Daniel 10
Bayịburu Izii (IZZ) vs VC
1 O be l'apha, kwe Sayịrosu, eze ndu Peshiya apha ẹto, ọ bahụru l'ọkwa-eze iya; Danẹlu phụa ọphulenya. Danẹlu ono bụ iya bụ onye ọphu e shi ekuje Beluteshaza. Iphe ono, ọ phụru l'ọphulenya ono bụru iphe, e-me ememe bya abụru iphe, egoshi l'ọgu a-dụ. Ozi ono bya edoo ya ẹnya; tẹme e mekwaaphọ g'iphe ono, ọophu l'ọphulenya ono doo ya ẹnya.
1 No terceiro ano de Ciro, rei da Pérsia, um oráculo foi revelado a Daniel {cognominado Baltazar}. Esse oráculo era verídico e anunciava grandes lutas. Daniel compreendeu o oráculo e teve conhecimento do sentido da visão.
2 Lẹ teke ono bẹ mụbe Danẹlu nọ l'aphụ-aphụ idzu ẹto.
2 Naquele tempo, eu, Daniel, fiz penitência durante três semanas.
3 Ọphu mu erijedu ụdu nri, gụru mu nụ. Ọphu anụ; ọzoo mẹe ekpuduru mu ọnu; ọphu mu ewotaduru manụ-anyịnyi nyịa l'ẹhu; gbiriri jasụ idzu-mbekee ẹto ono bvụ.
3 Não provei alimento delicado algum: não passou em minha boca nem carne nem vinho; não me ungi de óleo absolutamente durante o transcurso dessas três semanas.
4 O be g'ọnwa mbụ dụ l'abalị ụkporo l'ẹno; mu pfụru l'agụga Eze Ẹnyimu ono, bụ ẹnyimu Tigirisu.
4 No vigésimo quarto dia do primeiro mês, encontrava-me à beira do grande rio, o Tigre.
5 Mu jeshia apali ẹnya; nwoke lanụ pfụwaru mu l'iphu. O yee uwe ọchaa. Ọ bụru akpọ, e gude mkpọla-ododo, kakọta ree mee bẹ o gude tụ-buta uwe iya l'upfu.
5 Levantando os olhos, vi um homem vestido de linho. Cingia-lhe os rins um cinto de ouro de Ufaz.
6 Akpọ ẹhu iya nọdu akwọ mụrumuru gẹ mkpuma-kìrísòlayìtù; iphu nọdu acha iya kẹ phuuphuu g'ebemu-igwe; ẹnya iya ẹphenebo nọdu achakọta iya vaavaa g'ọku, enwu enwunwu. Oshi-ẹka iya yẹe oshi-ọkpa iya dụchaa swawara swawara g'onyirubvu, a hụcharu ahụcha. Olu-opfu iya nọdu ada g'opfu, a dụ igwerigwe epfu.
6 Seu corpo era como o crisólito; seu rosto brilhava como o relâmpago, seus olhos, como tochas ardentes, seus braços e pés tinham o aspecto do bronze polido e sua voz ressoava como o rumor de uma multidão.
7 Noo ya; ọ bụerupho mụbe Danẹlu phụru ọphulenya ono kpoloko. Ọphu ndu mu l'ẹphe nọ ahụmaduru iya. Ọle ndzụ-agụgu guderu phẹ; k'ọphu ẹphe gbalarụ je edomia onwophẹ.
7 Eu, Daniel, era o único a ver essa aparição; meus companheiros não a viram, mas se apoderou deles um tão grande pavor que fugiram para esconder-se.
8 Mu nọduepho nwẹkinyi mu; tabẹkpoepho ẹnya l'oke ọphulenya ono, mu aphụ ono. Nkwo tsụshikota mu mẹe; iphu jikputechaa mu ejikpute g'odzu. Ike bvụebekota mu.
8 Fiquei portanto sozinho a contemplar essa grandiosa aparição. As forças me abandonaram: a tez do meu rosto tornou-se lívida e eu desfaleci.
9 Mu bya anụma ẹka o pfuru opfu yeru mu. Mu nganyaa nchị l'opfu iya; mu woru iphu kpube l'alị. Oke mgbẹnya tụ mu.
9 Ouvi então esse homem falar, e, ao som de suas palavras, caí desmaiado, com o rosto por terra.
10 A bya edenyi mụbe Danẹlu ẹka; kulia mu pfụbe; ẹka mu ẹphenebo yẹe ikpere ọkpa mu tụko phụhu mu kparịkpari.
10 Eis porém que uma mão me tocou, e fez com que me erguesse sobre os joelhos e as palmas das mãos.
11 Ọ sụ mu: “Gụbe Danẹlu; onye aakwabẹ ùbvù, parụ ẹka; tọkwa nwẹhu tọgbo nchị nụma opfu-a, mu abya epfuru nụ ngu-a. Ọzo bụ g'ị gbẹshi pfụru apfụru; kẹle ọ bụkpoo ezizi bẹ e ziru mu gẹ mu byapfuta ngu.” O pfuẹpho nno yeru mu; mu gbalihu pfụru apfụru; ẹhu nọdu aphụ mu kẹ kparịkpari.
11 Daniel, homem de predileção, disse-me ele, presta atenção às palavras que vou dirigir-te. Levanta-te, pois tenho uma mensagem a te confiar. Como me falasse assim, levantei-me tremendo.
12 Ọ sụ: “Gẹ ndzụ ba agụshi ngu Danẹlu. Eshi lẹ mbọku mbụ ono, i woru ọkpoma ngu ghebe ọnu g'iphe doo ngu ẹnya ono; bya eworu onwongu wozekpọo alị l'iphu Chileke ngu; noo teke a nụmaru olu ngu; e zia mu gẹ mu bya epfuru yeru ngu.
12 Não temas, Daniel, disse-me, porque desde o primeiro dia em que aplicaste teu espírito a compreender, e em que te humilhaste diante de teu Deus, tua oração foi ouvida, e é por isso que eu vim.
13 Obenu l'onye-ishi alị-eze ndu Peshiya kwachiru mu ụzo ụkporo abalị l'abalị lanụ. Noo ya bụ; Mayịkelu, yị l'onye lanụ l'ime ndu-ishi bya bya eyeru mu ẹka; kẹle onye eze ndu Peshiya ono sederu mu l'ẹka ono.
13 O chefe do reino persa resistiu-me durante vinte e um dias; porém Miguel, um dos principais chefes, veio em meu socorro. Permaneci assim ao lado dos reis da Pérsia.
14 Nta-a bẹ mu byaru gẹ mu pfuaru ngu iphe, e-me ndu nkengu l'ụzo iphu; kẹle ọphulenya ono bụ iphe, e-mechaa mee l'ụzo iphu.”
14 Aqui estou para fazer-te compreender o que deve acontecer a teu povo nos últimos dias; pois essa visão diz respeito a tempos longínquos.
15 Teke ono, oopfu iphe ono anụ mu ono bẹ mu phuẹrupho yoo; ọphu mu epfukpọdaru m'opfu ilile.
15 Enquanto assim me falava, eu mantinha meus olhos fixos no chão e permanecia mudo.
16 Noo ya; iphe, gbaẹrupho ụgbugba gẹ nwa ndiphe bya edenyi mu ẹka l'ẹgbonu. Mu saa ọnu wata epfu opfu. Mu sụ onye ono, pfụru mu l'iphu ono-a: “Gụbe nnajịuphu mu; ọphulenya-a, mu phụru-a bẹ eyekwa mu ebvu shii. Nta-a ta adụekwa ike, dụkwadu mu nụ.
16 De repente, um ser de forma humana tocou-me nos lábios. Abri a boca e falei; disse ao personagem que estava perto de mim: Meu senhor, essa visão transtornou-me, e estou sem forças.
17 Mbụ-a; nnajịuphu; ?dẹnu gẹ mụbe onye-ozi ngu e-shi bya awata abọ ụja eyeru gụbe nnajịuphu? Ike ta adụkpoekwa mu ililekpọo; k'ọphu bụ l'atụ unme tụkokwaru rwụhuchawaa mu.”
17 Como poderia o servo de meu senhor conversar com seu senhor, quando está sem forças e sem fôlego?
18 Tọbudu iya bụ; iphe ono, gbaru gẹ nemadzụ ono byakwa bya edenyi mu ẹka ọzo; bya emee; ike dụ mu.
18 Então o ser em forma humana tocou-me novamente e me reanimou.
19 Ọ sụ mu: “Gẹ ndzụ ba agụshi ngu; gụbe amadụ, aakwabẹ ùbvù, parụ ẹka. G'ẹhu dụkwa ngu guu! Shihu ike nta-a! Shihu ike!”
19 Não temas nada, homem de predileção! Que a paz esteja contigo! Coragem, coragem! Enquanto ele me falava senti-me reanimado. Fala, meu senhor, disse, pois tu me restituíste as minhas forças.
20 Ọ byakwa bya epfua ọzo sụ: “?Ị maru iphe, meru g'o gude mu byapfutashịa ngu? Ọ tọ dụkwa g'ọo-nọ-beru; mu alashịa azụ jeshia gẹ mu l'onye-ishi ndu Peshiya lwụa ọgu ọzo. Mu -mekpechaa onye k'ono; onye-ishi ndu Gurisu a-bya.
20 Sabes bem, prosseguiu ele, porque vim a ti? Vou voltar agora para lutar contra o chefe da Pérsia, e no momento em que eu partir virá o chefe de Javã.
21 Ọle mu e-vuru ụzo kọadaru ngu iphe, e deru l'ẹkwo ire-lanụ ono. Mbụ l'ọ bụepho Mayịkelu, bụ onye-ishi k'unu bụ onye gbaru mu mkpu kpoloko gẹ mu mekpee phẹ.”
21 Mas {antes}, far-te-ei conhecer o que está escrito no livro da verdade.Contra esses adversários não há ninguém que me defenda a não ser Miguel, vosso chefe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Daniel 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.