Mateus 19

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Tọ dụ iya bụ; Jisọsu ekfuebelephu okfu ono; shi Gálili jeshia ibyiya kẹ Judíya, nọ l'azụ Jọ́danu azụ iya ọphu.
1 Depois de dizer isso, Jesus saiu da Galileia e foi para a região da Judeia que fica no lado leste do rio Jordão.
2 Madzụ azaa mkpẹkwo ọ -da; ọ dakoru; wụru tsoru iya. Yo mee; ẹhu adụkota ẹphe mma l'ẹke ono.
2 Uma grande multidão o seguiu, e ali ele curou os doentes.
3 Ndu Fárisii abyaa t'ẹphe gude okfu hata iya l'ọnya. Ẹphe ajị iya: “?Ọ dụ mma tẹ nwoke chịfu nyee ya; m'o -ruhuru; ngụnu mee?”
3 Alguns fariseus chegaram perto dele e, querendo conseguir alguma prova contra ele, perguntaram: — Será que pela nossa
4 Yọ sụ ẹphe: “?Unu ta madu l'e deru l'ẹkwo okfu Nchileke sụ l'onye meru madzụ l'ọdungu bụ nwoke lẹ nwanyi b'o meru ẹphe;
4 Jesus respondeu:
5 metsua bya asụ ẹphe: ‘Ọo ya meru iphe nwoke a-ha nne iya; haa nna iya yẹle nyee ya atụgbabe; ẹphe ẹbo ono abya abụru onye lanụ.’
5 E Deus disse: “Por isso o homem deixa o seu pai e a sua mãe para se unir com a sua mulher, e os dois se tornam uma só pessoa.”
6 Ẹphe ta abụhedu ụmadzu ẹbo. Ẹphe bụwa onye lanụ. Ọo ya bụ; iphe Nchileke gudewa ẹka iya tụgbabe nanụ; t'ẹ b'o nwekwa madzụ nwigbaleke-ọma, e-kekafu iya nụ.”
6 Assim já não são duas pessoas, mas uma só. Portanto, que ninguém separe o que Deus uniu.
7 Ẹphe asụ iya: “?Ngụnu meru iphe Mósisu tụru ekemu; sụ: ‘Tẹ nwoke, byajẹru ọchifu nyee ya vujeoduru ụzo dee ẹkwo nụ nwanyi ọbu lẹ ya ta alụhedu; tẹmanu yọ chịfude iya?’ ”
7 Os fariseus perguntaram: — Nesse caso, por que é que Moisés permitiu ao homem mandar a sua esposa embora se der a ela um documento de divórcio?
8 Jisọsu asụ ẹphe: “Ọ bụ okfu l'unu bụ ndu ẹjo ọkpoma meru iphe Mósisu kweru t'unu chịfuje nyee unu. Obenu lẹ shitakpo l'ọdungu b'ẹ tọ dụhaakwa ẹge ono.
8 Jesus respondeu:
9 Nta-a bụ iphe ya ekfuru unu bụ l'iphe bụ onye chịfuru nyee ya; je alụa ọdo; bụkwa ogori; bẹ oori; a gụfukwa lẹ nwanyi ọbu eme k'ẹnyishi ẹji.”
9 Portanto, eu afirmo a vocês o seguinte: o homem que mandar a sua esposa embora, a não ser em caso de adultério, se tornará adúltero se casar com outra mulher.
10 Ndu ono, etsoje ụzo iya ono asụ iya: “Ọ -bụru ẹge ono b'ọ dụ mbụ kẹ nwoke yẹle nyee ya b'ọ kalẹkwaphu mma t'a haa k'ọlu nwanyi lẹ phuu.”
10 Os discípulos de Jesus disseram: — Se é esta a situação entre o homem e a sua esposa, então é melhor não casar.
11 Yọ sụ ẹphe: “Ẹ tọ bụebekwa madzụ l'ọ ha; bẹ a-dụ ike maru iphe okfu iya ono bụ. Ndu a-dụ ike maru iphe ọ bụ kwaphu ndu Nchileke koshiru iya.
11 Jesus respondeu:
12 L'iphe kparu iphe madzụ ta alụjedu nwanyi dụkwa iche iche. O nweru ndu ẹ-te yeghejedu ime. Yọ bụru ẹge ono; bẹ ẹphe dụ; a mụa ẹphe. O nweru ndu bụ madzụ hàrù ẹphe àháhá. Nweru ndu ọphu riburu l'ẹphe te emedu kẹ nwanyi; k'ọphu ẹphe a-ka ojeru Nchileke ozi ọhuma. T'onye maru lẹ ya a-dụ ike nata okfu ono natakwa iya.”
12 Pois há razões diferentes que tornam alguns homens incapazes para o casamento: uns, porque nasceram assim; outros, porque foram castrados; e outros ainda não casam por causa do
13 A haru dutatsuaru Jisọsu ụnwegirima nshịi t'o byibegbaa ẹphe ẹka; kfuru nụ Nchileke l'okfu ẹhu ẹphe. Ndu etsoje ụzo iya abaaru ndu ono, edutaru iya ụnwegirima ono mba.
13 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças para Jesus pôr as mãos sobre elas e orar, mas os discípulos repreenderam as pessoas que fizeram isso.
14 Jisọsu asụ ẹphe: “Unu haa ẹgirima t'ẹphe byakfuta iya. Unu ba nashịshi ẹphe anashị; l'ọ kwa ndu, dụ ẹge ono; bẹ ẹke Nchileke bụ eze bụ nk'ẹphe.”
14 Aí ele disse:
15 Yọ bya ebyibegbaa ụnwegirima ono ẹka; meebe tụgbua.
15 Então Jesus pôs as mãos sobre elas e foi embora.
16 Ya ndono; yo nweru nwoke, byakfutaru Jisọsu; bya asụ iya: “O-zi-iphe! ?Bụ ngụnu bụ iphe dụ mma, ya e-me; k'ọphu ya e-nweru ndzụ gbururu jeye?”
16 Certa vez um homem chegou perto de Jesus e perguntou: — Mestre, o que devo fazer de bom para conseguir a vida eterna?
17 Jisọsu asụ iya: “?Bụ ngụnu meru iphe ịikpa iya ishi iphe iphe dụ mma bụ? Ọ bụphu onye lanụ bụ onye dugeru mma nwẹnkinyi iya. Ọ -bụru l'ọ dụ ngu t'ị bahụ l'ọkpube ndzụ; nggu emeje iphe ekemu kfuru.”
17 Jesus respondeu:
18 Nwata-okoro ono ajị iya: “?Bụ ekemu ole ndono?”
18 — Que mandamentos? — perguntou ele. Jesus respondeu:
19 kwabẹru nne lẹ nna ngu ugvu; nggu eyeru madzụ ibe ngu obu ẹge i yeru onwongu.”
19 respeite o seu pai e a sua mãe e ame os outros como você ama a você mesmo.”
20 Nwata-okoro ono asụ iya: “L'iphemiphe ọbule ono; bẹ ya shiwa kwabẹtaru ẹnya. ?Nanụhunu iphe ọdo, phọdufuaru iya l'ememe?”
20 — Eu tenho obedecido a todos esses mandamentos! — respondeu o moço. — O que mais me falta fazer?
21 Jisọsu asụ iya: “Teke bụ lẹ ọogu ngu t'ị dụebe mma; je je ereshikota iphe i nweru l'ọ ha; chịru okpoga iya nụ ndu ụkpa. Teke ono; nggu enweru ọkpobe iphe l'imigwe. I -meebe ẹge ono; nggu abya etsoru iya.”
21 Jesus respondeu:
22 Nwata-okoro ono anụlephu onanu; ẹhu ejihu iya oyi. Yọ bụru iya atụgbu; l'ẹke o nweshikwanuru iphe ike.
22 Quando o moço ouviu isso, foi embora triste, pois era muito rico.
23 Jisọsu asụ ndu etsoje ụzo iya: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: Ọ dụkwanu ẹhuka ẹge ee-me tẹ ndu nweru iphe bahụ l'ẹke Nchileke bụ eze!
23 Jesus então disse aos discípulos:
24 Ya ekfukwaru iya unu: Ọ kakwa ntse t'e wota ịnya; pyoo l'ẹnya ngga, aadzụ ẹkwa; karia t'onye nweru iphe bahụ l'ẹke Nchileke bụ eze.”
24 E digo ainda que é mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
25 Ndu etsoje ụzo iya anụ l'iya phụ; yọ kpọo ẹphe okfu. Ẹphe ajị iya: “?Bụ onye; bẹ Nchileke a-dzọfutakwadu m'ọ -dụ ẹge ono?”
25 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram muito admirados e perguntavam: — Então, quem é que pode se salvar?
26 Jisọsu elee ẹphe ẹnya; bya asụ ẹphe: “L'ẹke, madzụ nọ b'ọ bụkwa 'ama-ẹge-ee-me-iya. Obenu l'ẹ tọ dụdu Nchileke ẹge ono; kẹle Nchileke te nwedu iphe kpọru iya ẹka l'ememe.”
26 Jesus olhou para eles e respondeu:
27 Pyita asụ iya: “Lewaru! Ẹphebedua, hakọtaru iphemiphe ọbule; bya etsoru ngu-a; ?bụ ngụnu; bẹ ẹphe e-rita iya?”
27 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos tudo e seguimos o senhor. O que é que nós vamos ganhar?
28 Jisọsu asụ ẹphe: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: Teke yẹbe Abụbu-Ndiphe a-bya adụgaru l'aba-eze iya, egbu nwịinwii; chịlahaa mgboko ọphungu ọphu a-bya nụ; bẹ unubẹ ndu ono, etsoje iya nụ ono a-dụgagbakwaaruphu l'aba-eze iri l'ẹbo; kpee ikfu iri l'ẹbo ndu Ízurẹlu ikpe.
28 Jesus respondeu:
29 Iphe bụ onye hakọtaru ụlo iya; m'ọ bụ unwunne iya: ndu k'unwoke; mẹ ndu k'ụnwanyi; m'ọ bụ nna iya; m'ọ bụ nne iya; m'ọ bụ ụnwegirima iya; m'ọ bụ alị iya l'okfu ẹka yẹbe Jisọsu; bẹ Nchileke a-kfụ ụgwo iya nkfungo ugbo ụkporo ise. E -megekwaru; yo nweru ndzụ gbururu jeye.
29 E todos os que, por minha causa, deixarem casas, irmãos, irmãs, pai, mãe, filhos ou terras receberão cem vezes mais e também a vida eterna.
30 Obenu l'igweligwe ndu ọphu vu ụzo nta-a e-mekochaa bụru ndu ikperazụ; ndu ọphu bụ ndu ikperazụ abụru ndu ivuzọ.”
30 Muitos que agora são os primeiros serão os últimos, e muitos que agora são os últimos serão os primeiros.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.