Marcos 15
Bayịburu Ikwo (IQW) vs BKJ
1 Yo be l'ọnmewa ụtsu iya; ndu ọgbo ikpe ono l'ẹphe ha, bụ iya bụ ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu bụ ọgurenya mkpụkpu; mẹ ndu ezije ekemu abya achịa idzu. Ẹphe ekee Jisọsu eri; kpụta iya jekfushia Páyileti.
1 E, logo de manhã, os principais sacerdotes reunindo-se em conselho com os anciãos e os escribas e todo o conselho, e amarrando Jesus, levaram-no, e o entregaram a Pilatos.
2 Páyileti ajị Jisọsu: “?Bụ nggu bụ Eze ndu Ju?”
2 E Pilatos lhe perguntou: És tu o REI DOS JUDEUS? E ele, respondendo, disse-lhe: Tu dizes isto.
3 Ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja abya ekfushilahaa igweligwe iphe, ẹphe sụru l'o meru.
3 E os principais sacerdotes o acusavam de muitas coisas; mas ele nada respondia.
4 Páyileti asụ iya ọdo: “?To nwekpodua ọnu, iiye? ?Ọ kwa l'ị nụru-a igweligwe iphe, ẹphe ekfugbaa l'i meru.”
4 E Pilatos perguntou-o novamente, dizendo: Nada respondes? Vê quantas coisas eles testemunham contra ti.
5 Jisọsu te kfuhekwa okfu ọdo. Yo ji Páyileti ẹnya.
5 Mas Jesus nada respondeu, de maneira que Pilatos se maravilhava.
6 L'iphe bụ Ajị Esweta, sweru esweswe bẹ Páyileti atụfujeru ẹphe onye mkpọro lanụ, ẹphe sụru t'ọ tụfuru ẹphe.
6 Ora, naquela festa ele libertava um prisioneiro, qualquer que eles desejassem.
7 Yo nweru nwoke lanụ, eeku Barábasu, a tụru mkpọro. Barábasu tso lẹ ndu seru ọkwa-tsu gọvumenti l'ike; bya egbukwaaphu ọchi l'ogege ono. A tụko tụa ẹphe mkpọro.
7 E havia um chamado Barrabás, que estava preso com outros insurgentes, que tinha cometido assassinato na insurreição.
8 Igwe ọha ono abya asụ Páyileti t'o meeru ẹphe ẹge oomejehawa.
8 E a multidão, gritando em voz alta, começou a querer que ele fizesse como sempre lhes tinha feito.
9 Páyileti ajị ẹphe: “?Bụ tẹ ya haaru unu Eze ndu Ju tọo?”
9 Mas Pilatos lhes respondeu, dizendo: Quereis que eu vos liberte o REI DOS JUDEUS?
10 Kẹ l'ọ mawaru l'ọ bụ ẹnya-kfụrukfuru bẹ kparu iphe ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja dufutaru iya Jisọsu.
10 Porque ele sabia que por inveja os principais sacerdotes lhe haviam entregado.
11 Ndu ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono akpalia ikpoto ndu ono; sụ ẹphe t'ẹphe kebe t'ọ hachiaru ẹphe Barábasu.
11 Mas os principais sacerdotes incitaram a multidão para que lhes soltasse antes Barrabás.
12 Páyileti asụ ẹphe: “?Bụkwanu ngụnu bẹ ya e-me nwoke ọphu unu ékú Eze ndu Ju?”
12 E Pilatos, respondendo, lhes disse novamente: Então o que quereis que eu faça daquele a quem chamais de REI DOS JUDEUS?
13 Ẹphe atụa ụzu; sụ: “Kpọpyabe iya l'oshi-osweru!”
13 E eles gritaram novamente: Crucifica-o.
14 Páyileti asụ ẹphe: “?Kẹ ngụnu? ?Bụ egbe ẹjo iphe ngụnu b'o meru?”
14 Então Pilatos lhes disse: Por quê? Que mal ele fez? E eles cada vez gritavam mais excessivamente: Crucifica-o.
15 Páyileti achọlahaa ẹge ya e-me mee t'ẹhu tsọo ikpoto ndu ono ẹna. Yọ haaru ẹphe Barábasu t'ọ laa; sụ t'e chia Jisọsu ẹchachi. E chiebe iya ẹchachi; yo duta iya nụ t'e je akpọpyabewa iya ru l'oshi-osweru.
15 E, então, Pilatos, querendo satisfazer a multidão, libertou-lhes Barrabás, e entregou Jesus, após tê-lo açoitado, para ser crucificado.
16 Ndu sọja ono eduru iya jeshia l'ogbodufu nnajiọha, bụ Páyileti; ẹphe ekukoo ndu sọja ono l'ẹphe ha.
16 E os soldados o levaram para dentro do saguão chamado Pretório, e convocaram todo destacamento.
17 Ẹphe achịta kpowula kpowula uwe uswe yee Jisọsu; woru okpu-eze, ẹphe kparu l'ogvu kpube iya.
17 E vestiram-no com púrpura, e entrelaçaram uma coroa de espinhos, puseram-lha na sua cabeça,
18 Ẹphe abya ekele iya ekele ndu sọja; sụ iya: “Ndzụ ngu ndzụ ogologo; Eze ndu Ju!”
18 e começaram a saudá-lo: Salve, REI DOS JUDEUS!
19 Ẹphe eworu oshi chia ya l'ishi; vụa ya ọnu-mini. Ẹphe abya ebyishiru iya ikpere l'alị t'ọoduje l'ẹphe akwabẹ iya ugvu.
19 E feriram-no na cabeça com uma cana, e cuspiram nele, e curvando os seus joelhos, o adoraram.
20 Ẹphe ajaẹbetsua ya ewena; bya eyefu iya kpowula kpowula uwe uswe ono; bya eworu uwe nk'iya yee ya; kpụta iya t'ẹphe je akpọpyabe iya l'oshi-osweru.
20 E, tendo zombado dele, tiraram-lhe a púrpura, e lhe puseram suas próprias vestes; e o levaram para fora a fim de crucificá-lo.
21 Ẹphe eyebuta nwoke lanụ, eswekwaru esweswe, eeku Sáyịmonu, onye Sayiríni t'o vuta oshi-osweru ono. Sáyịmonu ono shikwaru l'ẹgu alata. Ọ bụ iya bụ nna Alẹguzánda; mẹ Rúfọsu.
21 E obrigaram a um certo Simão, cireneu, pai de Alexandre e de Rufo, que por ali passava, vindo do campo, a carregar sua cruz.
22 Ẹphe eduru Jisọsu rua ẹke eekuje Gọlugóta, bụ iya bụ “Okpokoro Ishi”
22 E levaram-no ao lugar do Gólgota, que quer dizer: Lugar da Caveira.
23 bya eworu mẹe, a gwakọberu mẹeru; nụ iya t'ọ ngụa. Yọ jịka iya angụngu.
23 E deram-lhe para beber vinho misturado com mirra, mas ele não o recebeu.
24 Ẹphe akpọpyabe iya l'oshi-osweru; bya eworu uwe iya kekashiaru onwẹphe. Ẹphe atụa ẹnwa t'ẹphe maru iphe onyenọnu e-wota.
24 E, havendo-o crucificado, repartiram as suas vestes, lançando sorte sobre elas, o que cada homem tomaria.
25 Ọ bụlephu l'ẹnyanwu-agbakota l'ụtsu bẹ ẹphe kpọpyaberu iya l'oshi-osweru ono.
25 E era a hora terceira, e eles o crucificaram.
26 Iphe ono, dụ ẹji, ẹphe sụru l'o meru ono b'e deru kfube l'oshi-osweru ono; sụ: “Eze ndu Ju.”
26 E a epígrafe de sua acusação estava escrita: O REI DOS JUDEUS.
27 Ẹphe akpọpyabekwaphu ụmadzu labụ ọdo, bụ ndu iphura l'oshi-osweru labụ ọdo: onye lanụ anọdu Jisọsu l'ẹka-ụtara; onye ọphu anọdu iya l'ẹka-ibyita.
27 E crucificaram com ele dois ladrões, um à sua direita, e outro à sua esquerda.
28 Yọ bụru ẹge ono b'e shi; yo ree mbụ iphe e dehawaru l'ẹkwo okfu Nchileke; sụ: “A gụkoberu iya lẹ ndu emebyi ekemu.”
28 E cumpriu-se a escritura, que diz: E com os transgressores ele foi contado.
29 Ndu eswe l'ẹke ono ekfubyishi iya; l'atụ l'ishi l'ishi; l'azụru iya ukwe: “Họo! Nggụbe ọphu sụru l'ii-mebyishi eze-ụlo Nchileke; gude abalị ẹto kpụ-kwazi iya;
29 E os que passavam insultavam-no, meneando as suas cabeças, e dizendo: Ah! Tu que destróis o templo, e em três dias o reconstróis,
30 dzọnua onwongu. Shinu l'oshi-osweru ono nyifuta!”
30 salva-te a ti mesmo, e desce da cruz.
31 Ọ kwaphu ẹge ono bẹ ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ezije ekemu tụko aja iya ewena. Ẹphe ekfutsuaru onwẹphe: “Nta-a b'ọ dzọru ndu ọdo; tọ dụ ike dzọo onwiya.
31 E da mesma maneira também os principais sacerdotes, com os escribas, zombando, diziam uns aos outros: Ele salvou a outros, a si mesmo não pode salvar.
32 Tẹ Onye Ndzọta ọbu, bụ Eze ndu Ízurẹlu ọbu nyifutanu l'oshi-osweru ono; k'ọphu ẹphe a-phụ iya; kweta l'ọo ya bụ Onye Ndzọta ọbu l'oswiya.”
32 Desça agora da cruz o Cristo, o rei de Israel, para que vejamos e creiamos. Também os que foram crucificados com ele o injuriavam.
33 Ẹnyanwu egvuleruphu l'ishi; nchi ejihu l'alị ono mgburumgburu; ẹkemeke ọbule agbakọta tsụbalangu jeye l'oke-eswe urẹnyashi.
33 E, chegada à hora sexta, houve trevas sobre toda a terra até a hora nona.
34 Yo be l'oke-eswe urẹnyashi iya; Jisọsu echia mkpu; sụ: “Eloyi! Eloyi! ?Lema sabakitani?” bụ iya bụ: “Nchileke iya! Nchileke iya! ?Bụ ngụnu meru iphe ị paru iya haa nkịnyi iya?”
34 E, à hora nona, Jesus gritou em alta voz, dizendo: Eloí, Eloí, lamá sabactâni? Que, traduzido, é: Meu Deus, meu Deus, por que tu me abandonaste?
35 Ndu haru vudotsua l'ẹke ono anụa ya; sụ: “Unu nụwa iya ru; m'ọ kwa Eláyija bẹ ooku.”
35 E alguns dos que ali estavam, ouvindo isso, diziam: Eis que ele chama por Elias.
36 Onye lanụ agbafụta; wota ẹgwo-ncha; tsẹe lẹ mẹe, shihuru ụka; woru iya tsebe lẹ nwoshi, dụ ogologo; nụ iya t'ọ ngụa; bya asụ: “Unu ngabe t'ẹphe maru: ?bụ Eláyija, bụ onye nkfuchiru Nchileke a-bya ekufuta iya.”
36 E um deles correu a embeber uma esponja com vinagre e, pondo-a em uma cana, dava-lhe de beber, dizendo: Deixa-o em paz, vejamos se Elias vem para tirá-lo.
37 Jisọsu echishia mkpu ike; tubua ume.
37 E Jesus, gritando em alta voz, rendeu o espírito.
38 Ya ndono; ẹkwa, eegechitaje ọnu-ụzo ime ụlo ọbu, bụ iya bụ ẹnya eze-ụlo Nchileke; eshilephu l'eli iya gbaa tarara; lajahụ ẹbo jeye alị iya.
38 E o véu do templo se rasgou em dois, de cima para baixo.
39 Onye ishi ndu sọja, vudo cheeru Jisọsu ifu anụa teke ono, Jisọsu chishiru mkpu ike; tubua ume ono; sụ: “Nwoke-wa bụkwaphu Nwatibe Nchileke l'oswiya!”
39 E o centurião, que estava defronte dele, vendo-o gritar e render o espírito, disse: Verdadeiramente este homem era o Filho de Deus.
40 O nweru ụnwanyi, vudo ote-ẹnya; l'ele ẹnya t'ẹphe maru iphe eme nụ. Ndu ono bụ Méri kẹ Mágudala; mẹ Méri, bụ nne Jémusu nshịi; mẹ Jósẹsu. Onye ọdo bụ Salómi.
40 E também ali estavam algumas mulheres, olhando de longe, entre as quais estavam Maria Madalena, e Maria, mãe de Tiago, o menor, e de José, e Salomé;
41 Ụnwanyi ono bụ ndu shi etso Jisọsu l'ejeru iya ozi teke o shi nọdu lẹ Gálili. Ụnwanyi ndu ọdo nọkwaphu l'ẹke ono, bụ ndu tsoru iya nụ rua Jerúsalemu.
41 (as quais também o seguiam, e o serviam, quando estava na Galileia); e muitas outras mulheres que tinham subido com ele para Jerusalém.
42 Teke ono bụwa urẹnyashi mbọku, ndu Ju akwakọbeje kwabẹru echile iya, bụ mbọku ọtu-ume.
42 E, chegada a tarde, pois era o dia da preparação, isto é, o dia antes do shabat,
43 Ya ndono; Jósẹfu, bụ onye Arimatíya ejekfushia Páyileti. Jósẹfu ono bụ onye nweru ẹnya l'ọgbo ikpe ndu Ju. O shihakpowa teke teru etete leta ẹnya teke Nchileke e-koshi l'ọo ya bụ eze. Ya ndono; yo gude obu-nwoke jekfushia Páyileti je arọo ya tẹ ya pata odzu Jisọsu je elia.
43 José de Arimateia, um conselheiro honrado, que também esperava o reino de Deus, foi corajosamente a Pilatos e implorava pelo corpo de Jesus.
44 Yọ dụ Páyileti biribiri l'o gbe nwụhu-kebewanu mbụ Jisọsu. Yọ bya ekua onye ishi sọja ono; jị iya: “M'ọ bụ oswi-okfu l'ọ nwụhuwaru?”
44 E Pilatos se maravilhou que já estivesse morto. E, chamando a si o centurião, perguntou-lhe se já havia muito que tinha morrido.
45 Páyileti anụtatsulephu l'ọnu onye ishi sọja ono l'ọ nwụhuwaru; kweta tẹ Jósẹfu je apatawaru odzu iya.
45 E, depois que o soube do centurião, ele deu o corpo a José.
46 Jósẹfu eje anmata ẹkwa ọcha; bya apatsuta odzu Jisọsu; woru ẹkwa ọcha ono nmaa ya; je eworu iya nyobe l'ili, a tụru l'ọgba mkpuma. Yo metsua bya eswita mkpuma, dụ egvu swichia ọnu ili ono.
46 E ele comprou um pano de linho, e, tendo-o descido, envolveu-o no pano, e deitou-o em uma sepultura lavrada na rocha, e rolou uma pedra para a porta da sepultura.
47 Méri kẹ Mágudala; mẹ Méri, nne Jósẹsu aphụa ẹke ono, e nyoberu odzu Jisọsu ono.
47 E Maria Madalena e Maria, a mãe de José, observavam onde fora colocado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.