Gênesis 32
Bayịburu Izii (IZZ) vs NAA
1 Jiékọpu tụgbukwapho nkiya; ọ bụru iya alala. O jenyaa; ụnwu ojozi Chileke wụ-pfuta iya.
1 Também Jacó seguiu o seu caminho, e anjos de Deus foram encontrar-se com ele.
2 Jiékọpu hụmae phẹ phọ; ọ sụ: “Ha! Ndu ọwa-a bụkwa ndu ojọgu kẹ Chileke!” Ọ gụa ẹka ono “Mahanayimu” bụ iya bụ ọdu labọ.
2 Quando Jacó os viu, disse: — Este é o acampamento de Deus. E deu àquele lugar o nome de Maanaim.
3 Jiékọpu zia ndu-ozi g'ẹphe vuru iya ụzo jepfu nwune iya, bụ Ịso l'alị Siye, bụkwapho alị ndu Edọmu.
3 Então Jacó enviou mensageiros adiante de si a Esaú, seu irmão, à terra de Seir, território de Edom.
4 Ọ bya ezia phẹ sụ: “Waa iphe, unu e-pfuru nnajịuphu iya, bụ Ịso. Unu sụ iya l'onye-ozi iya, bụ Jiékọpu sụkwaru l'ọo l'ibe Lebanụ bẹ ya shi teke ono butaru; ọ bụru ẹka ono bẹ ya bu byasụ nta-a.
4 E lhes deu esta ordem: — Assim vocês falarão a meu senhor Esaú: “O seu servo Jacó manda dizer isto: ‘Como estrangeiro morei com Labão, em cuja companhia fiquei até agora.
5 Ya nweru eswi; bya enweru nkapfụ-ịgara; nweru atụru; yẹe eghu; nweru ohu; unwoke mẹ ụnwanyi. Ya ezi ndu-ozi iya-a g'ẹphe byapfuta nnajịuphu iya g'a maru ?ya a-dụ iya l'obu?”
5 Tenho bois, jumentos, rebanhos, servos e servas. Envio este comunicado a meu senhor, para encontrar favor na sua presença.’”
6 Ndu ozi ono jechaa bya alwaphuta azụ lwapfuta Jiékọpu sụ iya: “Ẹphe jepfukwaru nwune ngu ọbu, bụ Ịso. Nta-a bẹ o gudekwa ụnu ụmadzu gude abya ngu ndzuta.”
6 Os mensageiros voltaram a Jacó, dizendo: — Fomos até o seu irmão Esaú. Também ele está vindo para se encontrar com o senhor, e quatrocentos homens estão com ele.
7 Ndzụ gụahaa Jiékọpu; meji tọfu iya. Ọ bya ekee ndu ẹphe l'iya swị ụzo labọ; bya ekekwaphọ atụru waa eghu iya; kee eswi iya; mẹ ịnya-kamẹlu iya ụzo ẹbo ẹbo kwaphọ.
7 Então Jacó teve medo e ficou angustiado. Dividiu em dois grupos o povo que estava com ele, e também os rebanhos, os bois e os camelos.
8 Ọ rịa sụ: “Ọ -bụru lẹ Ịso tsoru ndu kẹ mbụ ọgu; oke lanụ ọphuu, ghuduru nụ phọ agbalakpọnu.”
8 Pois pensou: “Se Esaú vier e atacar um grupo, o outro grupo escapará.”
9 Jiékọpu bya epfuru nụ Chileke sụ: “Gụbe Chileke kẹ nna mu oche, bụ Ébirihamu; Chileke kẹ nna mu, bụ Áyizaku; gụbe Chipfu; onye sụru mu gẹ mu laphu azụ l'alị, a nwụru mu; lapfu abụbu mu phẹ; l'ii-me-a gẹ mu barahụ.
9 E Jacó orou: — Deus de meu pai Abraão e Deus de meu pai Isaque, ó
10 Obu ono, i goshiru l'i yeru mu ono; waa ememe, i meru mu iphe, i pfuru ono be ta agbakwarụ mu. Teke mu daru ẹnyimu Jiọ́danu-a bụ oshi-mpalẹka bẹ mu pa kpoloko; obenu lẹ nta-a bẹ mu nwewaru iphe; k'ọphu mu tsukaharu iya ẹbo.
10 sou indigno de todas as misericórdias e de toda a fidelidade que tens usado para com o teu servo. Pois com apenas o meu cajado atravessei este Jordão; já agora sou dois grupos.
11 Mu epfu anụ ngu g'ị dzọo mu l'ẹka nwune mu, bụ Ịso. Kẹle ndzụ agụ mu l'oo-tso mu ọgu; tsoo ụnwanyi ibe mu yẹe ụnwegirima phẹ ọgu kwaphọ.
11 Livra-me das mãos de meu irmão Esaú, porque temo que ele venha e ataque a mim e às mães com os filhos.
12 Obenu l'i pfuru sụ l'i mee mu gẹ mu barahụ; l'iimee g'awa mu ha g'ẹja, nọ l'eze-ẹnyimu; mbụ g'ẹphe bụru agụta agụta.”
12 Pois tu disseste: “Certamente serei bondoso com você e lhe darei uma descendência como a areia do mar, que, de tão numerosa, não se pode contar.”
13 Ọ kwaa l'ẹka ono l'ẹnyashi ono; bya eshi l'iphe, o nweru họta iphe, oo-gude meeru Ịso iphe-ọma.
13 Depois de passar ali aquela noite, Jacó separou do que tinha consigo um presente para o seu irmão Esaú:
14 Iphe, ọ họtaru bụ ụkporo ne eghu iri; yẹe ụkporo mkpi; waa ụkporo ne atụru iri; yẹe ụkporo ebili;
14 duzentas cabras e vinte bodes, duzentas ovelhas e vinte carneiros,
15 bya ahọtakwapho ne ịnya-kamẹlu yẹe ụnwu iya ụkporo l'iri; waa ụkporo ne-eswi labọ; yẹe oke-eswi iri; waa ụkporo ne nkapfụ-ịgara; yẹe okee ya iri.
15 trinta camelas de leite com as suas crias, quarenta vacas e dez touros, vinte jumentas e dez jumentinhos.
16 Ọ dokọta anụ ono iche iche; bya eyekọta ndu-ozi iya g'ẹphe leta iya ẹnya iche iche. Ọ sụ ndu-ozi iya ono: “Unu vuru mu ụzo! Unu edoo onwunu iche iche gẹ ndu eche anụ ọphuu ta tụkobekwa onwophẹ lẹ ndu eche ọphuu!”
16 Entregou-os aos seus servos, cada rebanho à parte. Então disse aos servos: — Vão à minha frente e deixem espaço entre rebanho e rebanho.
17 Ọ sụ ndu ọphu vu ụzo: “Ọ -bụru l'unu lẹ nwune mu, bụ Ịso dzuru; ọ jịa; sụ: ‘?Unu bụ ndibe onye?’ tẹme ‘?Bụ awe bẹ unu eje?’ tẹme ‘?Bụ onye nwekọta anụ ono, awụ l'atatiphu unu ono?’
17 Ordenou ao primeiro servo, dizendo: — Quando Esaú, meu irmão, se encontrar com você e perguntar: “De quem você é, para onde você vai, de quem são estes animais que você vem trazendo?”,
18 Iphe, unu e-pfu bụ: ‘Ọ kwa onye-ozi ngu, bụ Jiékọpu nwe iya. Ọle ọo iphe, ọ nụru g'e wotaru nnajịuphu iya, bụ Ịso; lẹ yẹbedua, bụ Jiékọpu etsokwa phẹ-a l'azụ.’ ”
18 responda: “São do seu servo Jacó. É um presente que ele está enviando ao meu senhor Esaú. E eis que ele mesmo vem vindo atrás de nós.”
19 O pfuaru ndu k'ẹbo; waa ndu k'ẹto; mẹ iphe, bụkpoo g'ẹphe hakọta, etso iphe-edobe ono; sụ phẹ: “Ọ kwaphọ iphe ono, mu pfuru ono bẹ unu e-pfujeru Ịso; mẹ unu l'iya dzuda.
19 Jacó ordenou também ao segundo, ao terceiro e a todos os que vinham conduzindo os rebanhos: — É assim que vocês devem falar com Esaú, quando se encontrarem com ele.
20 Ọle g'unu nyatajẹkwa sụ l'onye-ozi iya, bụ Jiékọpu bẹ etsokwa unu.” Iphe, Jiékọpu gude pfua nno bụ l'ọ rịru sụ l'ee-gude iphe ono, ya nụru e gude vuru ụzo ono mee g'obu jidata iya. Sụ: “?A maru; ?ọo-nata mu-a; mẹ mu hụmae ya phọ?”
20 Também dirão: “Eis que o seu servo Jacó vem vindo atrás de nós.” Porque Jacó pensava assim: “Eu o aplacarei com o presente que me antecede. Depois eu o verei pessoalmente e talvez ele me dê boa acolhida.”
21 Ọo ya bụ; e rwutanụ ẹku ono, Jiékọpu chiẹru g'a chiẹ Ịso ono vuru ụzo; yẹbedua, bụ Jiékọpu kwaa l'ẹka ono l'ẹnyashi ono.
21 Assim, mandou os presentes à sua frente. Ele, porém, ficou aquela noite no acampamento.
22 L'ẹnyashi ono bẹ Jiékọpu dutaru unyomu iya ẹphenebo; waa ụnwanyi labọ ono, bụ ohu iya ono; waa ụnwu iya ẹphe n'iri lẹ nanụ je adaghaa nggele Jiabọku l'ụzo ẹka eerwuje iya erwurwu.
22 Naquela mesma noite, Jacó se levantou, tomou suas duas mulheres, suas duas servas e seus onze filhos e transpôs o vau do Jaboque.
23 O dughachaẹ phẹ phọ lẹ nggele ono; ọ bya alaphu azụ bya achịfukota iphemiphe, o nweru l'azụ iya ọphuu kwaphọ.
23 Reuniu todos e fez com que passassem o ribeiro. Também fez passar tudo o que lhe pertencia.
24 Ọ bụwaru Jiékọpu nwẹkinyi iya nọ l'ẹka ono. Ẹphe lẹ nwoke lanụ gbaẹpho mgba gbiriri jasụ l'ụzo ụtsu.
24 Jacó ficou sozinho, e um homem lutava com ele, até o romper do dia.
25 A nọnyaa; nwoke ono maẹrupho l'o to gudedu iya; ọ rwụa Jiékọpu ẹka l'ishi nka; nka kpọkafu iya g'ẹphe lẹ nwoke ono agba mgba ono.
25 Vendo este que não podia com Jacó, tocou-lhe na articulação da coxa, de modo que a junta da coxa de Jacó se deslocou, na luta com o homem.
26 Nwoke ono sụ iya: “Haa mu gẹ mu laa; lẹ nchi abọhuwaa!”
26 Então o homem disse: — Deixe-me ir, pois já rompeu o dia. Jacó respondeu: — Não o deixarei ir se você não me abençoar.
27 Nwoke ono sụ iya: “?Bụ gụnu bụ ẹpha ngu?”
27 Então o homem perguntou: — Como você se chama? Ele respondeu: — Jacó.
28 Ọo ya bụ; nwoke ono sụ iya: “Ẹpha ngu taa bụeduru Jiékọpu; ọo Ízurẹlu bẹ ọo-bụru; noo kẹle unu lẹ Chileke; waa nemadzụ gharu iya; ị lwụ-kpee.”
28 Então disse: — Seu nome não será mais Jacó, e sim Israel, pois você lutou com Deus e com os homens e prevaleceu.
29 Jiékọpu sụ iya: “Jiko; kọnaaru mu ẹpha ngu.”
29 Jacó disse: — Por favor, diga-me como você se chama. Ele respondeu: — Por que você pergunta pelo meu nome? E o abençoou ali.
30 Ọo ya bụ; Jiékọpu gụa ẹka ono Peniyẹlu sụ: “Noo lẹ mu hụmaru Chileke iphu l'iphu; bya anọdukwadu ndzụ.”
30 Jacó deu àquele lugar o nome de Peniel, pois disse: “Vi Deus face a face, e a minha vida foi salva.”
31 Jiékọpu bya l'aghata Peniyẹlu; ẹnyanwu wawaa. Ọ nọdu ete ọkpa; ọ bụru nka ono, kpọkafuru iya nụ ono kparụ iya.
31 Nasceu-lhe o sol, quando ele atravessava Peniel. E mancava por causa da coxa.
32 Noo iphe, kparụ iphe e -shi teke ono rwua ntanụ-a bẹ ndu Ízurẹlu ta atajẹdu anụ, nmọpfuru lẹ nka. Noo kẹle ọo l'ẹka ono bẹ a rwụru Jiékọpu ẹka ọbu.
32 Por isso, os filhos de Israel não comem, até hoje, o nervo do quadril, na articulação da coxa, porque o homem tocou a articulação da coxa de Jacó no nervo do quadril.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 32, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.