1 Reis 1

Bayịburu Izii (IZZ) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Teke ono bẹ eze, bụ Dévidi kahụwaru; nọwaa apha, dụ igwerigwe. Oyi nọdu anọduje atsụ iya m'obeta a phukputechaa ya ukpo.
1 Ora, o rei Davi era já velho, de idade mui avançada; e por mais que o cobrissem de roupas não se aquecia.
2 Ọo ya bụ; ndu-ozi iya bya asụ iya: “G'anyi lenaaru gụbe nnajịuphu anyi, bụ eze ẹnya nwamgbọko, nwoke teke ejepfuswee; g'ọ bya eswiru gụbe eze; letajẹ ngu ẹnya. Tẹme ọoze-kubeje ngu; k'ọphu bụ l'oo-meje g'ẹhu vu gụbe nnajịuphu anyi, bụ eze ọku.”
2 Disseram-lhe, pois, os seus servos: Busque-se para o rei meu senhor uma jovem donzela, que esteja perante o rei, e tenha cuidado dele; e durma no seu seio, para que o rei meu senhor se aqueça.
3 Ọo ya bụ; ẹphe tụko alị Ízurẹlu l'ophu tụkota jịi; l'ẹka ẹphe achọ nwamgbọko, ama mma. Ẹphe bya ahụma nwamgbọko, ẹpha iya bụ Abishagu; onye mkpụkpu Shunemu. Ẹphe dutaru iya eze.
3 Assim buscaram por todos os termos de Israel uma jovem formosa; e acharam Abisague, a sunamita, e a trouxeram ao rei.
4 Nwamgbọko ono bẹ ama ntụmatu. Ọ nọdu eletajẹ eze ẹnya; bya ejeru iya ozi. Ọle eze te ejepfujeduru iya.
4 Era a jovem sobremaneira formosa; e cuidava do rei, e o servia; porém o rei não a conheceu.
5 Noo ya; Adonijia, bụ nwatibe nwanyị ono, bụ Hagitu wata ekuli onwiya eli asụje: “Mu a-bụru eze.” Ọ bya akwakọberu onwiya ụgbo-ịnya; mẹ ndu agbajẹ l'ịnya; bya edobe ụkporo ụmadzu labọ l'ụmadzu iri g'ẹphe vutajẹru iya ụzo.
5 Então Adonias, filho de Hagite, se exaltou e disse: Eu reinarei. E preparou para si carros e cavaleiros, e cinqüenta homens que corressem adiante dele.
6 Ọphu nna iya abajẹduru iya mba lẹ k'iphe ono kẹ g'ọ jịa ya sụ: “?Bụ gụnu meru g'o gude ị nọdu eme iphe, dụ nno?” Adonijia ono bẹ amashị mma ike. Ọ bụru iya bẹ a nwụru tsobe Abụsalomu.
6 Ora, nunca seu pai o tinha contrariado, dizendo: Por que fizeste assim? Além disso, era ele muito formoso de parecer; e era mais moço do que Absalão.
7 Adonijia je achị-koshi Jiowabu, bụ nwatibe nwanyị aza Zeruya; waa Abyiyata, bụ onye uke idzu iya; ẹphe tsoru iya; tụru íkè yeru iya.
7 E teve entendimento com Joabe, filho de Zeruia, e com o sacerdote Abiatar, os quais aderiram a ele e o ajudavam.
8 Obenu lẹ Zadọku, bụ onye uke Chileke; mẹ Benaya; nwa Jiehoyada; mẹ Nétanu, bụ onye mpfuchiru Chileke; waa Shimeyi; mẹ Reyi; mẹ ndu ojọgu, eche Dévidi nche ta adụdu g'ẹphe ha, tụru íkè yeru Adonijia.
8 Mas Zadoque, o sacerdote, e Benaías, filho de Jeoiada, e Natã, o profeta, e Simei, e Rei, e os valentes que Davi tinha, não eram por Adonias.
9 Adonijia je anọdu lẹ “mkpuma agwọ” lẹ mgboru Enu-Rogelu gbushia atụru; mẹ oke-eswi; mẹ eswi, tsụgbaaru ẹba gude shia nri. O kua ụnwunna iya l'ophu, bụ iya bụ ụnwu eze; bya ekukwaphọ unwoke ndu Jiuda, bụ ndu eje ozi l'ibe eze lẹ nri ono.
9 Adonias matou ovelhas, bois e animais cevados, junto à pedra de Zoelete, que está perto de En-Rogel; e convidou a todos os seus irmãos, os filhos do rei, e a todos os homens de Judá, servos do rei;
10 Ọle o to kuduru Nétanu, bụ onye mpfuchiru Chileke; ọphu o kuduru Benaya; mẹ ndu ojọgu, eche eze nche; waa Sólomọnu, bụ nwanna iya.
10 porém a Natã, o profeta, e a Benaías, e aos valentes, e a Salomão, seu irmão, não os convidou.
11 Tọbudu iya bụ; Nétanu bya epfuaru Batusheba, bụ ne Sólomọnu; sụ iya: “?Tịi nụmaduru lẹ Adonijia, bụ nwa kẹ Hagitu bẹ bụwaa eze; ọphu nnajịuphu anyi amadụ?”
11 Então falou Natã a Bate-Seba, mãe de Salomão, dizendo: Não ouviste que Adonias, filho de Hagite, reina? e que nosso senhor Davi não o sabe?
12 Byakwaphọ nta-a gẹ mu karụ ngu g'ii-me dzọta ishi ndzụ ngu; waa kẹ nwa ngu, bụ Sólomọnu.
12 Vem, pois, agora e deixa-me dar-te um conselho, para que salves a tua vida, e a de teu filho Salomão.
13 Tụgbuekwapho nta-a bapfu eze, bụ Dévidi je asụ iya: “Nnajịuphu mu, bụ eze; ?ti ribunuru-a mụbe nwozi ngu nte l'ọo nwa ngu, bụ Sólomọnu bẹ a-bụru eze nọ-tsota ngu l'aba-eze ngu? ?Ọ nwụhunuru ịnwuagha bẹ ọ gbẹ bụwarunu Adonijia bụ eze ọbu?”
13 Vai à presença do rei Davi, e dize-lhe: Não juraste, ó rei meu senhor, à tua serva, dizendo: Certamente teu filho Salomão reinará depois de mim, e se assentará no meu trono? Por que, pois, reina Adonias?
14 Sụ: teke ono, ị nọ l'ẹka ono; unu l'eze kpụru opfu ono l'ọnu epfu ono; bẹ mu a-bata bya agbaru ido yeru ngu l'opfu ono.
14 Eis que, estando tu ainda a falar com o rei, eu também entrarei depois de ti, e confirmarei as tuas palavras.
15 Ọo ya bụ; Batusheba bya atụgbua bapfu eze l'ụlo iya. Eze l'onwiya bụwaa ọkpobekpo nwoke ọgerenya. Abishagu, bụ onye Shunemu ono bụru iya eleta iya ẹnya.
15 Foi, pois, Bate-Seba à presença do rei na sua câmara. Ele era mui velho; e Abisague, a sunamita, o servia.
16 Batusheba bya adaa kpurumu byishi ikpere l'iphu eze.
16 Bate-Seba inclinou a cabeça, e se prostrou perante o rei. Então o rei lhe perguntou: Que queres?
17 Batusheba sụ iya: “Nnajịuphu mu; i gude ẹpha Chipfu, bụ Chileke ngu ribuaru mụbe nwozi ngu nwanyị nte sụ lẹ nwa ngu, bụ Sólomọnu bẹ a-bụru eze nọ-tsota ngu l'aba-eze ngu.
17 Respondeu-lhe ela: Senhor meu, tu juraste à tua serva pelo Senhor teu Deus, dizendo: Salomão, teu filho, reinará depois de mim, e se assentará no meu trono.
18 Ọle-a; hụmawaro lẹ Adonijia gbẹ bụwaru nụ eze ọbu nta-a; ọphu gụbe nnajịuphu mu, bụ eze ta amadụ.
18 E agora eis que Adonias reina; e tu, ó rei meu senhor, não o sabes.
19 O gbushiwaru ikpoto oke-eswi; mẹ eswi, tsụchaaru ẹba; mẹ atụru; bya ekuwa ụnwu eze l'ophu; kua Abyiyata, bụ onye uke Chileke; mẹ Jiowabu, bụ onye-ishi ndu ojọgu; ọphu o to kuduru nwa ngu, bụ Sólomọnu.
19 Ele matou bois, animais cevados e ovelhas em abundância, e convidou a todos os filhos do rei, e a Abiatar, o sacerdote, e a Joabe, general do exército; mas a teu servo Salomão não o convidou.
20 Gụbe nnajịuphu mu, bụ eze; nta-a bẹ ndu Ízurẹlu l'ophu nọakwa ele ngu ẹnya; g'ẹphe maru onye ii-mechaa sụ g'ọ nọdu l'aba-eze gụbe nnajịuphu mu, bụ eze nọ-tsota ngu.
20 Mas, ó rei meu senhor, os olhos de todo o Israel estão sobre ti, para que lhes declares quem há de assentar-se no teu trono depois de ti.
21 Teke ọ dụdu bẹ ọo-bụkwaru a -nọnyaepho mgbẹnya tụ ngu; ị lapfushia nna ngu phẹ; aawata eme mu lẹ nwa mu, bụ Sólomọnu gẹ ndu meru ẹjo-iphe.”
21 Doutro modo sucederá que, quando o rei meu senhor dormir com seus pais, eu e Salomão meu filho seremos tidos por ofensores.
22 Noo ya; Batusheba yẹe eze kpụkwaduru-a opfu ono l'ọnu epfu; Nétanu, bụ onye mpfuchiru Chileke bata.
22 Enquanto ela ainda falava com o rei, eis que chegou o profeta Natã.
23 A bya ezia eze lẹ Nétanu, onye mpfuchiru Chileke bẹ byakwaru nụ. Ọ bata; bya adaa kpurumu l'atatiphu eze phozeru iya.
23 E o fizeram saber ao rei, dizendo: Eis aí está o profeta Natã. Entrou Natã à presença do rei, inclinou-se perante ele com o rosto em terra,
24 Nétanu bya asụ: “Gụbe nnajịuphu mu, bụ eze; ?ọ dụ g'ị sụwaru l'ọo Adonijia a-bụru eze nọchia ẹnya ngu; mbụ l'ọo ya a-nọdu l'aba-eze ngu?
24 e disse: ó rei meu senhor, acaso disseste: Adonias reinará depois de mim, e se assentará no meu trono?
25 Ntanụ-a bẹ o jewaru egbushia oke-eswi; mẹ eswi, tsụchaaru ẹba; mẹ ikpoto atụru; tẹme o kuwa ụnwu eze l'ophu; bya ekua ndu-ishi ndu ojọgu, bụ Jiowabu; mẹ Abyiyata, bụ onye uke Chileke; mbụ lẹ nta-a bẹ ẹphe nọkwa eri; angụ epfuje sụ: ‘Nọdukwa ndzụ ogologo; eze, bụ Adonijia!’
25 Pois ele hoje desceu, e matou bois, animais cevados e ovelhas em abundância, e convidou a todos os filhos do rei, e aos chefes do exército, e ao sacerdote Abiatar; e eis que comem e bebem perante ele, e dizem: Viva o rei Adonias!
26 Ọle mbẹdua, bụ onye-ozi ngu; mẹ Zadọku, bụ onye uke Chileke; mẹ Benaya; nwa Jiehoyada bẹ o to kuduru; ọphu o kuduru nwozi ngu, bụ Sólomọnu.
26 Porém a mim teu servo, e ao sacerdote Zadoque, e a Benaías, filho de Jeoiada, e ao teu servo Salomão, não convidou.
27 ?Bụ gụbe nnajịuphu mu, bụ eze bẹ meru iphe, dụ nno; ọphu ị tị kabẹdu mee g'anyịbe ndu-ozi ngu maru l'ọphuu onye ọphu a-nọdu l'aba-eze ngu nọ-tsota ngu?”
27 Foi feito isso da parte do rei meu senhor? e não fizeste saber a teu servo quem havia de assentar-se no teu trono depois de ti?
28 Tọbudu iya bụ; eze, bụ Dévidi sụ: “Kuaru mu nụ Batusheba.” Ọo ya bụ; ọ bata bya apfụru l'iphu eze.
28 Respondeu o rei Davi: Chamai-me a Bate-Seba. E ela entrou à presença do rei, e ficou de pé diante dele.
29 Eze ribua nte sụ: “Eshinu Chipfu nọ ndzụ g'ọ nọ iya-a; mbụ onye ono, nafụtaru ndzụ mu l'iphe-ẹhuka l'ophu ono;
29 Então o rei jurou, dizendo: Vive o Senhor, o qual remiu a minha alma de toda a angústia,
30 bẹ nte ono, mu gude ẹpha Chipfu, bụ Chileke kẹ Ízurẹlu ribuaru ngu ono bẹ mu e-mekọtakwa ntanụ-a; mbụ nte ono, mu riburu sụ l'ọo nwa ngu, bụ Sólomọnu bẹ a-bụru eze l'ọzori mu; ọ bụru iya a-nọchi ẹnya mu l'aba-eze mu ono.”
30 que, assim como te jurei pelo Senhor Deus de Israel, dizendo: Teu filho Salomão há de reinar depois de mim, e ele se assentará no meu trono, em meu lugar; assim mesmo o cumprirei hoje.
31 Tọbudu iya bụ; Batusheba daa kpurumu; phozeta kwabẹ eze ùbvù; bya asụ: “Gẹ nnajịuphu mu, bụ eze Dévidi nọdukwa ndzụ ojejoje!”
31 Então Bate-Seba, inclinando-se com o rosto em terra perante o rei, fez-lhe reverência e disse: Viva para sempre o rei Davi meu senhor!
32 Eze, bụ Dévidi sụ: “Kuaru mu nụ Zadọku, bụ onye uke Chileke; mẹ Nétanu, bụ onye mpfuchiru Chileke; mẹ Benaya; nwa Jiehoyada.” Ọo ya bụ; ẹphe byarwuta l'iphu eze.
32 Depois disse o rei Davi: Chamai-me a Zadoque, o sacerdote, e a Natã, o profeta, e a Benaías, filho de Jeoiada. E estes entraram à presença do rei.
33 Eze sụ phẹ: “Unu lẹ ndu-ozi mụbe nnajịuphu unu swịru. Gẹ Sólomọnu, bụ nwa mu nwoke nọdu l'eli ịnya-mulu kẹ mbẹdua g'unu duru iya jeshia lẹ nggele Gihọnu.
33 E o rei lhes disse: Tomai convosco os servos de vosso senhor, fazei montar meu filho Salomão na minha mula, e levai-o a Giom.
34 Unu -rwuẹpho ẹka ono; gẹ Zadọku, bụ onye uke Chileke; waa Nétanu, bụ onye mpfuchiru Chileke wụa ya manụ l'ishi g'ọ bụru eze ndu Ízurẹlu. Teke ono; unu egbua opu; raa ya sụ: ‘Nọdukwa ndzụ ogologo; eze, bụ Sólomọnu!’
34 E Zadoque, o sacerdote, com Natã, o profeta, ali o ungirão rei sobre Israel. E tocareis a trombeta, e direis: Viva o rei Salomão!
35 E -mechaa; unu awụru tsoru iya g'ọ bya anọdu l'aba-eze mu bụru eze l'ọzori mu; noo kẹle mu tụwaru iya ẹka g'ọ bụru iya a-bụru eze ndu Ízurẹlu; bụru eze ndu Jiuda.”
35 Então subireis após ele, e ele virá e se assentará no meu trono; pois reinará em meu lugar, porquanto o tenho designado para ser príncipe sobre Israel e sobre Judá.
36 Benaya nwa Jiehoyada zụa mgbede sụ: “Nokwa g'ọ dụ! Gẹ Chipfu, bụ Chileke kẹ gụbe nnajịuphu mu, bụ eze pfufukwaa g'i pfuru ono.
36 Ao que Benaías, filho de Jeoiada, respondeu ao rei, dizendo: Amém; assim o diga também o Senhor Deus do rei meu senhor.
37 G'ọ bụkwaru gẹ Chipfu swiru gụbe nnajịuphu mu, bụ eze bụ g'oo-swiru Sólomọnu; bya emee g'abụbu ọ bụ eze kangoo kẹ nnajịuphu mu, bụ eze Dévidi.”
37 Como o Senhor foi com o rei meu senhor, assim seja ele com Salomão, e faça que o seu trono seja maior do que o trono do rei Davi meu senhor.
38 Ọo ya bụ; Zadọku, bụ onye uke Chileke; mẹ Nétanu, bụ onye mpfuchiru Chileke; mẹ Benaya nwa Jiehoyada; mẹwaro ndu Kereti mẹ ndu Pẹleti doziaru Sólomọnu ịnya-mulu eze, bụ Dévidi; ọ nọdu iya l'eli agba; ẹphe jeshia Gihọnu.
38 Pelo que desceram Zadoque, o sacerdote, e Natã, o profeta, e Benaías, filho de Jeoiada, e os quereteus, e os peleteus, e fizeram montar Salomão na mula que era do rei Davi, e o levaram a Giom.
39 Ẹphe jerwuẹpho ẹka ono; Zadọku, bụ onye uke Chileke shi l'ụlo-ẹkwa wota ụpyi, manụ nọ; wụa Sólomọnu l'ishi. Tọbudu iya bụ; ẹphe gbua opu; onyenọnu tụko tụa ụzu sụ: “Nọdukwa ndzụ ogologo; eze, bụ Sólomọnu!”
39 Então Zadoque, o sacerdote, tomou do tabernáculo o vaso do azeite e ungiu a Salomão. Então tocaram a trombeta, e todo o povo disse: Viva o rei Salomão!
40 Ndu ono g'ẹphe ha nọdu awụ etso iya l'azụ. Ẹphe nọdu egbu opu; atụ ụzu ẹhu-ụtso; k'ọphu alị anmachaa jiijiijii l'ụzu, ẹphe atụ.
40 E todo o povo subiu após ele, tocando flauta e alegrando-se sobremaneira, de modo que a terra retiniu com o seu clamor.
41 Adonijia yẹe ndu o kuru lẹ nri ono bụru g'ẹphe erighewa nri ono bẹ ẹphe nụmaru ụzu, aatụ. Jiowabu bya anụma ọda opu, eegbu; ọ jịa sụ: “?Bụ ụzu gụnu ada l'ime mkpụkpu ẹgube phọ?”
41 Adonias e todos os convidados que estavam com ele o ouviram, ao acabarem de comer. E ouvindo Joabe o soar das trombetas, disse: Que quer dizer este alvoroço na cidade?
42 Ọ kpụkwaduru iya l'ọnu epfu; Jionatanu nwa Abyiyata, bụ onye uke Chileke bụru phẹreketeke. Adonijia sụ iya: “Gude ozi-ọma bata; kẹle ị bụ ọkpobe nemadzụ.”
42 Ele ainda estava falando, quando chegou Jônatas, filho de Abiatar, o sacerdote; e disse Adonias: Entra, porque és homem de bem, e trazes boas novas.
43 Jionatanu sụ iya: “Tụswekwa! Nnajịuphu anyi, bụ eze, bụ Dévidi bẹ meakwaru Sólomọnu eze.
43 Respondeu Jônatas a Adonias: Deveras! O rei Davi, nosso senhor, constituiu rei a Salomão.
44 Eze bẹ yeru iya Zadọku, bụ onye uke Chileke; mẹ Nétanu, bụ onye mpfuchiru Chileke; mẹ Benaya; nwa Jiehoyada; mẹ ndu Kereti; mẹ ndu Pẹleti. Ẹphe mee Sólomọnu ọ nọdu l'eli ịnya-mulu eze agba.
44 E o rei enviou com ele Zadoque, o sacerdote, e Natã, o profeta, e Benaías, filho de Jeoiada, os quereteus e os peleteus; e eles o fizeram montar na mula do rei.
45 Ọ bụru lẹ Gihọnu ono bẹ Zadọku, bụ onye uke Chileke; waa Nétanu, bụ onye mpfuchiru Chileke wụru iya manụ l'ishi g'ọ bụru eze. Ẹphe shiwaa l'ẹka ono gude ẹhu-ụtso wụfuta; k'ọphu bụ lẹ mkpụkpu bẹ phụhuru ẹphu. Ọ kwa iya bụ ụzu ono, unu anụ ono.
45 E Zadoque, o sacerdote, e Natã, o profeta, ungiram-no rei em Giom; e dali subiram cheios de alegria, e a cidade está alvoroçada. Este é o clamor que ouvistes.
46 Mbụ lẹ Sólomọnu gbẹkwa nọduwanu l'aba-eze ọbu.
46 E Salomão já está assentado no trono do reino.
47 Ndu ozi eze nọdukwapho etu nnajịuphu anyi, bụ eze Dévidi ẹpha asụje: ‘Gẹ Chileke ngu mekwa ẹpha Sólomọnu g'ọ ka nkengu edede; bya emekwaaphọ g'aba-eze iya ka nkengu shii!’ Eze l'onwiya nọduwaa l'iphe-azẹe ya phozeta baarụ Chileke ẹja;
47 Além disso os servos do rei vieram abençoar o nosso senhor, o rei Davi, dizendo: Faça teu Deus o nome de Salomão mais célebre do que o teu nome, e faça o seu trono maior do que o teu trono. E o rei se inclinou no leito.
48 bya asụ: ‘G'ajaja bụru kẹ Chipfu, bụ Chileke kẹ Ízurẹlu, bụ onye ono, doberu mu ndzụ; gẹ mu gude ẹnya mu labọ hụma onye bụ eze nọchia ẹnya mu ntanụ-a!’ ”
48 Também assim falou o rei: Bendito o Senhor Deus de Israel, que hoje tem dado quem se assente no meu trono, e que os meus olhos o vissem.
49 Ndzụ-agụgu rwuta ndu ono, Adonijia kuru lẹ nri ono. Onyenọnu gbalihu; ẹphe gbakashịhu.
49 Então, tomados de pavor, levantaram-se todos os convidados que estavam com Adonias, e cada qual se foi seu caminho.
50 Ndzụ Sólomọnu nọdu agụ Adonijia; ọ gbagbụa je akwẹe ẹka lẹ mpu, e moberu l'ọru-ngwẹja Chipfu.
50 Adonias, porém, temeu a Salomão e, levantando-se, foi apegar-se às pontas do altar.
51 Ama bya agbaarụ Sólomọnu sụ iya lẹ Adonijia gudekwa ndzụ gụbe Sólomọnu, agụ iya nụ je akwẹe ẹka lẹ mpu, e moberu l'ọru-ngwẹja Chipfu; epfuje sụ: “G'eze, bụ Sólomọnu ribuaru mu nte ntanụ-a l'ọ tọ byadu egude ogu-echi gbua mụbe onye-ozi iya!”
51 E foi dito a Salomão: Eis que Adonias teme ao rei Salomão; pois que se apegou às pontas do altar, dizendo: Jure-me hoje o rei Salomão que não matará o seu servo à espada.
52 Sólomọnu sụ: “Ọ -bụru l'ọo-nọdu egoshi lẹ ya bụ ọkpobe nemadzụ; bẹ ẹgbushi ta abyadụ eshi iya l'ishi darwua alị mẹ nanụ. Ọle ọ -bụru l'a hụmaru ẹjo-iphe lẹ ndzụ iya bẹ ọ lajẹkwa maa.”
52 Ao que disse Salomão: Se ele se houver como homem de bem, nem um só de seus cabelos cairá em terra; se, porém, se houver dolosamente, morrerá.
53 Ọo ya bụ; eze, bụ Sólomọnu bya eye ndu jeru je edufuta iya l'ọru-ngwẹja ono. Adonijia bya ephozeru eze, bụ Sólomọnu. Sólomọnu sụ iya: “Tụgbua lashịa ibe ngu.”
53 Então o rei Salomão deu ordem, e tiraram Adonias do altar. E vindo ele, inclinou-se perante o rei Salomão, o qual lhe disse: Vai para tua casa.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.