Mateus 27

Bayịburu Ikwo (IQW) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Yo belephu l'ọnma-ẹwa ụtsu echile iya; ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja l'ẹphe ha; mẹ ndu bụ ọgurenya ọgbo ikpe achịa idzu t'ẹphe gbua Jisọsu.
1 Chegando a manhã, todos os príncipes dos sacerdotes e os anciãos do povo reuniram-se em conselho para entregar Jesus à morte.
2 Ẹphe ekee Jisọsu; duta iya jekfushia Páyileti, bụ gọvano ẹphe.
2 Ligaram-no e o levaram ao governador Pilatos.
3 Júdasu, bụ iya bụ onye ono, deru iya ye ono aphụlephu l'e kperu Jisọsu nkfugbu; talahaa onwiya ụta. Yọ chịta ụkporo pọngu lẹ pọngu iri ono chiphushiaru ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu bụ ọgurenya ono azụ;
3 Judas, o traidor, vendo-o então condenado, tomado de remorsos, foi devolver aos príncipes dos sacerdotes e aos anciãos as trinta moedas de prata,
4 sụ ẹphe: “Lẹ ya mewaru ẹjo iphe; okfu lẹ ya deru onye ẹ-te nwedu ẹjo iphe, o meru ye t'e gbua.”
4 dizendo-lhes: Pequei, entregando o sangue de um justo. Responderam-lhe: Que nos importa? Isto é lá contigo!
5 Júdasu achịta okpoga ono ghaa l'ime eze-ụlo Nchileke; mee swịi; tụgbua je eworu onwiya swị-gbua.
5 Ele jogou então no templo as moedas de prata, saiu e foi enforcar-se.
6 Obenu lẹ ndu ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono chịtaru okpoga ono; sụ: “Okpoga-wa bụkwa aswa mee ishi madzụ. Ẹ te eyekwa iya l'ẹke eeyeje okpoga eze-ụlo Nchileke.”
6 Os príncipes dos sacerdotes tomaram o dinheiro e disseram: Não é permitido lançá-lo no tesouro sagrado, porque se trata de preço de sangue.
7 Tọ dụ iya bụ; ẹphe achịa idzu; wota okpoga ono je azụa onye ọ-kpụ-ite alị; woru alị ono mee ẹke ẹphe e-lije ndu mbyamụmbya.
7 Depois de haverem deliberado, compraram com aquela soma o campo do Oleiro, para que ali se fizesse um cemitério de estrangeiros.
8 Ọo ya kparu iphe a gụberu alị ono “Ẹgu-mee” tsube mbọku ono byeyekwaa nta-a.
8 Esta é a razão por que aquele terreno é chamado, ainda hoje, Campo de Sangue.
9 Ọo ya bụ l'o ree mbụ iphe Jeremáya, bụ onye nkfuchiru Nchileke kfuru wo: “L'ẹphe chịtaru ụkporo pọngu lẹ pọngu iri ono, bụ iya bụ aswa, ndu Ízurẹlu haru kweta l'ẹphe a-kfụ l'ishi iya ono;
9 Assim se cumpriu a profecia do profeta Jeremias: Eles receberam trinta moedas de prata, preço daquele cujo valor foi estimado pelos filhos de Israel;
10 gude zụa onye ọ-kpụ-ite alị, bụ iya bụ ẹge Nnajiufu kfuru iya ẹya.”
10 e deram-no pelo campo do Oleiro, como o Senhor me havia prescrito.
11 Jisọsu evudo l'ifu gọvano; gọvano ajị iya: “?Bụ nggu bụ eze ndu Ju?”
11 Jesus compareceu diante do governador, que o interrogou: És o rei dos judeus? Sim, respondeu-lhe Jesus.
12 Ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu bụ ọgurenya asụ l'o meru igweligwe iphe dụ ẹji. Jisọsu te kfu okfu yeru ẹphe.
12 Ele, porém, nada respondia às acusações dos príncipes dos sacerdotes e dos anciãos.
13 Ya ndono; Páyileti asụ iya: “?Tị nụdu igweligwe iphe dụ ẹji, ẹphe ekfu l'i meshiru?”
13 Perguntou-lhe Pilatos: Não ouves todos os testemunhos que levantam contra ti?
14 Jisọsu anọ-kirishia nggujingguji; to yeru iya m'ọo ọnu lanụ. Yọ kwata ji gọvano ẹnya.
14 Mas, para grande admiração do governador, não quis responder a nenhuma acusação.
15 Iphe bụ Ajị Esweta, sweru esweswe; bẹ gọvano atụfujeru ndu ono onye mkpọro ọphu ẹphe sụru t'ọ tụfuru ẹphe; t'ọ laa.
15 Era costume que o governador soltasse um preso a pedido do povo em cada festa de Páscoa.
16 Teke ono b'o nweru nwoke lanụ, a maru amaru, eeku Barábasu, a tụru mkpọro.
16 Ora, havia naquela ocasião um prisioneiro famoso, chamado Barrabás.
17 Tọ dụ iya bụ; ndu ono edzukobelephu l'ẹkalanu; Páyileti ajị ẹphe: “?Bụ onye ole b'ọ dụ unu tẹ ya haaru unu t'ọ laa? ?Bụ Barábasu; tọ bụ Jisọsu ọphu eeku Kuráyisutu?”
17 Pilatos dirigiu-se ao povo reunido: Qual quereis que eu vos solte: Barrabás ou Jesus, que se chama Cristo?
18 Ẹke ọ maru l'ọ bụ ẹnya-kfụrukfuru; bẹ kparu iphe ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja dufutaru iya Jisọsu.
18 {Ele sabia que tinham entregue Jesus por inveja.}
19 Páyileti adụgakwaduru-a l'ụlo-ikpe ono; nyee ya eziwaphu nzi t'a bya asụ iya: “T'ọ pakwaru nwoke ono, bụ onye doberu ẹka ndoo ono paru haa; lẹ ya rọkwaru nrọ l'ẹnyashi jee iphe-ọku l'okfu ẹka iya.”
19 Enquanto estava sentado no tribunal, sua mulher lhe mandou dizer: Nada faças a esse justo. Fui hoje atormentada por um sonho que lhe diz respeito.
20 Ndu ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono; mẹ ndu bụ ọgurenya ono akpatsua ikpoto ndu ono; sụ t'ẹphe kebekpelephu l'ọ bụ t'e gbua Jisọsu; hachiaru ẹphe Barábasu.
20 Mas os príncipes dos sacerdotes e os anciãos persuadiram o povo que pedisse a libertação de Barrabás e fizesse morrer Jesus.
21 Gọvano ajị ẹphe ọdo; sụ: “?Bụ onye ole l'ụmadzu ẹbo-wa; bẹ ya a-haru unu t'ọ la?”
21 O governador tomou então a palavra: Qual dos dois quereis que eu vos solte? Responderam: Barrabás!
22 Páyileti asụ ẹphe: “?Bụkwanu ngụnu; bẹ ya e-me Jisọsu ọphu eeku Kuráyisutu?”
22 Pilatos perguntou: Que farei então de Jesus, que é chamado o Cristo? Todos responderam: Seja crucificado!
23 Páyileti ajị ẹphe: “?Kẹ ngụnu? ?Bụ egbe ẹjo iphe ngụnu b'o meru?”
23 O governador tornou a perguntar: Mas que mal fez ele? E gritavam ainda mais forte: Seja crucificado!
24 Tọ dụ iya bụ; Páyileti anọnyaa; bya amaru l'ẹ to nwedu iphe ya ekfuta iya; gbahaa nụ l'utsu gbe ese adada; yo kuta mini; kwọo onwiya ẹka l'ifu mkporo-ọha ono; sụ: “L'ẹka iya ta dụkwa l'ọchi nwoke-wa. Unu maakwaruru ẹge unu e-me iya l'onwunu.”
24 Pilatos viu que nada adiantava, mas que, ao contrário, o tumulto crescia. Fez com que lhe trouxessem água, lavou as mãos diante do povo e disse: Sou inocente do sangue deste homem. Isto é lá convosco!
25 Ndu ono atụko zụa l'ẹphe ha; sụ: “T'ọchi iya tukoruru ẹphe l'ishi; mẹ l'ishi ụnwu ẹphe!”
25 E todo o povo respondeu: Caia sobre nós o seu sangue e sobre nossos filhos!
26 Páyileti abya ahaaru ẹphe Barábasu t'ọ laa; bya asụ t'e chia Jisọsu ẹchachi. E chiebe iya ẹchachi; yo duta iya nụ t'e je akpọpyabewa iya rụ l'oshi-osweru.
26 — ausente —
27 Ndu sọja gọvano ono eduru Jisọsu jeshia l'eze-ogbodufu gọvano. Yọ bya ekukobe ndu ọgbo sọja ono l'ẹphe ha.
27 Os soldados do governador conduziram Jesus para o pretório e rodearam-no com todo o pelotão.
28 Ẹphe eyefu Jisọsu uwe iya; bya achịta kpowula-kpowula uwe uswe yee ya;
28 Arrancaram-lhe as vestes e colocaram-lhe um manto escarlate.
29 woru okpu-eze, ẹphe kparu l'ogvu kpube iya. Ẹphe abya eworu mgbọro dẹe ya l'ẹka-ụtara; bya ebyishi iya ikpere l'ifu; aja iya ewena; asụje: “Ndzụ ngu ndzụ ogologo; Eze ndu Ju.”
29 Depois, trançaram uma coroa de espinhos, meteram-lha na cabeça e puseram-lhe na mão uma vara. Dobrando os joelhos diante dele, diziam com escárnio: Salve, rei dos judeus!
30 Ẹphe avụa ya ọnu-mini; wota mgbọro ono chia ya l'ishi nchipyabe.
30 Cuspiam-lhe no rosto e, tomando da vara, davam-lhe golpes na cabeça.
31 Ẹphe ajaẹbetsua ya ewena; lafụ iya kpowula-kpowula uwe ono teke ono; woru uwe nk'iya yee ya; bẹ ẹphe dufuderu iya t'ẹphe kpọpyabe iya l'oshi-osweru.
31 Depois de escarnecerem dele, tiraram-lhe o manto e entregaram-lhe as vestes. Em seguida, levaram-no para o crucificar.
32 Ẹphe awụfutadelephu; phụa nwoke lanụ, bụ onye Sayiríni, ẹpha iya bụ Sáyịmonu. Ẹphe eyebuta iya t'o vuta oshi-osweru Jisọsu.
32 Saindo, encontraram um homem de Cirene, chamado Simão, a quem obrigaram a levar a cruz de Jesus.
33 Ẹphe abyarutalephu ẹke, eekuje Gọlugóta, bụ iya bụ “Okpokoro Ishi”;
33 Chegaram ao lugar chamado Gólgota, isto é, lugar do crânio.
34 bya eworu mẹe, a gwakọberu ọgvu, atsọ ile nụ Jisọsu t'ọ ngụa. Jisọsu abya ede iya ọnu; jịka iya angụngu.
34 Deram-lhe de beber vinho misturado com fel. Ele provou, mas se recusou a beber.
35 Ẹphe akpọpyabe iya l'oshi-osweru; bya eworu ẹnwa tụa gude kee uwe iya.
35 Depois de o haverem crucificado, dividiram suas vestes entre si, tirando a sorte. Cumpriu-se assim a profecia do profeta: Repartiram entre si minhas vestes e sobre meu manto lançaram a sorte {Sl 21,19}.
36 Ẹphe adụgaru anọdu l'ẹke ono eche iya nche.
36 Sentaram-se e montaram guarda.
37 Iphe ono, ẹphe sụru l'o meru ono b'e deru kfube l'oshi-osweru ono. Iphe e deru bụ: “Ọwaa bụ Jisọsu; Eze ndu Ju.”
37 Por cima de sua cabeça penduraram um escrito trazendo o motivo de sua crucificação: Este é Jesus, o rei dos judeus.
38 Ẹphe kpọpyabekwaruphu ndu iphura labụ l'ẹke ono: onye lanụ nọ Jisọsu l'ẹka-ụtara; onye ọphu anọdu iya l'ẹka-ibyita.
38 Ao mesmo tempo foram crucificados com ele dois ladrões, um à sua direita e outro à sua esquerda.
39 Ndu, eswe l'ẹke ono ekfubyishi iya; l'azụru iya ukwe; l'atụ l'ishi l'ishi;
39 Os que passavam o injuriavam, sacudiam a cabeça e diziam:
40 ekfushi; sụ: “Nggụbe ọphu sụru l'ii-mebyishi eze-ụlo Nchileke; gude abalị ẹto kpụkwazi iya; dzọnua onwongu. Ọ -bụruphu nggu bụ Nwatibe Nchileke; shinu l'oshi-osweru ono nyifuta.”
40 Tu, que destróis o templo e o reconstróis em três dias, salva-te a ti mesmo! Se és o Filho de Deus, desce da cruz!
41 Ẹge ono b'ọ dụkwaphu ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; ndu ezije ekemu; mẹ ndu bụ ọgurenya: ẹphe atụko aja iya ewena; asụje:
41 Os príncipes dos sacerdotes, os escribas e os anciãos também zombavam dele:
42 “Nta-a b'ọ dzọru ndu ọdo; tọ dụ ike dzọo onwiya. Ọ -bụru l'ọ bụ eze ndu Ízurẹlu; t'o nyifutanu l'oshi-osweru ono. Ọo ya bụ; ẹphe ekweta l'ọo ya bụ Kuráyisutu ọbu.
42 Ele salvou a outros e não pode salvar-se a si mesmo! Se é rei de Israel, desça agora da cruz e nós creremos nele!
43 Mgbẹ ọ sụru l'ọ bụ Nchileke; bẹ ya ma. Ngwanụ; tẹ Nchileke ọbu dzọnua ya nta-a; m'ọ -bụru l'ọ dụ Nchileke mma ẹge ọ sụru l'ọo ya bụ Nwatibe Nchileke.”
43 Confiou em Deus, Deus o livre agora, se o ama, porque ele disse: Eu sou o Filho de Deus!
44 Ndu iphura labụ ono, a kpọpyaberu ẹphe l'iya l'oshi-osweru ono ekfubyishikwa iya phụ ẹge ono.
44 E os ladrões, crucificados com ele, também o ultrajavam.
45 Ẹnyanwu egvuleruphu l'echi-ishi; nchi abụru pyịritikingu; jihu. Ẹkemeke ọbule agbakọta tsụbalangu jeye l'oke-eswe urẹnyashi.
45 Desde a hora sexta até a nona, cobriu-se toda a terra de trevas.
46 Yo be l'oke-eswe urẹnyashi ono; Jisọsu echishia mkpu ike; sụ: “Elayi! Elayi! ?Lema sabakitani?” bụ iya bụ: “Nchileke iya! Nchileke iya! Ngụnu meru iphe ị paru iya haa nkịnyi iya?”
46 Próximo da hora nona, Jesus exclamou em voz forte: Eli, Eli, lammá sabactáni? - o que quer dizer: Meu Deus, meu Deus, por que me abandonaste?
47 Ndu haru vudotsua l'ẹke ono anụa ya; sụ: “M'o gbe eku Eláyija.”
47 A estas palavras, alguns dos que lá estavam diziam: Ele chama por Elias.
48 Onye lanụ agbafụta; wota ẹgwo-ncha tsẹe lẹ mẹe, shihuru ụka; woru iya tsebe lẹ nwoshi, dụ ogologo; nụ iya t'ọ ngụa.
48 Imediatamente um deles tomou uma esponja, embebeu-a em vinagre e apresentou-lha na ponta de uma vara para que bebesse.
49 Ndu ọphunanu asụ: “Unu ngabẹ t'ẹphe maru: ?bụ Eláyija, bụ onye nkfuchiru Nchileke a-bya adzọo ya?”
49 Os outros diziam: Deixa! Vejamos se Elias virá socorrê-lo.
50 Jisọsu echishia mkpu ike ọdo; tubua ume.
50 Jesus de novo lançou um grande brado, e entregou a alma.
51 Ya ndono; ẹkwa, eegechitaje ọnu-ụzo ime ụlo ọbu, bụ iya bụ ẹnya eze-ụlo Nchileke; eshilephu l'ụzo eli iya lalẹphu tarara; lajahụlephu ẹbo jeye l'ụzo alị iya. Alị anmahu jijiji; oke mkpuma awashịhutsua;
51 E eis que o véu do templo se rasgou em duas partes de alto a baixo, a terra tremeu, fenderam-se as rochas.
52 iphe bụ ili eghekotaru ọnu; igweligwe ndu kẹ Nchileke, bụ ndu, shi nwụhuhawa anwụhu eshi l'ọnwu tetatsua nọdu ndzụ.
52 Os sepulcros se abriram e os corpos de muitos justos ressuscitaram.
53 Ẹphe eshi l'ime ili ono lụfuta; lẹ Jisọsu shitsua l'ọnwu teta nọdu ndzụ ono; tụgbua jeshia Jerúsalemu. A dụ l'igwe phụ ẹphe.
53 Saindo de suas sepulturas, entraram na Cidade Santa depois da ressurreição de Jesus e apareceram a muitas pessoas.
54 Onye ishi sọja; mẹ ndu sọja iya ono, ẹphe l'iya nọ l'eche Jisọsu nche ono aphụa ẹke alị anma jijiji; mẹwaru iphe meru nụ; meji agbabuhu ẹphe; ẹphe asụ: “Nwoke-wa bụkwaphu Nwatibe Nchileke l'oswiya!”
54 O centurião e seus homens que montavam guarda a Jesus, diante do estremecimento da terra e de tudo o que se passava, disseram entre si, possuídos de grande temor: Verdadeiramente, este homem era Filho de Deus!
55 O nweru igweligwe ụnwanyi, vudotsua ote-ẹnya; l'ele t'ẹphe maru iphe eme nụ. Ụnwanyi ono bụ ndu, shi lẹ Gálili tsoru Jisọsu; l'eyeru iya ẹka.
55 Havia ali também algumas mulheres que de longe olhavam; tinham seguido Jesus desde a Galiléia para o servir.
56 Méri kẹ Mágudala yịkwa l'ụnwanyi ono. Méri ọphu mụru Jémusu; mụa Jósẹfu ayịkwaru iya phụ. Onye ọdo bụ nne ụnwu Zébedi: ẹphe ẹbo.
56 Entre elas se achavam Maria Madalena e Maria, mãe de Tiago e de José, e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 Yo be l'urẹnyashi; onye oke amadụ, shi Arimatíya abyatashia. Ẹpha iya bụ Jósẹfu. Ọ bụ onye lanụ lẹ ndu etsoje ụzo Jisọsu.
57 À tardinha, um homem rico de Arimatéia, chamado José, que era também discípulo de Jesus,
58 Yo jekfushia Páyileti; je arọo ya t'o kwe tẹ ya pata odzu Jisọsu je elia. Tọ dụ iya bụ; Páyileti asụ t'a pẹe ya ẹya.
58 foi procurar Pilatos e pediu-lhe o corpo de Jesus. Pilatos cedeu-o.
59 Jósẹfu apatsuta odzu ono; gude ẹkwa ọcha, inyi ẹ-ta nọdu kwaa ya ẹge aakwajẹ odzu;
59 José tomou o corpo, envolveu-o num lençol branco
60 bya eje enyobe iya l'ili kẹ yẹbe Jósẹfu, ọ tụru k'ọphungu l'ọgba mkpuma. Yo swita eze mkpuma bechia ọnu iya; tụgbua lashia.
60 e o depositou num sepulcro novo, que tinha mandado talhar para si na rocha. Depois rolou uma grande pedra à entrada do sepulcro e foi-se embora.
61 Méri kẹ Mágudala; mẹ Méri ọphunanu nọkwaphu l'ẹke ono; ẹphe adụgaru anọdu cheeru ili ono ifu.
61 Maria Madalena e a outra Maria ficaram lá, sentadas defronte do túmulo.
62 Yo be echile iya, bụ iya bụ mbọku ọtu-ume; ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu Fárisii abya edzua l'ifu Páyileti;
62 No dia seguinte - isto é, o dia seguinte ao da Preparação -, os príncipes dos sacerdotes e os fariseus dirigiram-se todos juntos à casa de Pilatos.
63 sụ iya: “Nnajiufu; mẹ ẹphe nyatakwaru l'o nweru teke nwoke ono, dzugburu onwiya l'ẹjo-ire ono sụjeru teke ọ nọ; lẹ: ‘A -nọo abalị ẹbo gaa lẹ kẹ ẹto; bẹ ya e-shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ ọdo.’
63 E disseram-lhe: Senhor, nós nos lembramos de que aquele impostor disse, enquanto vivia: Depois de três dias ressuscitarei.
64 Zinua t'e cheje ili ono ọgbodo echeche jeye l'abalị k'ẹto ono; e menyaa; ndu etsoje ụzo iya egbeshi je ezihaa odzu iya; kfulahakwaa l'o shi-wa l'ọnwu teta nọdu ndzụ. T'ẹjo-ire kẹ ikperazụ ba kanụ k'ivuzọ.”
64 Ordena, pois, que seu sepulcro seja guardado até o terceiro dia. Os seus discípulos poderiam vir roubar o corpo e dizer ao povo: Ressuscitou dos mortos. E esta última impostura seria pior que a primeira.
65 Páyileti asụ ẹphe: “?Ọ kwa l'unu nweru ndu sọja, echeje nche? Unu tụgbunua je atụchikpoo ya ẹge ike beru unu.”Ndu sọja ndu Rome|src="hk00197c.tif" size="col" loc="MAT 27:65" copy="Knowles" ref="Mát 27:65"
65 Respondeu Pilatos: Tendes uma guarda. Ide e guardai-o como o entendeis.
66 Ya ndono; ẹphe atụgbua je eworu iphe kpụ-chishikpoo ọnu ili ono ọhuma; mee ya iphe-ọhubama; woru ndu nche ye iya. A wata iya oche nche.
66 Foram, pois, e asseguraram o sepulcro, selando a pedra e colocando guardas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.