Marcos 14

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Teke ono b'ọ phọduleruphu abalị ẹbo; tẹmanu a gbaa Ajị Esweta; mẹ Ajị Buredi, ẹ te kodu ekoko. Ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ezije ekemu achọlahaa ẹge ẹphe e-shi gude Jisọsu l'edomi; gbua.
1 Faltavam dois dias para a Festa da Páscoa e a Festa dos Pães sem Fermento . Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei procuravam um jeito de prender Jesus em segredo e matá-lo.
2 Ẹphe asụ: “L'ẹ tọo bụkwa l'ime ajị-wa. Lẹ ẹphe -mee ya nta-a bẹ utsu a-dakwa.”
2 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
3 Jisọsu nọlephu lẹ Bétani l'ụlo nwoke, eeku Sáyịmonu, ẹhu-labụ mejeru Ẹke ono b'ọ nọ; gudekwadua nri l'eri; nwanyi lanụ abata; paru nwa akpamu, manụ nadụ. Manụ ono bụ senti, vu oke aswa. Yọ bya eworu akpamu ono kụkpoo; woru manụ senti ono wụa Jisọsu l'ishi.
3 Jesus estava no povoado de Betânia, sentado à mesa na casa de Simão, o Leproso. Então uma mulher chegou com um frasco feito de alabastro , cheio de perfume de nardo puro, muito caro. Ela quebrou o gargalo do frasco e derramou o perfume na cabeça de Jesus.
4 Ẹhu eghulahaa ndu haru nọdu l'ẹke ono eghughu. Ẹphe ekfulahaaru onwẹphe: “?Bụ ngụnu kparu iphe eemebyishi ẹgiri manụ ọwaa emebyishi?
4 Alguns que estavam ali ficaram zangados e disseram uns aos outros: — Que desperdício!
5 M'a ge erekwa iya reta iya iphe kariru ụkporo pọngu lẹ pọngu iri; woru okpoga iya nụ ndu ụkpa.” Ẹphe eshiwaphu ẹge ono baaru nwanyi ono mba.
5 Esse perfume poderia ter sido vendido por mais de trezentas moedas de prata , que poderiam ser dadas aos pobres. Eles criticavam a mulher com dureza,
6 Jisọsu asụ ẹphe: “Unu haa nwanyi-a! ?O meru imagha bẹ unu ekfuchi iya nchị;
6 mas Jesus disse:
7 lẹ nwanyi, unu elee ẹnya l'o meru iya iphe dụ mma. Ndu ụkpa bẹ unu l'ẹphe anọ mkpụrumkpuru. Teke dụkpolephu unu mma; unu emeeru ẹphe iphe-ọma. Obenu lẹ yẹbedua bẹ yẹle unu ta anọdu tekenteke.
7 Pois os pobres estarão sempre com vocês, e, em qualquer ocasião que vocês quiserem, poderão ajudá-los. Mas eu não estarei sempre com vocês.
8 Ọo ẹge ike beru iya b'o meru-a; l'o teru iya manụ l'ẹhu; gude kwakọbe teke ee-li yẹbe Jisọsu.
8 Ela fez tudo o que pôde, pois antes da minha morte veio perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
9 Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'iphe bụ ẹke, a raru ozi-ọma lẹ mgboko gbaa mgburumgburu bẹ aa-kọjekwaphu akọ iphe-a, nwanyi-a meru-wa gude nyata yẹbe nwanyi.”
9 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
10 Júdasu Isukáriyọtu, bụ onye lanụ l'ụmadzu iri l'ẹbo ono, etsoje ụzo Jisọsu ono ejekfushia ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; k'ọphu oo-deru Jisọsu ye ẹphe l'ẹka.
10 Judas Iscariotes, que era um dos doze discípulos, foi falar com os chefes dos sacerdotes para combinar como entregaria Jesus a eles.
11 Yo kfutsuaru iya ẹphe; ẹhu atsọo ẹphe ẹna; ẹphe ekweta iya ụkwa l'ẹphe a-nụ iya okpoga. Júdasu achọlahaa ẹge oo-shi deru iya ye ẹphe l'ẹka.
11 Quando ouviram o que ele disse, eles ficaram muito contentes e prometeram dar dinheiro a ele. Assim Judas começou a procurar uma oportunidade para entregar Jesus.
12 Yo be mbọku k'ọdungu l'oge Ajị Buredi, ẹ te kodu ekoko; bụ iya bụ mbọku, eegbuje nwatụru Ajị Esweta; ndu etsoje ụzo Jisọsu ajị iya: “?Bụ awe b'ọ dụ ngu t'ẹphe je akwakọberu ngu t'ị nọdu gbaa Ajị Esweta ọbu?”
12 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , em que os judeus matavam carneirinhos para comemorarem a Páscoa , os discípulos perguntaram a Jesus: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da Páscoa para o senhor?
13 Jisọsu ezifu ụmadzu ẹbo lẹ ndu etsoje ụzo iya; sụ ẹphe: “Unu tụgbua bahụ lẹ Jerúsalemu. Nwoke, vu ite, mini nọ e-jekfutaa unu. Unu tsoru iya.
13 Então Jesus enviou dois discípulos com a seguinte ordem:
14 Iphe bụ ẹke ọ bahụru; unu tsoru iya je asụ onye nwe ufu ono: ‘Lẹ O-zi-iphe sụru: ?Nanụ ụlo ndu ẹbyee ọphu bụ nk'iya, bụ ẹke yẹle ndu etsoje ụzo iya a-nọdu gbaa Ajị Esweta ọbu?’
14 e digam ao dono da casa em que ele entrar que o Mestre manda perguntar: “Onde fica a sala em que eu e os meus discípulos vamos comer o jantar da Páscoa?”
15 Oo-koshi unu ime ụlo k'eli eli; mbụ eze agalaga ime ụlo, e dohawaru oshi ẹge ọo-dụ t'a nọdu iya ria nri. Ọ bụ l'ẹke ono bẹ unu a-kwakọberu ayi nri ọbu.”
15 Então ele mostrará a vocês no andar de cima uma sala grande, mobiliada e arrumada para o jantar. Preparem ali tudo para nós.
16 Ndu ono, etsoje ụzo iya ono atụgbua je abahụ l'obodo ono. Yọ dụkotalephu ẹge ono, Jisọsu kfuru iya ẹphe ono. Ẹphe abya anọdu l'ẹke ono; kwakọbe kẹ Ajị Esweta ono.
16 Os dois discípulos foram até a cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito. Então prepararam o jantar da Páscoa.
17 Yo be l'urẹnyashi; Jisọsu yẹle ụmadzu iri l'ẹbo ono abyatashia.
17 Quando anoiteceu, Jesus chegou com os doze discípulos.
18 Ẹphe eridelephu nri ono; Jisọsu asụ ẹphe: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'ọ kwa onye lanụ l'ime unu e-deru iya ye; mbụkwa onye yẹle iya eri nri l'ẹke-a.”
18 Enquanto estavam à mesa, no meio do jantar, ele disse:
19 Yo rua ẹphe l'ẹhu; ẹphe awata iya ọji nanụ nanụ; sụ: “?Bụ yẹbedua? ?tọo yẹbedua?”
19 Eles ficaram tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu, está?
20 Jisọsu asụ ẹphe: “Ọ bụ onye lanụ l'unu iri l'ẹbo-wa; mbụ onye yẹle iya tsutaru nri l'ochi lanụ-a.
20 Jesus respondeu:
21 Lẹ Abụbu-Ndiphe bụlekwaa ẹge e deru iya l'ẹkwo okfu Nchileke bẹ ọola. Obenu; nshọo onye ono, ee-shi l'ẹka iya deru Abụbu-Ndiphe ye l'ẹka ndu achọ ishi iya ono. Ọ ga karu onye ono mma l'ẹ ta mụdua ya lẹ phuu!”
21 Pois o
22 Ẹphe egudekwadua nri ono eri; Jisọsu ewota buredi; kele Nchileke ekele; washịa ya; woru iya nụ ẹphe; sụ ẹphe: “Unu nata; ọwaa bụ ugwẹhu iya.”
22 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
23 Yo wotakwaphu okoro; kelebebe Nchileke ekele; woru iya nụ ẹphe; ẹphe eworu iya ngụa l'ẹphe ha.
23 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, e todos beberam do vinho.
24 Yọ sụ ẹphe: “Ọwaa bụ mee ya, e gude okfu ẹhu igwe ọha lọkaa. Nchileke gude mee ya ono eme tẹ ọgba-ndzụ, shi iya l'ẹka vuru ire.
24 Então Jesus disse:
25 Kamẹnu; tẹ ya karu unu: ya ta angụhekwa mẹe, shi l'akpụru vayịnu ọdo jeye mbọku ono, ya a-ngụ k'ọphungu lẹ mgboko ọphungu kẹ Nchileke ono.”
25 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
26 Ẹphe agụtsulephu egvu, ẹphe gude jaa Nchileke ajaja; tụgbua jeshia Ugvu Olivu.
26 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
27 Jisọsu asụ ẹphe: “Unu l'unu ha a-paru iya haa; gbakashịhu, bụ iya bụ ẹge e deru iya l'ẹkwo okfu Nchileke; sụ:
27 E Jesus disse aos discípulos:
28 Obenu lẹ teke o metsuaru tẹ ya shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ; bẹ ya e-vuru unu ụzo jeshia Gálili.”
28 Mas, depois que eu for ressuscitado, irei adiante de vocês para a Galileia.
29 Pyita asụ iya: “Ọ -bụkpooru lẹ ndu ọphunanu a-paru ngu haa; gbakashịhu; bẹ yẹbedua ta a-hakwa ngu.”
29 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem!
30 Jisọsu asụ iya: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'ẹnyashi-a gẹdegede; tẹmanu oke-ọku nchi-abọhu araa ọra ugbo ẹbo b'i kfuakwaru ugbo ẹto l'ẹ tị madu iya.”
30 Mas Jesus lhe disse:
31 Pyita akaba ya rụ okfushi ike; sụ: “M'o -ruhuru a sụ lẹ nggu l'iya nwụhufutaje anwụhu; bẹ ya te ekfukwa lẹ ya ta madu ngu.”
31 Mas Pedro repetia com insistência: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
32 Ẹphe ejeshia ẹke eekuje Getusémeni; rutsulẹphu ẹke ono; yọ sụ ndu ono, etsoje ụzo iya ono: “Unu nọdu l'ẹke-a tẹ ya kpịribe nwanshị je ekfuru nụ Nchileke.”
32 Jesus e os discípulos foram a um lugar chamado Getsêmani. E Jesus lhes disse:
33 Yo duta Pyita; mẹ Jémusu; mẹ Jọnu. Meji awata iya ọkfu nkfụ; yọ wata ọtsu egvu.
33 Então Jesus foi, levando consigo Pedro, Tiago e João. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
34 Yọ sụ ẹphe: “Ha! Meji akfụlekwa iya phụ nkfụ; l'ese iya agbabuhu. Unu nọdu l'ẹke-a chee nche.”
34 e disse a eles:
35 Yọ kpịribelephu nwanshịi; tụa onwiya l'alị; wata okfu anụ Nchileke; t'o mee t'iphe-ẹhuka kẹ nwa teke ono be ru iya l'ẹhu; m'ọ -bụru l'ọo iphe e-kwe ememe.
35 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e pediu a Deus que, se possível, afastasse dele aquela hora de sofrimento.
36 Yọ sụ: “Nna! Nna! Ọ bụ nggu bụ onye a-dụ ike mekota iphemiphe ọbule. Pafụnu iya okoro iphe-ẹhuka-wa l'ẹhu. Ọlobu; t'ẹ b'ọ bụkwa iphe nọ iya l'obu e-me. Ọ kwa ọphu bụ uche-obu ngu e-me.”
36 Ele orava assim:
37 Yọ latashia azụ bya aphụa ẹphe; ẹphe eku mgbẹnya. Yọ sụ Pyita: “Sáyịmonu; ?iiku mgbẹnya? ?Tị dụdu ike mụru ẹnya; chefua nche awa lanụ?
37 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
38 Unu chee nche; kfuru nụ Nchileke; t'ẹ b'e nwuru unu ye l'iphe a-data unu. Obu madzụ bẹ ọonodujekpokwaa evushi evuvu ike; obenu lẹ madzụ l'onwiya ta dụjedu ike.”
38 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
39 Yọ lụfu jeshia okfuru nụ Nchileke ọdo; kfukwaaphu iphe ono, o kfuhawaru ono.
39 Jesus foi outra vez e orou, dizendo as mesmas palavras.
40 Yọ lata azụ bya aphụkwaaphu ẹphe ọdo; ẹphe ekukwaphu mgbẹnya; l'ẹke mgbẹnya erotsukwanua ẹphe; ẹphe ta ma iphe ẹphe e-kfuru iya.
40 Em seguida, voltou ao lugar onde os discípulos estavam e os encontrou de novo dormindo. Eles estavam com muito sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos. E não sabiam o que responder a Jesus.
41 Yọ la azụ k'ugbo ẹto ya bya asụ ẹphe: “?Unu ekukwadua mgbẹnya; l'atụta ume? O dzuwaru. Teke ọbu ruakwaru. Abụbu-Ndiphe bẹ aabyakwa oderu ye ndu eme iphe dụ ẹji l'ẹka.
41 Quando voltou pela terceira vez, Jesus perguntou:
42 Unu gbeshi t'ẹphe je. Unu lekwaa l'onye ọbu, e-deru iya ye ọbu byaakwaru.”
42 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
43 Ya ndono; Jisọsu egudekwadua ẹge ono l'ekfu; Júdasu, bụ onye lanụ l'ụmadzu iri l'ẹbo ono abyawaphu. Ndu, tso iya nụ adụ l'igwe. Ẹphe apagbaaru mma; mẹ mgbọro. Ndu ziru ẹphe bụ ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ezije ekemu; mẹ ndu bụ ọgurenya ndu Ju.
43 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes, pelos mestres da Lei e pelos líderes judeus.
44 Júdasu ono, e-deru iya ye ono ekfuhawaru ẹphe iphe ya e-me t'ẹphe gude maru onye ọphu ọbu. Yọ sụ ẹphe: “L'ọo onye onanu, ye e-tsuta ọnu l'ishi-ụga gude kele iya ekele ono bụ onye ọphu unu a-kpụta. Unu kwabẹkwaru iya ẹnya.”
44 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam e levem bem seguro o homem que eu beijar, pois é ele.”
45 Júdasu erua; tụgbulekwaphu waa; jekfushia Jisọsu je asụ iya: “Rábayi!” Tsuwa iya phụ ọnu l'ishi-ụga.
45 Logo que chegou perto de Jesus, Judas disse: — Mestre! E o beijou.
46 Ẹphe azugudewaphu Jisọsu; kpụta.
46 Então eles pegaram Jesus e o prenderam.
47 Onye lanụ lẹ ndu ono, vudo l'ẹke ono amịa mma iya swangu; gbua ya nwozi eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; kwata iya nchị.
47 Mas um dos que estavam ali tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
48 Jisọsu asụ ndu ono, byaru iya egude ono: “?Unu chịgbaa mma; mẹ mgbọro abya iya egude; ?ya bụ onye ana nfụ?
48 Então Jesus disse para aquela gente:
49 Mbọku-mbọku bẹ yẹle unu anọje l'eze-ụlo Nchileke; ya ezi unu iphe; ọphu unu 'egudebua ya. Obenu l'iphe e deru l'ẹkwo okfu Nchileke mefutaje.”
49 Eu estava com vocês todos os dias, ensinando no pátio do Templo, e vocês não me prenderam. Mas isso está acontecendo para se cumprir o que as
50 Ndu etsoje ụzo iya l'ẹphe ha aparu iya haa; gbakashịhu.
50 Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
51 Yo nweru nwata okorọbya lanụ, tsoru Jisọsu. To nwe iphe o yeru; gụfu ẹkwa ọcha, ọ tuphuberu onwiya. Ẹphe akpachịa ya;
51 Um jovem, enrolado num lençol, seguia Jesus. Alguns tentaram prendê-lo,
52 yọ mịa onwiya; paru ẹkwa ọcha iya ono haa; gbaru ọtu kfụru kwasẹru.
52 mas ele largou o lençol e fugiu nu.
53 Ya ndono; ẹphe eduru Jisọsu jeshia k'eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; ndu ishi ọphu achịjeru Nchileke ẹja l'ẹphe ha; mẹ ndu bụ ọgurenya; mẹ ndu ezije ekemu abya edzua.
53 Em seguida, levaram Jesus até a casa do Grande Sacerdote , onde estavam reunidos os chefes dos sacerdotes, alguns líderes dos judeus e alguns mestres da Lei.
54 Pyita eshi etso iya ote-ẹnya ote-ẹnya; tsoru iya jeye l'ogbodufu eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono. Yo je adụgaru l'ẹke ndu nche nọ; nyalahaa ọku.
54 Pedro seguiu Jesus de longe e entrou no pátio da casa do Grande Sacerdote. Ele sentou-se perto do fogo, com os guardas, para se esquentar.
55 Ndu ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono; mẹ ndu ọgbo ikpe ono l'ẹphe ha achọlahaa iphe ẹphe a-sụ lẹ Jisọsu meru; ẹge ee-shi t'e kpee ya nkfugbu. To nwe iphe ẹphe phụru, bụ iphe o meru.
55 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando encontrar alguma acusação contra Jesus a fim de o condenarem à morte. Mas não conseguiram nenhuma.
56 Ẹphe dụ l'igwe gbaa ya ẹjo ekebe; ọbu l'ekebe ẹphe ta dakọtadu.
56 Muitos diziam mentiras contra ele, mas as suas histórias não combinavam umas com as outras.
57 Ndu egbeshi dzụa ẹjo-ire:
57 Alguns se levantaram e acusaram Jesus com mentiras. Eles diziam:
58 “L'ẹphebedua gudekpokwaa nchị ẹphe nụa teke ọ sụru: ‘Lẹ ya e-mebyishi eze-ụlo Nchileke-wa, bụ ẹka b'e gude kpụa ya-a; l'ime abalị ẹto; ya akpụa ọdo, ẹ te egudedu ẹka kpụa.’ ”
58 — Nós ouvimos quando ele disse: “Vou destruir este Templo que foi construído por seres humanos e, em três dias, levantarei outro que não será construído por seres humanos.”
59 E guderu l'ẹphe kfuru ẹge ono; ekebe ẹphe ta dakọtakpokwanu.
59 Mesmo assim as suas histórias não combinavam umas com as outras.
60 Eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono egbeshi l'edzudzu ọha ono; sụ Jisọsu: “?To nwedu ọnu, iiyeru ndu-wa l'ekebe-wa, ẹphe agbagbaa ngu ẹga-wa?”
60 Aí o Grande Sacerdote se levantou no meio de todos e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender dessa acusação?
61 Jisọsu adaa nwanshị; to yeru iya ọnu. Eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono ajị Jisọsu ọdo: “?Bụ nggu bụ Kuráyisutu ọbu, bụ Nwatibe Nchileke ọbu?”
61 Mas Jesus ficou calado e não respondeu nada. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Você é o
62 Jisọsu asụ iya: “Iyee; l'ọo yẹbedua bụ iya. Unu a-phụ yẹbe Abụbu-Ndiphe l'ẹke ya dụgaru l'ẹka-ụtara Ọkaribe-Kakọta-Nụ; phụa ẹge ya e-gude urukpu kẹ imigwe l'abya!”
62 Jesus respondeu:
63 Eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono eworu uwe nk'iya zija; sụ ẹphe: “?Bụ egbe ekebe ngụnu ọdo bẹ ẹphe achọkwadu.
63 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Não precisamos mais de testemunhas!
64 ?Unu nụwaru iphe ookfu l'ekfubyishi Nchileke? ?Bụ ngụnu bẹ unu chịtaru?”
64 Vocês ouviram esta blasfêmia contra Deus! Então, o que resolvem? Todos estavam contra Jesus e aí o condenaram à morte.
65 Ndu awata iya ọvu ọnu-mini; woru iya ifu kechia; chilahaa ya iphe; sụ iya: t'ọ kọnua onye chiru iya iphe. Ndu nche akpụta iya; chilahaa ya ẹka.
65 Então alguns começaram a cuspir nele. Cobriam o rosto dele, davam bofetadas nele e perguntavam: — Quem foi que bateu em você? Adivinhe! E também os guardas o pegaram e lhe deram bofetadas.
66 Pyita anọdukwadua l'ogbodufu l'ẹke ono; onye lanụ l'ụnwu-mgbọko, ejeru eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono ozi abata;
66 Pedro ainda estava lá embaixo no pátio, quando apareceu uma das empregadas do Grande Sacerdote .
67 phụa Pyita l'ẹke ọonya ọku. Yọ bya elee Pyita ẹnya; sụ iya: “M'i tsokwa lẹ ndu ẹphe l'ọphu Názarẹtu ono; mbụ Jisọsu shi ayị.”
67 Ela viu Pedro se esquentando perto do fogo, olhou bem para ele e disse: — Você também estava com Jesus de Nazaré.
68 Pyita atụa ẹgo; sụ iya: “Lẹ ya ta makwa; iphe iikfu te do iya ẹnya.” Pyita atụgbua jeshia ụzo ọnu-ọguzo; oke-ọku arawaphu ọra.
68 Mas ele negou, dizendo: — Eu não o conheço. Não sei do que é que você está falando. E saiu para o corredor. Naquele momento, o galo cantou.
69 Nwamgbọko ono aphụa ya ọdo l'ẹke ono; kfulahaaru ndu vudo l'ẹke ono: “Lẹ nwoke-wa tsokwa ẹphe.”
69 Quando a empregada viu Pedro ali, começou a dizer aos que estavam perto: — Este homem é um deles.
70 Pyita atụkwaa ya phụ ẹgo ọdo.
70 Mas ele negou outra vez. Pouco depois, as pessoas que estavam ali disseram de novo a Pedro: — Não há dúvida de que você é um deles, pois você também é da Galileia.
71 Pyita awata oburu onwiya ọnu; l'eria angụ ekpu iya: “Ya -makpọkwaaru nwoke-wa, unu ekfu okfu iya-a!”
71 Aí Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem de quem vocês estão falando! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade!
72 Teke onophu; oke-ọku arawaphu ọra k'ugbo ẹbo ya. Pyita anyata iphe Jisọsu kfuhawaru iya: “Lẹ tẹmanu oke-ọku araa ọra ugbo ẹbo bẹ oo-kfu ugbo ẹto lẹ ya ta madu iya.” Yọ wata ọra ẹkwa.
72 Naquele instante o galo cantou pela segunda vez, e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante duas vezes, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro caiu em si e começou a chorar.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.