Lucas 10
Bayịburu Izii (IZZ) vs VC
1 E mechaa; Nnajịuphu byakwa bya ahọta ụkporo ụmadzu ẹto l'ụmadzu iri l'ẹbo ọzo bya agbaa phẹ ẹbo-ẹbo; sụ g'ẹphe vuru iya ụzo jekọta l'iphe, bụkpoo mkpụkpu mẹkpoo ẹkameka, yẹbedua l'onwiya abya ejeje.
1 Depois disso, designou o Senhor ainda setenta e dois outros discípulos e mandou-os, dois a dois, adiante de si, por todas as cidades e lugares para onde ele tinha de ir.
2 Ọ sụ phẹ: “Iphe, a kọru l'opfu chashịakwaru; mbụ l'ọ kwatakpọkwaaru ha shii; obenu lẹ ndu-ozi, akpata iya akpata ha nwanshịi. Unu pfuru nụ Nnajị, nwe iphe, a kọru l'opfu g'o ye ndu-ozi, l'a-bya akpata iya nụ.
2 Disse-lhes: Grande é a messe, mas poucos são os operários. Rogai ao Senhor da messe que mande operários para a sua messe.
3 Unu tụgbua jeshia. Unu lekwa ẹnya: l'unu dụkwa g'ụnwu atụru; mu chịakwaru unu ye g'unu jeshia ẹka agụ jiru ejiji.
3 Ide; eis que vos envio como cordeiros entre lobos.
4 Unu te egudekwa ẹda-okpoga; ọzoo ẹda mmanụ; ọzoo akpọkpa. Unu te ejekwa anọdu k'ekwe ekele lẹ gbororo.
4 Não leveis bolsa nem mochila, nem calçado e a ninguém saudeis pelo caminho.
5 Unuphu, unu -bahụkpooru; unu vuru ụzo sụ: ‘Gẹ nchị dụkwa doo l'unuphu-a.’
5 Em toda casa em que entrardes, dizei primeiro: Paz a esta casa!
6 Teke nwa nchị-odoo nọ l'ẹka ono; nchị-odoo unu abụru nkiya. Teke 'ọ dụdu; l'ọ lwaphutaru unu azụ.
6 Se ali houver algum homem pacífico, repousará sobre ele a vossa paz; mas, se não houver, ela tornará para vós.
7 Unu buẹkwarupho l'unuphu ono; rije ngụje iphe, bụkpoo iphe, ẹphe nụru unu; kẹle onye akanya gbaru k'anata ụgwo iphe, o setarụ. Unu te ebuphekwa l'unuphu l'unuphu.
7 Permanecei na mesma casa, comei e bebei do que eles tiverem, pois o operário é digno do seu salário. Não andeis de casa em casa.
8 Teke unu bahụru mkpụkpu; ẹphe -nata unu ree; unu rijeẹkwapho iphe, a nụru unu.
8 Em qualquer cidade em que entrardes e vos receberem, comei o que se vos servir.
9 Unu mee g'ẹhu dụ ndu iphe eme ike l'ẹka ono; unu asụ phẹ: ‘Chileke abyaakwaa abụru eze unu.’
9 Curai os enfermos que nela houver e dizei-lhes: O Reino de Deus está próximo.
10 Teke unu bahụkwanuru mkpụkpu; ọphu ẹphe anatadụru unu; unu alụfu l'ọma gbororo iya bya asụ phẹ:
10 Mas se entrardes nalguma cidade e não vos receberem, saindo pelas suas praças, dizei:
11 ‘Urwuku mkpụkpu unu, dụ anyi l'ọkpa bẹ anyi jịshiakwaru unu-o! Ọ kwa iphe, unu a-maru bụ lẹ Chileke abyawaa egoshi lẹ ya bụ eze.’
11 Até o pó que se nos pegou da vossa cidade, sacudimos contra vós; sabei, contudo, que o Reino de Deus está próximo.
12 Ọle iphe, mu akarụ unu bụ; ọo-kakwaru ndu Sọdomu mma mbọku ikpe; eme lẹ mkpụkpu ono.”
12 Digo-vos: naqueles dias haverá um tratamento menos rigoroso para Sodoma.
13 “Nshịo gụbe ọha Kọrazinu! Nshịo gụbe ọha Bẹtusayida! Kẹle ọme e wotaru iphe-ọhumalenya, e meru l'ime unu mee l'ọha Taya yẹle ọha Sayịdonu m'ẹphe eyekwaa uwe-aphụ; kpua onwophẹ ntụ ụzenya; gude goshi l'izimanụ lwarụ phẹ azụ; ẹphe ghawaa umere lwapfuta Chileke.
13 Ai de ti, Corozaim! Ai de ti, Betsaida! Porque, se em Tiro e Sidônia tivessem sido feitos os prodígios que foram realizados em vosso meio, há muito tempo teriam feito penitência, cobrindo-se de saco e cinza.
14 Ọle ọo-karụ ndu Taya waa ndu Sayịdonu mma mẹ Chileke kpeje ikpe eme lẹ g'ọo-dụ unubẹdua.
14 Por isso haverá no dia do juízo menos rigor para Tiro e Sidônia do que para vós.
15 Gụbe ọha Kapaniyọmu! ?Ọ dụ ngu g'e kulia ngu g'i supfuru l'imigwe tọ? Aa-gbẹkwanu kwatsua ngu kwarua ngu ọku-alị-maa!”
15 E tu, Cafarnaum, que te elevas até o céu, serás precipitada até aos infernos.
16 Ọ sụ ndu etsoje iya nụ: “Onye nụmaru iphe, unu pfuru nụmawaru iphe, mu pfuru; onye jịkaru unu jịkakwaru mu phọ; tẹme onye jịkakwanuru mbẹdua bụakwaa onye ono, ziru mu ozi ono bẹ o jịkaru.”
16 Quem vos ouve, a mim ouve; e quem vos rejeita, a mim rejeita; e quem me rejeita, rejeita aquele que me enviou.
17 Ụkporo ụmadzu ẹto l'ụmadzu iri l'ẹbo ono jechaa bya egude ẹhu-ụtso lwa bya asụ Jizọsu: “Nnajịuphu; anyi gude ẹpha ngu kachaa ọbvu ike!”
17 Voltaram alegres os setenta e dois, dizendo: Senhor, até os demônios se nos submetem em teu nome!
18 Ọ sụ phẹ: “Mu shia ele Nsetanu g'o shi l'igwe ada g'ebemu-igwe.
18 Jesus disse-lhes: Vi Satanás cair do céu como um raio.
19 Sụ-a; mu yeakwaru unu ike l'ẹka g'unu zọpyabejechaa agwọ l'ọkpa mẹ akpị mẹ g'unu kakọta iphe, bụkpoo ike k'ọhogu ono, bụ Obutuswe ike. Ọ tọ dụdu iphe, byaru ayị mee unu.
19 Eis que vos dei poder para pisar serpentes, escorpiões e todo o poder do inimigo.
20 Ọle g'ọ tọ bụkwaru iphe, ẹhu iya a-nọdu atsọ unu bụ l'unu ka ọbvu ike; g'ẹhu tsọjechia unu l'e dewaru ẹpha unu l'ẹkwo l'imigwe.”
20 Contudo, não vos alegreis porque os espíritos vos estão sujeitos, mas alegrai-vos de que os vossos nomes estejam escritos nos céus.
21 Lẹ teke ono kwaphọ bẹ Unme Chileke meru Jizọsu; ẹhu tsọmahu iya. Ọ sụ: “Mu ekele ngu ekele Nna, bụ Nnajị igwe yẹe alị; l'i domiru iphe-a gẹ ndu kwarụ ẹnya; waa ndu mmamiphe ta amaru iya; i woru iya goshichia ndu obu phẹ gụru ìphóró gẹ k'ụnwegirima. Ee! Nna; noo iphe, i mekpọerupho g'ọ dụ ngu; waa g'ọotso ngu ụtso ememe iya.
21 Naquele mesma hora, Jesus exultou de alegria no Espírito Santo e disse: Pai, Senhor do céu e da terra, eu te dou graças porque escondeste estas coisas aos sábios e inteligentes e as revelaste aos pequeninos. Sim, Pai, bendigo-te porque assim foi do teu agrado.
22 “Nna mu yeakwaru mu iphemiphe l'ẹka. Ọ tọ dụkwa onye maru onye Nwa Chileke bụ; gbahaa Nna iya, bụ Chileke. Ọphu ọ dụkwa onye maru Nna iya, bụ Chileke; gbahaa Nwa iya; ọzo 'ẹpho onye Nwa iya ono họtaru; goshi iya Nna iya.”
22 Todas as coisas me foram entregues por meu Pai. Ninguém conhece quem é o Filho senão o Pai, nem quem é o Pai senão o Filho, e aquele a quem o Filho o quiser revelar.
23 Jizọsu yẹe ndu etsoje iya nụ nọduepho nwẹkinyi phẹ; ọ ghakọbe sụ phẹ: “Ẹhu-ụtso bẹ a gọru nụ unubẹ ndu gude ẹnya unu ahụma iphe-a, unu ahụma-a.
23 E voltou-se para os seus discípulos, e disse: Ditosos os olhos que vêem o que vós vedes,
24 ?Unu maru-a lẹ ndu mpfuchiru Chileke; waa ndu eze, dụ igwerigwe bẹ ọ gụru ẹgu ahụma iphe-a, unu ahụma-a; ọle ẹphe ta ahụmaduru iya. Ọ gụkwaru phẹ phọ anụma iphe-a, unu anụ-a; ọle ẹphe ta anụmaduru iya.”
24 pois vos digo que muitos profetas e reis desejaram ver o que vós vedes, e não o viram; e ouvir o que vós ouvis, e não o ouviram.
25 Noo ya bụ; onye lanụ, maru ekemu gbalihu gẹ ya gude ajị hụa Jizọsu ama bya asụ iya: “O-zì-iphe; ?bụ gụnu bẹ mu e-me gẹ mu dzụru ndzụ ojejoje.”
25 Levantou-se um doutor da lei e, para pô-lo à prova, perguntou: Mestre, que devo fazer para possuir a vida eterna?
26 Ọ sụ iya: “?Bụ gụnu bẹ e deru l'ẹkwo ekemu? ?Ị gụtaru gụnu?”
26 Disse-lhe Jesus: Que está escrito na lei? Como é que lês?
27 Nwoke ono sụ iya: “Ẹkwo ekemu sụru: ‘Yee Nnajịuphu, bụ Chileke ngu obu ngu g'ọ ha. Gude ndzụ ngu g'ọ ha; mẹ ike ngu g'ọ ha; mẹ uche ngu g'ọ ha yee Chileke obu. Waa g'i yee nemadzụ ibe ngu obu g'i yeru onwongu.’ ”
27 Respondeu ele: Amarás o Senhor teu Deus de todo o teu coração, de toda a tua alma, de todas as tuas forças e de todo o teu pensamento {Dt 6,5}; e a teu próximo como a ti mesmo {Lv 19,18}.
28 Jizọsu sụ iya: “I pfukọtaru iya; i -mee nno; l'iinweru ndzụ.”
28 Falou-lhe Jesus: Respondeste bem; faze isto e viverás.
29 Nwoke ono kụchata iya bya asụ iya: “?Ọ bụkwanuru onye bụ nemadzụ ibe mu ọbu?”
29 Mas ele, querendo justificar-se, perguntou a Jesus: E quem é o meu próximo?
30 Jizọsu nmaaru iya ẹtu sụ: “Ọ dụru nwoke, shi Jierúsalẹmu eje Jieriko. O je evubaa ndu ana nfụ. Ẹphe tsua ya iphe tsugbuphodo iya ndzụ nwanshịi; gbabẹ iya ọto bya aparu iya haa; ọ nọduwaa mkpọkpo ndzụ. Ẹphe gbakashịhu.
30 Jesus então contou: Um homem descia de Jerusalém a Jericó, e caiu nas mãos de ladrões, que o despojaram; e depois de o terem maltratado com muitos ferimentos, retiraram-se, deixando-o meio morto.
31 Ọ dụru g'ọ nwụru; onye uke Chileke nọdu aghata l'ụzo l'ẹka ono bya ahụma iya; bya agbangoo ya; shia ụzo ọzo; ọ bụru iya atụgbu.
31 Por acaso desceu pelo mesmo caminho um sacerdote, viu-o e passou adiante.
32 Oshilọkpa Lívayi ghatashịkwaapho l'ụzo ono bya ahụmakwa iya phọ bya aghangokwaa ya phọ.
32 Igualmente um levita, chegando àquele lugar, viu-o e passou também adiante.
33 Obenu l'onye Samériya, ejekpọoro iphe, ooje ghatashịaru ẹka nwoke ono nọ bya ahụma iya; imemini iya dụ iya.
33 Mas um samaritano que viajava, chegando àquele lugar, viu-o e moveu-se de compaixão.
34 Ọ bya ejepfu iya bya edebechaa ya manụ l'ọ́nyá, dụgbaa ya l'ẹhu; kpua ya ya mẹe bya ekechishia ya ya. Ọ bya apata iya tukobe lẹ nkapfụ-ịgara iya; bya aparwuta iya ụlo ndu ije; bya edobe iya swiru.
34 Aproximando-se, atou-lhe as feridas, deitando nelas azeite e vinho; colocou-o sobre a sua própria montaria e levou-o a uma hospedaria e tratou dele.
35 O be lẹ nchitabọhu iya; ọ chịfuta shịru labọ bya anụ onye-nche ụlo ndu ije ono bya asụ iya: ‘Letakwa iya ẹnya. Teke mu lwarụ; ọ -dụru iphe ọzo, o phubaaru ngu; mu a-pfụa ngu iya.’
35 No dia seguinte, tirou dois denários e deu-os ao hospedeiro, dizendo-lhe: Trata dele e, quanto gastares a mais, na volta to pagarei.
36 “?Bụ onye ole l'ime ụmadzu ẹto ono bẹ ị rịru l'ọo ya bụ nemadzụ ibe nwoke ono, vubaru ndu ana nfụ ono?”
36 Qual destes três parece ter sido o próximo daquele que caiu nas mãos dos ladrões?
37 Onye ezije ekemu ono sụ iya: “Ọo onye ọphu phụru iya obu-imemini phọ.”
37 Respondeu o doutor: Aquele que usou de misericórdia para com ele. Então Jesus lhe disse: Vai, e faze tu o mesmo.
38 Tọbudu iya bụ; Jizọsu phẹ kwasẹru ejekpọekwapho iphe, ẹphe eje. Ẹphe jenyaẹpho l'ụzo; ọ bahụ l'ọma mkpụkpu lanụ. Nwanyị, ẹpha iya bụ Mata dubata iya ibe phẹ; gẹ ya kwaaru iya ẹbyaa.
38 Estando Jesus em viagem, entrou numa aldeia, onde uma mulher, chamada Marta, o recebeu em sua casa.
39 Nwanyị ono nweru nwune nwanyị, ẹpha iya bụ Meri. Meri je anọdu nọnyabe Nnajịuphu; anụ opfu iya.
39 Tinha ela uma irmã por nome Maria, que se assentou aos pés do Senhor para ouvi-lo falar.
40 Mata yenụkakwanuru ẹhu l'eme nri. Ọ bya ejepfu Jizọsu je asụ iya: “Nnajịuphu! ?Tịi sụdu nwune mu nwanyị g'ọ tọ hashịru mu ozi-a gẹ mu je nwẹkinyi mu? Sụnu iya g'ọ bya eyeru mu ẹka!”
40 Marta, toda preocupada na lida da casa, veio a Jesus e disse: Senhor, não te importas que minha irmã me deixe só a servir? Dize-lhe que me ajude.
41 Nnajịuphu sụ iya: “Mata! Mata! Ị kụnukaru photophoto megbushinụka onwongu.
41 Respondeu-lhe o Senhor: Marta, Marta, andas muito inquieta e te preocupas com muitas coisas;
42 Iphe lanụ bụ iphe, dụ mkpa kpụrumu. Meri hataakwanaru òkè-iphe ono ọphu ka ree. Ọphu a nafụbaedu iya ya anafụ.”
42 no entanto, uma só coisa é necessária; Maria escolheu a boa parte, que lhe não será tirada.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.