Mateus 20

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 “Teke Nchileke e-koshi lẹ ya bụ eze; bẹ ọo-dụlephu l'ọ bụ nnajiufu, nmaru ẹwa l'oswi ngguge; lụfu je obuta ndu ozi t'ẹphe byaru iya ozi lẹ mgbo vayịnu iya.
1 Jesus disse:
2 Yẹle ndu ozi ono ekfubutsulephu aswa iya; bụ iya bụ aswa ozi nchi-ejihu; yọ chịru ẹphe ye lẹ mgbo vayịnu ono.
2 Ele combinou com eles o salário de costume, isto é, uma moeda de prata por dia, e mandou que fossem trabalhar na sua plantação.
3 Yo rudelephu l'ẹnyanwu agbakota; yọ lụfu je aphụa ndu ozi ọdo, vudotsua kẹ mmakanụ l'ọdu-ozi.
3 Às nove horas, saiu outra vez, foi até a praça do mercado e viu ali alguns homens que não estavam fazendo nada.
4 Yọ sụ ẹphe: ‘Unu tụgbukwaaphu je ejee ozi lẹ mgbo vayịnu iya; lẹ ya a-kfụa unu ụgwo ẹge gbaru nụ!’ Ẹphe ekwe iya jeshia.
4 Então disse: “Vão vocês também trabalhar na minha plantação de uvas, e eu pagarei o que for justo.”
5 “Yo be l'echi oke-eswe; yọ lụfukwa ọdo je achịta madzụ je eyekwaphu lẹ mgbo vayịnu ono. Yo be l'ẹnyanwu-ọgbufu-l'ishi; yo jekwaphu je achịta ndu ozi ọdo je eyekwaphu lẹ mgbo vayịnu ono.
5 — E eles foram. Ao meio-dia e às três horas da tarde o dono da plantação fez a mesma coisa com outros trabalhadores.
6 Ẹnyanwu ekpodelephu zazaza; yọ lụfukwa ọdo; je aphụa ndu ọdo, nọ kẹ mmakanụ; jị ẹphe iphe kparu iphe ẹphe vudo kẹ mmakanụ l'ẹke-a keshinu ụtsu?
6 Eram quase cinco horas da tarde quando ele voltou à praça. Viu outros homens que ainda estavam ali e perguntou: “Por que vocês estão o dia todo aqui sem fazer nada?”
7 Ẹphe asụ iya l'ẹ to nwedu onye chịtaru ẹphe t'ẹphe jeru iya ozi. Yọ sụ ẹphe t'ẹphe tụgbua je etsoru ndu ọphu ejekwaru iya phụ ozi lẹ mgbo vayịnu iya.
7 — “É porque ninguém nos contratou!” — responderam eles.
8 “Ya ndono; yo be l'urẹnyashi; nwoke ono, nwe mgbo vayịnu ono asụ onye ishi-ọru iya t'o kua ndu ozi ono kfụa ẹphe ụgwo ẹphe. T'o shi iya akfụkfu lẹ ndu ọphu byakperu azụ; kfụa ya jeye lẹ ndu ọphu vu ụzo bya phụ.
8 — No fim do dia, ele disse ao administrador: “Chame os trabalhadores e faça o pagamento, começando com os que foram contratados por último e terminando pelos primeiros.”
9 Ndu onanu, byaru l'ẹnyanwu ekpowa zazaza ono alụfuta; yọ kfụa ẹphe aswa ozi nchi-ejihu l'ẹhu l'ẹhu.
9 — Os homens que começaram a trabalhar às cinco horas da tarde receberam uma moeda de prata cada um.
10 Ndu k'ọdungu ono abyalẹphu; l'arịkwanu lẹ aa-kfụ ẹphe iphe, kariru ẹge a kfụru ndu ọphu. Obenu l'ọ kwaphu iphe, a kfụru ndu ọphu b'a kfụhukwaruphu ẹphebedua.
10 Então os primeiros que tinham sido contratados pensaram que iam receber mais; porém eles também receberam uma moeda de prata cada um.
11 Ẹphe anatatsụa ya; wata ọguru nnajiufu ono aphụ;
11 Pegaram o dinheiro e começaram a resmungar contra o patrão,
12 sụ: ‘Ndu ọwaa, byakperu azụ-wa, ẹ-te jedu ozi ụlori-wa b'ị kfụkwaruphu ayi l'ẹphe iphe lanụ; l'ẹke ayi jegbukwaru onwayi l'ozi ejegbu ntanụ phuu; yeru anwụ, chiru ayi.’
12 dizendo: “Estes homens que foram contratados por último trabalharam somente uma hora, mas nós aguentamos o dia todo debaixo deste sol quente. No entanto, o pagamento deles foi igual ao nosso!”
13 “Yọ sụ onye lanụ: ‘Ọnya iya-e! M'ẹ tọ dụkwa ẹke, ya meru ngu ẹji. ?Tọ bụdunua aswa ozi nchi-ejihu; bẹ nggu l'iya kfuburu?
13 — Aí o dono disse a um deles: “Escute, amigo! Eu não fui injusto com você. Você não concordou em trabalhar o dia todo por uma moeda de prata?
14 Wota okpoga, gbaru ngu nụ lashia; l'ọ bụ iya tụru obu iya ama kfụa ndu, ono byakperu azụ ono iphe, ya kfụru ngu.
14 Pegue o seu pagamento e vá embora. Pois eu quero dar a este homem, que foi contratado por último, o mesmo que dei a você.
15 ?Tẹ tọ bụdu iphe, dụ iya mma; bẹ ya e-me l'iphe, bụ nk'iya? ?Tẹ ịitabaru ẹphe ẹnya; okfu lẹ ya meru ndu ọphu iphe-ọma?’
15 Por acaso não tenho o direito de fazer o que quero com o meu próprio dinheiro? Ou você está com inveja somente porque fui bom para ele?”
16 “Ọo ya bụ lẹ ndu bụ ndu ivuzọ e-mekochaa bụru ndu ikperazụ. Ndu bụ ndu ikperazụ abụru ndu ivuzọ.”
16 E Jesus terminou, dizendo:
17 Ya ndono; Jisọsu atụgbua; yọ bụru iya oje Jerúsalemu yẹle ndu etsoje ụzo iya. Ẹphe ejenyaa; yọ bya ekuchi ndu ono, etsoje ụzo iya ono; ẹphe iri l'ẹbo; sụ ẹphe:
17 Quando Jesus estava subindo para Jerusalém, chamou os discípulos para um lado e falou com eles em particular, enquanto caminhavam. Ele disse:
18 “Lẹ nta-a; bẹ ẹphe ejeekwa Jerúsalemu. L'ẹke ono; bẹ ee-deru Abụbu-Ndiphe nụ ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ezije ekemu; ẹphe ekpee ya nkfugbu;
18 — Escutem! Nós estamos indo para Jerusalém, onde o
19 duru iya nụ ndu ẹ-ta madụ Nchileke t'ẹphe jaa ya ewena; chia ya iphe; woru iya kpọpyabe l'oshi-osweru. Ọ -nọo abalị ẹbo; kẹ ẹto; Nchileke emee ya; yo shi l'ọnwu teta; bya anọdu ndzụ ọdo.”
19 e o entregarão aos não judeus. Estes vão zombar dele, bater nele e crucificá-lo; mas no terceiro dia ele será ressuscitado.
20 Ya ndono; nne ụnwu Zébedi ẹphe ẹbo; mbụ nne Jémusu; mẹ Jọnu abyakfutashia Jisọsu. Nwanyi ono abya ebyishi ikpere l'alị l'ifu Jisọsu tẹ ya rọta iya iphe.
20 Então a mãe dos filhos de Zebedeu chegou com os seus filhos perto de Jesus, curvou-se e pediu a ele um favor.
21 Jisọsu asụ iya: “?Nanụ ẹge ọ dụ?”
21 — O que é que você quer? — perguntou Jesus. Ela respondeu: — Prometa que, quando o senhor se tornar Rei, estes meus dois filhos sentarão à sua direita e à sua esquerda.
22 Jisọsu asụ ẹphe: “Unu ta makwa iphe unu arọ. ?Unu a-dụa ike ngụa l'okoro iphe-ẹhuka ono, ya abya angụngu ono?”
22 Jesus disse aos dois filhos dela: — Podemos! — responderam eles.
23 Jisọsu asụ ẹphe: “Okoro, ya gude ngụa iphe; bẹ unu e-gudekwaa ngụa. Obenu lẹ kẹ t'a nọdu iya l'ẹka-ụtara; m'ọ bụ l'ẹka-ibyita ta bụkwa iya; bẹ ono nọ l'ẹka. Ono; bụ ndu, Nna iya kwakọberu iya b'ọ nọru.”
23 Então Jesus disse:
24 Ụmadzu iri ndu ọphu anụlephu iphe unwunne labụ ono jeru; yo ghulahaa ẹphe eghughu.
24 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, ficaram zangados com os dois irmãos.
25 Jisọsu ekukobewaphu ẹphe l'ẹkalanu; sụ ẹphe: “Unu marua lẹ ndu ọhodo, a sụru l'ọo ẹphe bụ ishi anọduje akpa ndu ẹphe achị ẹhu; bya eyeru l'ọo onye nọ l'oke ọkwa anọduje eme tẹ ndu ọdo maru l'ọo ya ka nshinu.
25 Então Jesus chamou todos para perto de si e disse:
26 Nk'unu ta bụkwa ẹge ono; bẹ ọo-dụ. Onye ọ dụ t'ọ ha nshinu l'unu; tẹ onye ọbu yejeru ndu ọphunanu ẹka.
26 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, quem quiser ser importante, que sirva os outros,
27 Onye ọ dụ t'ọ bụru onye ivuzọ l'unu; t'onye ono wozita onwiya alị; dụ l'ọ bụ ohu, ejeru ndu ọphu ozi.
27 e quem quiser ser o primeiro, que seja o escravo de vocês.
28 Lẹ Abụbu-Ndiphe ta byakwa t'e yeru iya ẹka. Iphe ya gbe byachia kwa tẹ ya yeru ndu ọdo ẹka; ọdo bụ tẹ ya gude onwiya chịaru Nchileke ẹja t'ọ bụru iphe ya e-gude gbata ndzụ igwe ọha.”
28 Porque até o
29 Ẹphe eshilephu Jériko alụfuta; a dụ l'igwe wụ-lihu tsoru iya.
29 Quando Jesus e os discípulos estavam saindo de Jericó, uma grande multidão seguia Jesus.
30 Ya ndono; ụmadzu labụ, atsụ ìshì adụgaru l'iku esu-ụzo. Ẹphe anụa l'ọ bụ Jisọsu eswe; rangarahu: “Nnajiufu; nggụbe o-shi-l'eri Dévidi; phụaru ẹphe imiko-o!”
30 Dois cegos, sentados na beira do caminho, ouviram alguém dizer que ele estava passando e começaram a gritar: — Senhor,
31 Ndu ono abaaru ẹphe mba; sụ ẹphe t'ẹphe daa nwashị. Ẹphe akalẹ iya-a ọrashi ike; sụ: “Nnajiufu; nggụbe o-shi-l'eri Dévidi; phụaru ẹphe imiko-o!”
31 A multidão os repreendeu e mandou que calassem a boca, mas eles gritaram ainda mais: — Senhor, Filho de Davi, tenha pena de nós!
32 Jisọsu abya evudo; kua ẹphe; jị ẹphe: “?Bụ ngụnu b'ọ dụ unu tẹ ya meeru unu?”
32 Então Jesus parou, chamou os cegos e perguntou:
33 Ẹphe asụ iya: “Nnajiufu; menua t'ẹphe wata ọphu ụzo.”
33 — Senhor, queremos poder enxergar! — responderam eles.
34 Imiko ẹphe egude Jisọsu. Yọ bya ebyia ẹphe ẹka l'ẹnya. Teke onophu; ẹphe awatawaphu ọphu ụzo; tsophelahaa ya.
34 Jesus teve pena dos cegos e tocou nos olhos deles. No mesmo instante eles puderam ver e então seguiram Jesus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.