Lucas 19

Bayịburu Izii (IZZ) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Jizọsu bya abahụ lẹ Jieriko; bya aghajaahaa ya aghaja.
1 Entrando em Jericó, atravessava Jesus a cidade.
2 Ọ dụru nwoke, ẹpha iya bụ Zakịyosu, bụ iya bụ onye-ishi ndu anajẹ akịriko; tẹme o nweru iphe shii.
2 Eis que um homem, chamado Zaqueu, maioral dos publicanos e rico,
3 Ọ chọahakpoo gẹ ya hụma Jizọsu, maru onye ọ bụ; ọphu ikpoto ọha ono ekwedu g'ọ kpata ụzo; kẹle ọ dụ mkpụrukpu.
3 procurava ver quem era Jesus, mas não podia, por causa da multidão, por ser ele de pequena estatura.
4 Noo ya bụ; ọ gbavuta ụzo je enyihu eli oshi sịkamo; je anọdu gẹ ya ahụma Jizọsu; kẹle oo-shi l'ẹka ono ghata.
4 Então, correndo adiante, subiu a um sicômoro a fim de vê-lo, porque por ali havia de passar.
5 Jizọsu byarwutaẹpho ẹka ono bya apalia ẹnya bya asụ iya: “Zakịyosu; nyizeta ẹgwegwa; kẹle ọo l'ụlo ngu bẹ mu kwafụtaje ntanụ-a.”
5 Quando Jesus chegou àquele lugar, olhando para cima, disse-lhe: Zaqueu, desce depressa, pois me convém ficar hoje em tua casa.
6 O nyizeta ẹgwegwa bya egude ẹhu-ụtso duru Jizọsu duba ibe iya.
6 Ele desceu a toda a pressa e o recebeu com alegria.
7 Ẹhu ghuahaa iphe, bụ ndu hụmaru iya nụ eghu. Ẹphe pfuahaa sụ: “Lenu; nwoke-a abahụ jeshia g'a kwaaru iya ẹbyaa l'ibe nwoke-a, eme iphe-ẹji-a.”
7 Todos os que viram isto murmuravam, dizendo que ele se hospedara com homem pecador.
8 Zakịyosu gbalihu bya asụ Nnajịuphu: “Mu sụ-a; Nnajịuphu; iphe, mu nweru enweru bẹ mu e-ke ụzo ẹbo; nụ ndu ụkpa oke lanụ. Teke ọ bụ l'ọ dụru onye mu riru urwu; iphe, ọ bụ iphe, ọ bụ; mu a-pfụa ya iphe, ha g'iphe, mu riru iya mgbo ẹno.”
8 Entrementes, Zaqueu se levantou e disse ao Senhor: Senhor, resolvo dar aos pobres a metade dos meus bens; e, se nalguma coisa tenho defraudado alguém, restituo quatro vezes mais.
9 Jizọsu sụ iya: “Ntanụ-a bẹ a dzọru ndu unuphu-a; kẹle nwoke-a l'onwiya bụkwapho oshilọkpa Ébirihamu.
9 Então, Jesus lhe disse: Hoje, houve salvação nesta casa, pois que também este é filho de Abraão.
10 Abụbu-Ndiphe byakwaru achọ ndu tuphahụru etuphahụ g'ọo-dzọo phẹ.”
10 Porque o Filho do Homem veio buscar e salvar o perdido.
11 Ẹphe nụnyakpoepho iphemiphe ono; ọ watarụ phẹ anmarụ ẹtu; kẹle ọ nọwa Jierúsalẹmu ntse; tẹme ẹphe dobesu lẹ Chileke abyakebewaa egoshi lẹ ya bụ eze.
11 Ouvindo eles estas coisas, Jesus propôs uma parábola, visto estar perto de Jerusalém e lhes parecer que o reino de Deus havia de manifestar-se imediatamente.
12 Ọo ya bụ ọ sụ: “Ọ dụru nwoke lanụ, bụ eri ndu eze, jeru ọha, dụ ẹnya; g'e kpube iya okpu-eze tẹme l'ọolwa.
12 Então, disse: Certo homem nobre partiu para uma terra distante, com o fim de tomar posse de um reino e voltar.
13 Ọ bya ekua ndu-ozi iya ụmadzu iri bya ekeeru phẹ pangu iri. Ọ sụ phẹ: ‘Unu gude iya see akanya jasụ mu a-lwa.’
13 Chamou dez servos seus, confiou-lhes dez minas e disse-lhes: Negociai até que eu volte.
14 Ọle nwoke ono dụ ndu alị iya ashị. Ẹphe zia ndu-ozi g'ẹphe tso iya azụ azụ je epfua l'ẹka ono; sụ l'ọ tọ dụdu phẹ g'ọ bụru nwoke ono, a-bụru eze phẹ.
14 Mas os seus concidadãos o odiavam e enviaram após ele uma embaixada, dizendo: Não queremos que este reine sobre nós.
15 “E kpubechaẹpho nwoke ono okpu-eze ono; ọ lwa bya ezia g'e kuaru iya ndu-ozi-a, ọ nụru okpoga-a gẹ ya maru urwu, ẹphe ritaru iya.
15 Quando ele voltou, depois de haver tomado posse do reino, mandou chamar os servos a quem dera o dinheiro, a fim de saber que negócio cada um teria conseguido.
16 Onye kẹ mbụ bya apfụru iya l'iphu bya asụ: ‘Nna; pangu olu ngu ono tukobeakwaru onwiya pangu iri ọzo.’
16 Compareceu o primeiro e disse: Senhor, a tua mina rendeu dez.
17 Ọ sụ iya: ‘I meru ree! Ị bụ ọkpobe onye-ozi. Eshinu e gude ire ngu ẹka l'iphe, ha nwanshịi bẹ mu yeru ngu mkpụkpu iri l'ẹka; g'ị bụru ishi phẹ.’
17 Respondeu-lhe o senhor: Muito bem, servo bom; porque foste fiel no pouco, terás autoridade sobre dez cidades.
18 Onye k'ẹbo bya bya asụ: ‘Nna; pangu olu ngu ono tukobeakwaru onwiya pangu ise.’
18 Veio o segundo, dizendo: Senhor, a tua mina rendeu cinco.
19 Onye eze ono sụ iya: ‘Ọ kwaphọ mkpụkpu ise bẹ ịi-bụru ishi phẹ.’
19 A este disse: Terás autoridade sobre cinco cidades.
20 Onye ọzo bya asụ: ‘Nna; wakwa pangu olu ngu. Mu woẹkwaru iya phọ kechia lẹ nwampekala ẹkwa;
20 Veio, então, outro, dizendo: Eis aqui, senhor, a tua mina, que eu guardei embrulhada num lenço.
21 kẹle mu atsụ ngu ebvu l'ị dụnukaru ẹhuka. Iiwotajẹ iphe, i dobeduru; tẹme ị nọdu awọtaje iphe, ị kụduru.’
21 Pois tive medo de ti, que és homem rigoroso; tiras o que não puseste e ceifas o que não semeaste.
22 “Onye eze ono sụ iya: ‘Gụbe iberezi iphe-a! Ọ kwa opfu-ọnu ngu bẹ mu e-gude nmaa ngu ikpe. Eshinu ị maru lẹ mu dụ ẹhuka; mu nọdu ewotajẹ iphe, mu edobeduru; tẹme mu nọdu awọtaje iphe, mu akụduru.
22 Respondeu-lhe: Servo mau, por tua própria boca te condenarei. Sabias que eu sou homem rigoroso, que tiro o que não pus e ceifo o que não semeei;
23 ?Bụ gụnu meru iphe, i yedụru mu okpoga mu l'ụlo nche okpoga; g'ọo-bụru: mu -lwa mu eje ewota iya yẹe iphe, o tukoberu onwiya?’
23 por que não puseste o meu dinheiro no banco? E, então, na minha vinda, o receberia com juros.
24 Ọ bya asụ ndu pfụru l'ẹka ono: ‘Unu nata iya okpoga ono woru nụ onye ọphu nweru pangu iri phọ.’
24 E disse aos que o assistiam: Tirai-lhe a mina e dai-a ao que tem as dez.
25 Ẹphe sụ iya: ‘Ii-nhi Nnajịuphu! ?Bụchia yẹbedua, nwewaru pangu iri-a?’
25 Eles ponderaram: Senhor, ele já tem dez.
26 Ọ sụ phẹ: ‘Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; onye nweru nụ bẹ aa-nụbakwaa ọphu ka shii. Obenu l'onye enwedu nụ bẹ aa-gbẹnu natafụlenu nwọphu o nweru.’
26 Pois eu vos declaro: a todo o que tem dar-se-lhe-á; mas ao que não tem, o que tem lhe será tirado.
27 Sụ phẹ: ‘A bya lẹ ndu opfu mu-a, bụ ndu ete ekwedu l'ọo mu a-bụru eze phẹ-a; unu chịta phẹ bya egbushia l'atatiphu mu l'ẹka-a.’ ”
27 Quanto, porém, a esses meus inimigos, que não quiseram que eu reinasse sobre eles, trazei-os aqui e executai-os na minha presença.
28 Jizọsu pfuchaẹpho iphe, oopfu bya ejeshia Jierúsalẹmu, oo-je.
28 E, dito isto, prosseguia Jesus subindo para Jerusalém.
29 Ọ byarwutaẹpho l'úbvú, eekuje Úbvú-Olivu, bụ iya bụ lẹ mgboru Betufeji; waa Betani; o zia ndu etsoje iya nụ ụmadzu ẹbo sụ phẹ:
29 Ora, aconteceu que, ao aproximar-se de Betfagé e de Betânia, junto ao monte das Oliveiras, enviou dois de seus discípulos,
30 “Unu je l'ime mkpụkpu ono, nọ unu l'ụzo iphu ono. Unu -rwuẹpho l'ọnu ụzo, e shi abahụ lẹ mkpụkpu ono bẹ unu a-hụma nwa nkapfụ-ịgara, e liberu elibe l'ẹka ono, e teke adụ-swe onye nọjeru iya l'eli. Unu tọta iya kpụru bya.
30 dizendo-lhes: Ide à aldeia fronteira e ali, ao entrardes, achareis preso um jumentinho que jamais homem algum montou; soltai-o e trazei-o.
31 Teke ọ dụru onye jịru unu sụ: ‘?Bụ gụnu meru iphe, unu atọta iya?’ Unu asụ iya lẹ mkpa iya dụru Nnajịuphu.”
31 Se alguém vos perguntar: Por que o soltais? Respondereis assim: Porque o Senhor precisa dele.
32 Noo ya; ndu ono, e ziru ozi ono tụgbua bya ejerwua; ọ bụerupho g'o pfuru bụ g'ọ dụ.
32 E, indo os que foram mandados, acharam segundo lhes dissera Jesus.
33 Ẹphe tọtaahaepho nkapfụ-ịgara ono; ndu nwe iya nụ sụ phẹ: “?Bụ gụnu meru g'o gude unu nọdu atọta nkapfụ-ịgara ono?”
33 Quando eles estavam soltando o jumentinho, seus donos lhes disseram: Por que o soltais?
34 Ẹphe sụ phẹ: “Ọ kwa mkpa iya dụru Nnajịuphu.”
34 Responderam: Porque o Senhor precisa dele.
35 Ẹphe kpụta nkapfụ-ịgara ono je anụ Jizọsu; bya eworu uwe ẹhu phẹ wukobe iya; bya eyeru Jizọsu ẹka; ọ nọdu iya anọo l'eli.
35 Então, o trouxeram e, pondo as suas vestes sobre ele, ajudaram Jesus a montar.
36 O be g'ọogba eje; ndu nọ l'ụzo tọo uwe ẹhu phẹ l'ụzo.
36 Indo ele, estendiam no caminho as suas vestes.
37 Ọ zakubejeẹpho Jierúsalẹmu ntse lẹ mkpọ-zeta úbvú Olivu; iphe, bụkpoo ikpoto ndu etsoje iya nụ ono wata ete ẹswa; echi mkpu; aja Chileke ajaja k'eze iphe ono, parụ ẹka ono, o meru; ẹphe hụmakota ono.
37 E, quando se aproximava da descida do monte das Oliveiras, toda a multidão dos discípulos passou, jubilosa, a louvar a Deus em alta voz, por todos os milagres que tinham visto,
38 Ẹphe sụ: “Onye Chileke gọru ọnu-ọma bẹ eze ono bụ; mbụ onye ono, bụ Nnajịuphu ziru iya g'ọ bya ono. Gẹ nchị dụkwa doo l'imigwe; g'ùbvù dụru Chileke, bụ Ọkalibe-kangokọtaru-nụ.”
38 dizendo: Bendito é o Rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e glória nas maiores alturas!
39 Ndu Fárisii, yị l'ikpoto ndu ono harụ sụ Jizọsu: “O-zì-iphe! Baarụ ndu etsoje ngu nụ mba.”
39 Ora, alguns dos fariseus lhe disseram em meio à multidão: Mestre, repreende os teus discípulos!
40 Ọ sụ phẹ: “Gẹ mu kakwaru unu: ndu-a -nọdu doo; mkpuma, nọ l'alị echia mkpu ono l'onwiya.”
40 Mas ele lhes respondeu: Asseguro-vos que, se eles se calarem, as próprias pedras clamarão.
41 Jizọsu levuẹpho Jierúsalẹmu; ọ raahaa ẹkwa iya sụ:
41 Quando ia chegando, vendo a cidade, chorou
42 “Ọ -bụ l'ị makpọkwanaaru iphe, e-me gẹ nchị dụ ngu doo nta; obenu lẹ nta-a bẹ e domiru iya g'ẹnya ngu ta ahụma iya.
42 e dizia: Ah! Se conheceras por ti mesma, ainda hoje, o que é devido à paz! Mas isto está agora oculto aos teus olhos.
43 Kẹle ọo ujiku lanụ bẹ ndu ọhogu ngu aa-fụru ngu; bvua ose-ọgu; nọ-phee ngu mgburugburu; buchia ngu ọnu nri; shi ẹkameka atụ kpereree abyapfuta ngu;
43 Pois sobre ti virão dias em que os teus inimigos te cercarão de trincheiras e, por todos os lados, te apertarão o cerco;
44 bya egbua gụ l'ụnwu ngu, kụru ngu l'ime pyaapyaa. Mbụ l'ọhogu ngu taa hakwa mkpuma lanụ g'ọ kpọ-pfuru nwibe iya l'eli igbulọ ngu; kẹle ị tị madụ teke a byaru ngu adzọta.”
44 e te arrasarão e aos teus filhos dentro de ti; não deixarão em ti pedra sobre pedra, porque não reconheceste a oportunidade da tua visitação.
45 Jizọsu bya abahụ l'eze-ụlo Chileke bya awata achịshi ndu azụ aswa.
45 Depois, entrando no templo, expulsou os que ali vendiam,
46 Sụ phẹ: “Unu ta amadụ l'e deru l'ẹkwo lẹ Chileke sụru: ‘Ụlo mu a-bụru ụlo, aa-nọduje epfu anụ mu.’ Unu bya eworu iya mee ụlo, ndu ana nfụ edomije onwophẹ.”
46 dizendo-lhes: Está escrito:
47 Ọ nọdu anọduje ezi iphe l'eze-ụlo Chileke ono mbọku-mbọku. Ndu-ishi uke Chileke; mẹ ndu ezije ekemu; mẹ ndu nweru ẹnya l'ọha ono chọahaa ụzo g'ẹphe e-me gbua ya.
47 Diariamente, Jesus ensinava no templo; mas os principais sacerdotes, os escribas e os maiorais do povo procuravam eliminá-lo;
48 Ọphu ẹphe amadụ g'ẹphe e-me iya; kẹle onyemonye dọ-pheru iya mgburugburu; woru nchị tọgbo l'iphe, oo-pfu.
48 contudo, não atinavam em como fazê-lo, porque todo o povo, ao ouvi-lo, ficava dominado por ele.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.