Marcos 10
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NAA
1 Jisọsu aparu ẹke ono haa; jeshia alị Judíya; mẹ mkpụkpu, nọ l'azụ Ẹnyimu Jọ́danu. A dụkwaphu igwe wụ-kfuta iya ọdo. Yọ wata ẹphe ozi iphe ẹge oozijehawa iya.
1 Saindo dali, Jesus foi para o território da Judeia e para além do Jordão. E outra vez as multidões se reuniram junto a ele, e, de novo, ele as ensinava, segundo o seu costume.
2 Ndu Fárisii abya iya adata; jị iya: “?Ọ dụ mma tẹ nwoke chịfu nyee ya?”
2 E, aproximando-se alguns fariseus, o puseram à prova, perguntando: — É lícito ao marido repudiar a sua mulher?
3 Yọ sụ ẹphe: “?Bụ ngụnu bẹ Mósisu sụru t'unu meje?”
3 Jesus respondeu:
4 Ẹphe asụ iya: “Lẹ Mósisu sụru tẹ nwoke, byajẹru ọchifu nyee ya vujeoduru ụzo dee ẹkwo nụ nwanyi ọbu lẹ ya ta alụhedu; tẹmanu yọ chịfude iya.”
4 Eles disseram: — Moisés permitiu escrever uma carta de divórcio e repudiar.
5 Jisọsu asụ ẹphe: “L'iphe meru iphe Mósisu deru unu ekemu ono ẹge ono bụkwa okfu l'ọkpoma nmanụkaru unu egbudegbu.
5 Mas Jesus lhes disse:
6 Obenu lẹ mbụlembu teke Nchileke meru mgboko b'o meru nwoke; bya emee nwanyi.
6 Porém, desde o princípio da criação, Deus os fez homem e mulher.
7 Ọo ya meru iphe nwoke a-ha nne iya; haa nna iya; yẹle nyee ya tụgbabe.
7 “Por isso o homem deixará o seu pai e a sua mãe e se unirá à sua mulher,
8 Ẹphe ẹbo ono abya abụru nnanụ. Ẹphe ta adụhedu ẹbo. Ẹphe bụwa onye lanụ.
8 tornando-se os dois uma só carne.” De modo que já não são mais dois, porém uma só carne.
9 Ọo ya bụ; iphe Nchileke gudewaa ẹka iya tụgbabe nanụ; t'ẹ b'o nwekwa madzụ nwigbaleke-ọma, e-kekafu iya nụ.”
9 Portanto, que ninguém separe o que Deus ajuntou.
10 Ẹphe abahụlephu l'ụlo; ndu etsoje ụzo iya ajịa ya iphe okfu ono bụ.
10 Em casa, os discípulos voltaram a fazer perguntas sobre esse assunto.
11 Yọ sụ ẹphe: “Iphe bụ onye chịfuru nyee ya; je alụa nwanyi ọdo; bụkwa ogori bẹ oori.
11 E Jesus lhes disse:
12 Teke bụ l'ọ bụ nwanyi nọnyaaru sụ lẹ ya ta alụhedu nji iya; gbeshi je alụa nji ọdo; kwaphu ogori bẹ oori.”
12 E, se ela repudiar o seu marido e casar com outro, comete adultério.
13 A haru dutalahaaru Jisọsu ụnwegirima t'o byibegbaa ẹphe ẹka. Ndu etsoje ụzo iya abalahaaru ndu ono, edutaru iya ụnwegirima ono mba.
13 Então trouxeram algumas crianças a Jesus para que as abençoasse, mas os discípulos os repreendiam.
14 Jisọsu aphụa ya; yo ghua ya eghughu; yọ sụ ẹphe: “Unu haa ụnwegirima t'ẹphe byakfuta iya! Unu ba anashịshi ẹphe anashị. L'ọ kwa ndu dụ ẹge ono bẹ ẹke Nchileke bụ eze bụ nk'ẹphe.
14 Jesus, porém, vendo isto, indignou-se e disse-lhes:
15 Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'iphe bụ onye ẹ-te gudedu obu, dụ l'ọ bụ k'ụnwegirima kweta l'ọo Nchileke bụ eze iya; ta abahụkwa l'ẹke Nchileke bụ eze.”
15 Em verdade lhes digo: Quem não receber o Reino de Deus como uma criança de maneira nenhuma entrará nele.
16 Jisọsu ekutatsua ụnwegirima ono; byigbakota ẹphe ẹka; gọoru ẹphe ọnu.
16 Então, tomando as crianças nos braços e impondo-lhes as mãos, as abençoava.
17 Jisọsu abyadẹlephu atụgbu; nwoke lanụ agbakfutashia ya bya ebyishiru iya ikpere l'alị; sụ iya: “O-zi-iphe; nwoke, dụeberu mma! ?Bụ ngụnu bẹ ya e-me; k'ọphu ya e-nweru ndzụ gbururu jeye?”
17 Pondo-se Jesus a caminho, um homem correu ao seu encontro e, ajoelhando-se diante dele, perguntou-lhe: — Bom Mestre, que farei para herdar a vida eterna?
18 Jisọsu asụ iya: “?O meru agha bẹ iiku iya onye dụeberu mma? Ẹ to nwekwa onye dugeru mma; gbahaa Nchileke nwẹnkinyi iya.
18 Jesus respondeu:
19 ?Ị manaru-a iphe ekemu Nchileke kfuru: ‘Be egbukwa madzụ; be erikwa ogori; be ezikwa iphura; ba adzụkwa ẹjo-ire; be emegbutakwa madzụ ibe ngu; kwabẹru nne lẹ nna ngu ugvu.’ ”
19 Você conhece os mandamentos: “Não mate, não cometa adultério, não furte, não dê falso testemunho, não defraude ninguém, honre o seu pai e a sua mãe.”
20 Nwoke ono asụ iya: “O-zi-iphe; keshinu ya bụ nwata ta dụkwa iphe ono ọphu ya dakajẹru.”
20 Então o homem respondeu: — Mestre, tudo isso tenho observado desde a minha juventude.
21 Jisọsu elee ya ẹnya; bya eyewaru iya phụ obu; sụ iya: “Iphe lanụ bẹ phọdufuaru ngu l'ememe; bụ iya bụ: je je erekota iphe i nweru l'ọ ha; nggu achịru okpoga iya nụ ndu ụkpa. Teke ono; nggu enweru ọkpobe iphe l'imigwe. I -meebe ẹge ono; nggu abya etsoru iya.”
21 E Jesus, olhando para ele com amor, disse:
22 Nwoke ono anụlephu iphe ono, Jisọsu kfuru ono; ẹhu adaa ya kọo; aphụ eji iya obu; yọ tụgbua; kẹ l'o nweshikwanuru iphe ike.
22 Ele, porém, contrariado com esta palavra, retirou-se triste, porque era dono de muitas propriedades.
23 Jisọsu abya elee ndu etsoje ụzo iya ẹnya mgburumgburu; sụ ẹphe: “Iphe ọ dụkwanu l'ọo ẹhuka tẹ ndu, nweru iphe bahụ l'ẹke Nchileke bụ eze!”
23 Então Jesus, olhando ao redor, disse aos seus discípulos:
24 Iphe ono, o kfuru ono adụ ndu etsoje ụzo iya biribiri. Jisọsu asụkwaphu ẹphe ọdo: “Ụnwegirima iya; iphe ọ dụ l'ọo ẹhuka mbụ ẹge madzụ e-me bahụ l'ẹke Nchileke bụ eze.
24 Os discípulos estranharam estas palavras, mas Jesus insistiu em dizer-lhes:
25 L'ọ kakwa ntse t'ịnya pyoghata ẹnya ngga; karia t'onye nweru iphe bahụ l'ẹke Nchileke bụ eze.”
25 É mais fácil um camelo passar pelo fundo de uma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.
26 Ọwaa akabakpọoru ndu etsoje ụzo iya ọdu-biribiri; ẹphe asụ iya: “?Bụ onye bẹ aa-dzọtakwadu; m'ọ -dụ ẹge ono?”
26 Eles ficaram muito admirados, dizendo entre si: — Sendo assim, quem pode ser salvo?
27 Jisọsu elee ẹphe ẹnya bya asụ ẹphe: “L'ẹke madzụ nọ b'ọ bụkwa 'ama-ẹge-ee-me-iya. Obenu l'ẹ tọ dụdu ẹge ono l'ẹke Nchileke nọ; kẹle Nchileke te nwedu iphe kpọru iya ẹka ememe.”
27 Jesus, olhando para eles, disse:
28 Pyita asụ iya: “Lewaru; ẹphebedua hakọtaru iphemiphe ọbule bya etsoru ngu-a.”
28 Então Pedro começou a dizer-lhe: — Eis que nós deixamos tudo e seguimos o senhor.
29 Jisọsu asụ iya: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: Ẹ tọ dụkwa onye gude okfu ẹhu yẹbe Jisọsu; mẹ k'ozi-ọma ono haa ụlo iya; m'ọ bụ unwunne iya ndu k'unwoke; m'ọ bụ unwunne iya ndu k'ụnwanyi; m'ọ bụ nne iya; m'ọ bụ nna iya; m'ọ bụ ẹgirima iya; m'ọ bụ alị iya,
29 Jesus respondeu:
30 ẹ ta akfụru ụgwo iya nkfungo ugbo ụkporo ise l'ụwa ọwaa: l'ụlo; mẹ l'unwunne iya ndu k'unwoke-o; mẹ l'unwunne iya ndu k'ụnwanyi; mẹ lẹ nne; mẹ lẹ nna; mẹ l'ẹgirima; mẹ l'alị. Ọ kwaphu ẹge ono bẹ mkpamẹhu; mẹ iphe-ẹhuka e-tso iya. Obenu lẹ mgboko ọphu abyanụ bẹ oo-nweru ndzụ gbururu jeye.
30 que não receba, já no presente, cem vezes mais casas, irmãos, irmãs, mães, filhos e campos, com perseguições; e, no mundo por vir, receberá a vida eterna.
31 Igweligwe ndu ọphu vu ụzo nta-a e-mekochaa bụru ndu ikperazụ; ndu ọphu bụ ndu ikperazụ abụru ndu ivuzọ.”
31 Porém muitos primeiros serão últimos, e os últimos serão primeiros.
32 Ẹphe anọdu l'esu-ụzo, ẹphe shi eje Jerúsalemu; Jisọsu akparu ndu etsoje ụzo iya ye l'azụ; vutaru ẹphe ụzo. Yọ dụ ndu ono, etsoje ụzo iya ono biribiri. Ndu ọphu etso ẹphe atsụlahaa egvu. Yo kuchi ụmadzu iri l'ẹbo ono ekuchi ọdo; wataru ẹphe okfuru iphe abya iya ememe.
32 Estavam a caminho, subindo para Jerusalém, e Jesus ia adiante dos seus discípulos. Estes se admiravam e o seguiam tomados de apreensões. E Jesus, chamando outra vez os doze para um lado, começou a revelar-lhes as coisas que deviam acontecer com ele, dizendo:
33 Yọ sụ ẹphe: “Unu lekwa l'ẹphe ejeekwa Jerúsalemu. Abụbu-Ndiphe bẹ ee-dekwaru nụ ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ezije ekemu. Ẹphe e-kpee iya nkfugbu; duru iya nụ ndu ẹ-ta madu Nchileke.
33 — Eis que subimos para Jerusalém, e o Filho do Homem será entregue aos principais sacerdotes e aos escribas. Eles vão condená-lo à morte e entregá-lo aos gentios.
34 Aa-ja iya ewena; gbụshi iya ọnu-mini; chia ya iphe; woru iya gbua. Ya a-nọo abalị ẹbo; k'ẹto; ya eshi l'ọnwu teta; bya anọdu ndzụ ọdo.”
34 Vão zombar dele, cuspir nele, açoitá-lo e matá-lo; mas, depois de três dias, ressuscitará.
35 Jémusu; mẹ Jọnu, bụ ụnwu Zébedi abyakfuta Jisọsu bya asụ iya: “O-zi-iphe! O nweru iphe ọ dụ ẹphe t'i meeru ẹphe.”
35 Então se aproximaram dele Tiago e João, filhos de Zebedeu, dizendo: — Mestre, queremos que o senhor nos conceda o que vamos pedir.
36 Jisọsu ajị ẹphe: “?Bụ ngụnu b'ọ dụ unu tẹ ya meeru unu ọbu?”
36 E Jesus lhes perguntou:
37 Ẹphe asụ iya: “T'o kwe nụ t'ẹphe nọnyabe iya: onye lanụ l'ẹka-ụtara; onye ọphu l'ẹka-ibyita teke ọo-bụru eze l'ekoshi ọdu-biribiri iya.”
37 Eles responderam: — Permite-nos que, na sua glória, nos assentemos um à sua direita e o outro à sua esquerda.
38 Jisọsu asụ ẹphe: “Unu ta makwa iphe unu ajị ajị iya. ?Unu a-dụa ike ngụa l'okoro ono, ya angụ ono; m'ọ kwanu t'e mee unu egbe baputizimu ọphu ee-me iya?”
38 Mas Jesus lhes disse:
39 Ẹphe asụ iya: “Iyee; l'ẹphe a-dụa ike.”
39 Eles responderam: — Podemos. Então Jesus lhes disse:
40 ọbule; ọ -bụru l'unu a-nọdu iya l'ẹka-ụtara; m'ọ bụ l'ẹka-ibyita ta bụkwa iya b'ọ nọ l'ẹka. Ono kwa ndu, Nchileke kwakọberu iya b'ọ nọru.”
40 Quanto a sentar à minha direita ou à minha esquerda, não me compete concedê-lo, pois é para aqueles a quem está preparado.
41 Ụmadzu iri ndu ọphunanu anụlephu iphe Jémusu mẹ Jọnu jeru; yo ghulahaa ẹphe eghughu.
41 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, começaram a ficar indignados com Tiago e João.
42 Jisọsu ekukobewaphu ẹphe; sụ ẹphe: “Unu mawaru lẹ ndu a sụru l'ọo ẹphe bụ ishi anọduje akpapyashị ndu ẹphe achị akpapyashị; bya abụru onye nọ l'oke ọkwa anọduje eme tẹ ndu ọdo maru l'ọo ya ka nshinu.
42 Mas Jesus, chamando todos para junto de si, disse:
43 Obenu lẹ nk'unu ta bụkwa ẹge ono b'ọ dụ. Onye ọ dụ t'ọ ha nshinu l'unu; t'onye ono yejeru ndu ọphunanu ẹka.
43 Mas entre vocês não é assim; pelo contrário, quem quiser tornar-se grande entre vocês, que se coloque a serviço dos outros;
44 Onye ọ dụ t'ọ bụru onye ivuzọ l'unu; t'onye ono wozita onwiya alị bụru nwozi l'ẹke ndu ọphu nọ.
44 e quem quiser ser o primeiro entre vocês, que seja servo de todos.
45 Lẹ Abụbu-Ndiphe ta byakwa t'e yeru iya ẹka. Iphe ọ byaru gbe bụkwaru t'o yeru ndu ọdo ẹka; gude onwiya chịaru Nchileke ẹja t'ọ bụru iphe ya e-gude gbata ndzụ igwe ọha.”
45 Pois o próprio Filho do Homem não veio para ser servido, mas para servir e dar a sua vida em resgate por muitos.
46 Ẹphe abya erua Jériko; Jisọsu mẹ ndu etsoje ụzo iya; mẹ igweligwe ndu etso ẹphe atụgbude; onye ìshì, aza Batimíyọsu anọduwa l'iku esu-ụzo l'arọ arọ. Batimíyọsu ono bụ nwatibe Timíyọsu.
46 E foram para Jericó. Quando Jesus saía de Jericó, juntamente com os discípulos e numerosa multidão, Bartimeu, um cego mendigo, filho de Timeu, estava sentado à beira do caminho
47 Yọ nụlephu l'ọ bụ Jisọsu kẹ Názarẹtu abya; chia mkpu; sụ: “Jisọsu! Nwatibe Dévidi; phụaru iya rụ imiko!”
47 e, ouvindo que era Jesus, o Nazareno, começou a gritar: — Jesus, Filho de Davi, tenha compaixão de mim!
48 Ẹphe abaaru iya mba; sụ iya t'ọ daa ashị. Yọ ka l'iya-a ọrashi ike: “O-shi-l'eri Dévidi; phụaru iya rụ imiko!”
48 E muitos o repreendiam para que se calasse, mas ele gritava cada vez mais: — Filho de Davi, tenha compaixão de mim!
49 Jisọsu abya evudo; sụ t'e kua ya.
49 Jesus parou e disse: Chamaram, então, o cego, dizendo-lhe: — Coragem! Levante-se, porque ele está chamando você.
50 Yọ chịru uwe iya ghaa; kfulihu byakfutashia Jisọsu.
50 Atirando a capa para o lado, o cego levantou-se de um salto e foi até onde estava Jesus,
51 Jisọsu ajị iya: “?Bụ ngụnu b'ọ dụ ngu tẹ ya meeru ngu?”
51 que lhe perguntou: O cego respondeu: — Mestre, que eu possa ver de novo.
52 Jisọsu asụ iya t'ọ la; l'ekwekwe iya mewaru t'ẹhu dụ iya mma.
52 Então Jesus lhe disse: E imediatamente passou a ver e foi seguindo Jesus estrada afora.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.