2 Reis 4
Bayịburu Izii (IZZ) vs ARIB
1 O nweru nwanyị, bụ onye lanụ l'ọgbo ndu mpfuchiru shi alụ iya. Ọ byapfuta Elayịsha bya araku iya sụ: “Onye-ozi ngu, bụ iya bụ ji mu bẹ nwụhuakwaru nụ. O doru ngu ẹnya l'onye-ozi ngu ono shi atsụ Chipfu ebvu. Ọle nta-a bẹ onye o ji ụgwo bẹ byaru g'ọ nata mu ụnwu mu: unwokoro mu labọ l'opfu ụgwo ono; g'ẹphe bụru ohu iya.”
1 Ora uma dentre as mulheres dos filhos dos profetas clamou a Eliseu, dizendo: Meu marido, teu servo, morreu; e tu sabes que o teu servo temia ao Senhor. Agora acaba de chegar o credor para levar-me os meus dois filhos para serem escravos.
2 Elayịsha sụ nwanyị ono: “?Bụ gụnu bẹ mu e-meru ngu? ?Bụ gụnu bụ iphe, i nweru l'ụlo ngu? Karụ mu iya.”
2 Perguntou-lhe Eliseu: Que te hei de fazer? Dize-me o que tens em casa. E ela disse: Tua serva não tem nada em casa, senão uma botija de azeite.
3 Tọbudu iya bụ; ọ sụ: “Je arwọkokpo ndu obutobu unu phẹ ite iphoro. Rwọtakpoo ya igwerigwe.
3 Disse-lhe ele: Vai, pede emprestadas vasilhas a todos os teus vizinhos, vasilhas vazias, não poucas.
4 Teke i mechaarụ nno; g'unu l'ụnwu ngu bahụ l'ụlo; swọ-chia onwunu l'ụzo. Unu wụ-jishikọta ite ono g'ọ hakọta lẹ manụ; ọphu jiẹrupho; unu edocha iya.”
4 Depois entra, e fecha a porta sobre ti e sobre teus filhos; deita azeite em todas essas vasilhas, e põe à parte a que estiver cheia.
5 Ọo ya bụ; nwanyị ono haa ya lụfu; je aswọ-chite onwiya; mẹ ụnwegirima iya l'ụlo. Ẹphe nọdu apatagbaaru iya ite ono; ọ nọdu awụ manụ eye iya.
5 Então ela se apartou dele. Depois, fechada a porta sobre si e sobre seus filhos, estes lhe chegavam as vasilhas, e ela as enchia.
6 O be g'ite ono jikọtachaaru g'ọ ha; ọ sụ nwa iya: “Patabanaaru mu ite ọzo!” Ọ sụ iya: “Ọ tọ dụekwa ite ọzo, dụkwadu nụ.” Tọbudu iya bụ; manụ ono sọshi-buhu.
6 Cheias que foram as vasilhas, disse a seu filho: Chega-me ainda uma vasilha. Mas ele respondeu: Não há mais vasilha nenhuma. Então o azeite parou.
7 Nwanyị ono tụgbua je epfuaru iya onye kẹ Chileke ono.
7 Veio ela, pois, e o fez saber ao homem de Deus. Disse-lhe ele: Vai, vende o azeite, e paga a tua dívida; e tu e teus filhos vivei do resto.
8 O -rwua ujiku lanụ; Elayịsha jeshia mkpụkpu Shunemu. O nweru nwanyị, nweru iphe, bu l'ẹka ono, shiru iya ite ẹbyaa. Ọ nọdu abụjewaruro; ọ -nọdu aghata l'ẹka ono; l'ọ bahụ je eria nri.
8 Sucedeu também certo dia que Eliseu foi a Suném, onde havia uma mulher rica que o reteve para comer; e todas as vezes que ele passava por ali, lá se dirigia para comer.
9 Tọbudu iya bụ; nwanyị ono sụ ji iya: “Lenu; nta-a bẹ mu hụmawaru lẹ nwoke-a, anọduje abya ẹka-a tekenteke-a bẹ bụ onye kẹ Chileke, dụ nsọ.
9 E ela disse a seu marido: Tenho observado que este que passa sempre por nós é um santo homem de Deus.
10 G'anyi meta nwụlo nshịi kpọ-pfube l'eli iya nkanyi; doberu iya ya iphe-azẹe; mẹ teburu; mẹ oshi-anọo; mẹ iphe, aapfụbeje orọku; k'ọphu bụ ọ -byaẹpho; l'ọ nọduje iya.”
10 Façamos-lhe, pois, um pequeno quarto sobre o muro; e ponhamos-lhe ali uma cama, uma mesa, uma cadeira e um candeeiro; e há de ser que, quando ele vier a nós se recolherá ali.
11 O be ujiku lanụ gẹ Elayịsha byaru l'ẹka ono; ọ bahụ lẹ nwụlo ono je azẹe.
11 Sucedeu que um dia ele chegou ali, recolheu-se àquele quarto e se deitou.
12 Ọ sụ nwozi iya, bụ Gehazi: “Je ekuaru mu nụ nwanyị Shunemu ono.” O kua ya; ọ bya bya apfụru iya l'iphu.
12 Então disse ao seu moço Geazi: Chama esta sunamita. Ele a chamou, e ela se apresentou perante ele.
13 Elayịsha sụ nwozi iya g'ọ sụ nwanyị ono: “?Bụ gụnu bẹ ee-meru ngu lẹ k'onwongu, ịilashi lẹ k'iswi ẹhu anyi-a? ?Bụ g'anyi pfuru opfu ẹhu ngu yeru eze; tọ g'anyi pfua ya yeru onye-ishi ndu ojọgu?”
13 Pois Eliseu havia dito a Geazi: Dize-lhe: Eis que tu nos tens tratado com todo o desvelo; que se há de fazer por ti? Haverá alguma coisa de que se fale por ti ao rei, ou ao chefe do exército? Ao que ela respondera: Eu habito no meio do meu povo.
14 Elayịsha jịa sụ: “?Bụ gụnu bẹ ee-meru nwanyị ono?”
14 Então dissera ele: Que se há de fazer, pois por ela? E Geazi dissera: Ora, ela não tem filho, e seu marido é velho.
15 Elayịsha sụ: “Kuẹshidukwa iya.” O bya ekua ya; nwanyị ono jeta bya apfụru l'ọnu mgbo.
15 Pelo que disse ele: Chama-a. E ele a chamou, e ela se pôs à porta.
16 Elayịsha sụ: “Ẹgube nta-a apha ọzo bẹ l'ii-hewaru nwa nwoke l'ẹka.”
16 E Eliseu disse: Por este tempo, no ano próximo, abraçarás um filho. Respondeu ela: Não, meu senhor, homem de Deus, não mintas à tua serva.
17 E mechaa; nwanyị ono tsụta ime; nwụa nwa nwoke l'ẹgube teke ono, Elayịsha pfuru iya opfu iya ono lẹ mgbatapha iya.
17 Mas a mulher concebeu, e deu à luz um filho, no tempo determinado, no ano seguinte como Eliseu lhe dissera.
18 O be ujiku lanụ gẹ nwata ono vutawaru; ọ tụgbua jepfushia nna iya l'ẹgu l'ẹka yẹe ndu akpata iphe, ọ kọru l'opfu tụkoru nọdu.
18 Tendo o menino crescido, saiu um dia a ter com seu pai, que estava com os segadores.
19 A nọnyaa; ọ rashịaru nna iya sụ: “Ishi mu-o! Ishi mu-o!”
19 Disse a seu pai: Minha cabeça! minha cabeça! Então ele disse a um moço: Leva-o a sua mãe.
20 Onye-ozi iya ono bya ekuta nwata ono kulaaru ne iya; ne iya heru iya l'ụtapfu jeye o rwua l'eswe; nwata ono nwụhu.
20 Este o tomou, e o levou a sua mãe; e o menino esteve sobre os joelhos dela até o meio-dia, e então morreu.
21 O je eworu iya nyebe l'iphe-azẹe onye kẹ Chileke ono; gụ-buru iya ye l'ime ụlo ono; tụgbushia.
21 Ela subiu, deitou-o sobre a cama do homem de Deus e, fechando sobre ele a porta, saiu.
22 Tọbudu iya bụ; ọ bya ekua ji iya sụ: “Jiko yenụru mu onye-ozi lanụ; waa nkapfụ-ịgara lanụ gẹ mu gbaru ẹgwegwa je ibe onye kẹ Chileke; gẹ mu alwa.”
22 Então chamou a seu marido, e disse: Manda-me, peço-te, um dos moços e uma das jumentas, para que eu corra ao homem de Deus e volte.
23 Ji iya sụ: “?Bụkwa gụnu bẹ iije ibe iya ntanụ-a; g'ọ tọ bụdu l'ọo ọnwa ọ̀phúú; ọzoo eswe-atụta-unme-a?”
23 Disse ele: Por que queres ir ter com ele hoje? Não é lua nova nem sábado. E ela disse: Tudo vai bem.
24 Ọo ya bụ; o dozia nkapfụ-ịgara ono; sụ nwozi ono: “Gbaru iya g'anyi je; te ejekwa iya atọ nwẹhu; gbahaa lẹ mu sụru g'ị tọ nwẹhu.”
24 Então ela fez albardar a jumenta, e disse ao seu moço: Guia e anda, e não me detenhas no caminhar, senão quando eu to disser.
25 Nwanyị ono gbagbụa; bya ejepfu onye kẹ Chileke l'úbvú Kamẹlu.
25 Partiu pois, e foi ter com o homem de Deus, ao monte Carmelo; e sucedeu que, vendo-a de longe o homem de Deus, disse a Geazi, seu moço: Eis aí a sunamita;
26 Gbagbụa je agba iya ndzuta; g'ị jịa ya sụ: ?Bụa k'ọma? ?Ẹhu dụa ji iya ree? ?Nwatibe iya bẹ ẹhu dụa ree?”
26 corre-lhe ao encontro e pergunta-lhe: Vais bem? Vai bem teu marido? Vai bem teu filho? Ela respondeu: Vai bem.
27 Nwanyị ono byapfutaẹpho onye kẹ Chileke ono, l'úbvú ono; ọ wọru iya ẹka l'ọkpa. Gehazi byatashịa ya enwufu; onye kẹ Chileke ono sụ: “Parụ iya haa; kẹle aphụ jiru iya obu. Ọphu Chipfu ta abụdu l'o meru gẹ mu maru; tẹme ọphu o pfuduru mu iya.”
27 Chegando ela ao monte, à presença do homem de Deus, apegou-se-lhe aos pés. Chegou-se Geazi para a retirar, porém, o homem de Deus lhe disse: Deixa-a, porque a sua alma está em amargura, e o Senhor mo encobriu, e não mo manifestou.
28 Tọbudu iya bụ; nwanyị ono sụ: “Nnajịuphu mu! ?Mu pfunaru ngu-a opfu nwa? ?Mu ta asụnuru ngu-a g'i ti kobeshi mu obu l'eli?”
28 Então disse ela: Pedi eu a meu senhor algum filho? Não disse eu: Não me enganes?
29 Elayịsha sụ Gehazi: “Rụkota onwongu; wota oshi-mpalẹka mu phọ gude jeshia. Teke unu lẹ nemadzụ dzudaru; te kelekwa iya ekele; ọphu ọ dụkwa onye ii-kwe ekele mẹ o -kele ngu. Je atụ-kobe nwata ono oshi-mpalẹka mu ono l'atatiphu!”
29 Ao que ele disse a Geazi: Cinge os teus lombos, toma o meu bordão na mão, e vai. Se encontrares alguém, não o saúdes; e se alguém te saudar, não lhe respondas; e põe o meu bordão sobre o rosto do menino.
30 Ne nwata ono sụ: “Ọo gẹ Chipfu nọ ndzụ g'ọ nọ iya-a; tẹme gụbedua nọdua ndzụ g'ị nọ iya-a; bụ g'ọ bụ ire-lanụ lẹ mu ta abyadụ aha ngu!” Ọo ya bụ; Elayịsha gbalihu tsoru iya jeshia.
30 A mãe do menino, porém, disse: Vive o senhor, e vive a tua alma, que não te hei de deixar. Então ele se levantou, e a seguiu.
31 Gehazi vuru ụzo tụgbua je atụ-kobe nwata ono oshi-mpalẹka ono l'atatiphu. Ọphu nwata ono ta tsụkpodaru nụ mẹ pfụu; ọzoo mee ụkporo. Ọo ya bụ; ọ laphu azụ jepfu Elayịsha je asụ iya: “Nwata ọbu te etetakwaru.”
31 Geazi foi adiante deles, e pôs o bordão sobre o rosto do menino; porém não havia nele voz nem sentidos. Pelo que voltou a encontrar-se com Eliseu, e o informou, dizendo: O menino não despertou.
32 Elayịsha bya abahụ l'ụlo; bya ahụma gẹ nwata ono nwụhuru; nyeru l'iphe, ọozeje azẹe.
32 Quando Eliseu chegou à casa, eis que o menino jazia morto sobre a sua cama.
33 Ọo ya bụ; ọ bahụ l'ime ụlo; bya aswọ-chia ụzo; ọ bụru yẹe nwata ono bẹ nọ l'ụlo ono; ọ nọdu epfu anụ Chipfu.
33 Então ele entrou, fechou a porta sobre eles ambos, e orou ao Senhor.
34 Ọ bya agbalihu je azẹ-koru nwata ono l'eli; woru ọnu nkiya tsupfube iya l'ọnu nkiya; pfube iya ẹnya iya l'ẹnya nkiya; woru ẹka iya dobe l'ẹka nkiya. Ọ machịnyaepho onwiya l'eli nwata ono; ẹhu bya evuahaa nwata ono ọku.
34 Em seguida subiu na cama e deitou-se sobre o menino, pondo a boca sobre a boca do menino, os olhos sobre os seus olhos, e as mãos sobre as suas mãos, e ficou encurvado sobre ele até que a carne do menino aqueceu.
35 Elayịsha bya agbalihu; jephee l'ụlo ono; bya alaphu azụ je azẹe machịa onwiya l'eli nwata ono. Nwata zee uze ugbo ẹsaa; bya eworu ẹnya saa.
35 Depois desceu, andou pela casa duma parte para outra, tornou a subir, e se encurvou sobre ele; então o menino espirrou sete vezes, e abriu os olhos.
36 Tọbudu iya bụ; Elayịsha kua Gehazi sụ: “Kuẹshidu nwanyị Shunemu-a!” Ọo ya bụ; o kua ya. Nwanyị ono bya abya; Elayịsha sụ iya: “Kutawarọ nwa ngu.”
36 Eliseu chamou a Geazi, e disse: Chama essa sunamita. E ele a chamou. Quando ela se lhe apresentou, disse ele: Toma o teu filho.
37 Nwanyị ono bata bya adaa kpurumu l'iphu Elayịsha; phozeru iya; bya eduta nwa iya ọ bụru iya atụgbu.
37 Então ela entrou, e prostrou-se a seus pés, inclinando-se à terra; e tomando seu filho, saiu.
38 O be teke Elayịsha lashịaru mkpụkpu Gilugalu; ẹgu nọdu eme l'alị ono. Ọgbo ndu mpfuchiru bya adọru iya l'iphu; ọ sụ nwozi iya: “Wota eze ite phọ gwọoru ndu ọgbo mpfuchiru ine g'ẹphe ria.”
38 Eliseu voltou a Gilgal. E havia fome na terra; e os filhos dos profetas estavam sentados na sua presença. E disse ao seu moço: Põe a panela grande ao lume, e faze um caldo de ervas para os filhos dos profetas.
39 No iya; onye lanụ tụgbua bahụ l'ẹgbudu gẹ ya kpata ẹba, ee-ye l'ine ono. O je ahụma vayịnu ọswa. Ọ wọkoo mebyi iya; phụkobe uwe-mgbalanụ iya chịru iya yejia ya eyeji. Ọ lwaẹpho; o byia ya ebyibyi chịru ye l'ite ono, e shiberu ine ono; ọphu ọ dụdu onye maru iphe ọ bụ.
39 Então um deles saiu ao campo a fim de apanhar ervas, e achando uma parra brava, colheu dela a sua capa cheia de colocíntidas e, voltando, cortou-as na panela do caldo, não sabendo o que era.
40 A gwọ-gheẹ ya phọ; a wụfuta iya yeru ndu ono g'ẹphe ria. Ẹphe rijeẹpho ine ono; ẹphe chishia mkpu; sụ: “Gụbe onye kẹ Chileke; iphe, nọ l'ite-a egbukwa egbugbu!” Ọphu ẹphe adụhedu ike ria ya.
40 Assim tiraram de comer para os homens. E havendo eles provado o caldo, clamaram, dizendo: Ó homem de Deus, há morte na panela! E não puderam comer.
41 Elayịsha sụ: “Kpotaẹduru mu ukpokutu iphe.” E kpotaru iya ya. O kpota iya ye l'ite ono; bya asụ: “Wụfutawa iya rọ; nụ ndu ono g'ẹphe ria.” A wụfuta iya; ọphu ọ dụedu iphe, egbu egbugbu nọkwadu lẹ nri ono.
41 Ele, porém, disse: Trazei farinha. E deitou-a na panela, e disse: Tirai para os homens, a fim de que comam. E já não havia mal nenhum na panela.
42 No iya; nwoke lanụ, shi lẹ mkpụkpu Belu-Shalisha wotaru onye kẹ Chileke ishi buredi ụkporo, e gude ukpokutu balị, bụ akpụru-iphe-mbụ ghee; mẹ ishi akpe olemole, o gbutaru k'ọ̀phúú ye l'ẹda iya. Elayịsha sụ nwozi iya: “Woru iya nụ ndu ono g'ẹphe ria.”
42 Um homem veio de Baal-Salisa, trazendo ao homem de Deus pães das primícias, vinte pães de cevada, e espigas verdes no seu alforje. Eliseu disse: Dá ao povo, para que coma.
43 Nwozi iya ono sụ: “?Dẹnu gẹ mu e-shi doberu ụmadzu ụkporo ise iphe-a l'iphu?”
43 Disse, porém, seu servo: Como hei de pôr isto diante de cem homens? Ao que tornou Eliseu: Dá-o ao povo, para que coma; porque assim diz o Senhor: Comerão e sobejará.
44 Ọo ya bụ; ọ bya edoberu phẹ iya l'iphu; ẹphe ria ya riphodo eriphodo; bụ iphe ono, Chipfu pfuru ono.
44 Então lhos pôs diante; e comeram, e ainda sobrou, conforme a palavra do Senhor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Reis 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.