Eclesiastes 9
Bayịburu Izii (IZZ) vs NVI
1 Mu bya atụko iphemiphe ono rịa bya elechaa ya ẹnya maru l'onye pfụberekoto; mẹ onye maru iphe; mẹ iphemiphe, ẹphe eme tụkoru dụkota l'ẹka Chileke. Tẹme ọphu ọ dụdu onye amajẹ ọphu e doberu iya ?bụ n-yemobu tọo ndụmashi?
1 Refleti nisso tudo e cheguei à conclusão de que os justos e os sábios, e aquilo que eles fazem, estão nas mãos de Deus. O que os espera, se amor ou ódio, ninguém sabe.
2 G'ẹphe ha bụ iphe lanụ anwụkota l'ẹhu phẹ; mbụ onye pfụberekoto mẹ onye ẹjo-iphe; onye eme ree mẹ onye eme ẹji; onye aasọ nsọ mẹ onye a ta sọdu nsọ; mẹ ndu agwa iphe; mẹ ndu ta agwadu. Ọo g'ọonwu l'ẹhu onye dụ ree bụ g'ọonwu l'ẹhu onye iphe-ẹji. Ọ bụru g'ọonwu l'ẹhu onye gụru ẹnwa bụ g'ọonwu l'ẹhu onye atsụ ebvu agụ ẹnwa.
2 Todos partilham um destino comum: o justo e o ímpio, o bom e o mau, o puro e o impuro, o que oferece sacrifícios e o que não oferece. O que acontece com o homem bom, acontece com o pecador; o que acontece com quem faz juramentos, acontece com quem teme fazê-los.
3 Waa iphe, bụ ẹjo-iphe, dụ l'iphemiphe, anwụkota lẹ mkpula ẹnyanwu-a baa. Iphe ono bụ l'onyemonye bụ iphe lanụ anwụkota l'ẹhu phẹ. Tẹme ọphu ka njọ bụru l'obu amadụ bụepho ẹjo-iphe jiru iya; tẹme eme iphe eswe nọdu adụje phẹ l'obu ẹka ẹphe nọ ndzụ; ọle e -mechakwa-a, onye ono alakwaa maa.
3 Este é o mal que há em tudo o que acontece debaixo do sol: O destino de todos é o mesmo. O coração dos homens, além do mais, está cheio de maldade e de loucura durante toda a vida; e por fim eles se juntarão aos mortos.
4 Ọle ọ bụ; onyemonye, nọkpo ndzụ bẹ nweẹkwarupho iphe, oole ẹnya iya. Lẹ nkụta, nọ ndzụ kakwa oduma, nwụhuru anwụhu mma.
4 Quem está entre os vivos tem esperança; até um cachorro vivo é melhor do que um leão morto!
5 Kẹle ndu nọ ndzụ maru l'ẹphe e-mechaa nwụhu anwụhu. Obenu lẹ ndu nwụhuru anwụhu ta adụedu ọphu ẹphe maru. Ndu nwụhuru anwụhu te enweẹdu obunggo; tẹme ọphu a nyataẹduru phẹ ililekpọo.
5 Pois os vivos sabem que morrerão, mas os mortos nada sabem; para eles não haverá mais recompensa, e já não se tem lembrança deles.
6 N-yemobu onye ono; yẹe ndụmashi iya; mẹ okophoo ya g'ẹphe ha tụkowaru phukashịhu. Ọphu ọ dụedu iphemiphe, eeme lẹ mkpula ẹnyanwu-a, ẹka iya dụkwadu.
6 Para eles o amor, o ódio e a inveja há muito desapareceram; nunca mais terão parte em nada do que acontece debaixo do sol.
7 Ọo ya bụ; g'ẹhu tsọje ngu ụtso mẹ ị nọdu eri nri ngu. Tẹme l'iimeje ẹswa l'ime obu ngu mẹ ị nọdu angụ mẹe ngu; kẹle ọ kwa nta-a bẹ iphe, iime dụ Chileke ree.
7 Portanto, vá, coma com prazer a sua comida, e beba o seu vinho de coração alegre, pois Deus já se agradou do que você faz.
8 Yejekwa uwe, acha phuuphuu tekenteke; ọphu manụ, eshi mkpọ abvụjekwa ngu abvụbvu l'ishi.
8 Esteja sempre vestido com roupas de festa, e unja sempre a sua cabeça com óleo.
9 G'ẹhu tsọje ngu ụtso gụ lẹ nyee ngu ono, i yeru obu ono; jeye g'unu a-nọ-bekporu ndzụ lẹ mkpọkoro ndzụ-a, Chileke nụru ngu lẹ mkpula ẹnyanwu-a. Mbụ lẹ mkpọkoro mbọku-mbọku ono, Chileke nụru ngu ono; waa akanya, iisegbu onwongu lẹ mkpula ẹnyanwu-a bẹ bụkwa ẹhu-ụtso ono, bụ okiphe, i ketarụ iya.
9 Desfrute a vida com a mulher a quem você ama, todos os dias desta vida sem sentido que Deus dá a você debaixo do sol; todos os seus dias sem sentido! Pois essa é a sua recompensa na vida pelo seu árduo trabalho debaixo do sol.
10 Iphe, ẹka rwubekpọoru ngu l'ememe; gude ike ngu l'ophu mee ya; kẹle alị-maa, bụ ẹka iije bẹ ozi ta adụdu; ọphu achị idzu iphe, ee-me adụdu iya; tẹme ọphu mmamiphe yẹe nkwamẹnya adụkwa iya phọ.
10 O que as suas mãos tiverem que fazer, que o façam com toda a sua força, pois na sepultura, para onde você vai, não há atividade nem planejamento, não há conhecimento nem sabedoria.
11 Sụ-a; mu hụmakwarupho iphe ọzo lẹ mkpula ẹnyanwu-a. Ọ tọ bụdu onye ka ọso agbatajẹ ọso; ọphu ọ bụdu onye ọkpehu ka bẹ alwụkpeje l'ọgu. Tẹme ọphu ọ bụdu onye maru ẹkwo kachaa enweru nri; ọphu ọ bụdu onye maru iphe kachaa enweru iphe; ọphu ọ bụdu onye kachaa amaru ẹkwo bẹ eemejeru iphe-ọma. G'ẹphe ha bẹ ẹso yẹe ẹheni tụkoru etsokọta.
11 Percebi ainda outra coisa debaixo do sol: Os velozes nem sempre vencem a corrida; os fortes nem sempre triunfam na guerra; os sábios nem sempre têm comida; os prudentes nem sempre são ricos; os instruídos nem sempre têm prestígio; pois o tempo e o acaso afetam a todos.
12 Ọzokwapho bụ l'ọ tọ dụdu onye amajẹru teke ọo-byaru iya. Ọo g'eegudeje ẹjo ụgbu nmata ẹma-a; bya abụru g'aagbabẹje ọ́nyà nmata ẹnu-a bụ g'ẹjo mbọku adapfuje ndiphe; mbụ l'ọozujee phẹ phọ gburumu pfụrii teke ẹphe te eledu ẹnya iya.
12 Além do mais, ninguém sabe quando virá a sua hora: Assim como os peixes são apanhados numa rede fatal e os pássaros são pegos num laço, também os homens são enredados pelos tempos de desgraça que caem inesperadamente sobre eles.
13 Mu byakwaphọ anọdu lẹ mkpula ẹnyanwu-a hụma iphe, mmamiphe meru; ọ dụ mu biribiri.
13 Também vi debaixo do sol este exemplo de sabedoria que muito me impressionou.
14 Ọ dụru mkpụkpu lanụ, ha nwanshịi, nọnu; ọ bụru-a nwa ụmadzu olemole bu iya. Onye eze, ọkpehu dụ shingushingu bya afụaru mkpụkpu ono; bya egude ojọgu iya nọ-phee ya mgburugburu; bya akpọ-chia ya mkpọ-chi.
14 Havia uma pequena cidade, de poucos habitantes. Um rei poderoso veio contra ela, cercou-a com muitos dispositivos de guerra.
15 Ọ dụkwanuru nwoke lanụ, bu lẹ mkpụkpu ono. Nwoke ono akpa nri; ọle ọ bụ onye maru iphe. Ọ bụru iya mechaarụ gude mmamiphe iya dzọo mkpụkpu ono. Ọle ọ tọ dụdu onye nyatajẹru nwoke ono, akpa nri ono.
15 Ora, naquela cidade vivia um homem pobre mas sábio, e com sua sabedoria ele salvou a cidade. No entanto, ninguém se lembrou daquele pobre.
16 Ọ bụru iphe ono meru g'o gude mu sụ lẹ mmamiphe kakwa ọkpehu ree. Ọle onye ụkpa bẹ a taa gụbejedu mmamiphe nkiya iphe; ọphu ọ dụdu onye angajẹ nchị l'opfu iya.
16 Por isso pensei: Embora a sabedoria seja melhor do que a força, a sabedoria do pobre é desprezada, e logo já não se dá atenção às suas palavras.
17 Onye maru iphe -tọo nwẹhu pfua opfu bẹ ọ kakwa ree g'ị ngabẹ iya nchị eme lẹ gbagbagba, onye-ishi ndu eswe ara.
17 As palavras dos sábios devem ser ouvidas com mais atenção do que os gritos de quem domina sobre tolos.
18 Mmamiphe kakwa ngwọgu ree. Obenu l'onye iphe-ẹji lanụ emebyijekwa iphe, dụ shii.
18 A sabedoria é melhor do que as armas de guerra, mas um só pecador destrói muita coisa boa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Eclesiastes 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.