Lucas 19

Bayịburu Izii (IZZ) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Jizọsu bya abahụ lẹ Jieriko; bya aghajaahaa ya aghaja.
1 Jesus entrou em Jericó e estava atravessando a cidade.
2 Ọ dụru nwoke, ẹpha iya bụ Zakịyosu, bụ iya bụ onye-ishi ndu anajẹ akịriko; tẹme o nweru iphe shii.
2 Morava ali um homem rico, chamado Zaqueu, que era chefe dos cobradores de impostos.
3 Ọ chọahakpoo gẹ ya hụma Jizọsu, maru onye ọ bụ; ọphu ikpoto ọha ono ekwedu g'ọ kpata ụzo; kẹle ọ dụ mkpụrukpu.
3 Ele estava tentando ver quem era Jesus, mas não podia, por causa da multidão, pois Zaqueu era muito baixo.
4 Noo ya bụ; ọ gbavuta ụzo je enyihu eli oshi sịkamo; je anọdu gẹ ya ahụma Jizọsu; kẹle oo-shi l'ẹka ono ghata.
4 Então correu adiante da multidão e subiu numa figueira brava para ver Jesus, que devia passar por ali.
5 Jizọsu byarwutaẹpho ẹka ono bya apalia ẹnya bya asụ iya: “Zakịyosu; nyizeta ẹgwegwa; kẹle ọo l'ụlo ngu bẹ mu kwafụtaje ntanụ-a.”
5 Quando Jesus chegou àquele lugar, olhou para cima e disse a Zaqueu:
6 O nyizeta ẹgwegwa bya egude ẹhu-ụtso duru Jizọsu duba ibe iya.
6 Zaqueu desceu depressa e o recebeu na sua casa, com muita alegria.
7 Ẹhu ghuahaa iphe, bụ ndu hụmaru iya nụ eghu. Ẹphe pfuahaa sụ: “Lenu; nwoke-a abahụ jeshia g'a kwaaru iya ẹbyaa l'ibe nwoke-a, eme iphe-ẹji-a.”
7 Todos os que viram isso começaram a resmungar: — Este homem foi se hospedar na casa de um pecador!
8 Zakịyosu gbalihu bya asụ Nnajịuphu: “Mu sụ-a; Nnajịuphu; iphe, mu nweru enweru bẹ mu e-ke ụzo ẹbo; nụ ndu ụkpa oke lanụ. Teke ọ bụ l'ọ dụru onye mu riru urwu; iphe, ọ bụ iphe, ọ bụ; mu a-pfụa ya iphe, ha g'iphe, mu riru iya mgbo ẹno.”
8 Zaqueu se levantou e disse ao Senhor: — Escute, Senhor, eu vou dar a metade dos meus bens aos pobres. E, se roubei alguém, vou devolver quatro vezes mais.
9 Jizọsu sụ iya: “Ntanụ-a bẹ a dzọru ndu unuphu-a; kẹle nwoke-a l'onwiya bụkwapho oshilọkpa Ébirihamu.
9 Então Jesus disse:
10 Abụbu-Ndiphe byakwaru achọ ndu tuphahụru etuphahụ g'ọo-dzọo phẹ.”
10 Porque o
11 Ẹphe nụnyakpoepho iphemiphe ono; ọ watarụ phẹ anmarụ ẹtu; kẹle ọ nọwa Jierúsalẹmu ntse; tẹme ẹphe dobesu lẹ Chileke abyakebewaa egoshi lẹ ya bụ eze.
11 Jesus contou uma parábola para os que ouviram o que ele tinha dito. Agora ele estava perto de Jerusalém, e por isso eles estavam pensando que o Reino de Deus ia aparecer logo.
12 Ọo ya bụ ọ sụ: “Ọ dụru nwoke lanụ, bụ eri ndu eze, jeru ọha, dụ ẹnya; g'e kpube iya okpu-eze tẹme l'ọolwa.
12 Então Jesus disse:
13 Ọ bya ekua ndu-ozi iya ụmadzu iri bya ekeeru phẹ pangu iri. Ọ sụ phẹ: ‘Unu gude iya see akanya jasụ mu a-lwa.’
13 Antes de viajar, chamou dez dos seus empregados, deu a cada um uma moeda de ouro e disse: “Vejam o que vocês conseguem ganhar com este dinheiro, até a minha volta.”
14 Ọle nwoke ono dụ ndu alị iya ashị. Ẹphe zia ndu-ozi g'ẹphe tso iya azụ azụ je epfua l'ẹka ono; sụ l'ọ tọ dụdu phẹ g'ọ bụru nwoke ono, a-bụru eze phẹ.
14 — Acontece que o povo do seu país o odiava e por isso mandou atrás dele uma comissão para dizer que não queriam que aquele homem fosse feito rei deles.
15 “E kpubechaẹpho nwoke ono okpu-eze ono; ọ lwa bya ezia g'e kuaru iya ndu-ozi-a, ọ nụru okpoga-a gẹ ya maru urwu, ẹphe ritaru iya.
15 — O homem foi feito rei e voltou para casa. Aí mandou chamar os empregados a quem tinha dado o dinheiro, para saber quanto haviam conseguido ganhar.
16 Onye kẹ mbụ bya apfụru iya l'iphu bya asụ: ‘Nna; pangu olu ngu ono tukobeakwaru onwiya pangu iri ọzo.’
16 O primeiro chegou e disse: “Patrão, com aquela moeda de ouro que o senhor me deu, eu ganhei dez.”
17 Ọ sụ iya: ‘I meru ree! Ị bụ ọkpobe onye-ozi. Eshinu e gude ire ngu ẹka l'iphe, ha nwanshịi bẹ mu yeru ngu mkpụkpu iri l'ẹka; g'ị bụru ishi phẹ.’
17 — “Muito bem!” — respondeu ele. — “Você é um bom empregado! E, porque foi fiel em coisas pequenas, você vai ser o governador de dez cidades.”
18 Onye k'ẹbo bya bya asụ: ‘Nna; pangu olu ngu ono tukobeakwaru onwiya pangu ise.’
18 — O segundo empregado veio e disse: “Patrão, com aquela moeda de ouro que o senhor me deu, eu ganhei cinco.”
19 Onye eze ono sụ iya: ‘Ọ kwaphọ mkpụkpu ise bẹ ịi-bụru ishi phẹ.’
19 — “Você vai ser o governador de cinco cidades!” — disse o patrão.
20 Onye ọzo bya asụ: ‘Nna; wakwa pangu olu ngu. Mu woẹkwaru iya phọ kechia lẹ nwampekala ẹkwa;
20 — O outro empregado chegou e disse: “Patrão, aqui está a sua moeda. Eu a embrulhei num lenço e a escondi.
21 kẹle mu atsụ ngu ebvu l'ị dụnukaru ẹhuka. Iiwotajẹ iphe, i dobeduru; tẹme ị nọdu awọtaje iphe, ị kụduru.’
21 Tive medo do senhor, porque sei que é um homem duro, que tira dos outros o que não é seu e colhe o que não plantou.”
22 “Onye eze ono sụ iya: ‘Gụbe iberezi iphe-a! Ọ kwa opfu-ọnu ngu bẹ mu e-gude nmaa ngu ikpe. Eshinu ị maru lẹ mu dụ ẹhuka; mu nọdu ewotajẹ iphe, mu edobeduru; tẹme mu nọdu awọtaje iphe, mu akụduru.
22 — Ele respondeu: “Você é um mau empregado! Vou usar as suas próprias palavras para julgá-lo. Você sabia que sou um homem duro, que tiro dos outros o que não é meu e colho o que não plantei.
23 ?Bụ gụnu meru iphe, i yedụru mu okpoga mu l'ụlo nche okpoga; g'ọo-bụru: mu -lwa mu eje ewota iya yẹe iphe, o tukoberu onwiya?’
23 Então por que você não pôs o meu dinheiro no banco? Assim, quando eu voltasse da viagem, receberia o dinheiro com juros.”
24 Ọ bya asụ ndu pfụru l'ẹka ono: ‘Unu nata iya okpoga ono woru nụ onye ọphu nweru pangu iri phọ.’
24 — E disse para os que estavam ali: “Tirem dele a moeda e deem ao que tem dez.”
25 Ẹphe sụ iya: ‘Ii-nhi Nnajịuphu! ?Bụchia yẹbedua, nwewaru pangu iri-a?’
25 Eles responderam:
26 Ọ sụ phẹ: ‘Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; onye nweru nụ bẹ aa-nụbakwaa ọphu ka shii. Obenu l'onye enwedu nụ bẹ aa-gbẹnu natafụlenu nwọphu o nweru.’
26 — E o patrão disse:
27 Sụ phẹ: ‘A bya lẹ ndu opfu mu-a, bụ ndu ete ekwedu l'ọo mu a-bụru eze phẹ-a; unu chịta phẹ bya egbushia l'atatiphu mu l'ẹka-a.’ ”
27 E agora tragam aqui os meus inimigos, que não queriam que eu fosse o rei deles, e os matem na minha frente.”
28 Jizọsu pfuchaẹpho iphe, oopfu bya ejeshia Jierúsalẹmu, oo-je.
28 Depois de dizer isso, Jesus foi adiante deles para Jerusalém.
29 Ọ byarwutaẹpho l'úbvú, eekuje Úbvú-Olivu, bụ iya bụ lẹ mgboru Betufeji; waa Betani; o zia ndu etsoje iya nụ ụmadzu ẹbo sụ phẹ:
29 Quando iam chegando aos povoados de Betfagé e Betânia, que ficam perto do monte das Oliveiras, enviou dois discípulos na frente,
30 “Unu je l'ime mkpụkpu ono, nọ unu l'ụzo iphu ono. Unu -rwuẹpho l'ọnu ụzo, e shi abahụ lẹ mkpụkpu ono bẹ unu a-hụma nwa nkapfụ-ịgara, e liberu elibe l'ẹka ono, e teke adụ-swe onye nọjeru iya l'eli. Unu tọta iya kpụru bya.
30 com a seguinte ordem:
31 Teke ọ dụru onye jịru unu sụ: ‘?Bụ gụnu meru iphe, unu atọta iya?’ Unu asụ iya lẹ mkpa iya dụru Nnajịuphu.”
31 Se alguém perguntar por que vocês estão fazendo isso, digam que o Mestre precisa dele.
32 Noo ya; ndu ono, e ziru ozi ono tụgbua bya ejerwua; ọ bụerupho g'o pfuru bụ g'ọ dụ.
32 Eles foram e acharam tudo como Jesus tinha dito.
33 Ẹphe tọtaahaepho nkapfụ-ịgara ono; ndu nwe iya nụ sụ phẹ: “?Bụ gụnu meru g'o gude unu nọdu atọta nkapfụ-ịgara ono?”
33 Quando estavam desamarrando o jumentinho, os donos perguntaram: — Por que é que vocês estão desamarrando o animal?
34 Ẹphe sụ phẹ: “Ọ kwa mkpa iya dụru Nnajịuphu.”
34 Eles responderam: — O Mestre precisa dele.
35 Ẹphe kpụta nkapfụ-ịgara ono je anụ Jizọsu; bya eworu uwe ẹhu phẹ wukobe iya; bya eyeru Jizọsu ẹka; ọ nọdu iya anọo l'eli.
35 Então eles levaram o jumentinho para Jesus, puseram as suas capas sobre o animal e ajudaram Jesus a montar.
36 O be g'ọogba eje; ndu nọ l'ụzo tọo uwe ẹhu phẹ l'ụzo.
36 Conforme ele ia passando, o povo estendia as suas capas no caminho.
37 Ọ zakubejeẹpho Jierúsalẹmu ntse lẹ mkpọ-zeta úbvú Olivu; iphe, bụkpoo ikpoto ndu etsoje iya nụ ono wata ete ẹswa; echi mkpu; aja Chileke ajaja k'eze iphe ono, parụ ẹka ono, o meru; ẹphe hụmakota ono.
37 Quando Jesus chegou perto de Jerusalém, na descida do monte das Oliveiras, uma grande multidão de seguidores ia com ele. E eles, cheios de alegria, começaram a louvar a Deus em voz alta por tudo o que tinham visto.
38 Ẹphe sụ: “Onye Chileke gọru ọnu-ọma bẹ eze ono bụ; mbụ onye ono, bụ Nnajịuphu ziru iya g'ọ bya ono. Gẹ nchị dụkwa doo l'imigwe; g'ùbvù dụru Chileke, bụ Ọkalibe-kangokọtaru-nụ.”
38 Eles diziam: — Que Deus abençoe o Rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e
39 Ndu Fárisii, yị l'ikpoto ndu ono harụ sụ Jizọsu: “O-zì-iphe! Baarụ ndu etsoje ngu nụ mba.”
39 Aí alguns fariseus que estavam no meio da multidão disseram a Jesus: — Mestre, mande que os seus seguidores calem a boca!
40 Ọ sụ phẹ: “Gẹ mu kakwaru unu: ndu-a -nọdu doo; mkpuma, nọ l'alị echia mkpu ono l'onwiya.”
40 Jesus respondeu:
41 Jizọsu levuẹpho Jierúsalẹmu; ọ raahaa ẹkwa iya sụ:
41 Quando Jesus chegou perto de Jerusalém e viu a cidade, chorou com pena dela
42 “Ọ -bụ l'ị makpọkwanaaru iphe, e-me gẹ nchị dụ ngu doo nta; obenu lẹ nta-a bẹ e domiru iya g'ẹnya ngu ta ahụma iya.
42 e disse:
43 Kẹle ọo ujiku lanụ bẹ ndu ọhogu ngu aa-fụru ngu; bvua ose-ọgu; nọ-phee ngu mgburugburu; buchia ngu ọnu nri; shi ẹkameka atụ kpereree abyapfuta ngu;
43 Pois chegarão os dias em que os inimigos vão cercá-la com rampas de ataque, e vão rodeá-la, e apertá-la de todos os lados.
44 bya egbua gụ l'ụnwu ngu, kụru ngu l'ime pyaapyaa. Mbụ l'ọhogu ngu taa hakwa mkpuma lanụ g'ọ kpọ-pfuru nwibe iya l'eli igbulọ ngu; kẹle ị tị madụ teke a byaru ngu adzọta.”
44 Eles destruirão completamente você e todos os seus moradores. Não ficará uma pedra em cima da outra, porque você não reconheceu o tempo em que Deus veio para salvá-la.
45 Jizọsu bya abahụ l'eze-ụlo Chileke bya awata achịshi ndu azụ aswa.
45 Jesus entrou no pátio do Templo e começou a expulsar dali os vendedores.
46 Sụ phẹ: “Unu ta amadụ l'e deru l'ẹkwo lẹ Chileke sụru: ‘Ụlo mu a-bụru ụlo, aa-nọduje epfu anụ mu.’ Unu bya eworu iya mee ụlo, ndu ana nfụ edomije onwophẹ.”
46 Ele lhes disse:
47 Ọ nọdu anọduje ezi iphe l'eze-ụlo Chileke ono mbọku-mbọku. Ndu-ishi uke Chileke; mẹ ndu ezije ekemu; mẹ ndu nweru ẹnya l'ọha ono chọahaa ụzo g'ẹphe e-me gbua ya.
47 Jesus ensinava no pátio do Templo todos os dias. Os chefes dos sacerdotes, os mestres da Lei e os líderes do povo queriam matá-lo.
48 Ọphu ẹphe amadụ g'ẹphe e-me iya; kẹle onyemonye dọ-pheru iya mgburugburu; woru nchị tọgbo l'iphe, oo-pfu.
48 Mas não achavam jeito de fazer isso, pois todos o escutavam com muita atenção.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.