Lucas 7
Bayịburu Izii (IZZ) vs NTLH
1 Jizọsu pfuẹbekotakpoepho iphe, oopfu; ndu kụru l'ẹka ono nụma; ọ bahụ lẹ Kapaniyọmu.
1 Quando Jesus acabou de dizer essas coisas ao povo, foi para a cidade de Cafarnaum.
2 Ọ dụru onye-ishi ndu ojọgu ndu Romu, iphe eme nwozi iya; k'ọphu ọobyawaa anwụhu. Nwokoro ono bẹ o yeru obu shii.
2 Havia ali um oficial romano que tinha um empregado a quem estimava muito. O empregado estava gravemente doente, quase morto.
3 Onye-ishi ndu ojọgu ono nụmaepho kẹ Jizọsu; ọ bya ezia ndu bụ ọgerenya ndu Jiu g'ẹphe je arwọo Jizọsu g'ọ bya adzọo nwozi iya ndzụ.
3 Quando o oficial ouviu falar de Jesus, enviou alguns líderes judeus para pedirem a ele que viesse curar o seu empregado.
4 Ẹphe byapfutaẹpho Jizọsu bya akwatakpọo rwọshia ya ike sụ iya: “Jikonu; nwoke ono bụkwa onye gbaru kẹ g'i meeru iya iphe ono;
4 Eles foram falar com Jesus e lhe pediram com insistência: — Esse homem merece, de fato, a sua ajuda,
5 kẹle o yeru ndu alị anyi obu; ọ bụru iya kpụru anyi ụlo-ndzukọ anyi-a.”
5 pois estima muito o nosso povo e até construiu uma sinagoga para nós.
6 Jizọsu tsoru phẹ jeshia. Unuphu ibe nwoke ono dụe ya phọ ntse; onye-ishi ndu ojọgu ono zia ndu ọ̀nyà iya g'ẹphe gbapfu iya je asụ iya: “Nnajịuphu; e jehẹro eri aphụ k'abyabya; kẹle mu ta agbadụru kẹ g'ị bataru mu l'unuphu;
6 Então Jesus foi com eles. Porém, quando já estava perto da casa, o oficial romano mandou alguns amigos dizerem a Jesus: — Senhor, não se incomode, pois eu não mereço que entre na minha casa.
7 ọphu mbẹdua l'onwomu agbadụru k'akpịritaru ngu ntse. Ọ bụa g'i pfua opfu ọnu; nwozi mu a-dụa iche.
7 E acho também que não mereço a honra de falar pessoalmente com o senhor. Dê somente uma ordem, e o meu empregado ficará bom.
8 Mu bụ onye nọ nemadzụ l'ẹka; o nwekwarụpho ndu ojọgu, nọ mbẹdua l'ẹka. Mu -sụ onye-a g'o jee ọwa-a; l'o jee. Mu -sụ onye ọphuu g'ọ bya; l'ọ bya. Teke mu sụru nwozi mu g'o mee ọwa-a; l'o mee ya.”
8 Eu também estou debaixo da autoridade de oficiais superiores e tenho soldados que obedecem às minhas ordens. Digo para um: “Vá lá”, e ele vai. Digo para outro: “Venha cá”, e ele vem. E digo também para o meu empregado: “Faça isto”, e ele faz.
9 Jizọsu nụma iya; nwoke ono dụ iya biribiri. Ọ ghakọbe bya asụ igwe ndu ẹphe l'iya swị: “Mu sụru-a; l'alị Ízurẹlu kpọnu bẹ mu ta ahụmakwaru onye kwetaberu ẹgube-a.”
9 Jesus ficou muito admirado quando ouviu isso. Então virou-se e disse para a multidão que o seguia:
10 Ndu e ziru lwaphutashia azụ l'unuphu; nwozi ono wekọrohuchawaa ree.
10 Aí os amigos do oficial voltaram para a casa dele e encontraram o empregado curado.
11 O rwua lẹ nchitabọhu iya; Jizọsu tụgbua jeshia mkpụkpu, aza Nenu. Ndu etsoje iya nụ mẹ ikpoto ndu ọzo tsoru iya jeshia.
11 Pouco tempo depois Jesus foi para uma cidade chamada Naim. Os seus discípulos e uma grande multidão foram com ele.
12 Ọ byakubeshiẹpho ọnu-abata mkpụkpu ono ntse; a nọdu apafụtawaa odzu nwoke, bụ iya bụ ne iya nwa lanụ eje elili; tẹme ne iya ono bụru nwanyị, ji iya anọedu. Igwerigwe ndu shi l'ọma mkpụkpu ono kwatakpọo awụ etso nwanyị ono.
12 Quando ele estava chegando perto do portão da cidade, ia saindo um enterro. O defunto era filho único de uma viúva, e muita gente da cidade ia com ela.
13 Noo ya; Nnajịuphu hụmaepho nwanyị ono; imemini iya dụ iya. Ọ sụ nwanyị ono: “Hua ẹka l'ẹnya! Ta arahẹ ẹkwa!”
13 Quando o Senhor a viu, ficou com muita pena dela e disse:
14 Jizọsu bya edenyi ẹka l'akwata, a pa odzu ono. Ndu pa iya nụ pfụru. Ọ sụ: “Nwokorọbya; mu sụru ngu g'i teta!”
14 Então ele chegou mais perto e tocou no caixão. E os que o estavam carregando pararam. Então Jesus disse:
15 Onye ono, nwụhuru nụ ono gbalihu bya awata epfu opfu. Jizọsu seru iya ye ne iya l'ẹka.
15 O moço sentou-se no caixão e começou a falar, e Jesus o entregou à mãe.
16 Ndzụ rwutakọta phẹ g'ẹphe ha l'ẹka ono. Ẹphe jaahaa Chileke ajaja sụ: “Ọkalibe onye mpfuchiru Chileke afụtaru anyi-o! Chileke kpapfutaakwaru ndibe iya-o!”
16 Todos ficaram com muito medo e louvavam a Deus, dizendo: — Que grande
17 E pfudzuru kẹ Jizọsu l'alị Gálili l'ophu mẹ l'alị ndu bupheru phẹ mgburugburu.
17 Essas notícias a respeito de Jesus se espalharam por todo o país e pelas regiões vizinhas.
18 Ndu etsoje Jiọnu kọkotaru Jiọnu iphemiphe ono.
18 Os discípulos de João Batista contaram tudo isso a ele. Aí João chamou dois deles
19 Jiọnu bya ekua ndu etsoje iya nụ ụmadzu labọ bya ezia phẹ g'ẹphe je ajịa Nnajịuphu sụ iya: “?Bụ ngu-a bụ onye ọbu, abya nụ ọbu? Tọo ?bụ g'anyi lee ẹnya onye ọzo?”
19 e os enviou ao Senhor Jesus para perguntarem: “O senhor é aquele que ia chegar ou devemos esperar outro?”
20 Ndu ono byapfuta Jizọsu bya asụ iya lẹ Jiọnu onye emeje baputizimu ziru g'ẹphe bya ajịa ya sụ iya: “?Bụ ngu-a bụ onye ọbu abya nụ ọbu? Tọo ?bụ g'anyi lee ẹnya onye ọzo?”
20 Então eles foram até o lugar onde Jesus estava e disseram: — João Batista nos mandou perguntar o seguinte: o senhor é aquele que ia chegar ou devemos esperar outro?
21 Teke ono bẹ Jizọsu eme g'igwerigwe ndu iphe eme wekọrohu; mẹkpoo ndu ẹjo iphe-ememe eme; mẹ ndu ọbvu eme; mẹwaro igwerigwe ndu ọphu atsụ ishi, o mekwarụpho; ẹphe phụahaa ụzo.
21 Naquele momento Jesus curou muitas pessoas das suas doenças e dos seus sofrimentos, expulsou espíritos maus e também curou muitos cegos.
22 Ọ sụ ndu ono, Jiọnu ziru ozi ono: “Unu je akaru Jiọnu iphe, unu hụmaru; waa iphe, unu nụmaru. Unu sụ iya lẹ ndu atsụ ishi l'aphụwaa ụzo; ndu ẹniyeni nọdu ejewaa ije; ndu ekpenta wekọrohuwaa; ndu ada nkụchi nọdu anụwaa iphe lẹ nchị; ndu nwụhuru anwụhu bẹ e mewaru; ẹphe teta dzụru ndzụ; a nọdu asàru ndu ụkpa ozi-ọma ono àsàsà.
22 Depois respondeu aos discípulos de João:
23 Sụ-a; ẹhu-ụtso bẹ a gọru nụ onye onoya, mu taa bụduru ụpfu adụ l'ọkpa.”
23 E felizes são as pessoas que não duvidam de mim!
24 Ndu ono, Jiọnu ziru ozi ono tụgbuepho; Jizọsu wata epfuru ikpoto ndu ono kẹ Jiọnu sụ phẹ: “?Bụ gụnu bẹ unu jeru l'echiẹgu je ahụma? ?Bụ ekperema, phẹrephere enwunga?
24 Quando os discípulos de João foram embora, Jesus começou a dizer ao povo o seguinte a respeito de João:
25 ?Bụkwanu gụnu bẹ unu jeru ahụma? ?Unu jeru ahụma onye gbaphuru ẹrengete ẹkwa? ?Unu ta amadụ lẹ ndu kwarụ g'oke-amadụ bya eburu eriji ẹpho; angụji ẹpho bẹ dụgbaa l'unuphu ibe eze?
25 O que foram ver? Um homem bem-vestido? Ora, os que se vestem bem e vivem no luxo moram nos palácios!
26 ?Bụhunu gụnu ọzo bẹ unu jeru ahụma? ?Unu jeru ahụma onye mpfuchiru Chileke tọo? Ịhee! Ọo ya bụ onoya! Mbụ-a; onye unu hụmaru bụkwa onye gbẹ ka onye mpfuchiru Chileke shii mebyi akaka.
26 Então me digam: o que foram ver? Um
27 Ọo ya bụ onye ono, Chileke pfuru opfu ẹhu iya l'ẹkwo-opfu iya sụ: ‘Onye ọwa-a bụ onye-ozi mu, mu e-zi g'o vuru ngu ụzo; je abọoru ngu ụzo l'iphu.’
27 Porque João é aquele a respeito de quem as
28 Gẹ mu kakwaru unu: ọ tọ dụkwa onye kabakpọo Jiọnu l'iphe, bụkpoo iphe, nwanyị nwụru anwụnwu; obenu l'onye bụkpoo ya bẹ a gbẹkpoo sụ l'ẹnya kachaa alwalwa l'ẹka Chileke bụ eze bẹ gbẹkwa ka Jiọnu.”
28 — Eu digo a vocês que de todos os homens que já nasceram João é o maior. Porém quem é o menor no
29 Ikpoto ndu ono g'ẹphe ha mẹkpoo ndu ana akịriko nụma iphe, Jizọsu pfuru bya etua Chileke onye pfụberekoto ẹpha lẹ Jiọnu mecharu phẹ baputizimu.
29 Os cobradores de impostos e todo o povo ouviram isso. Eles eram aqueles que haviam obedecido às ordens justas de Deus e tinham sido batizados por João.
30 Obenu lẹ ndu Fárisii waa ndu maru ekemu jịkaru uche Chileke l'onwophẹ bya abụru ndu Jiọnu emeduru baputizimu.
30 Mas os fariseus e os mestres da Lei não quiseram ser batizados por João e assim rejeitaram o plano de Deus para eles.
31 Jizọsu sụ phẹ: “?Bụ gụnu bẹ mu a-tụru ọgbo-a yeru; bụkpoo gụnu bẹ ẹphe dụ g'ọ ya?
31 E Jesus terminou, dizendo:
32 Ẹphe dụ g'ụnwegirima, nọ l'edupfu eku nwibe phẹ oku asụje: ‘Nta bẹ anyi phụru unu ụpyi; ọphu unu ekwedu ete ebvu. Anyi rwua erwubvu; ọphu unu ekwedu ara ẹkwa.’
32 Elas são como crianças sentadas na praça. Um grupo grita para o outro:
33 Noo kẹle Jiọnu onye emeje baputizimu bẹ byaru nụ; ọphu ọ dụdu iphe, ookweje eriri; ọphu ọ ngụdu mẹe; unu sụ l'ọbvu eme iya.
33 João Batista jejua e não bebe vinho, e vocês dizem: “Ele está dominado por um demônio.”
34 Abụbu-Ndiphe byakwanụ; bya anọdu eri angụ; unu sụ g'e lenu l'ọ bụ ẹkpiri; bụru onye nggaga mẹe; bụru ọ̀nyà ndu ana akịriko mẹ ndu iphe-ẹji.
34 O
35 Ọle ndu kwetarụ kẹ mmamiphe Chileke; l'egoshi lẹ mmamiphe iya bụ iphe, pfụru ọto.”
35 Mas aqueles que aceitam a sabedoria de Deus mostram que ela é verdadeira.
36 Tọbudu iya bụ; onye lanụ lẹ ndu Fárisii seeru iya ẹbyaa. Ọ bya eje ibe onye Fárisii ono bya anọdu kẹ nri ono.
36 Um fariseu convidou Jesus para jantar. Jesus foi até a casa dele e sentou-se para comer.
37 Nwanyị ovuọba, shi l'ime mkpụkpu nụmaepho l'ọ nọ lẹ nri l'ụlo onye Fárisii; o gude mgbere manụ, eshi mkpọ tẹme ọ nọdu ere ire shii
37 Naquela cidade morava uma mulher de má fama. Ela soube que Jesus estava jantando na casa do fariseu. Então pegou um frasco feito de alabastro , cheio de perfume,
38 gude bya apfụru iya lẹ mgboru ọkpa; wata akwashị ẹnya-mini. Ọ nọdu akwashị Jizọsu ẹnya-mini l'ọkpa bya egude ẹgbushi, nọ iya l'ishi gude ehucha iya ya; etsutsu iya ọnu l'ọkpa bya eworu manụ ono, eshi mkpọ ono wụa ya ya.
38 e ficou aos pés de Jesus, por trás. Ela chorava e as suas lágrimas molhavam os pés dele. Então ela os enxugou com os seus próprios cabelos. Ela beijava os pés de Jesus e derramava o perfume neles.
39 Onye Fárisii ono, shiru iya ite ẹbyaa ono hụmae ya phọ; ọ rịa sụ: “Ọme nwoke-a bụ onye mpfuchiru Chileke eviya; mẹ ọ manụrua onye nwanyị-a, l'edenyi iya ẹka-a bụ; maru g'oomebe iphe-ẹji kparụ.”
39 Quando o fariseu viu isso, pensou assim: “Se este homem fosse, de fato, um profeta , saberia quem é esta mulher que está tocando nele e a vida de pecado que ela leva.”
40 Jizọsu sụ iya: “Sayịmonu; ọ dụru iphe, mu e-pfuru ngu.”
40 Jesus então disse ao fariseu: — Fale, Mestre! — respondeu Simão.
41 Jizọsu sụ iya: “Nwoke lanụ jieru ụmadzu labọ ụgwo. Onye ọphuu bẹ o jieru ụkporo pangu labọ lẹ pangu iri. Onye ọphuu bẹ o jieru pangu ise kpụrumu.
41 Jesus disse:
42 Ọ nọnya; ọphu ẹphe adụdu ike pfụa ya ụgwo ono. Ọ parụ ụgwo ono hakọtaru phẹ ẹphenebo. ?Bụ onye ole bẹ a-ka iya eye obu l'ẹphenebo ono?”
42 mas nenhum dos dois podia pagar ao homem que havia emprestado. Então ele perdoou a dívida de cada um. Qual deles vai estimá-lo mais?
43 Sayịmonu sụ iya: “Mu arịkwa l'ọo onye ọphu ọ harụ ọphu ka shii phọ.”
43 — Eu acho que é aquele que foi mais perdoado! — respondeu Simão.
44 Ọ bya aghaa ẹnya l'ẹka nwanyị ono nọ bya asụ Sayịmonu: “?Ị hụmaru nwanyị-a? Mu bataru ụlo ngu; ọphu i keduru mu mini gẹ mu saa ọkpa; ọle nwanyị-a gude ẹnya-mini saa mu ọkpa; bya egude ẹgbushi iya huchaa ya.
44 Então virou-se para a mulher e disse a Simão:
45 Ọphu i tsutsuduru mu ọnu; ọle eshinu mu bataru bẹ nwanyị-a gudeẹ mu phọ etsutsu ọnu l'ọkpa.
45 Você não me beijou quando cheguei; ela, porém, não para de beijar os meus pés desde que entrei.
46 Ọphu ị wụduru mu manụ l'ishi. Obenu lẹ nwanyị-a gudeẹpho manụ, eshi mkpọ; bya ere ire shii, awụ mu l'ọkpa.
46 Você não pôs azeite perfumado na minha cabeça , porém ela derramou perfume nos meus pés.
47 Ọo ya bụ gẹ mu karụ ngu: a gụru nwanyị-a nvụ l'ikpoto iphe-ẹji iya. Ọ bụru iphe ono meru g'o gude o yee mu obu shii. Obenu l'onye a gụru nvụ l'iphe, ha nwanshịi; eyeje obu nwanshịi.”
47 Eu afirmo a você, então, que o grande amor que ela mostrou prova que os seus muitos pecados já foram perdoados. Mas onde pouco é perdoado, pouco amor é mostrado.
48 Ọ sụ nwanyị ono: “A gụwaru ngu nvụ l'iphe-ẹji ngu g'ọ ha.”
48 Então Jesus disse à mulher:
49 Ndu ẹphe l'iya eri nri wata epfupfu sụ: “?Bụ onye baa? Onye ọphu agụjefuaru nemadzụ nvụ l'iphe-ẹji.”
49 Os que estavam sentados à mesa começaram a perguntar: — Que homem é esse que até perdoa pecados?
50 Ọ sụ nwanyị ono: “Ekweta, i kwetarụ nkemu dzọwaru ngu. Laa l'ẹhu-guu.”
50 Mas Jesus disse à mulher:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.