Eclesiastes 12
Bayịburu Izii (IZZ) vs ACF
1 Sụ-a; nyatakwa onye meru ngu nụ teke ị bụkwadu okorọbya; tẹme ẹjo mbọku ono erwua; mbụ apha g'apha ono, ịi-wata epfu sụ: “Iphemiphe-a ta adụekwa ọphu atsọ mu ụtso.”
1 Lembra-te também do teu Criador nos dias da tua mocidade, antes que venham os maus dias, e cheguem os anos dos quais venhas a dizer: Não tenho neles contentamento;
2 Teke ono bẹ ẹnyanwu a-wata ngu adụ inyeku inyeku. Ìphóró l'ophu; mẹ ọnwa; waa kpokpode atụkokwapho dụ ngu inyeku inyeku. Teke ono bẹ mgboko a-dụ g'ẹka igwe dzechaaru mini; urwukpu gbakahụ.
2 Antes que se escureçam o sol, e a luz, e a lua, e as estrelas, e tornem a vir as nuvens depois da chuva;
3 Teke ono bẹ ndu eche unuphu nche a-wata aphụ kpaakpaakpaa. Tẹme ụmadzu labọ ono, bụ oke, dụ ike ono awata eje ephuru ephuru. Ndu egwe iphe egwegwe egwebuhu iya; noo kẹle ẹphe ta adụedu igwerigwe. Tẹme ndu ono, agbẹje lẹ windo pyofu ẹnya ono awata aphụ ragaraga.
3 No dia em que tremerem os guardas da casa, e se encurvarem os homens fortes, e cessarem os moedores, por já serem poucos, e se escurecerem os que olham pelas janelas;
4 Teke ono bẹ aa-guchishi ọguzo, nọ l'ụzo, e shi abahụ lẹ mkpụkpu. Iphe, eegwe egwegwe adahaa ngu inchi inchi. Teke ono bẹ nemadzụ e-tehuje mẹ iphe-ọduu ha ẹnu. Ọle olu ebvu phẹ a-nọduje ada iya ẹnyi ẹnyi.
4 E as portas da rua se fecharem por causa do baixo ruído da moedura, e se levantar à voz das aves, e todas as filhas da música se abaterem.
5 Teke ono bụ teke amadụ atsụwa iphe, ha l'eli ebvu; bya atsụwa ebvu iphe-ẹhuka, nọ l'ụzo; mbụ teke oshi alụmondu atụ ige; tẹme igube nọdu akpụwa rịgorigo; tẹme ọphu ẹgu ejepfu nwanyị agụhedu. Noo teke nemadzụ a-tuchi lashịa ẹka ọo-nọ ojejoje; ndu akwa iya nụ e-tsoru gbororo erwu erwubvu iya.
5 Como também quando temerem o que é alto, e houver espantos no caminho, e florescer a amendoeira, e o gafanhoto for um peso, e perecer o apetite; porque o homem se vai à sua casa eterna, e os pranteadore andarão rodeando pela praça;
6 Nyatakwa onye meru ngu nụ; tẹme l'a gbabua ụdo, e gude mkpọla-ọchaa swịa; mbụ tẹme l'a tụkpo ochi mkpọla-ododo, eegudeje ese mini lẹ wẹlu ono. Nyatakwa iya; tẹme l'eetsukpọshia ite-mini, eesejeru mini ọbu ye; mbụ tẹme l'eemebyishia igwe, eekobeje eri ono, e gude ese mini lẹ wẹlu ono.
6 Antes que se rompa o cordão de prata, e se quebre o copo de ouro, e se despedace o cântaro junto à fonte, e se quebre a roda junto ao poço,
7 Noo teke ogwẹhu, bụ ẹja alị a-laphu azụ l'ẹja alị ẹka o shi; unme ndzụ alapfu Chileke onye nụru iya nụ.
7 E o pó volte à terra, como o era, e o espírito volte a Deus, que o deu.
8 “Sụ-a; iphe-mmanụ yẹe iphe-mmanụ bụ iphe-mmanụ. Iphemiphe tụkoru bụru iphe-mmanụ!” Noo olu mụbe O-zì-iphe.
8 Vaidade de vaidades, diz o pregador, tudo é vaidade.
9 Sụ-a; onye ziru iphe-a ta abụlekwa-a l'ọ maru iphe; obenu l'o meru ndu ọzo ẹphe nwụta iphe. Ọ rịru ọriri bya avọo iphe avọvo; bya anmaa ẹtu ẹtu doo giriri.
9 E, quanto mais sábio foi o pregador, tanto mais ensinou ao povo sabedoria; e atentando, e esquadrinhando, compôs muitos provérbios.
10 O-zì-iphe ono tọru nwẹhu họo opfu, rwuberu l'epfupfu ahọho; k'ọphu bụ l'iphe, o deru pfụru nhamụnha bya abụru ọkpobe opfu.
10 Procurou o pregador achar palavras agradáveis; e escreveu-as com retidão, palavras de verdade.
11 L'opfu onye maru iphe adụjekwa gẹ mpyịpyi oshi, ụnwu-eswi egudeje eche eswi. Tẹme ẹtu ẹtu, Onye Eche Atụru ono nmashịru kụbe nọdu angụbajeepho angụba gẹ nggu, a kpọberu kpọshia ike.
11 As palavras dos sábios são como aguilhões, e como pregos, bem fixados pelos mestres das assembléias, que nos foram dadas pelo único Pastor.
12 Ọo ya bụ; nwa mu; g'iphe ọwa-a, mu abya epfupfu-a bụkwaru iphe, a-nọdu alọ ngu ẹka lẹ nchị. Aa-nọdukwa ede ẹkwo, dụ igwerigwe igwerigwe; ọphu e debuhudu iya edebuhu. Obenu l'anwụnuka ẹkwo emejekwa gẹ nemadzụ kpọjohu.
12 E, demais disto, filho meu, atenta: não há limite para fazer livros, e o muito estudar é enfado da carne.
13 Nta-a bẹ a tụkowaru iphemiphe nụmakota. Waa iphe, bụ mkpọchi-ishi iya baa: Tsụje Chileke ebvu meje iphe, ọ sụru g'i mee; kẹle ọo ya bụ iphe, rwuberu amadụ l'ememe.
13 De tudo o que se tem ouvido, o fim é: Teme a Deus, e guarda os seus mandamentos; porque isto é o dever de todo o homem.
14 Kẹle iphemiphe, nemadzụ eme bẹ Chileke e-mechakwaa kpee ya ikpe iya; mẹkpoo iphemiphe, nemadzụ mekọtaru l'edomi; mẹ ndu ọphu dụ ree; mẹ ndu ọphu dụ ẹji.
14 Porque Deus há de trazer a juízo toda a obra, e até tudo o que está encoberto, quer seja bom, quer seja mau.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Eclesiastes 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.