Marcos 11
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NAA
1 Ẹphe erudelephu Ugvu Olivu; mẹ mgboro Betuféji mẹ Bétani, nọwa Jerúsalemu ntse; yo zifu ndu etsoje ụzo iya ụmadzu ẹbo;
1 Quando se aproximavam de Jerusalém, de Betfagé e Betânia, junto ao monte das Oliveiras, Jesus enviou dois dos seus discípulos
2 sụ ẹphe: “Unu jee lẹ mkpụkpu ono, nọ unu l'ụzo ifu ono. Unu -rulephu bẹ unu a-phụa nwa nkakfụ-ịgara, e liberu elibe, madzụ te tsubua ẹnyishi. Unu tọshia ya; kpụta bya.
2 e disse-lhes:
3 Amakwaru ama; o -nweru onye jịru unu: ‘?Nanụ ẹge ọ dụ?’ unu sụ iya: ‘Lẹ mkpa iya dụru Nnajiufu; l'ọo-kpụlatakwa iya-a nta-a nta-a.’ ”
3 Se alguém perguntar: “Por que estão fazendo isso?”, respondam: “O Senhor precisa dele e logo o mandará de volta para cá.”
4 Ẹphe atụgbua je aphụa nwa nkakfụ-ịgara ọbu l'ẹke e liberu iya l'ifu nggamgbo l'iku ụzo; laa ya atọta.
4 Então foram e acharam o jumentinho preso, junto ao portão, do lado de fora, na rua, e o desprenderam.
5 Ndu vudo l'ẹke ono ajị ẹphe: “?Ngụnu meru iphe unu atọta nkakfụ-ịgara ono?”
5 Alguns dos que ali estavam reclamaram: — O que estão fazendo, soltando o jumentinho?
6 Ẹphe eworu ẹge ono, Jisọsu ziru ẹphe ono kfua. Ndu ono aparu ẹphe haa; ẹphe akpụta iya tụgbua.
6 Eles, porém, responderam conforme as instruções de Jesus. Então os deixaram ir.
7 Ẹphe akpụtaru iya Jisọsu; chịru uwe ẹphe wukobe nkakfụ-ịgara ono l'okpurukpazu; Jisọsu abya adụgaru l'eli iya.
7 Levaram o jumentinho a Jesus, puseram as suas capas sobre o animal, e Jesus montou nele.
8 Ndu achịta uwe ẹphe tọsaa l'echi esu-ụzo; ndu ọphu atụsaa iru mkpẹkwo, ẹphe jitatsuaru l'ẹgu l'ẹke ono.
8 Muitos estenderam as suas capas no caminho, e outros espalharam ramos que tinham cortado nos campos.
9 Ndu ọphu nọ iya l'ụzo ifu; mẹ ndu ọphu tso iya l'azụ l'atụ okokooko; asụje: “Ndewo-o! Ndewo-o! Onye Nchileke gọru ọnu-ọma nụ b'ọ bụ; mbụ onye ono, Nnajiufu ziru t'ọ bya ono!
9 Tanto os que iam adiante dele como os que o seguiam clamavam: “Hosana! Bendito o que vem em nome do Senhor!
10 Tẹ Nchileke gọru ọnu-ọma nụ ọkwa-eze nna ẹphe oche, bụ Dévidi; mbụ ọkwa-eze ono, abya nụ ono! Ndewo-o! Ndewo-o! Ọkaribe-Kakọta-Nụ, nọ l'imigwe!”
10 Bendito o Reino que vem, o reino de Davi, nosso pai! Hosana nas maiores alturas!”
11 Jisọsu abya erua Jerúsalemu; bya abahụ l'eze-ụlo Nchileke. Yọ bya elee ẹnya; gbua igo mgburumgburu l'iphe nọkota l'ẹke ono. Yẹle ndu etsoje ụzo iya ẹphe iri l'ẹbo atụgbua oje Bétani; kẹle nchi ejihuwa.
11 E Jesus entrou em Jerusalém, no templo. E, tendo observado tudo, como já era tarde, saiu para Betânia com os doze.
12 Yo be echile iya; ẹphe eshi Bétani l'ala azụ; ẹgu agụlahaa Jisọsu.
12 No dia seguinte, quando saíram de Betânia, Jesus teve fome.
13 Yọ nọdu ote-ẹnya phụa oshi figu l'ẹke o ruru iru; yọ tụgbua t'o je amaru: ?o -nweru akpụru, ọo-phụ iya. Yo rua; to nwe iphe ọ phụru iya; kpachikwaphu mkpẹkwo iya nwẹnkinyi iya; kẹ l'ẹ tọ gbadua teke figu amịje.
13 E, vendo de longe uma figueira com folhas, foi ver se nela acharia alguma coisa. Aproximando-se dela, nada achou, a não ser folhas; porque não era tempo de figos.
14 Yọ sụ oshi figu ono: “Ẹ to nwedu lẹ madzụ awọta akpụru ngu ria ọdo.”
14 Então Jesus disse à figueira: E os discípulos de Jesus ouviram isto.
15 Ẹphe erua Jerúsalemu; Jisọsu abya abahụ l'eze-ụlo Nchileke; wata ọchishi ndu azụ aswa; mẹ ndu ere aswa l'eze-ụlo ono. Yọ bya enwutsushikota okpokoro ndu agbanwe okpoga; mẹ ekwechi ndu ọphu eretsua ndo.
15 E foram para Jerusalém. Quando Jesus entrou no templo, começou a expulsar os que ali vendiam e compravam. Derrubou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas,
16 To kwe t'o nweru onye e-gude iphe shi l'eze-ụlo ono sweta.
16 e não permitia que alguém atravessasse o templo carregando algum objeto.
17 Yo zilahaa ẹphe iphe; sụ: “?Unu ta madu l'e deru l'ẹkwo lẹ Nchileke sụru: ‘L'ụlo iya bẹ ee-kuje ụlo, iphe bụ mbakeshi a-nọduje ekfu anụ iya.’ Ọbule nta-a bẹ unu mewaru iya; yọ bụru ụlo, ndu iphura edomije onwẹphe.”
17 Também os ensinava e dizia:
18 Ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ezije ekemu anụa iphe o kfuru; chọlahaa ẹge ẹphe e-me gbua ya. Ọle ẹphe atsụkwanu iya egvu; okfu lẹ ndu ono l'ẹphe ha bẹ iphe oozi dụ biribiri.
18 E os principais sacerdotes e escribas ouviram isso e procuravam uma maneira de matar Jesus, pois o temiam, porque toda a multidão se maravilhava de sua doutrina.
19 Yo be l'urẹnyashi; Jisọsu phẹ eshi l'obodo ono lụfu.
19 Em vindo a tarde, Jesus e os discípulos saíram da cidade.
20 Yo be l'ụtsu echile iya; ẹphe eswede bya aphụa oshi figu ono, ọ tụru ọnu ụnyaphua ya ono. Yọ nwụkotawanu kpaa jeye l'ọgvu iya.
20 E, passando eles pela manhã, viram que a figueira estava seca desde a raiz.
21 Pyita anyatawaphu iphe ono, meru ụnyaphua ono; sụ Jisọsu: “Nnajiufu! ?Lenu: mẹ oshi figu-wa, ị tụru ọnu-wa nwụkotawarunu kpaa.”
21 Então Pedro, lembrando-se, falou: — Mestre, eis que a figueira que o senhor amaldiçoou ficou seca.
22 Jisọsu asụ ẹphe: “Unu gude Nchileke vudoshia ike l'ekwekwe, unu kweru.
22 Ao que Jesus lhes disse:
23 Kamẹnu; tẹ ya karu unu: o -nwekpooru onye sụru ugvu-a: ‘Ngwaa! Fọta onwongu je echee l'eze ẹnyimu;’ obu ta agba iya ẹbo; yo kwetalephu l'iphe o kfuru e-me bẹ oo-melephu ẹge ono, o kfuru iya ono.
23 Porque em verdade lhes digo que, se alguém disser a este monte: “Levante-se e jogue-se no mar”, e não duvidar no seu coração, mas crer que se fará o que diz, assim será com ele.
24 Ọo ya bụ l'iphemiphe ọbule, unu sụru tẹ Nchileke nụ unu teke unu ekfu anụ iya; bya ekweta l'ọ nụwaru iya unu; iphe ono bẹ ọo-nụ unu.
24 Por isso digo a vocês que tudo o que pedirem em oração, creiam que já o receberam, e assim será com vocês.
25 Teke unu nọdu ekfu anụ Nchileke; o -nweru okfu, nọru unu l'onye ọdo; unu gụaru onye ono nvụ; k'ọphu Nna unu ọphu bu l'imigwe a-gụru unu nvụ l'iphe dụ ẹji, unu meshiru.
25 E, quando estiverem orando, se tiverem alguma coisa contra alguém, perdoem, para que o Pai de vocês, que está nos céus, perdoe as ofensas de vocês.
26 Ọ -bụru l'unu ta gụduru ndu ọdo nvụ; nna unu ọphu bu l'imigwe ta agụkwaru unu nvụ l'iphe dụ ẹji, unu meshiru.”
26 [Mas, se vocês não perdoarem, também o Pai de vocês, que está nos céus, não perdoará as ofensas de vocês.]
27 Ẹphe alatashia azụ lẹ Jerúsalemu; Jisọsu ejephelahaa l'eze-ụlo Nchileke. Ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ezije ekemu; mẹ ndu bụ ọgurenya abyakfutashia ya.
27 Então regressaram para Jerusalém. E enquanto Jesus andava pelo templo, os principais sacerdotes, os escribas e os anciãos vieram ao seu encontro
28 Ẹphe ajị iya: “?Bụ egbe ike ngụnu b'i gude emeebe iphe ọwananu, iime-wa? ?Bụ onye ziru ngu t'ị bya iya ememe?”
28 e lhe perguntaram: — Com que autoridade você faz estas coisas? Ou quem lhe deu esta autoridade para fazer isto?
29 Jisọsu asụ ẹphe: “Lẹ ya a-jị unu nwajị lanụ; unu -saa ya ẹya; ya akaru unu egbe ike, ya gude emeebe iya:
29 Jesus respondeu:
30 ?Bụ onye ziru Jọnu t'ọ bya ome baputizimu: bụ Nchileke t'ọ bụ madzụ? Unu saa ya ẹya.”
30 O batismo de João era do céu ou dos homens? Respondam!
31 Ẹphe alaa ya edzukashi l'ime onwẹphe; woo: “Ẹphe -sụ l'o shi Nchileke l'ẹka bẹ ọo-sụkwa ẹphe: ‘?Ngụnu mekwanuru iphe ẹphe te kwetadu iphe o kfuru?’
31 E eles discutiam entre si: — Se dissermos: “Do céu”, ele dirá: “Então por que não acreditaram nele?”
32 Ẹphe -sụkwanu l'o shi madzụ l'ẹka; haa!” Yọ bụru egvu bẹ ẹphe atsụ ndu ọha; kẹ lẹ ndu ọha kfukotawaru lẹ Jọnu bụ ọgbodo onye nkfuchiru Nchileke.
32 Se, porém, dissermos: “Dos homens”, é de temer o povo. Porque todos pensavam que João era realmente um profeta.
33 Ya ndono; ẹphe asụ Jisọsu: “L'ẹphe ta madu.”
33 Então responderam a Jesus: — Não sabemos. E Jesus, por sua vez, lhes disse:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.