Gênesis 32

Bayịburu Izii (IZZ) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Jiékọpu tụgbukwapho nkiya; ọ bụru iya alala. O jenyaa; ụnwu ojozi Chileke wụ-pfuta iya.
1 Quando Jacó seguiu viagem, anjos de Deus vieram encontrar-se com ele.
2 Jiékọpu hụmae phẹ phọ; ọ sụ: “Ha! Ndu ọwa-a bụkwa ndu ojọgu kẹ Chileke!” Ọ gụa ẹka ono “Mahanayimu” bụ iya bụ ọdu labọ.
2 Ao vê-los, Jacó exclamou: “Este é o acampamento de Deus!”. Por isso, chamou o lugar de Maanaim.
3 Jiékọpu zia ndu-ozi g'ẹphe vuru iya ụzo jepfu nwune iya, bụ Ịso l'alị Siye, bụkwapho alị ndu Edọmu.
3 Então Jacó enviou adiante dele mensageiros a seu irmão Esaú, que vivia na região de Seir, na terra de Edom.
4 Ọ bya ezia phẹ sụ: “Waa iphe, unu e-pfuru nnajịuphu iya, bụ Ịso. Unu sụ iya l'onye-ozi iya, bụ Jiékọpu sụkwaru l'ọo l'ibe Lebanụ bẹ ya shi teke ono butaru; ọ bụru ẹka ono bẹ ya bu byasụ nta-a.
4 Disse-lhes: “Deem a seguinte mensagem ao meu senhor Esaú: ‘Assim diz seu servo Jacó: Até o momento, estava morando com nosso tio Labão
5 Ya nweru eswi; bya enweru nkapfụ-ịgara; nweru atụru; yẹe eghu; nweru ohu; unwoke mẹ ụnwanyi. Ya ezi ndu-ozi iya-a g'ẹphe byapfuta nnajịuphu iya g'a maru ?ya a-dụ iya l'obu?”
5 e, agora, tenho bois, jumentos, rebanhos de ovelhas e cabras, além de muitos servos e servas. Enviei estes mensageiros para informar meu senhor da minha chegada, na esperança de que me receba amistosamente”.
6 Ndu ozi ono jechaa bya alwaphuta azụ lwapfuta Jiékọpu sụ iya: “Ẹphe jepfukwaru nwune ngu ọbu, bụ Ịso. Nta-a bẹ o gudekwa ụnu ụmadzu gude abya ngu ndzuta.”
6 Depois de transmitirem a mensagem, voltaram a Jacó e lhe disseram: “Estivemos com seu irmão Esaú, e ele está vindo ao seu encontro com um bando de quatrocentos homens!”.
7 Ndzụ gụahaa Jiékọpu; meji tọfu iya. Ọ bya ekee ndu ẹphe l'iya swị ụzo labọ; bya ekekwaphọ atụru waa eghu iya; kee eswi iya; mẹ ịnya-kamẹlu iya ụzo ẹbo ẹbo kwaphọ.
7 Quando ouviu a notícia, Jacó ficou apavorado. Dividiu em dois grupos sua família e seus servos, e também os rebanhos, os bois e os camelos,
8 Ọ rịa sụ: “Ọ -bụru lẹ Ịso tsoru ndu kẹ mbụ ọgu; oke lanụ ọphuu, ghuduru nụ phọ agbalakpọnu.”
8 pois pensou: “Se Esaú encontrar um dos grupos e atacá-lo, talvez o outro consiga escapar”.
9 Jiékọpu bya epfuru nụ Chileke sụ: “Gụbe Chileke kẹ nna mu oche, bụ Ébirihamu; Chileke kẹ nna mu, bụ Áyizaku; gụbe Chipfu; onye sụru mu gẹ mu laphu azụ l'alị, a nwụru mu; lapfu abụbu mu phẹ; l'ii-me-a gẹ mu barahụ.
9 Então Jacó orou: “Ó Deus de meu avô, Abraão, e Deus de meu pai, Isaque; ó S enhor , tu me disseste: ‘Volte para sua terra natal, para seus parentes’. E prometeste: ‘Tratarei bem de você’.
10 Obu ono, i goshiru l'i yeru mu ono; waa ememe, i meru mu iphe, i pfuru ono be ta agbakwarụ mu. Teke mu daru ẹnyimu Jiọ́danu-a bụ oshi-mpalẹka bẹ mu pa kpoloko; obenu lẹ nta-a bẹ mu nwewaru iphe; k'ọphu mu tsukaharu iya ẹbo.
10 Não sou digno de toda a bondade e fidelidade que tens mostrado a mim, teu servo. Quando saí de casa e atravessei o rio Jordão, não possuía nada além de um cajado. Agora, minha família e meus servos formam duas caravanas!
11 Mu epfu anụ ngu g'ị dzọo mu l'ẹka nwune mu, bụ Ịso. Kẹle ndzụ agụ mu l'oo-tso mu ọgu; tsoo ụnwanyi ibe mu yẹe ụnwegirima phẹ ọgu kwaphọ.
11 Por favor, salva-me de meu irmão, Esaú. Estou com medo de que ele venha atacar tanto a mim quanto a minhas mulheres e meus filhos.
12 Obenu l'i pfuru sụ l'i mee mu gẹ mu barahụ; l'iimee g'awa mu ha g'ẹja, nọ l'eze-ẹnyimu; mbụ g'ẹphe bụru agụta agụta.”
12 Mas tu prometeste: ‘Certamente tratarei bem de você e multiplicarei seus descendentes até que se tornem tão numerosos quanto a areia à beira do mar, que não se pode contar’”.
13 Ọ kwaa l'ẹka ono l'ẹnyashi ono; bya eshi l'iphe, o nweru họta iphe, oo-gude meeru Ịso iphe-ọma.
13 Jacó passou a noite ali. Depois, escolheu entre seus bens os seguintes presentes para seu irmão, Esaú:
14 Iphe, ọ họtaru bụ ụkporo ne eghu iri; yẹe ụkporo mkpi; waa ụkporo ne atụru iri; yẹe ụkporo ebili;
14 duzentas cabras, vinte bodes, duzentas ovelhas, vinte carneiros,
15 bya ahọtakwapho ne ịnya-kamẹlu yẹe ụnwu iya ụkporo l'iri; waa ụkporo ne-eswi labọ; yẹe oke-eswi iri; waa ụkporo ne nkapfụ-ịgara; yẹe okee ya iri.
15 trinta fêmeas de camelo com seus filhotes, quarenta vacas, dez touros, vinte jumentas e dez jumentos.
16 Ọ dokọta anụ ono iche iche; bya eyekọta ndu-ozi iya g'ẹphe leta iya ẹnya iche iche. Ọ sụ ndu-ozi iya ono: “Unu vuru mu ụzo! Unu edoo onwunu iche iche gẹ ndu eche anụ ọphuu ta tụkobekwa onwophẹ lẹ ndu eche ọphuu!”
16 Dividiu esses animais em rebanhos, entregou cada rebanho a um servo e lhes disse: “Vão à minha frente com os animais, mas mantenham certa distância entre os rebanhos”.
17 Ọ sụ ndu ọphu vu ụzo: “Ọ -bụru l'unu lẹ nwune mu, bụ Ịso dzuru; ọ jịa; sụ: ‘?Unu bụ ndibe onye?’ tẹme ‘?Bụ awe bẹ unu eje?’ tẹme ‘?Bụ onye nwekọta anụ ono, awụ l'atatiphu unu ono?’
17 Aos homens encarregados do primeiro grupo, deu as seguintes instruções: “Quando meu irmão, Esaú, se encontrar com vocês, ele perguntará: ‘De quem são servos? Para onde vão? Quem é o dono destes animais?’.
18 Iphe, unu e-pfu bụ: ‘Ọ kwa onye-ozi ngu, bụ Jiékọpu nwe iya. Ọle ọo iphe, ọ nụru g'e wotaru nnajịuphu iya, bụ Ịso; lẹ yẹbedua, bụ Jiékọpu etsokwa phẹ-a l'azụ.’ ”
18 Respondam: ‘Eles pertencem ao seu servo Jacó, mas são um presente para Esaú, o senhor dele. Veja, ele está vindo atrás de nós’”.
19 O pfuaru ndu k'ẹbo; waa ndu k'ẹto; mẹ iphe, bụkpoo g'ẹphe hakọta, etso iphe-edobe ono; sụ phẹ: “Ọ kwaphọ iphe ono, mu pfuru ono bẹ unu e-pfujeru Ịso; mẹ unu l'iya dzuda.
19 Jacó deu a mesma instrução aos encarregados do segundo e do terceiro grupo e a todos que seguiam os rebanhos: “Digam a mesma coisa a Esaú quando o encontrarem,
20 Ọle g'unu nyatajẹkwa sụ l'onye-ozi iya, bụ Jiékọpu bẹ etsokwa unu.” Iphe, Jiékọpu gude pfua nno bụ l'ọ rịru sụ l'ee-gude iphe ono, ya nụru e gude vuru ụzo ono mee g'obu jidata iya. Sụ: “?A maru; ?ọo-nata mu-a; mẹ mu hụmae ya phọ?”
20 e não se esqueçam de acrescentar: ‘Veja, seu servo Jacó está vindo atrás de nós’”. Jacó pensou: “Tentarei apaziguá-lo com os presentes que estou enviando à minha frente. Quando o vir, quem sabe ele me receberá amistosamente”.
21 Ọo ya bụ; e rwutanụ ẹku ono, Jiékọpu chiẹru g'a chiẹ Ịso ono vuru ụzo; yẹbedua, bụ Jiékọpu kwaa l'ẹka ono l'ẹnyashi ono.
21 Assim, os presentes foram enviados à frente, enquanto Jacó passou aquela noite no acampamento.
22 L'ẹnyashi ono bẹ Jiékọpu dutaru unyomu iya ẹphenebo; waa ụnwanyi labọ ono, bụ ohu iya ono; waa ụnwu iya ẹphe n'iri lẹ nanụ je adaghaa nggele Jiabọku l'ụzo ẹka eerwuje iya erwurwu.
22 Durante a noite, Jacó se levantou, tomou suas duas mulheres, suas duas servas e seus onze filhos e atravessou com eles o rio Jaboque.
23 O dughachaẹ phẹ phọ lẹ nggele ono; ọ bya alaphu azụ bya achịfukota iphemiphe, o nweru l'azụ iya ọphuu kwaphọ.
23 Depois de levá-los para a outra margem, fez passar todos os seus bens.
24 Ọ bụwaru Jiékọpu nwẹkinyi iya nọ l'ẹka ono. Ẹphe lẹ nwoke lanụ gbaẹpho mgba gbiriri jasụ l'ụzo ụtsu.
24 Com isso, Jacó ficou sozinho no acampamento. Veio então um homem, que lutou com ele até o amanhecer.
25 A nọnyaa; nwoke ono maẹrupho l'o to gudedu iya; ọ rwụa Jiékọpu ẹka l'ishi nka; nka kpọkafu iya g'ẹphe lẹ nwoke ono agba mgba ono.
25 Quando o homem viu que não poderia vencer, tocou a articulação do quadril de Jacó e a deslocou.
26 Nwoke ono sụ iya: “Haa mu gẹ mu laa; lẹ nchi abọhuwaa!”
26 O homem disse: “Deixe-me ir, pois está amanhecendo!”. Jacó, porém, respondeu: “Não o deixarei ir enquanto não me abençoar”.
27 Nwoke ono sụ iya: “?Bụ gụnu bụ ẹpha ngu?”
27 “Qual é seu nome?”, perguntou o homem. “Jacó”, respondeu ele.
28 Ọo ya bụ; nwoke ono sụ iya: “Ẹpha ngu taa bụeduru Jiékọpu; ọo Ízurẹlu bẹ ọo-bụru; noo kẹle unu lẹ Chileke; waa nemadzụ gharu iya; ị lwụ-kpee.”
28 O homem disse: “Seu nome não será mais Jacó. De agora em diante, você se chamará Israel, pois lutou com Deus e com os homens e venceu”.
29 Jiékọpu sụ iya: “Jiko; kọnaaru mu ẹpha ngu.”
29 “Por favor, diga-me qual é seu nome”, disse Jacó. “Por que quer saber meu nome?”, replicou o homem. E abençoou Jacó ali.
30 Ọo ya bụ; Jiékọpu gụa ẹka ono Peniyẹlu sụ: “Noo lẹ mu hụmaru Chileke iphu l'iphu; bya anọdukwadu ndzụ.”
30 Jacó chamou aquele lugar de Peniel, pois disse: “Vi Deus face a face e, no entanto, minha vida foi poupada”.
31 Jiékọpu bya l'aghata Peniyẹlu; ẹnyanwu wawaa. Ọ nọdu ete ọkpa; ọ bụru nka ono, kpọkafuru iya nụ ono kparụ iya.
31 O sol estava nascendo quando Jacó partiu de Peniel, mancando por causa do quadril deslocado.
32 Noo iphe, kparụ iphe e -shi teke ono rwua ntanụ-a bẹ ndu Ízurẹlu ta atajẹdu anụ, nmọpfuru lẹ nka. Noo kẹle ọo l'ẹka ono bẹ a rwụru Jiékọpu ẹka ọbu.
32 (Até hoje, o povo de Israel não come o tendão perto da articulação do quadril, por causa do que aconteceu naquela noite em que o homem feriu o tendão do quadril de Jacó.)

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 32, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.