Mateus 19
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NAA
1 Tọ dụ iya bụ; Jisọsu ekfuebelephu okfu ono; shi Gálili jeshia ibyiya kẹ Judíya, nọ l'azụ Jọ́danu azụ iya ọphu.
1 Quando Jesus acabou de proferir estas palavras, deixou a Galileia e foi para o território da Judeia, além do Jordão.
2 Madzụ azaa mkpẹkwo ọ -da; ọ dakoru; wụru tsoru iya. Yo mee; ẹhu adụkota ẹphe mma l'ẹke ono.
2 Grandes multidões o seguiram, e ele as curou ali.
3 Ndu Fárisii abyaa t'ẹphe gude okfu hata iya l'ọnya. Ẹphe ajị iya: “?Ọ dụ mma tẹ nwoke chịfu nyee ya; m'o -ruhuru; ngụnu mee?”
3 Alguns fariseus se aproximaram de Jesus e, testando-o, perguntaram: — É lícito ao homem repudiar a sua mulher por qualquer motivo?
4 Yọ sụ ẹphe: “?Unu ta madu l'e deru l'ẹkwo okfu Nchileke sụ l'onye meru madzụ l'ọdungu bụ nwoke lẹ nwanyi b'o meru ẹphe;
4 Jesus respondeu:
5 metsua bya asụ ẹphe: ‘Ọo ya meru iphe nwoke a-ha nne iya; haa nna iya yẹle nyee ya atụgbabe; ẹphe ẹbo ono abya abụru onye lanụ.’
5 e que disse: “Por isso o homem deixará o seu pai e a sua mãe e se unirá à sua mulher, tornando-se os dois uma só carne”?
6 Ẹphe ta abụhedu ụmadzu ẹbo. Ẹphe bụwa onye lanụ. Ọo ya bụ; iphe Nchileke gudewa ẹka iya tụgbabe nanụ; t'ẹ b'o nwekwa madzụ nwigbaleke-ọma, e-kekafu iya nụ.”
6 De modo que já não são mais dois, porém uma só carne. Portanto, que ninguém separe o que Deus ajuntou.
7 Ẹphe asụ iya: “?Ngụnu meru iphe Mósisu tụru ekemu; sụ: ‘Tẹ nwoke, byajẹru ọchifu nyee ya vujeoduru ụzo dee ẹkwo nụ nwanyi ọbu lẹ ya ta alụhedu; tẹmanu yọ chịfude iya?’ ”
7 Os fariseus perguntaram: — Então por que Moisés ordenou dar uma carta de divórcio e repudiar a mulher?
8 Jisọsu asụ ẹphe: “Ọ bụ okfu l'unu bụ ndu ẹjo ọkpoma meru iphe Mósisu kweru t'unu chịfuje nyee unu. Obenu lẹ shitakpo l'ọdungu b'ẹ tọ dụhaakwa ẹge ono.
8 Jesus respondeu:
9 Nta-a bụ iphe ya ekfuru unu bụ l'iphe bụ onye chịfuru nyee ya; je alụa ọdo; bụkwa ogori; bẹ oori; a gụfukwa lẹ nwanyi ọbu eme k'ẹnyishi ẹji.”
9 Eu, porém, lhes digo: quem repudiar a sua mulher, não sendo por causa de relações sexuais ilícitas, e casar com outra comete adultério.
10 Ndu ono, etsoje ụzo iya ono asụ iya: “Ọ -bụru ẹge ono b'ọ dụ mbụ kẹ nwoke yẹle nyee ya b'ọ kalẹkwaphu mma t'a haa k'ọlu nwanyi lẹ phuu.”
10 Os discípulos de Jesus disseram: — Se essa é a situação do homem em relação à sua mulher, não convém casar.
11 Yọ sụ ẹphe: “Ẹ tọ bụebekwa madzụ l'ọ ha; bẹ a-dụ ike maru iphe okfu iya ono bụ. Ndu a-dụ ike maru iphe ọ bụ kwaphu ndu Nchileke koshiru iya.
11 Jesus, porém, lhes respondeu:
12 L'iphe kparu iphe madzụ ta alụjedu nwanyi dụkwa iche iche. O nweru ndu ẹ-te yeghejedu ime. Yọ bụru ẹge ono; bẹ ẹphe dụ; a mụa ẹphe. O nweru ndu bụ madzụ hàrù ẹphe àháhá. Nweru ndu ọphu riburu l'ẹphe te emedu kẹ nwanyi; k'ọphu ẹphe a-ka ojeru Nchileke ozi ọhuma. T'onye maru lẹ ya a-dụ ike nata okfu ono natakwa iya.”
12 Porque há eunucos de nascença; há outros a quem os homens fizeram tais; e há outros que se fizeram eunucos, por causa do Reino dos Céus. Quem é apto para aceitar isto, que aceite.
13 A haru dutatsuaru Jisọsu ụnwegirima nshịi t'o byibegbaa ẹphe ẹka; kfuru nụ Nchileke l'okfu ẹhu ẹphe. Ndu etsoje ụzo iya abaaru ndu ono, edutaru iya ụnwegirima ono mba.
13 Então trouxeram algumas crianças a Jesus para que ele lhes impusesse as mãos e orasse, mas os discípulos os repreendiam.
14 Jisọsu asụ ẹphe: “Unu haa ẹgirima t'ẹphe byakfuta iya. Unu ba nashịshi ẹphe anashị; l'ọ kwa ndu, dụ ẹge ono; bẹ ẹke Nchileke bụ eze bụ nk'ẹphe.”
14 Jesus, porém, disse:
15 Yọ bya ebyibegbaa ụnwegirima ono ẹka; meebe tụgbua.
15 E, tendo-lhes imposto as mãos, retirou-se dali.
16 Ya ndono; yo nweru nwoke, byakfutaru Jisọsu; bya asụ iya: “O-zi-iphe! ?Bụ ngụnu bụ iphe dụ mma, ya e-me; k'ọphu ya e-nweru ndzụ gbururu jeye?”
16 E eis que alguém, aproximando-se de Jesus, lhe perguntou: — Mestre, que farei de bom para alcançar a vida eterna?
17 Jisọsu asụ iya: “?Bụ ngụnu meru iphe ịikpa iya ishi iphe iphe dụ mma bụ? Ọ bụphu onye lanụ bụ onye dugeru mma nwẹnkinyi iya. Ọ -bụru l'ọ dụ ngu t'ị bahụ l'ọkpube ndzụ; nggu emeje iphe ekemu kfuru.”
17 Jesus respondeu:
18 Nwata-okoro ono ajị iya: “?Bụ ekemu ole ndono?”
18 E ele lhe perguntou: — Quais? Jesus respondeu:
19 kwabẹru nne lẹ nna ngu ugvu; nggu eyeru madzụ ibe ngu obu ẹge i yeru onwongu.”
19 honre o seu pai e a sua mãe e ame o seu próximo como você ama a si mesmo.”
20 Nwata-okoro ono asụ iya: “L'iphemiphe ọbule ono; bẹ ya shiwa kwabẹtaru ẹnya. ?Nanụhunu iphe ọdo, phọdufuaru iya l'ememe?”
20 O jovem disse: — Tudo isso tenho observado. O que me falta ainda?
21 Jisọsu asụ iya: “Teke bụ lẹ ọogu ngu t'ị dụebe mma; je je ereshikota iphe i nweru l'ọ ha; chịru okpoga iya nụ ndu ụkpa. Teke ono; nggu enweru ọkpobe iphe l'imigwe. I -meebe ẹge ono; nggu abya etsoru iya.”
21 Jesus respondeu:
22 Nwata-okoro ono anụlephu onanu; ẹhu ejihu iya oyi. Yọ bụru iya atụgbu; l'ẹke o nweshikwanuru iphe ike.
22 Mas o jovem, ouvindo esta palavra, retirou-se triste, porque era dono de muitas propriedades.
23 Jisọsu asụ ndu etsoje ụzo iya: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: Ọ dụkwanu ẹhuka ẹge ee-me tẹ ndu nweru iphe bahụ l'ẹke Nchileke bụ eze!
23 Então Jesus disse aos seus discípulos:
24 Ya ekfukwaru iya unu: Ọ kakwa ntse t'e wota ịnya; pyoo l'ẹnya ngga, aadzụ ẹkwa; karia t'onye nweru iphe bahụ l'ẹke Nchileke bụ eze.”
24 E ainda lhes digo que é mais fácil um camelo passar pelo fundo de uma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.
25 Ndu etsoje ụzo iya anụ l'iya phụ; yọ kpọo ẹphe okfu. Ẹphe ajị iya: “?Bụ onye; bẹ Nchileke a-dzọfutakwadu m'ọ -dụ ẹge ono?”
25 Ouvindo isto, os discípulos ficaram muito admirados e perguntaram: — Sendo assim, quem pode ser salvo?
26 Jisọsu elee ẹphe ẹnya; bya asụ ẹphe: “L'ẹke, madzụ nọ b'ọ bụkwa 'ama-ẹge-ee-me-iya. Obenu l'ẹ tọ dụdu Nchileke ẹge ono; kẹle Nchileke te nwedu iphe kpọru iya ẹka l'ememe.”
26 Jesus, olhando para eles, disse:
27 Pyita asụ iya: “Lewaru! Ẹphebedua, hakọtaru iphemiphe ọbule; bya etsoru ngu-a; ?bụ ngụnu; bẹ ẹphe e-rita iya?”
27 Então Pedro, tomando a palavra, disse: — Eis que nós deixamos tudo e seguimos o senhor; que será, pois, de nós?
28 Jisọsu asụ ẹphe: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: Teke yẹbe Abụbu-Ndiphe a-bya adụgaru l'aba-eze iya, egbu nwịinwii; chịlahaa mgboko ọphungu ọphu a-bya nụ; bẹ unubẹ ndu ono, etsoje iya nụ ono a-dụgagbakwaaruphu l'aba-eze iri l'ẹbo; kpee ikfu iri l'ẹbo ndu Ízurẹlu ikpe.
28 Jesus lhes respondeu:
29 Iphe bụ onye hakọtaru ụlo iya; m'ọ bụ unwunne iya: ndu k'unwoke; mẹ ndu k'ụnwanyi; m'ọ bụ nna iya; m'ọ bụ nne iya; m'ọ bụ ụnwegirima iya; m'ọ bụ alị iya l'okfu ẹka yẹbe Jisọsu; bẹ Nchileke a-kfụ ụgwo iya nkfungo ugbo ụkporo ise. E -megekwaru; yo nweru ndzụ gbururu jeye.
29 E todo aquele que tiver deixado casas, irmãos, irmãs, pai, mãe, filhos ou campos, por causa do meu nome, receberá muitas vezes mais e herdará a vida eterna.
30 Obenu l'igweligwe ndu ọphu vu ụzo nta-a e-mekochaa bụru ndu ikperazụ; ndu ọphu bụ ndu ikperazụ abụru ndu ivuzọ.”
30 Porém muitos primeiros serão últimos; e os últimos serão primeiros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.