Lucas 10
Bayịburu Izii (IZZ) vs NVT
1 E mechaa; Nnajịuphu byakwa bya ahọta ụkporo ụmadzu ẹto l'ụmadzu iri l'ẹbo ọzo bya agbaa phẹ ẹbo-ẹbo; sụ g'ẹphe vuru iya ụzo jekọta l'iphe, bụkpoo mkpụkpu mẹkpoo ẹkameka, yẹbedua l'onwiya abya ejeje.
1 Depois disso, o Senhor escolheu outros setenta e dois discípulos e os enviou adiante, dois a dois, às cidades e aos lugares que ele planejava visitar.
2 Ọ sụ phẹ: “Iphe, a kọru l'opfu chashịakwaru; mbụ l'ọ kwatakpọkwaaru ha shii; obenu lẹ ndu-ozi, akpata iya akpata ha nwanshịi. Unu pfuru nụ Nnajị, nwe iphe, a kọru l'opfu g'o ye ndu-ozi, l'a-bya akpata iya nụ.
2 Estas foram suas instruções: “A colheita é grande, mas os trabalhadores são poucos. Orem ao Senhor da colheita; peçam que ele envie mais trabalhadores para seus campos.
3 Unu tụgbua jeshia. Unu lekwa ẹnya: l'unu dụkwa g'ụnwu atụru; mu chịakwaru unu ye g'unu jeshia ẹka agụ jiru ejiji.
3 Agora vão e lembrem-se de que eu os envio como cordeiros no meio de lobos.
4 Unu te egudekwa ẹda-okpoga; ọzoo ẹda mmanụ; ọzoo akpọkpa. Unu te ejekwa anọdu k'ekwe ekele lẹ gbororo.
4 Não levem dinheiro algum, nem bolsa de viagem, nem um par de sandálias extras. E não se detenham para cumprimentar ninguém pelo caminho.
5 Unuphu, unu -bahụkpooru; unu vuru ụzo sụ: ‘Gẹ nchị dụkwa doo l'unuphu-a.’
5 “Quando entrarem numa casa, digam primeiro: ‘Que a paz de Deus esteja nesta casa’.
6 Teke nwa nchị-odoo nọ l'ẹka ono; nchị-odoo unu abụru nkiya. Teke 'ọ dụdu; l'ọ lwaphutaru unu azụ.
6 Se os que vivem ali forem gente de paz, a bênção permanecerá; se não forem, a bênção voltará a vocês.
7 Unu buẹkwarupho l'unuphu ono; rije ngụje iphe, bụkpoo iphe, ẹphe nụru unu; kẹle onye akanya gbaru k'anata ụgwo iphe, o setarụ. Unu te ebuphekwa l'unuphu l'unuphu.
7 Permaneçam naquela casa e comam e bebam o que lhes derem, pois quem trabalha merece seu salário. Não fiquem mudando de casa em casa.
8 Teke unu bahụru mkpụkpu; ẹphe -nata unu ree; unu rijeẹkwapho iphe, a nụru unu.
8 “Quando entrarem numa cidade e ela os receber bem, comam o que lhes oferecerem.
9 Unu mee g'ẹhu dụ ndu iphe eme ike l'ẹka ono; unu asụ phẹ: ‘Chileke abyaakwaa abụru eze unu.’
9 Curem os enfermos e digam-lhes: ‘Agora o reino de Deus chegou até vocês’.
10 Teke unu bahụkwanuru mkpụkpu; ọphu ẹphe anatadụru unu; unu alụfu l'ọma gbororo iya bya asụ phẹ:
10 Mas, se uma cidade se recusar a recebê-los, saiam pelas ruas e digam:
11 ‘Urwuku mkpụkpu unu, dụ anyi l'ọkpa bẹ anyi jịshiakwaru unu-o! Ọ kwa iphe, unu a-maru bụ lẹ Chileke abyawaa egoshi lẹ ya bụ eze.’
11 ‘Limpamos de nossos pés até o pó desta cidade em sinal de reprovação. E saibam disto: o reino de Deus chegou!’.
12 Ọle iphe, mu akarụ unu bụ; ọo-kakwaru ndu Sọdomu mma mbọku ikpe; eme lẹ mkpụkpu ono.”
12 Eu lhes garanto que, no dia do juízo, até Sodoma será tratada com menos rigor que aquela cidade.
13 “Nshịo gụbe ọha Kọrazinu! Nshịo gụbe ọha Bẹtusayida! Kẹle ọme e wotaru iphe-ọhumalenya, e meru l'ime unu mee l'ọha Taya yẹle ọha Sayịdonu m'ẹphe eyekwaa uwe-aphụ; kpua onwophẹ ntụ ụzenya; gude goshi l'izimanụ lwarụ phẹ azụ; ẹphe ghawaa umere lwapfuta Chileke.
13 “Que aflição as espera, Corazim e Betsaida! Porque, se nas cidades de Tiro e Sidom tivessem sido realizados os milagres que realizei em vocês, há muito tempo seus habitantes teriam se arrependido e demonstrado isso vestindo panos de saco e jogando cinzas sobre a cabeça.
14 Ọle ọo-karụ ndu Taya waa ndu Sayịdonu mma mẹ Chileke kpeje ikpe eme lẹ g'ọo-dụ unubẹdua.
14 Eu lhes digo que, no dia do juízo, Tiro e Sidom serão tratadas com menos rigor que vocês.
15 Gụbe ọha Kapaniyọmu! ?Ọ dụ ngu g'e kulia ngu g'i supfuru l'imigwe tọ? Aa-gbẹkwanu kwatsua ngu kwarua ngu ọku-alị-maa!”
15 E você, Cafarnaum, será elevada até o céu? Não, descerá até o lugar dos mortos”.
16 Ọ sụ ndu etsoje iya nụ: “Onye nụmaru iphe, unu pfuru nụmawaru iphe, mu pfuru; onye jịkaru unu jịkakwaru mu phọ; tẹme onye jịkakwanuru mbẹdua bụakwaa onye ono, ziru mu ozi ono bẹ o jịkaru.”
16 Então ele disse aos discípulos: “Quem aceita sua mensagem também me aceita, e quem os rejeita também me rejeita. E quem me rejeita também rejeita aquele que me enviou”.
17 Ụkporo ụmadzu ẹto l'ụmadzu iri l'ẹbo ono jechaa bya egude ẹhu-ụtso lwa bya asụ Jizọsu: “Nnajịuphu; anyi gude ẹpha ngu kachaa ọbvu ike!”
17 Quando os setenta e dois discípulos voltaram, relataram com alegria: “Senhor, até os demônios nos obedecem pela sua autoridade!”.
18 Ọ sụ phẹ: “Mu shia ele Nsetanu g'o shi l'igwe ada g'ebemu-igwe.
18 Então ele lhes disse: “Vi Satanás caindo do céu como um relâmpago!
19 Sụ-a; mu yeakwaru unu ike l'ẹka g'unu zọpyabejechaa agwọ l'ọkpa mẹ akpị mẹ g'unu kakọta iphe, bụkpoo ike k'ọhogu ono, bụ Obutuswe ike. Ọ tọ dụdu iphe, byaru ayị mee unu.
19 Eu lhes dei autoridade para pisarem sobre cobras e escorpiões, e sobre todo o poder do inimigo. Nada lhes causará dano.
20 Ọle g'ọ tọ bụkwaru iphe, ẹhu iya a-nọdu atsọ unu bụ l'unu ka ọbvu ike; g'ẹhu tsọjechia unu l'e dewaru ẹpha unu l'ẹkwo l'imigwe.”
20 Mas não se alegrem porque os espíritos impuros lhes obedecem; alegrem-se porque seus nomes estão registrados no céu”.
21 Lẹ teke ono kwaphọ bẹ Unme Chileke meru Jizọsu; ẹhu tsọmahu iya. Ọ sụ: “Mu ekele ngu ekele Nna, bụ Nnajị igwe yẹe alị; l'i domiru iphe-a gẹ ndu kwarụ ẹnya; waa ndu mmamiphe ta amaru iya; i woru iya goshichia ndu obu phẹ gụru ìphóró gẹ k'ụnwegirima. Ee! Nna; noo iphe, i mekpọerupho g'ọ dụ ngu; waa g'ọotso ngu ụtso ememe iya.
21 Naquele momento, Jesus foi tomado da alegria do Espírito Santo e disse: “Pai, Senhor dos céus e da terra, eu te agradeço porque escondeste estas coisas dos que se consideram sábios e inteligentes e as revelaste aos que são como crianças. Sim, Pai, foi do teu agrado fazê-lo assim.
22 “Nna mu yeakwaru mu iphemiphe l'ẹka. Ọ tọ dụkwa onye maru onye Nwa Chileke bụ; gbahaa Nna iya, bụ Chileke. Ọphu ọ dụkwa onye maru Nna iya, bụ Chileke; gbahaa Nwa iya; ọzo 'ẹpho onye Nwa iya ono họtaru; goshi iya Nna iya.”
22 “Meu Pai me confiou todas as coisas. Ninguém conhece verdadeiramente o Filho, a não ser o Pai, e ninguém conhece verdadeiramente o Pai, a não ser o Filho e aqueles a quem o Filho escolhe revelá-lo”.
23 Jizọsu yẹe ndu etsoje iya nụ nọduepho nwẹkinyi phẹ; ọ ghakọbe sụ phẹ: “Ẹhu-ụtso bẹ a gọru nụ unubẹ ndu gude ẹnya unu ahụma iphe-a, unu ahụma-a.
23 Então, em particular, ele se voltou para os discípulos e disse: “Felizes os olhos que veem o que vocês viram.
24 ?Unu maru-a lẹ ndu mpfuchiru Chileke; waa ndu eze, dụ igwerigwe bẹ ọ gụru ẹgu ahụma iphe-a, unu ahụma-a; ọle ẹphe ta ahụmaduru iya. Ọ gụkwaru phẹ phọ anụma iphe-a, unu anụ-a; ọle ẹphe ta anụmaduru iya.”
24 Eu lhes digo: muitos profetas e reis desejaram ver o que vocês têm visto e ouvir o que vocês têm ouvido, mas não puderam”.
25 Noo ya bụ; onye lanụ, maru ekemu gbalihu gẹ ya gude ajị hụa Jizọsu ama bya asụ iya: “O-zì-iphe; ?bụ gụnu bẹ mu e-me gẹ mu dzụru ndzụ ojejoje.”
25 Certo dia, um especialista da lei se levantou para pôr Jesus à prova com esta pergunta: “Mestre, o que preciso fazer para herdar a vida eterna?”.
26 Ọ sụ iya: “?Bụ gụnu bẹ e deru l'ẹkwo ekemu? ?Ị gụtaru gụnu?”
26 Jesus respondeu: “O que diz a lei de Moisés? Como você a entende?”.
27 Nwoke ono sụ iya: “Ẹkwo ekemu sụru: ‘Yee Nnajịuphu, bụ Chileke ngu obu ngu g'ọ ha. Gude ndzụ ngu g'ọ ha; mẹ ike ngu g'ọ ha; mẹ uche ngu g'ọ ha yee Chileke obu. Waa g'i yee nemadzụ ibe ngu obu g'i yeru onwongu.’ ”
27 O homem respondeu: “‘Ame o Senhor, seu Deus, de todo o seu coração, de toda a sua alma, de toda a sua força e de toda a sua mente’ e ‘Ame o seu próximo como a si mesmo’”.
28 Jizọsu sụ iya: “I pfukọtaru iya; i -mee nno; l'iinweru ndzụ.”
28 “Está correto!”, disse Jesus. “Faça isso, e você viverá.”
29 Nwoke ono kụchata iya bya asụ iya: “?Ọ bụkwanuru onye bụ nemadzụ ibe mu ọbu?”
29 O homem, porém, querendo justificar suas ações, perguntou a Jesus: “E quem é o meu próximo?”.
30 Jizọsu nmaaru iya ẹtu sụ: “Ọ dụru nwoke, shi Jierúsalẹmu eje Jieriko. O je evubaa ndu ana nfụ. Ẹphe tsua ya iphe tsugbuphodo iya ndzụ nwanshịi; gbabẹ iya ọto bya aparu iya haa; ọ nọduwaa mkpọkpo ndzụ. Ẹphe gbakashịhu.
30 Jesus respondeu com uma história: “Certo homem descia de Jerusalém a Jericó, quando foi atacado por bandidos. Eles lhe tiraram as roupas, o espancaram e o deixaram quase morto à beira da estrada.
31 Ọ dụru g'ọ nwụru; onye uke Chileke nọdu aghata l'ụzo l'ẹka ono bya ahụma iya; bya agbangoo ya; shia ụzo ọzo; ọ bụru iya atụgbu.
31 “Por acaso, descia por ali um sacerdote. Quando viu o homem caído, atravessou para o outro lado da estrada.
32 Oshilọkpa Lívayi ghatashịkwaapho l'ụzo ono bya ahụmakwa iya phọ bya aghangokwaa ya phọ.
32 Um levita fazia o mesmo caminho e viu o homem caído, mas também atravessou e passou longe.
33 Obenu l'onye Samériya, ejekpọoro iphe, ooje ghatashịaru ẹka nwoke ono nọ bya ahụma iya; imemini iya dụ iya.
33 “Então veio um samaritano e, ao ver o homem, teve compaixão dele.
34 Ọ bya ejepfu iya bya edebechaa ya manụ l'ọ́nyá, dụgbaa ya l'ẹhu; kpua ya ya mẹe bya ekechishia ya ya. Ọ bya apata iya tukobe lẹ nkapfụ-ịgara iya; bya aparwuta iya ụlo ndu ije; bya edobe iya swiru.
34 Foi até ele, tratou de seus ferimentos com óleo e vinho e os enfaixou. Depois, colocou o homem em seu jumento e o levou a uma hospedaria, onde cuidou dele.
35 O be lẹ nchitabọhu iya; ọ chịfuta shịru labọ bya anụ onye-nche ụlo ndu ije ono bya asụ iya: ‘Letakwa iya ẹnya. Teke mu lwarụ; ọ -dụru iphe ọzo, o phubaaru ngu; mu a-pfụa ngu iya.’
35 No dia seguinte, deu duas moedas de prata ao dono da hospedaria e disse: ‘Cuide deste homem. Se você precisar gastar a mais com ele, eu lhe pagarei a diferença quando voltar’.
36 “?Bụ onye ole l'ime ụmadzu ẹto ono bẹ ị rịru l'ọo ya bụ nemadzụ ibe nwoke ono, vubaru ndu ana nfụ ono?”
36 “Qual desses três você diria que foi o próximo do homem atacado pelos bandidos?”, perguntou Jesus.
37 Onye ezije ekemu ono sụ iya: “Ọo onye ọphu phụru iya obu-imemini phọ.”
37 O especialista da lei respondeu: “Aquele que teve misericórdia dele”. Então Jesus disse: “Vá e faça o mesmo”.
38 Tọbudu iya bụ; Jizọsu phẹ kwasẹru ejekpọekwapho iphe, ẹphe eje. Ẹphe jenyaẹpho l'ụzo; ọ bahụ l'ọma mkpụkpu lanụ. Nwanyị, ẹpha iya bụ Mata dubata iya ibe phẹ; gẹ ya kwaaru iya ẹbyaa.
38 Jesus e seus discípulos seguiram viagem e chegaram a um povoado onde uma mulher chamada Marta os recebeu em sua casa.
39 Nwanyị ono nweru nwune nwanyị, ẹpha iya bụ Meri. Meri je anọdu nọnyabe Nnajịuphu; anụ opfu iya.
39 Sua irmã, Maria, sentou-se aos pés de Jesus e ouvia o que ele ensinava.
40 Mata yenụkakwanuru ẹhu l'eme nri. Ọ bya ejepfu Jizọsu je asụ iya: “Nnajịuphu! ?Tịi sụdu nwune mu nwanyị g'ọ tọ hashịru mu ozi-a gẹ mu je nwẹkinyi mu? Sụnu iya g'ọ bya eyeru mu ẹka!”
40 Marta, porém, estava ocupada com seus muitos afazeres. Foi a Jesus e disse: “Senhor, não o incomoda que minha irmã fique aí sentada enquanto eu faço todo o trabalho? Diga-lhe que venha me ajudar!”.
41 Nnajịuphu sụ iya: “Mata! Mata! Ị kụnukaru photophoto megbushinụka onwongu.
41 Mas o Senhor respondeu: “Marta, Marta, você se preocupa e se inquieta com todos esses detalhes.
42 Iphe lanụ bụ iphe, dụ mkpa kpụrumu. Meri hataakwanaru òkè-iphe ono ọphu ka ree. Ọphu a nafụbaedu iya ya anafụ.”
42 Apenas uma coisa é necessária. Quanto a Maria, ela fez a escolha certa, e ninguém tomará isso dela”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.