1 Reis 17
Bayịburu Izii (IZZ) vs NVT
1 Noo ya; Elayịjia, bụ onye mkpụkpu Tishibe, dụ l'alị Giladu bya asụ Éhabu: “Eshinu Chipfu, bụ Chileke kẹ Ízurẹlu nọ ndzụ g'ọ nọ iya-a; mbụ onye ono, mu ejeru ozi; bẹ iji ta abyadụ l'a-da; ọphu mini ta abyadụ e-dze l'ime apha olemole; gbahaẹpho lẹ mu sụru g'o dzee.”
1 Elias, que era de Tisbe, em Gileade, disse ao rei Acabe: “Tão certo como vive o S enhor , o Deus de Israel, a quem sirvo, não haverá orvalho nem chuva durante os próximos anos, até que eu ordene!”.
2 Chipfu bya epfuaru Elayịjia sụ:
2 Então o S enhor disse a Elias:
3 “Tụgbua lụfu l'ẹka-a; swịa ụzo ẹnyanwu-awawa je edomia onwongu lẹ mgboru nggele Keritu, dụ l'ụzo ẹnyanwu-awawa Jiọ́danu.
3 “Vá para o leste e esconda-se junto ao riacho de Querite, que fica a leste do rio Jordão.
4 Ọo lẹ nggele ono bẹ ịi-ngụje mini; tẹme mu pfuwaru okpoko-ọ́hà g'ọ patajẹru ngu nri l'ẹka ono.”
4 Beba água do riacho e coma o que os corvos lhe trouxerem, pois eu dei ordem para levarem alimento até você”.
5 Ọo ya bụ; Elayịjia tụgbua je emee gẹ Chipfu sụru iya g'o mee. Ọ tụgbua je anọdu lẹ mgboru nggele Keritu ono, dụ l'ụzo ẹnyanwu-awawa Jiọ́danu.
5 Elias fez o que o S enhor ordenou e acampou junto ao riacho de Querite, a leste do Jordão.
6 Okpoko-ọ́hà nọdu apatajẹru iya nri waa anụ l'ụtsu; pataru iya nri waa anụ l'ụzenyashi. Ọ bụru lẹ nggele ono bẹ ọonguje mini.
6 Os corvos lhe traziam pão e carne de manhã e à tarde, e ele bebia água do riacho.
7 A nọnyaa; nggele ono tahụ; kẹle igwe te edzeduru mini l'alị ono.
7 Depois de algum tempo, porém, o riacho secou, pois não caía chuva em parte alguma da terra.
8 Tọbudu iya bụ; Chipfu bya epfuaru Elayịjia sụ:
8 Então o S enhor disse a Elias:
9 “Gbalihuẹkwapho jeshia mkpụkpu Zarefatu ono, dụ lẹ Sayịdonu je anọdu l'ẹka ono. O nweru nwanyị, ji iya anọedu bu l'ẹka ono, mu pfuwaru g'ọ nụje ngu nri.”
9 “Vá morar em Sarepta, perto da cidade de Sidom. Dei ordem a uma viúva que mora ali para lhe dar alimento”.
10 Ọo ya bụ; Elayịjia tụgbua; ọ bụru iya eje mkpụkpu Zarefatu. O -rwuẹpho ọnu-abata mkpụkpu ono; o nweru nwanyị, ji iya anọedu, nọ l'ẹka ono akpata nkụ. Elayịjia kua ya sụ: “Jiko kutaẹshikwa nwamini ye l'iphe wotaru mu gẹ mu ngụa”
10 Elias foi a Sarepta. Quando chegou ao portão da cidade, viu uma viúva apanhando gravetos e lhe perguntou: “Pode me dar um pouco de água para beber, por favor?”.
11 Nwanyị ono tụgbua gẹ ya je ekutaru iya mini ọbu; Elayịjia kua ya sụ: “Jiko wotafụkwaaru mu rọ nwibiribe buredi.”
11 Enquanto ela ia buscar a água, ele disse: “Traga também um pedaço de pão”.
12 Nwanyị ono sụ: “Ọo gẹ Chipfu, bụ Chileke ngu nọ ndzụ g'ọ nọ iya-a; bụ g'ọ bụ ire-lanụ lẹ mu te enwedụ buredi. Iphe, mu nweru kpoloko bụkwa nwamkpoji-ẹka nwa ukpokutu-nri, dụ l'ite; waa nwa manụ, dụ l'ite-mkpa. Ọo ya bẹ mu akpata nkụ-a gẹ mu ala je emee ya gẹ mu lẹ nwa mu ria. Anyi -richaa ya; anyi anọduwaro ẹgu jasụ anyi anwụhu.”
12 Mas ela respondeu: “Tão certo como vive o S enhor , seu Deus, não tenho um pedaço sequer de pão em casa. Tenho apenas um punhado de farinha que restou numa vasilha e um pouco de azeite no fundo do jarro. Estava apanhando alguns gravetos para preparar esta última refeição, e depois meu filho e eu morreremos”.
13 Elayịjia sụ iya: “Ta atsụshi ebvu. Laa je emee ya ẹgube ono, i pfuru ono. Ọle ọo g'i vuadaru ụzo gude nwukpokutu iphe ono gheta akara, ha nwanshịi wotaru mu. E -mechaa; l'i ghetawarọ kẹ gụ lẹ nwa ngu.
13 Elias, porém, disse: “Não tenha medo! Faça o que acabou de dizer, mas primeiro faça um pouco de pão para mim. Depois, use o resto para preparar uma refeição para você e seu filho.
14 Noo kẹle Chipfu, bụ Chileke kẹ Ízurẹlu sụru-a: ‘Nwa ukpokutu-nri ono taa byadu a-bvụ abvụbvu l'ite ono; ọphu ite-mkpa manụ ono ta abyadụ a-dụ iphoro gbiriri jasụ mbọku, Chipfu e-me g'igwe dzee mini lẹ mgboko.’ ”
14 Pois assim diz o S enhor , Deus de Israel: ‘Sempre haverá farinha na vasilha e azeite no jarro, até o dia em que o S enhor enviar chuva’”.
15 Ọ tụgbuekwapho je emee gẹ Elayịjia pfuru iya. Noo ya; nwanyị ono waa ndibe iya; mẹ Elayịjia bya enweru nri ẹphe erije mbọkumboku.
15 Ela fez conforme Elias disse. Assim, Elias, a mulher e a família dela tiveram alimento para muitos dias.
16 Ọphu nwa ukpokutu-nri ono abvụjeduru abvụbvu l'ite ono; tẹme ọphu ite-mkpa ono ta adụjeduru iphoro; ẹgube ono, Chipfu shi l'ọnu Elayịjia pfua ya ono.
16 Sempre havia farinha na vasilha e azeite no jarro, exatamente como o S enhor tinha prometido por meio de Elias.
17 A nọnyaa iphe-ememe gude nwa nwanyị ono, bụ iya nwe ụlo ono. Iphe-ememe ọbu nọdu aka iya njọ eje; jasụ o woru iya gbua.
17 Algum tempo depois, o filho da mulher ficou doente. Foi piorando e, por fim, morreu.
18 Nwanyị ono sụ Elayịjia: “Gụbe onye kẹ Chileke; ?bụ gụnu bẹ ịi-sụ lẹ mu mekataru ngu? ?Ị byaru g'ị nyatarụ mu iphe-ẹji, mu meru; shi nno gbua nwa mu-a?”
18 Disse ela a Elias: “Homem de Deus, o que você me fez? Veio para lembrar-me de meus pecados e matar meu filho?”.
19 Elayịjia sụ iya: “Kee mu nwa ngu ọbu!” Elayịjia bya ekuta iya l'ụtapfu nwanyị ono; bya ekuba l'ụlo eli, l'ẹka ọonoduje; je enyebe iya l'oshi-azẹe ya.
19 Elias, porém, respondeu: “Dê-me seu filho”. Tomou o corpo do menino dos braços dela, carregou-o para o andar de cima, onde estava hospedado, e o pôs na cama.
20 Ọ bya araku Chipfu; sụ: “Gụbe Chipfu, bụ Chileke mu; ?i mefụaru g'ẹjo akpamara ọwa-a dapfuta nwanyị-a, ji iya anọedu-a, mu nọ l'ibe iya-a; mbụ kẹ g'i mee gẹ nwa iya nwụhu?”
20 Então Elias clamou ao S enhor : “Ó S enhor , meu Deus, por que trouxeste desgraça a esta viúva que me recebeu em seu lar e fizeste o filho dela morrer?”.
21 Tọbudu iya bụ; Elayịjia dakoru nwata ono l'eli ugbo ẹto machịa onwiya; bya araku Chipfu sụ: “Jiko Chipfu, bụ Chileke mu; menaa gẹ ndzụ nwata-a lwaphutaru iya azụ!”
21 Em seguida, Elias se deitou sobre o menino três vezes e clamou ao S enhor : “Ó S enhor , meu Deus, por favor, permite que a vida volte a este menino!”.
22 Chipfu nụma olu Elayịjia. Ndzụ nwata ono bya alwaphutaru iya azụ; ọ gbakerehu.
22 O S enhor ouviu a oração de Elias, e o menino voltou a viver.
23 Elayịjia kulita nwata ono shi l'ụlo-eli ono nyizeta lẹ k'alị. O kuru iya nụ ne iya sụ: “Wa nwa ngu baa; ọ nọwa ndzụ.”
23 Elias o levou para baixo e o entregou à mãe. “Veja, seu filho está vivo”, disse ele.
24 Nwanyị ono sụ Elayịjia: “Ọo nta-a bẹ mu maru l'ị bụ onye kẹ Chileke; tẹme l'opfu, Chipfu shi l'ọnu ngu pfua bẹ bụ ọkpobe-opfu.”
24 Então a mulher disse a Elias: “Agora tenho certeza de que você é um homem de Deus, e de que o S enhor verdadeiramente fala por seu intermédio!”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.