Gênesis 44

Bayịburu Izii (IZZ) vs BKJ

Sair da comparação
1 Noo ya; Jiósẹfu sụ onye-ozi ụlo iya: “Je akwajishichaaru ndu ono nri l'ẹda phẹ; ọo ẹpho g'ẹphe a-dụ ike vuru bẹ ii-yeru phẹ; tẹme l'iiyephuchaaru onyemonye okpoga iya azụ l'ọnu ẹda iya.
1 E ele ordenou ao administrador de sua casa, dizendo: Enche os sacos dos homens com alimento, tanto quanto eles puderem carregar, e põe o dinheiro de cada homem na boca de seu saco.
2 L'iiwota okoro mkpọla-ọchaa mu ono woru ye l'ọnu ẹda onye kẹ nwata; tẹme wakwaphọ okpoga, o gude bya azụta nri.” O bya emee gẹ Jiósẹfu pfuru iya.
2 E põe o meu copo, o copo de prata, na boca do saco do mais jovem, e o dinheiro do seu trigo. E ele fez conforme a palavra que José havia falado.
3 Nchi bọhuepho; ndu ono tụgbua lashịa; yẹe nkapfụ-ịgara phẹ.
3 Assim que raiou a luz da manhã, os homens foram enviados, eles e seus jumentos.
4 Ẹphe shi lẹ mkpụkpu ono tụgbua; ọle ẹphe teke atụgbu-mihudu lẹ teke Jiósẹfu sụru onye-ozi iya: “Chịpyabe ndu ono nta-a; teke ị gbapfuẹru phẹ phọ; sụ phẹ: ‘?Dẹnu g'ọ nwụru unu gude ẹjo-iphe pfụa ụgwo iphe-ọma, e meru unu?
4 E quando haviam saído da cidade, e ainda não estavam distantes, José disse a seu administrador: Levanta-te, segue os homens, e quando os alcançares, dize-lhes: Por que pagastes o bem com o mal?
5 ?Tọbudu okoro, nnajịuphu mu angụje mini; tẹme ọ nọdu egudeje iya aphụ ọphulenya bẹ unu gude nno? Iphe ono, unu meru ono bụkwa ẹjo-iphe bẹ unu meru!’ ”
5 Isso não é o que o meu senhor usa para beber, e pelo qual ele adivinha? Fizestes mal em fazer isso.
6 Ọ gbapfu phẹ bya eworu iphe ono pfushikọtaru phẹ.
6 E ele os alcançou e lhes falou as mesmas palavras.
7 Ẹphe sụ iya: “?Dẹnu g'ọ nwụru gụbe nnajịuphu anyi pfuru iphe, dụ nno? Tụswekwa! Anyịbe ndu-ozi ngu ta adụkwa onye tụru ama eme iphe, dụ nno!
7 E eles lhe disseram: Por que meu senhor diz estas palavras? Deus proíbe que teus servos façam conforme esta coisa.
8 Tẹme anyi shi l'alị Kénanu wolatakwarụro unu okpoga, anyi hụmaru l'ọnu ẹda anyi. ?Dẹnu g'anyi e-shi zita mkpọla-ododo; ọzoo k'ọcha l'ụlo ibe nnajịuphu ngu?
8 Eis que o dinheiro que encontramos na boca dos nossos sacos trouxemos novamente a ti da terra de Canaã. Como então nós roubaríamos da casa de teu senhor prata ou ouro?
9 Ọ -bụru l'ọ dụru onye lanụ l'ime anyịbe ndu-ozi ngu, a hụmaru iya l'iphe iya; g'e gbua onye ọbu egbugbu; anyịbe ndu ọphuu abụkpooruro ohu gụbe nnajịuphu anyi.”
9 Aquele dos teus servos com quem for achado, que morra, e nós também seremos escravos de meu senhor.
10 Ọ sụ phẹ: “Ọ dụ ree; g'ọ dụ g'unu pfuru. Onye a hụmaru, gude iya nụ bẹ a-bụru ohu mu; unubẹ ndu ọphuu ta adụkwa onye bya ata unu ụta.”
10 E ele disse: Então seja agora de acordo com vossas palavras. Aquele com quem for encontrado será meu escravo, e vós estareis sem culpa.
11 Onyenọnu bya ezia ẹda iya l'alị ẹgwegwa; bya atọhaa ya.
11 Então eles se apressaram em descer, cada homem pôs em terra o seu saco, e cada homem abriu o seu saco.
12 Onye-ozi ono bya awata iya achọcho; shi l'onye ọphu bụcha ọgerenya jasụ l'onye ọphu bụcha nwata. A hụma okoro ono l'ẹda Benjiaminu.
12 E ele procurou, e começou pelo mais velho, e terminou com o mais jovem, e o copo foi encontrado no saco de Benjamim.
13 Ẹphe woru uwe phẹ gbajashịa bya ebogbaa nkapfụ-ịgara phẹ ivu phẹ; bya adakọbe laphushia azụ lẹ mkpụkpu ono.
13 Então eles rasgaram suas vestes, e carregaram cada homem os seus jumentos, e voltaram à cidade.
14 Jiósẹfu nọdukwadu l'ụlo teke Jiuda yẹe ụnwunna iya bataru; bya azẹepho kẹ bẹe l'atatiphu iya.
14 E Judá e seus irmãos vieram à casa de José, pois ele ainda estava ali; e eles prostraram-se em terra diante dele.
15 Jiósẹfu sụ phẹ: “?Dẹnu g'ọ nwụru unu meru iphe, dụ nno? ?Unu ta amadụ l'onye gbaru gẹ mu aphụje ọphulenya?”
15 E José lhes disse: Que ato é este que fizestes? Não sabeis que um homem como eu pode certamente adivinhar?
16 Jiuda sụ: “?Bụ gụnu bẹ anyi a-dụ ike pfuaru gụbe nnajịuphu mu? ?Dẹnu g'anyi e-shi sụ l'anyi pfụberu-ẹka-ọto? Chileke mewaru g'ẹjo-iphe ndu-ozi ngu gbafụta iphe. Anyi bụwaa ohu gụbe nnajịuphu anyi; anyịbedua; waa onye a hụmaru okoro ono l'ẹka.”
16 E Judá disse: O que diremos a meu senhor? O que devemos falar? Ou como nos inocentaremos? Deus descobriu a iniquidade de teus servos. Eis que somos servos de meu senhor, tanto nós quanto aquele com quem também foi achado o copo.
17 Obenu lẹ Jiósẹfu sụru: “Tụswekwa! Mu ta abyakwa eme iphe, dụ nno; ọo onye a hụmaru okoro ono l'iphe iya bẹ a-bụru ohu mu. Unubẹ ndu ọphuu lashịkporo lẹ chịriri werere lapfu nna unu.”
17 E ele disse: Longe de mim que eu faça isso; mas o homem em cuja mão foi achado o copo, este será meu servo. E quanto a vós, levantai-vos e voltai em paz ao vosso pai.
18 Noo ya; Jiuda bya ejepfu iya bya asụ iya: “Gụbe nnajịuphu mu; kwenu gẹ mụbe onye-ozi ngu pfuru nwakpụru opfu lanụ ye gụbe nnajịuphu mu lẹ nchị. Ọo eviya l'unu lẹ Fero bụwaa iphe lanụ; ọle jiko nụ; g'umere mụbe onye-ozi ngu te emeshi nụ g'ẹhu ghua ngu eghu.
18 Então Judá se aproximou dele, e disse: Ó meu senhor, deixai que teu servo, suplico-te, fale uma palavra aos ouvidos de meu senhor, e não deixai que a tua ira se acenda contra teu servo, porque tu és como o próprio Faraó.
19 Gụbe nnajịuphu mu jịru anyịbe ndu-ozi ngu sụ: ‘?Unu nweru nna; waa nwune ọzo tọo?’
19 Meu senhor perguntou a seus servos, dizendo: Tendes ainda um pai, ou um irmão?
20 Anyi sụ gụbe nnajịuphu mu lẹ nna anyi bụkwa nwoke ọgerenya; tẹme l'o nweru nwata okoro, a nwụru iya lẹ nka. Nwune iya nwụhuwaru; ọ bụwaru yẹbedua nwẹkinyi iya ghuduru l'ẹpho ne iya; tẹme nna iya ye iya obu shingushingu.
20 E nós dissemos a meu senhor: Temos um pai, um homem velho, e um filho da sua velhice, um pequeno. E seu irmão está morto, e só ele foi deixado de sua mãe, e seu pai o ama.
21 “Tọbudu iya bụ; ị sụ anyịbe ndu-ozi ngu g'anyi dutaru ngu iya g'ị hụma.
21 E tu disseste a teus servos: Trazei-o a mim, para que eu possa colocar meus olhos nele.
22 Anyi sụ gụbe nnajịuphu anyi lẹ nwata ono ta atụgbujekwa atụgbu l'ẹka nna iya nọ. Ọ -bụru l'ọ tụgburu bẹ nna iya a-nwụhukwa.
22 E dissemos ao meu senhor: O rapaz não pode deixar seu pai, pois se ele deixar seu pai, seu pai morrerá.
23 Obenu l'ị sụru anyịbe ndu-ozi ngu: ‘Ọ -bụru lẹ nwune anyi kẹ nwata te etsoduru anyi bya ẹka-a bẹ anyi ta ahụmabaedu iphu ngu.’
23 E tu disseste a teus servos: Se vosso irmão mais jovem não vier, não vereis mais a minha face.
24 Anyi laphuẹpho azụ lapfu onye-ozi ngu, bụ nnana anyi. Anyi bya epfuaru iya iphe, gụbe nnajịuphu anyi pfuru.
24 E aconteceu que, quando nós subimos a teu servo, meu pai, dissemos-lhe as palavras de meu senhor.
25 “Noo ya; nna anyi sụ: ‘Unu tụgbua je azụtaba nri!’
25 E nosso pai disse: Ide novamente, e comprai-nos um pouco de alimento.
26 Anyi sụ iya: ‘Anyi te ejekwa; abụdu lẹ nwanna anyi kẹ nwata bẹ anyi ẹya swị; ọo ya bụ anyi eje; kẹle anyi ta ahụmabaedu iphu nwoke ono; abụdu l'anyi lẹ nwanna anyi kẹ nwata swị.’
26 E dissemos: Não podemos descer. Se o nosso irmão mais jovem for conosco, aí desceremos, porque não podemos ver a face do homem, se nosso irmão mais jovem não estiver conosco.
27 “Onye-ozi ngu, bụ nna anyi sụ anyi: ‘?Ọ kwa l'unu maru-a lẹ nyee ya bụ ụnwegirima unwoke labọ b'ọ nwụtaru.
27 E teu servo, meu pai, disse-nos: Sabeis que minha esposa me deu dois filhos;
28 Ọphu onye lanụ anọedu; mu sụ l'anụ-ẹgbudu lajashịwaru iya; e -shi teke ono ọphu mu ahụmabaeduru iya.
28 e um se foi de mim, e eu disse: Ele certamente foi despedaçado, e eu não o vi desde então.
29 Ọ -bụru l'unu dutafụaru onye ọwa tụgbua; iphe-kpanganga -mee ya bẹ unu e-mekwa g'ishi ẹwó mu gude aphụ kpuba l'alị.’
29 E se tirardes também este de mim, e um mal acontecer a ele, levareis meus cabelos grisalhos com tristeza à sepultura.
30 “Ọo ya bụ; ọ -bụru lẹ nwata ono te etsodu anyi laphu azụ jepfu onye-ozi ngu, bụ nna anyi; tẹme ọ -bụru lẹ nna anyi, bụ onye wotawaru ndzụ nkiya tụswia lẹ kẹ nwata-a
30 Agora, pois, quando eu for a teu servo, meu pai, e o rapaz não estiver conosco, visto que a sua vida está atada com a vida dele,
31 hụmaru l'anyi lẹ nwata ono ta aswịdu bẹ ọo-nwụhukwa. Anyịbe ndu-ozi ngu e-shi nno mee gẹ nna anyi gụru aphụ gude ishi ẹwó iya kpuba l'alị;
31 acontecerá, quando ele vir que o rapaz não está conosco, ele morrerá, e teus servos levarão, com tristeza à sepultura, os cabelos grisalhos de teu servo, nosso pai.
32 kẹle mụbe onye-ozi ngu nọ-dokwaru nwata ono l'itumo l'ẹka nna mu. Mbụ lẹ mu sụru nna mu lẹ teke mu te eduphutadụru iya ya azụ; g'ọ bụru mu bẹ aa-nọdu ata ụta iya jasụwaruro.
32 Porquanto, teu servo se tornou fiador do rapaz diante do meu pai, dizendo: Se eu não o trouxer a ti, então eu levarei a culpa diante do meu pai para sempre.
33 “Ọo ya bụ; jiko gẹ mụbe onye-ozi ngu nọ-chinuru nwata ono l'ẹka-a bụru ohu ngu. Haa nwata ono g'ẹphe l'unwune iya ndu ọphuu swịru lashịa;
33 Agora, pois, suplico-te: Deixa teu servo ficar no lugar do rapaz como servo para o meu senhor, e deixa o rapaz subir com seus irmãos.
34 kẹle-a; ?dẹnu gẹ mu e-shi lapfu nna mu; m'ọ bụru lẹ nwata ono bẹ anyi l'iya ta aswịdu? Jiko te ekwekwa gẹ mu je ahụma ẹgube aphụ, a-tsọru nna mu!”
34 Como, pois, eu subirei a meu pai, e o rapaz não estando comigo? Para que porventura eu não veja o mal que virá sobre o meu pai.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 44, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.