Marcos 2
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NAA
1 Tọ dụ iya bụ; a nọlephu nwa abalị olemole; Jisọsu alatashia azụ lẹ Kapániyọmu ọdo. Yọ ngakọta ẹkemeke ọbule l'ọ nọwa l'ufu.
1 Dias depois, Jesus entrou de novo em Cafarnaum, e logo se ouviu dizer que ele estava em casa.
2 A dụkpo l'igwe bya eji; k'ọphu bụ l'ẹ to nwehedu ẹke ụzo nọkwadu; mbụkponu m'ọ bụ l'ọnu-ibo. Jisọsu l'ezi ẹphe ozi-ọma ono.
2 Muitos se reuniram ali, a ponto de não haver lugar nem mesmo junto à porta. E Jesus anunciava-lhes a palavra.
3 Ụmadzu ẹno aparu nwoke, iphe lọnwuru ibe-ẹhu lanụ pataru iya.
3 Trouxeram-lhe, então, um paralítico, carregado por quatro homens.
4 Ndu ono, dọru ẹge ono te kwe t'ẹphe phụa ụzo pakfube iya Jisọsu. Ya ndono; ẹphe eje eworu ụzo bufua l'eli ụlo ono lẹ gẹdegede ibyiya ọphu Jisọsu nọ. Ẹphe eworu iphe ono nwoke ono zẹ ono pyoo l'eke ono, ẹphe bufuru ono; shi iya pazita iya l'ime ụlo ono.
4 E, não podendo aproximar-se de Jesus, por causa da multidão, removeram o telhado no ponto correspondente ao lugar onde Jesus se encontrava e, pela abertura, desceram o leito em que o paralítico estava deitado.
5 Jisọsu aphụa ẹge ẹphe kwetaberu lẹ ya a-dụ ike mee tẹ nwoke ono jee ije; yọ sụ nwoke ono: “Nwa iya; a gụwaru ngu nvụ l'iphe dụ ẹji, i mekotaru l'ọ ha.”
5 Vendo-lhes a fé, Jesus disse ao paralítico:
6 Ndu ezije ekemu, haru nọdu l'ẹke ono arịlahaa:
6 Alguns escribas estavam sentados ali e pensavam em seu coração:
7 “?Bụ ngụnu bẹ nwoke-wa ekfu ẹge-a? Ookfurushikwa Nchileke ekfurushi! Mbụ; ?bụ onye a-dụ ike gụaru madzụ nvụ l'iphe dụ ẹji, o meru; gbahaa Nchileke nwẹnkinyi iya?”
7 — Como ele se atreve a falar assim? Isto é blasfêmia! Quem pode perdoar pecados, a não ser um, que é Deus?
8 Jisọsu egude obu iya mawaruphu iphe, ẹphe arị; bya ajị ẹphe: “?Ngụnu meru iphe unu arị egbe ọriri ono?
8 E Jesus, percebendo imediatamente em seu espírito que eles assim pensavam, disse-lhes:
9 ?Bụ ole ka ntse: ?bụ t'a sụ nwoke-wa, iphe lọnwuru ibe-ẹhu lanụ-wa: ‘A gụwaru ngu nvụ l'iphe dụ ẹji, i meshiru;’ t'ọ t'a sụ-chia ya: ‘Gbeshi; pata iphe azẹe ngu jelahaa ije?’
9 O que é mais fácil? Dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados”, ou dizer: “Levante-se, tome o seu leito e ande”?
10 Ya e-koshi unu lẹ yẹbe Abụbu-Ndiphe b'e ziru tẹ ya gụjeru madzụ nvụ l'iphe dụ ẹji, o meshiru lẹ mgboko-a.” Yọ bya sụ nwoke ono, iphe lọnwuru ibe-ẹhu lanụ ono:
10 Mas isto é para que vocês saibam que o Filho do Homem tem autoridade sobre a terra para perdoar pecados. E disse ao paralítico:
11 “Ya sụru ngu t'i gbeshi; pata iphe azẹe ngu lashia l'ufu!”
11 — Eu digo a você: Levante-se, pegue o seu leito e vá para casa.
12 Nwoke ono ezilihu; pata iphe azẹe ya ono; yọ bụru iya atụgbu. Ẹphe atụko ele iya. Yo ji ẹphe ẹnya; ẹphe ajalahaa Nchileke ajaja asụje: “L'ẹphe ta phụbukwaa onye meru egbe iphe ọphu dụ ẹge ọwaa!”
12 Ele se levantou e, no mesmo instante, pegando o leito, retirou-se à vista de todos, a ponto de todos se admirarem e darem glória a Deus, dizendo: — Jamais vimos coisa assim!
13 Jisọsu alashia azụ l'ọnu eze ẹnyimu Gálili; igweligwe madzụ awukfuta iya; yọ wata ẹphe ozi iphe.
13 De novo, Jesus foi para junto do mar, e toda a multidão vinha ao encontro dele, e ele os ensinava.
14 Yo jenyalephu l'esu-ụzo; phụa Lívayi Álufiyọsu ẹke ọ dụgaru l'ụlo okpoga akịriko. Jisọsu asụ iya: “Lívayi; tsoru iya.” Lívayi egbeshi; tsoru iya.
14 Quando ia passando, viu Levi, filho de Alfeu, sentado na coletoria e lhe disse: Ele se levantou e o seguiu.
15 A nọnyaa teke ọdo; Jisọsu ejee ori nri l'ụlo Lívayi. L'ẹke ono b'a dụ l'igwe; mbụ ndu akịriko; mẹ ndu ọdo, bụ ndu ẹjo madzụ; ẹphe etsoru Jisọsu; mẹ ndu etsoje ụzo iya lẹ nri ono.
15 Achando-se Jesus à mesa, na casa de Levi, estavam junto com ele e com os seus discípulos muitos publicanos e pecadores; porque estes eram muitos e também o seguiam.
16 Ndu ezije ekemu, bụ nwa ndu ọphu bụ ndu ọkpa Fárisii aphụlephu lẹ Jisọsu yẹle ndu ono, bụ ndu emeje iphe dụ ẹji; mẹ ndu akịriko ono l'eriko nri; ẹphe ajịa ndu etsoje ụzo Jisọsu; sụ: “?Bụ ngụnu meru iphe Nnajiufu unu yẹe ndu akịriko; mẹ ndu ọdo, bụ ndu emeje iphe dụ ẹji erigba nri?”
16 Os escribas dos fariseus, vendo Jesus comer em companhia dos pecadores e publicanos, perguntavam aos discípulos dele: — Por que ele come e bebe com os publicanos e pecadores?
17 Jisọsu anụa ya; sụ ẹphe: “Ndu ẹhu dụ mma bẹ mkpa onye eme ọgvu ta dụkwaru. Ọ kwa ndu ẹhu dụ ẹji bẹ mkpa onye eme ọgvu dụru. Ya ta byakwa oku ndu doberu ẹka ndoo; ọ kwa ndu emeje iphe dụ ẹji bẹ ya byaru ekuku.”
17 Tendo ouvido isto, Jesus lhes respondeu:
18 Yo rua teke lanụ; ndu etsoje ụzo Jọnu; mẹ ndu Fárisii anọdu l'aswị aswịswi; ekfu anụ Nchileke. Yo nweru ndu byakfutaru Jisọsu bya ajị ya: “?Ngụnu meru iphe ndu ọphu etsoje ụzo Jọnu; mẹ ndu kẹ Fárisii aswịje aswịswi; ekfu anụ Nchileke; ndu etsoje ụzo ngu ta aswị?”
18 Ora, os discípulos de João e os fariseus estavam jejuando. Algumas pessoas foram perguntar a Jesus: — Por que os discípulos de João e os discípulos dos fariseus jejuam, mas os seus discípulos não jejuam?
19 Jisọsu asụ ẹphe: “?O nweru ndu e kujeru l'ẹswa-nwanyi ọphungu; ẹphe egbe wata ọswi aswịswi; l'ẹke nwoke, kuru ẹphe nọkwaa? Ẹphe ta aswịdu aswịswi l'ẹke ẹphe lẹ nwoke ono, kuru ẹphe ono nọ.
19 Jesus respondeu:
20 Obenu lẹ mbọku ọbu, aa-nafụ ẹphe onye ono, alụ nwanyi, kuru ẹphe l'ẹswa-nwanyi ono nọphu abya. Mbọku ono bẹ ẹphe a-kabẹ swịa aswịswi.
20 No entanto, virão dias em que o noivo lhes será tirado, e então, naquele dia, eles vão jejuar.
21 “Ẹ to nwedu onye gudeje ẹkwa ọphungu je agbaa akahụ uwe. Ọ -tụa ya ama; k'ọphungu ono alakata akahụ uwe ono; mee t'ẹnu iya karu nshinu.
21 Ninguém costura um remendo de pano novo em roupa velha; porque o remendo novo tira um pedaço da roupa velha, e o buraco fica ainda maior.
22 To nwe onye wotajeru akụru-akụ ọphungu, atụ vavava je ọgha l'akahụ okurutu otumu. Ọ -tụa ya ama; mẹe ono agbajashịa otumu ọbu; mẹe ọbu yẹ l'otumu ọbu alaa l'iyi. Ọ bụ akụru-akụ ọphungu bẹ eeyeje l'otumu ọphungu, karu akaka.”
22 E ninguém põe vinho novo em odres velhos, porque, se fizer isso, o vinho romperá os odres e se perdem tanto o vinho como os odres. Mas põe-se vinho novo em odres novos.
23 Yo be ujiku lanụ, bụ mbọku ọtu-ume; Jisọsu phẹ l'eswe l'ẹgu ẹke a kọru akpe. Ndu etsoje ụzo iya awata okwo akpe ono.
23 Aconteceu que, num sábado, Jesus atravessava as searas, e os seus discípulos, ao passar, começaram a colher espigas.
24 Ndu Fárisii asụwaphu Jisọsu: “Lenu! ?Bụ ngụnu meru iphe ndu-wa kabẹ eme egbe iya ọwaa, ẹ tee mejedu mbọku ọtu-ume-wa?”
24 Então os fariseus disseram a Jesus: — Olhe! Por que eles estão fazendo o que não é lícito aos sábados?
25 Jisọsu ajị ẹphe: “?Unu ta guvubua l'ẹkwo okfu Nchileke iphe Dévidi yẹle ndu ẹphe l'iya yị mejeru; ẹke iphe atsụ ẹphe l'ẹhu; ẹgu l'agụ ẹphe?
25 Ele lhes respondeu:
26 Iphe ono meru teke nwoke, eeku Abáyata shi bụru eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja. Dévidi abahụshia l'ụlo Nchileke je ewota buredi, dụru Nchileke lẹ nsọ; taa; mbụ buredi, onye ọdo ẹ-ta hadu kẹ t'o wota taa; gbahaa ndu achịjeru Nchileke ẹja. Dévidi taru iya; hakwaruphu nụ ndu ẹphe l'iya yịko.”
26 Como entrou na Casa de Deus, no tempo do sumo sacerdote Abiatar, e comeu os pães da proposição, os quais só aos sacerdotes era lícito comer, e ainda deu esses pães aos seus companheiros?
27 Jisọsu asụ ẹphe: “Mbọku ọtu-ume kwa t'ọ kwọo madzụ bẹ Nchileke medoru iya; ẹ tọ bụkwa madzụ b'o meru t'ọ kwọo mbọku ọtu-ume.
27 E Jesus acrescentou:
28 Ọo ya bụ lẹ Abụbu-Ndiphe bụ Nnajiufu k'iphemiphe ọbule; mbụ je akpaa lẹ mbọku ọtu-ume.”
28 Assim, o Filho do Homem é senhor também do sábado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.