Marcos 9
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH
1 Yọ sụ ẹphe: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'o nweru ndu haru vudo l'ẹke-a, ẹ-ta byadụ bya anwụhu anwụhu; gbahaa l'ẹphe phụ-oduru ẹge Nchileke e-gude ike koshi l'ọo ya bụ eze.”
1 E Jesus terminou, dizendo:
2 Abalị ishingu eswelephu; Jisọsu eduta Pyita; Jémusu; mẹ Jọnu; duru ẹphe je enyihu eli ugvu ọbu, ha l'eli je anọdu nwẹnkinyi ẹphe. A nọnyaa; Jisọsu egbufu l'ifu ẹphe; gbulahaa oswi kẹ nwịinwii;
2 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro, Tiago e João. Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar.
3 uwe iya achakọta pemu-pemu; l'egbu nwịinwii; k'ọphu bụ l'ẹ to nwedu iphe nọkpoo lẹ mgboko-a, ee-gude saa uwe t'ọ chaa ẹge ono.
3 A sua roupa ficou muito branca e brilhante, mais do que qualquer lavadeira seria capaz de deixar.
4 Ya ndono; Eláyija yẹle Mósisu ehee ẹphe l'ifu; ekfu eyeru Jisọsu.
4 E os três discípulos viram Elias e Moisés conversando com Jesus.
5 Pyita akfubirihu; sụ Jisọsu: “Nnajiufu; ọ dụkwanu mma l'ẹphe nọ l'ẹke-a; t'ẹphe tụnua mkpu ẹto l'ẹke-a: nanụ nke ngu; nanụ kẹ Mósisu; nanụ kẹ Eláyija.”
5 Então Pedro disse a Jesus: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 Iphe o gude kfua iphe ono bụ l'ẹ tọ makpọdua iphe oo-kfu; kẹ l'ẹphe atsụkwanu egvu atsụshi iya ike ẹphe ẹto ono.
6 Pedro não sabia o que deveria dizer, pois ele e os outros dois discípulos estavam apavorados.
7 Urukpu abya asakputa ẹphe; olu eshi l'urukpu ono; sụ: “Ọwaa bụ Nwata iya kẹ nwoke, ya yeru obu. Unu nụjekwa iphe ookfu!”
7 Logo depois, uma nuvem os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido. Escutem o que ele diz!
8 Teke ono; teke onophu; ẹphe achịkaa ẹnya; chịkaa ẹnya; to nwehe onye ẹphe phụru l'ẹke ono; gụfuphu Jisọsu nwẹnkinyi iya.
8 Aí os discípulos olharam em volta e viram somente Jesus com eles.
9 Ẹphe enyizitade l'ugvu ono; Jisọsu ekfushiaru iya ẹphe ike t'ẹ b'ọ dụkwa onye ẹphe e-kfuru iphe ẹphe phụru jeye teke yẹbe Abụbu-Ndiphe e-shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ.
9 Quando estavam descendo do monte, Jesus mandou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do Homem ressuscitasse.
10 Iphe ono, o kfuru ono anọdukpelephu ẹphe l'obu; ẹphe ajịgbaa ibe ẹphe iphe ọ bụ mbụ k'oshi l'ọnwu teta nọdu ndzụ.
10 Eles obedeceram à ordem, mas discutiram entre si sobre o que queria dizer essa ressurreição.
11 Ẹphe ajị Jisọsu: “?Ngụnu meru iphe ndu ezije ekemu asụje lẹ Eláyija bẹ e-vuoduru ụzo bya?”
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os
12 Yọ sụ ẹphe: “Ọ bụ oswi-okfu lẹ Eláyija e-vuoduru ụzo bya bya edozia iphemiphe ọbule t'ọ dụ mma. Obenu; ?bụkwanu ngụnu bẹ meru iphe ẹkwo okfu Nchileke sụru lẹ Abụbu-Ndiphe e-je igweligwe iphe-ẹhuka; e mee ya iphe-iphere?
12 Ele respondeu:
13 Tẹ ya karu unu: Eláyija byahaakwaru; ẹphe emewa iya ẹge dụ ẹphe mma; mbụ ẹge e dekwaruphu l'ẹkwo okfu Nchileke l'ẹphe e-me iya.”
13 Eu afirmo a vocês que Elias já veio, e o maltrataram como quiseram, conforme as Escrituras dizem a respeito dele.
14 Jisọsu phẹ abyakfuta ndu etsoje ụzo iya ndu ọphunanu, ẹ-te tsodu ẹphe je l'ugvu phụ; bya aphụa igweligwe ndu, dọru mgburumgburu l'ẹke ono. Ẹphe lẹ ndu ezije ekemu anọduwa l'atụ ntụtego.
14 Quando eles chegaram perto dos outros discípulos, viram uma grande multidão em volta deles e alguns mestres da Lei discutindo com eles.
15 Aphụphu igwe ọha ono aphụ Jisọsu; yọ dụ ẹphe biribiri. Ẹphe egude ọso gbakfu iya je ekele iya.
15 Quando o povo viu Jesus, todos ficaram admirados e correram logo para o cumprimentarem.
16 Jisọsu ajị ndu etsoje ụzo iya iphe ẹphe lẹ ndu ezije ekemu atụru ntụtego iya?
16 Jesus perguntou aos discípulos:
17 Nwoke lanụ lẹ ndu ono asụ iya: “O-zi-iphe! Ya dutaru ngu nwatibe iya kẹ nwoke; okfu l'ọgvu, guderu iya nụ meru iya; too kfu okfu.
17 Um homem que estava na multidão respondeu: — Mestre, eu trouxe o meu filho para o senhor, porque ele está dominado por um espírito mau e não pode falar.
18 Yọo buje; ọ kparutawa iya ẹge ono; yo gude iya tụa l'alị; yọ talahaa ikireze; ụphu akpụshi iya l'ọnu; yọ kpọo keru. Iphe ono bẹ ya sụru ndu etsoje ụzo ngu t'ẹphe chịfu ọgvu ono; ẹphe ta dụdu ike chịfu iya.”
18 Sempre que o espírito ataca o meu filho, joga-o no chão, e ele começa a espumar e a ranger os dentes; e ele está ficando cada vez mais fraco. Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito, mas eles não conseguiram.
19 Jisọsu asụ ẹphe: “Oo-wa! Unubẹ ọgbo nta-a, ẹ-te nwedu iphe unu ekwetaje-wa! ?Bụ teke ole bẹ yẹle unu a-nọta-be jeye? ?Teke ole bẹ ya a-tataberu unu nshi jeye? Unu dutaru iya nwata ọbu.”
19 Jesus disse:
20 Ẹphe edutashiaru iya nwata ono.
20 Quando o levaram, o espírito viu Jesus e sacudiu com força o menino. Ele caiu e começou a rolar no chão, espumando pela boca.
21 Jisọsu ajị nna nwata ono teke iphe ono shi iya.
21 Aí Jesus perguntou ao pai: O pai respondeu: — Ele está assim desde pequeno.
22 L'ọ tụakwaru iya chee l'ọku; mẹ lẹ mini ugbo olemole; k'ọphu ọ ga lawa l'iyi. Obenu; ọ -bụru l'o nweru iphe ịi-dụ ike mee; byiko; phụaru iya rụ imiko; yeru iya ẹka.”
22 Muitas vezes o espírito o joga no fogo e na água para matá-lo. Mas, se o senhor pode, então nos ajude. Tenha pena de nós!
23 Jisọsu asụ iya: “?Ị sụru l'ọo ọ -bụru lẹ ya a-dụ ike? Onye kweru kẹ Nchileke te nwekwa iphe a-kpọ iya ẹka ememe.”
23 Jesus respondeu:
24 Nwoke ono arashiwaphu: “Ya kwewaru; yeru iya rụ ẹka; tẹ ya ba abụhe e-kwe-lẹ-te-kwe.”
24 Então o pai gritou: — Eu tenho fé! Ajude-me a ter mais fé ainda!
25 Jisọsu aphụa l'igweligwe ọha ono bẹ wụritaru nshinu; yọ baaru ọgvu ono mba; sụ iya: “Nggụbe ọgvu ọphu l'ada nkịchi; tii kfu okfu; ya sụru t'i shi nwata ono l'ẹhu lụfuta. Ba laphuhekwa iya azụ ọdo.”
25 Quando Jesus viu que muita gente estava se juntando ao redor dele, ordenou ao espírito mau:
26 Ọgvu ono echia mkpu; tụwaphu nwata ono ọnwuu-ọnwuu l'alị; woru iya lọchia; bya eshi iya lụfuta. Nwata ono adabuwarua l'ọ bụ odzu; k'ọphu bụ lẹ ndu ọphu sụru l'ọ nwụhuwaru ka l'igwe.
26 O espírito gritou, sacudiu o menino e saiu dele, deixando-o como morto. Por isso todos diziam que ele havia morrido.
27 Jisọsu abya egude ẹka selita iya; yọ gbalihu.
27 Mas Jesus pegou o menino pela mão e o ajudou a ficar de pé.
28 Jisọsu abahụlephu l'ụlo; ndu etsoje ụzo iya ajịlahaa ya l'edomi iphe meru iphe ẹphe ta dụdu ike chịfu ọgvu ono?
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele espírito?
29 Jisọsu asụ ẹphe: “L'ọ kwa okfu anụ Nchileke nwẹnkinyi bẹ madzụ e-gude chịfu-ghee egbe ọgvu ọwaa.”
29 Jesus respondeu:
30 Ẹphe egbeshi l'ẹke ono; shia Gálili. Jisọsu l'eme t'ẹ b'o nwe onye a-ma nụ;
30 Jesus e os discípulos saíram daquele lugar e continuaram atravessando a Galileia. Jesus não queria que ninguém soubesse onde ele estava
31 okfu l'oozi ndu etsoje ụzo iya iphe. Yọ sụ ẹphe: “Lẹ Abụbu-Ndiphe bẹ aa-kpụta kpụru iya ye ndiphe l'ẹka; ẹphe eworu iya gbua. Ẹphe -gbutsua ya; bẹ ya a-nọ abalị ẹbo k'ẹto; ya eshi l'ọnwu teta bya anọdu ndzụ ọdo.”
31 porque estava ensinando os discípulos. Ele lhes dizia:
32 Ẹphe anụtsua ya; iphe o kfuru te edo ẹphe ẹnya. Ẹphe atsụkwanu egvu ẹge ẹphe e-me jịa ya ẹya.
32 Eles não entendiam o que Jesus dizia, mas tinham medo de perguntar.
33 Ẹphe abya erua Kapániyọmu bya abahụ l'ụlo; Jisọsu ajị ẹphe: “?Bụ ngụnu bẹ unu shi ekfu l'esu-ụzo?”
33 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum. Quando já estavam em casa, Jesus perguntou aos doze discípulos:
34 Ẹphe adakọta ashị; kẹle teke ẹphe nọ l'ụzo bẹ ẹphe shi atụkashi k'onye katsụkpo nụ l'ẹge ẹphe ha.
34 Mas eles ficaram calados porque no caminho tinham discutido sobre qual deles era o mais importante.
35 Yọ bya anọdu anọdu; kua ẹphe iri l'ẹbo ono; sụ ẹphe: “O -nweru onye ọ dụ t'ọ bụru onye ivuzọ; t'onye ono bụru onye ikperazụ mẹ onye a-nọdu ejeru onyemonye ọbule ozi.”
35 Jesus sentou-se, chamou os doze e lhes disse:
36 Yo duta nwata nshịi bya edobe ẹphe l'ifu. Yọ bya eheta nwata ono eheta; sụ ẹphe:
36 Aí segurou uma criança e a pôs no meio deles. E, abraçando-a, disse aos discípulos:
37 “L'iphe bụ onye gude k'ẹpha iya nabata nwata nshịi, ha ẹge-a; bẹ kwa yẹbedua bẹ onye ọbu nabataru. Onye nabatakwanụru yẹbedua ta bụlekwaa yẹbedua b'ọ nabataru. Ọ nabatakwaruphu onye ono, ziru iya tẹ ya bya ono.”
37 — Aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará também me recebendo. E quem me receber não recebe somente a mim, mas também aquele que me enviou.
38 Jọnu asụ iya: “O-zi-iphe! Ẹphe phụkwaru nwoke lanụ, gude ẹpha ngu achịshi ọgvu. Ẹphe asụ iya t'ẹ b'o meshi; okfu l'ẹ too tsodu ẹphe.”
38 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
39 Jisọsu asụ: “Unu ba nashịshi iya; kẹ l'ẹ to nwedu onye gude ẹpha iya eme iphe dụ biribiri, e-kfughekwaduru iya ẹjo okfu ẹgwegwa ẹge ono.
39 Jesus respondeu:
40 Onye ta nọduru ayi l'ẹjo oshi bẹ bụa onye nk'ayi.
40 Porque quem não é contra nós é por nós.
41 Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'iphe bụ onye gude kẹ l'unu bụ ndu kẹ Kuráyisutu kee unu mini t'unu ngụa b'e bufutajekwa nggo iya.”
41 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem der um copo de água a vocês, porque vocês são de Cristo, com toda a certeza receberá a sua recompensa.
42 “Iphe, bụ onye kpataru tẹ onye lanụ l'ụnwegirima-a, wowaru onwẹphe ye iya l'ẹka-a shiswee ụzo ono; b'ọ ga akakwaru mma l'a pataru eze o-ji-l'ẹka mkpuma; nmaa ya l'olu; je enwuru chee l'eze ẹnyimu.
42 Jesus continuou:
43 — ausente —
43 Se uma das suas mãos faz com que você peque, corte-a fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com uma só mão do que ter as duas e ir para o inferno, onde o fogo nunca se apaga.
44 — ausente —
44 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
45 — ausente —
45 Se um dos seus pés faz com que você peque, corte-o fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna aleijado do que ter os dois pés e ser jogado no inferno.
46 — ausente —
46 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
47 Ọ -bụru l'ọ bụ ẹnya ngu akpatajẹ ngu ome iphe dụ ẹji; nggu aswọfu iya; tufaa; l'ọ kakwaru mma l'i gude ẹnya lanụ bahụ l'ẹke Nchileke bụ eze; karia l'ẹnya labụ dzuru ngu oke; e chee ngu l'ọku alị-maa.
47 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o! Pois é melhor você entrar no
48 Ọku alị-maa ono bẹ ụnwu ikpiri-ẹka iya ta anwụhujedu anwụhu; ọphu ọku, eke l'ẹke ono 'anyịhujedu anyịhu.
48 Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.
49 “Ọku, ee-gude dàà ngu a-dụ l'ọ bụ únú b'e yeru lẹ ndzụ ngu gude iya kwakọbe ngu.
49 — Pois todas as pessoas serão
50 Únú bụ iphe dụ mma; ọbu l'únú -nọnyaa; tsọ-buhu únú únú; ?unu e-shi ishi agha mee ya t'ọ bụru únú; tsọlahaa únú únú ọdo?
50 O sal é uma coisa útil; mas, se perder o gosto, como é que vocês poderão lhe dar gosto de novo? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.