Rute 4

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ya ndono; Bówazu atụgbua jeshia l'obu-edukfu mkpụkpu ono je adụgaru. A bya ele ẹnya; onye ono yẹle nwanyi ono ka abụbu ono, o shi ekfuru ono eswewa; Bówazu ekua ya; sụ iya: “T'ọ bya anọduedu l'ẹke-a!” Yọ tụgbua je je anọ-zita.
1 Boaz foi até a praça que ficava ao lado do portão da cidade e sentou-se ali. Nesse momento apareceu o parente mais chegado de Elimeleque, aquele de quem Boaz havia falado. E Boaz lhe disse: — Meu amigo, venha aqui e sente-se. Ele foi e sentou-se.
2 Bówazu abya ekua ndu bụ ọgurenya mkpụkpu ono ụmadzu iri; sụ ẹphe: “Unu bya anọdu anọdu l'ẹke-a.” Ẹphe ekwe bya anọdu.
2 Então Boaz chamou dez pessoas importantes da cidade e disse: — Sentem-se aqui. Eles se sentaram,
3 Yọ sụ abụbu ẹphe ono: “Lẹ Naomi shiakwa Móabu lata; yoo me t'o ree alị abụbu ayi; mbụ Elimẹleku.
3 e Boaz disse ao seu parente: — Noemi voltou do país de Moabe e está querendo vender as terras que eram do nosso parente Elimeleque.
4 Ya arịa l'ọ ka mma tẹ ya mee t'ị maru. Ọ -bụru l'ịi-zụ iya; nggu azụa ya l'ifu ndu-a, nọ l'ẹke-a; mẹ l'ifu ndu bụ ọgurenya ayi-a. Ọ -bụru l'ọo agbata bẹ ịi-gbata iya; nggu agbata ya. Teke bụ l'ẹ tịi gbatadu; nggu ekfuru iya tẹ ya maru. Kẹ l'ẹ to nwedu onye ọdo, o ruberu l'agbata iya; a gụfu nggụbedua. Onye ọdo bụwa yẹbedua.”
4 Então eu resolvi conversar com você sobre este assunto. Agora, se você quiser, compre essas terras na presença das autoridades do nosso povo e dos homens que estão sentados aqui. Mas, se não quiser, diga, pois o direito de comprar essas terras é primeiro seu e depois, meu. O homem respondeu: — Eu compro as terras.
5 Bówazu asụ iya: “Ị -zụa Naomi yẹle Rutu, bụ nwanyi Móabu alị ono; bẹ ịi-lụpyabekwaphu nyee nwoke ono, nwụhuwaru nụ ono; k'ọphu ọo-tọgbo akọ; t'ẹpha onye ono, nwụhuwaru nụ ono be ephuhu.”
5 Aí Boaz disse: — Se você comprar as terras de Noemi, também terá de casar com Rute, a viúva moabita, para que as terras fiquem com a família do falecido.
6 Tọ dụ iya bụ; abụbu ẹphe ono asụ: “Lẹ keshinu ọ bụ ẹge ono b'ọ dụ; bẹ ya ta agbafụtakwa alị ọbu; kẹle ya te ejedu ọtu ẹku iya ntụ. Gbafụtachia ya nggụbedua; kẹle ya te emeghekwa iya!”
6 Então o homem respondeu: — Nesse caso, não vou usar o meu direito de comprar as terras, pois correria o risco de prejudicar a minha própria herança . Use você o meu direito; eu prefiro não fazer isso. Em seguida tirou a sandália e deu a Boaz. (Antigamente, em Israel, para fechar um negócio de compra ou troca de propriedades, uma pessoa entregava à outra a sua sandália.)
7 L'ogege ono l'alị Ízurẹlu; bẹ ọobuje; madzụ eme t'ọ gbata iphe; m'ọ -bụ t'ọ gbanweta iphe; bẹ ooyefuje akpọkpa iya; nụ onye ono. Yọ bụru ẹge ono; bẹ ndu Ízurẹlu egudeje ekoshi l'e mebuwaru iphe ọbu.
7 — ausente —
8 Tọ dụ iya bụ; abụbu ẹphe ono asụ Bówazu: “T'ọ zụa ya.” Yo kfutsua ẹge ono; bya eyefu akpọkpa iya; nụ Bówazu.
8 — ausente —
9 Teke ono phụ; Bówazu asụwaphu ndu bụ ọgurenya ono; mẹ iphe bụ ndu nọkota l'ẹke ono: “Ọ kwa unubẹdua bụ ndu ekebe ntanụ lẹ Naomi rewaru iya iphemiphe ọbule, bụ kẹ Elimẹleku; mẹ kẹ Kiliyọnu; mẹ kẹ Mahụlonu.
9 Aí Boaz disse às autoridades e a todo o povo: — Hoje vocês são testemunhas de que eu comprei de Noemi tudo o que era de Elimeleque, e de Quiliom, e de Malom.
10 Ẹge ono kwaphụ; bẹ ya lụpyaberu Rutu; mbụ nwanyi Móabu, nji iya; mbụ Mahụlonu haru; k'ọphu ee-shi ẹge ono t'e doberu iya akọ; mẹ ẹge ee-shi t'iphe nji iya, nwụhuwaru anwụhu nọdu; k'ọphu ẹpha iya ta achịhudu l'ufu ẹphe; mẹ lẹ mkpụkpu ẹphe. Unubẹdua bu ndu ekebe ntanụ.”
10 Também casarei com Rute, a moabita, viúva de Malom, para que a propriedade continue com a família do falecido. Assim o nome de Malom será sempre lembrado no meio deste povo e na sua cidade natal. Hoje vocês são testemunhas disso.
11 Tọ dụ iya bụ; ndu bụ ọgurenya ono; mẹ iphe, bụ ndu nọkota l'obu-edukfu ono azụa mgbede; sụ: “L'ẹphe bụ ndu ekebe. Tẹ Ojejoje mekwa-a nwanyi-a, alata nke ngu-a t'ọ dụ l'ọ bụ Rechẹlu mẹ Lii; ndu bụ ẹphe; bẹ ndu ikfu Ízurẹlu shi futa. T'ẹka ngu bụkwaru ụpete l'alị Efuratu; nggu abụru onye a maru amaru lẹ Bẹ́tulehemu.
11 Todos responderam: — Sim, nós somos testemunhas. E as autoridades disseram a Boaz: — O
12 Tẹ Ojejoje shikwa l'ụnwu, ọo-nụ nwata nwanyi-a; mee t'ufu ngu dụ l'ọ bụ ufu Pẹ́rezu, bụ nwa, Táma mụtaru Júda.”
12 Que os filhos que o Senhor lhe der neste casamento façam com que a sua família seja como a família de Peres, filho de Judá e de Tamar!
13 Tọ dụ iya bụ; Bówazu eduta Rutu; yọ bụru nyee ya. Yọ bya ejekfu iya; Ojejoje emee; yọ tsụta ime; mụa nwata nwoke.
13 Então Boaz levou Rute para casa, para ser a sua mulher. Eles tiveram relações, e o Senhor deu a Rute a bênção de ficar grávida, e ela deu à luz um filho.
14 Ndu k'ụnwanyi ekfulahaaru Naomi; sụ iya: “T'ajaja bụru kẹ Ojejoje, bụ onye meru t'i nweru nwanwa, e-leta ngu ẹnya. Tẹ ẹpha iya dekwaa ude l'alị Ízurẹlu.
14 E as mulheres disseram a Noemi: — Louvado seja o
15 Nyee nwa ngu ono yeru ngu obu; bya emewaru ngu iphe ụnwegirima unwoke ẹsaa ta ga emeduru ngu. Nta-a b'ọ mụwaru ngu nwanwa, bụ iya e-le ngu nka; mee t'ị bya etsefu lẹ nwamgbọko ọdo.”
15 Que ele seja um consolo para o seu coração e lhe dê segurança na velhice! A sua nora, a mãe do menino, a ama; e ela vale para você mais do que sete filhos.
16 Tọ dụ iya bụ; Naomi ekuta nwata ono dobe l'ụtakfu; yọ bụwaru iya rụ heru iya.
16 Noemi pegou o menino no colo e cuidou dele.
17 Ụnwanyi obutobu agụa nwata ono Óbẹdu; sụ: “L'a mụwaru Naomi nwata nwoke!” Óbẹdu ono bụ iya bụ nna Jesi; Jesi abụru nna Dévidi.
17 Ao vê-lo, as mulheres da vizinhança diziam: — Nasceu um filho para Noemi! E lhe deram o nome de Obede. Obede veio a ser o pai de Jessé, que foi o pai do rei Davi.
18 Ọwaa bụ eri Pẹ́rezu:
18 — ausente —
19 Ramu bụ nna Amínadabu.
19 — ausente —
20 Amínadabu abụru nna Náshọnu.
20 — ausente —
21 Sálumọnu abụru nna Bówazu.
21 — ausente —
22 Óbẹdu abụru nna Jesi.
22 — ausente —

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Rute 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.