo ya bụ; ẹphe aswịwaro ẹgu.
15 Respondeu-lhes Jesus: Podem, acaso, estar tristes os convidados para o casamento, enquanto o noivo está com eles? Dias virão, contudo, em que lhes será tirado o noivo, e nesses dias hão de jejuar.
16 “E te ewotajẹkwa ẹkwa ọ̀phúú gude gbachia ẹka akahụ ẹkwa lakahụru alakahụ. Onye meru iya nụ; ẹkwa ọ̀phúú ono atsụa atsụtsu kabaa alaka akahụ iya phọ.
16 Ninguém põe remendo de pano novo em veste velha; porque o remendo tira parte da veste, e fica maior a rotura.
17 Ọphu eewojeduru akụru mẹe ọ̀phúú ye l'ugbobele-mẹe, riwaru phẹripheri. Onye yeru iya nụ; mẹe ono agbawashịa ugbobele ono. Mẹe ono awụshihu; tẹme ugbobele ono agbakpọhukwapho. Mẹe ọ̀phúú bẹ eeyeje l'ugbobele ọ̀phúú. Ọo ya bụ; ẹphenebo ono atụkokwanu dụ.”
17 Nem se põe vinho novo em odres velhos; do contrário, rompem-se os odres, derrama-se o vinho, e os odres se perdem. Mas põe-se vinho novo em odres novos, e ambos se conservam.
18 Tọbudu iya bụ; Jizọsu kpụkwaduru-a iphemiphe ono l'ọnu epfuru phẹ; onye lanụ l'ime ndu-ishi ụlo-ndzukọ byapfuta iya bya abaarụ iya ẹja sụ iya: “Nwatibe mu kẹ nwanyị bụepho nta-a bẹ ọ nwụhuru. Ọle ọ bụa g'ị bya ebyia ya ẹka. I -byiwa iya ẹka bẹ ọo-nọdu-a ndzụ.”
18 Enquanto estas coisas lhes dizia, eis que um chefe, aproximando-se, o adorou e disse: Minha filha faleceu agora mesmo; mas vem, impõe a mão sobre ela, e viverá.
19 Jizọsu yẹle ndu etsoje iya nụ gbẹshi tsoru iya; ọ bụru phẹ ejeje.
19 E Jesus, levantando-se, o seguia, e também os seus discípulos.
20 Tọbudu iya bụ; ọ dụru nwanyị, nọ l'ẹka ono, nọwaru nsọ ụnwanyi mkpụrumkpuru apha iri l'ẹbo. O shia Jizọsu azụ pyobata bya edenyi ọnu uwe iya ẹka.
20 E eis que uma mulher, que durante doze anos vinha padecendo de uma hemorragia, veio por trás dele e lhe tocou na orla da veste;
21 Noo kẹle ọ sụkwanuru onwiya: “Mu -denyikpọwaa ẹka l'uwe iya bẹ mu a-dụa iche.”
21 porque dizia consigo mesma: Se eu apenas lhe tocar a veste, ficarei curada.
22 Jizọsu ghakọbe bya ahụma iya bya asụ: “Nwada mu; g'ọkpoma shihu ngu ike. Ekweta, i kwetarụ mewaru g'ị dụ iche.” E shiẹpho teke ono; ọ bụru nwanyị ono ewekọrohu.
22 E Jesus, voltando-se e vendo-a, disse: Tem bom ânimo, filha, a tua fé te salvou. E, desde aquele instante, a mulher ficou sã.
23 Jizọsu byarwutaẹpho ibe onye-ishi ụlo-ndzukọ ono bya akpovu ụzu, igwe ọha, nọ l'ẹka ono atụ; mẹkpoo ndu aphụ ụpyi.
23 Tendo Jesus chegado à casa do chefe e vendo os tocadores de flauta e o povo em alvoroço, disse:
24 Ọ sụ phẹ: “Unu lụfukotachaa g'unu ha. Kẹle nwamgbọko ọbu ta anwụhukwaru anwụhu. Ọ kwa mgbẹnya bẹ ooku.”
24 Retirai-vos, porque não está morta a menina, mas dorme. E riam-se dele.
25 A chịfuchaepho ikpoto ndu ono etezi; Jizọsu bya abahụ l'ụlo bya eseta nwata ono l'ẹka. O teta gbalihu.
25 Mas, afastado o povo, entrou Jesus, tomou a menina pela mão, e ela se levantou.
26 Akọ iya ngakọtawaro uswe iya onoya mgburugburu.
26 E a fama deste acontecimento correu por toda aquela terra.
27 Jizọsu parụ ẹka ono haa tụgbua tsoru gbororo eje. Unwoke labọ, atsụ ishi tsoru iya echi mkpu asụje: “Nwa Dévidi; phụaru anyi obu-imemini!”
27 Partindo Jesus dali, seguiram-no dois cegos, clamando: Tem compaixão de nós, Filho de Davi!
28 Jizọsu bahụepho l'ụlo; ndu ono, atsụ ishi ono byapfuta iya l'ụlo ono. Jizọsu sụ phẹ: “?Unu kwetarụ-a lẹ mu a-dụ ike mee iphe ono?”
28 Tendo ele entrado em casa, aproximaram-se os cegos, e Jesus lhes perguntou: Credes que eu posso fazer isso? Responderam-lhe: Sim, Senhor!
29 Ọ bụru iya bụ; Jizọsu bya ebyichaa phẹ ẹka l'ẹnya ono; bya asụ phẹ: “G'ọ dụkwaru unu g'unu kwetaberu.”
29 Então, lhes tocou os olhos, dizendo: Faça-se-vos conforme a vossa fé.
30 Ẹnya sashịhu phẹ. Ẹphe wata aphụ ụzo. Jizọsu bya anmashịaru phẹ ọkwa ike sụ phẹ g'ẹphe te emekwa g'ọ dụru onye a-maru nụ.
30 E abriram-se-lhes os olhos. Jesus, porém, os advertiu severamente, dizendo: Acautelai-vos de que ninguém o saiba.
31 Ẹphe tụgbuelaa je epfukashia kẹ Jizọsu l'ọha ono mgburugburu kpọ.
31 Saindo eles, porém, divulgaram-lhe a fama por toda aquela terra.
32 Ẹphe tụgbushiepho; e dutaru Jizọsu nwoke, ọbvu bu iya l'ẹhu meru ọphu o pfudu opfu.
32 Ao retirarem-se eles, foi-lhe trazido um mudo endemoninhado.
33 Jizọsu chịfuepho ọbvu ono; nwoke ono pfuahaa opfu. Ọ dụa ikpoto ndu nọ l'ẹka ono biribiri ẹtu. Ẹphe sụ: “Ha-oo! Anyi teke ahụma-swekwaa ẹgube iya ọwa-a l'alị Ízurẹlu!”
33 E, expelido o demônio, falou o mudo; e as multidões se admiravam, dizendo: Jamais se viu tal coisa em Israel!
34 Ndu Fárisii sụ: “?A sụru ngu l'ọ tọ bụdu ike k'onye-ishi iphe, bụkpoo ọbvu bẹ oogudeje achịshi ọbvu ono.”
34 Mas os fariseus murmuravam: Pelo maioral dos demônios é que expele os demônios.
35 Tọbudu iya bụ; Jizọsu tụko iphe, bụ mkpụkpu lẹ mkpụkpu jegbabẹ epfu opfu Chileke l'ụlo-ndzukọ ndu Jiu. Ọ nọdu anọduje ezi ozi-ọma k'abụbu Chileke bụ eze. Ọ nọdu emeje g'iphe, bụ ndu ẹhu eme mẹ ndu iphe-ememe mmanụ emegbaa tụko wekọrohukota m'obeta ọ bụru ẹgube iphe-ememe, dụ ịdagha.
35 E percorria Jesus todas as cidades e povoados, ensinando nas sinagogas, pregando o evangelho do reino e curando toda sorte de doenças e enfermidades.
36 Ọ nọdu abụjeru; ọ -hụma ndu ono; imemini phẹ adụ iya; kẹle ike bvụwaru phẹ ree; ẹbe ẹphe amahẹdu g'ẹphe e-me iya. Ẹphe dụgbaepho g'igwerigwe atụru, enwedu onye eleta iya ẹnya.
36 Vendo ele as multidões, compadeceu-se delas, porque estavam aflitas e exaustas como ovelhas que não têm pastor.
37 Jizọsu sụ ndu etsoje iya nụ: “Iphe, e meberu l'alị chashịakwaru. Ọ kwatakpọkwaru chashịa shii. Obenu lẹ ndu-ozi, akpata iya akpata ha nwanshịi.
37 E, então, se dirigiu a seus discípulos: A seara, na verdade, é grande, mas os trabalhadores são poucos.
38 Unu pfuru nụ Nnajịuphu, nwe iphe, e meberu l'alị g'o ye ndu-ozi, e-je akpata iya nụ.”
38 Rogai, pois, ao Senhor da seara que mande trabalhadores para a sua seara.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.