Levítico 19

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Tọ dụ iya bụ; Ojejoje abya ekfuru yeru Mósisu; sụ iya:
1 O Senhor disse a Moisés:
2 Ọwaa iphe, ii-kfuru ụnwu Ízurẹlu l'ẹphe ha: Unu bụkwaru ndu dụ nsọ; kẹle yẹbe Ojejoje, bụ Nchileke unu dụkwa nsọ.
2 — Fale a toda a congregação dos filhos de Israel e diga-lhes: Sejam santos, porque eu, o Senhor , o Deus de vocês, sou santo.
3 T'onyenọnu l'unu ha kwabẹjekwa nne iya lẹ nna iya ugvu. Unu edobeje ekemu mbọku ọtu-ume iya; kẹ l'ọ kwa yẹbedua bụ Ojejoje; bya abụru Nchileke unu.
3 Cada um respeite a sua mãe e o seu pai e guarde os meus sábados. Eu sou o Senhor , o Deus de vocês.
4 “Unu ba aghachijekwa jelahaa lẹ nte; ọphu unu akpụjekwa ọgvu doberu onwunu. Ọ kwa yẹbedua bụ Ojejoje; bya abụru Nchileke unu.
4 Não se voltem para os ídolos, nem façam para si deuses de metal. Eu sou o Senhor , o Deus de vocês.
5 “Teke unu egworu Ojejoje ngwẹja-ẹhu-agu; unu gwojekwa iya l'ụzo, ọo-nata iya unu l'ẹka.
5 — Quando oferecerem um sacrifício pacífico ao Senhor , ofereçam-no para que vocês sejam aceitos.
6 Unu rijekwa iphe ngwẹja ọbu lẹ mbọku, unu gworu iya; m'ọ kwanụ lẹ nchi-ta-abọhu iya. Ọ -bụru l'o nweru ọphu phọduru nụ jeye lẹ mbọku k'ẹto ya; t'a kpọkwaa ya ọku.
6 Podem comer dele no dia em que o oferecerem e no dia seguinte; mas o que sobrar, no terceiro dia, será queimado.
7 O -nweru ọphu e riru lẹ mbọku k'ẹto ya b'ọ bụakwa ahụma b'e meru; ẹ taa natahẹkwa iya.
7 Se uma parte dele for comida no terceiro dia, é abominação; não será aceita.
8 Ọo ya bụ l'iphe bụ onye riru iya nụ bẹ iphe, dụ ẹji, o meru a-tukokwaru l'ishi; kẹ l'o meruru iphe, dụru Ojejoje nsọ. Onye ono bẹ ee-bufukwa lẹ ndu nk'iya.
8 Quem dele comer levará a sua iniquidade, porque profanou coisa santa do Senhor ; por isso, será eliminado do seu povo.
9 “Teke unu akpata iphe, unu meberu l'alị; unu ba akpajẹkwa iya jịa ẹka l'alị. Ọphu unu atụtujekwa ọphu nashịhuru ndu akparu iya unu daa l'alị.
9 — Quando você fizer a colheita da sua terra, não colha totalmente o canto do seu campo, nem volte para recolher as espigas caídas.
10 Unu be ejejekwa mkpakwa akpụru vayịnu lẹ mgbo vayịnu unu. Ọphu unu 'atụtutajekwa ọphu dashịru l'alị. Unu hajẹru ndu onanu haaru ndu ụkpa; mẹ ndu laru alala; kẹ l'ọ kwa yẹbedua bụ Ojejoje; bya abụru Nchileke unu.
10 Não seja rigoroso demais ao fazer a colheita da sua vinha, nem volte para recolher as uvas que tiverem caído no chão; deixe-as para os pobres e estrangeiros. Eu sou o Senhor , o Deus de vocês.
11 “Unu be ezijekwa iphura; unu ta adzụje ẹjo-ire. Ọphu unu 'aghọjekwaru madzụ ibe unu ụgho.
11 — Não furtem, não mintam, nem usem de falsidade uns com os outros.
12 Unu ba akpapyabẹjekwa iphe, unu meru; gude ẹpha iya gụa ẹnwa; shi ẹge ono merua ẹpha Nchileke unu. Ọ kwa yẹbedua bụ Ojejoje.
12 Não façam juramentos falsos pelo meu nome, pois vocês estariam profanando o nome do seu Deus. Eu sou o Senhor .
13 “Be erijekwa madzụ ibe ngu uru; ọphu ị najẹkwa iya nfụ. Tẹ aswa-ozi onye i buru ozi ba anọkwa ngu l'ẹka jeye l'ụtsu echile iya.
13 — Não oprima nem roube o seu próximo. Que o pagamento do trabalhador diarista não fique com você até a manhã seguinte.
14 Ba akọjekwa onye ada nkịchi ọnu; ọphu iigudejekwa iphe dochia onye ìshì ụzo. Tsụje Nchileke ngu egvu; kẹ l'ọ kwa yẹbedua bụ Ojejoje.
14 — Não amaldiçoe o surdo, nem ponha tropeço diante do cego, mas tema o seu Deus. Eu sou o Senhor .
15 “Unu be ekpejekwa ẹjo ikpe. Unu be elejekwa madzụ ẹnya l'ifu; kpee ikpe; shi iya nma onye ụkpa ikpe; kẹ l'ọ bụ onye ụkpa; bya ekperu yeru eze madzụ; kẹ l'ọ bụ eze madzụ. Tẹ ikpe unu bụjekwaru ikpe, dụ mma.
15 — Não seja injusto ao julgar uma causa, nem favorecendo o pobre, nem agradando o rico; julgue o seu próximo com justiça.
16 Ba abụkwa onye ntụmatu l'ẹke madzụ ibe ngu nọ; ọphu ịinokwa l'idzu t'e wota madzụ ibe ngu tsebe l'ifu ọgu. Ọ kwa yẹbedua bụ Ojejoje.
16 — Não ande como mexeriqueiro no meio do seu povo, nem atente contra a vida do seu próximo. Eu sou o Senhor .
17 “Be evukwaru nwunne ngu okfu l'ọkpoma. Jekfuje onye ọ daru nggu l'iya; t'unu kpeshia; t'ẹ b'i shi l'ẹhu iya je eye ẹka l'iphe, dụ ẹji.
17 — Não guarde ódio no coração contra o seu próximo, mas repreenda-o e não incorra em pecado por causa dele.
18 Be emelatajekwa ndibe unu iphe, ẹphe meru ngu; ọphu ọ dụkwa onye ọphu ii-vujeru iphe l'obu. Yejechiaru madzụ ibe ngu obu ẹge i yeru onwongu. Ọ kwa yẹbedua bụ Ojejoje.
18 — Não procure vingança, nem guarde ira contra os filhos do seu povo, mas ame o seu próximo como você ama a si mesmo. Eu sou o Senhor .
19 “Unu mejekwa iphe, ya tọru ọkpa iya t'e tsoje. Unu ba ahajẹkwa tẹ elu chia ọphu yẹ l'iya ẹ-ta abụdu ụdu lanụ. Ba akụjekwa uzi iphe labụ l'okfu ngu; ọphu iiyejekwa uwe, ẹ-ta abụdu ụdu ẹkwa lanụ b'e gude kwaa ya.
19 — Guarde os meus estatutos. Não permita que os seus animais se ajuntem com os de espécie diversa. Não plante semente de duas espécies em seu campo, nem use roupa de dois tipos diferentes de tecido.
20 “Ọ -bụru lẹ madzụ raru nwamgbọko, a gbaru ohu; bya edobewaru iya nwoke ọdo; t'ọ bụ l'a gbafụtawaru iya t'o nweru onwiya; t'e kpekwaa ya ekpekpe; hụ̀a ẹphe àhụ̀hù ẹge gbaru nụ. Ọle t'ẹ b'e egbukwa ẹphe egbugbu. Ishi iya abụru lẹ nwamgbọko ono bụkwadu ohu.
20 — Se um homem tiver relações com uma mulher, e esta for escrava prometida a outro homem, mas que não foi resgatada nem posta em liberdade, então deverá haver punição; não serão mortos, pois ela ainda não havia sido libertada.
21 T'onye kẹ nwoke kpụtakwa ebyila bya anụ l'ifu Ụlo-Ẹ́kwà Ndzuko; t'e gude gwooru iya ngwẹja ọkfu-ụgwo-iphe, dụ ẹji l'ifu Ojejoje.
21 O homem, como oferta pela sua culpa, trará um carneiro ao Senhor , à porta da tenda do encontro.
22 Onye achịjeru Nchileke ẹja egude ebyila ono, e gude gwoo ngwẹja ọkfu-ụgwo-iphe, dụ ẹji ono kfụa ụgwo iphe, dụ ẹji onye ono l'ifu Ojejoje; a gụaru iya nvụ l'iphe, dụ ẹji ono, o meru ono.
22 Com o carneiro da oferta pela culpa, o sacerdote fará expiação, diante do Senhor , pelo pecado que o homem cometeu, e o pecado lhe será perdoado.
23 “Unu -bahụlephu l'alị ono; dzashia ya oshi-ọmi, dụgbaa iche l'iche; unu sọjekwa nebyi iya nsọ. Afa ẹto bẹ unu a-sọ iya nsọ; ha ya eriri.
23 — Quando entrarem na terra e plantarem todo tipo de árvore frutífera, os frutos dessas árvores lhes serão vedados; nos primeiros três anos serão impuros para vocês; não poderão comê-los.
24 O -be l'afa k'ẹno t'e doo akpụru, oshi ono mịtaru nsọ; gude gwooru Ojejoje ngwẹja-ekele.
24 Porém, no quarto ano, todo fruto dessas árvores será santo, será oferta de louvores ao Senhor .
25 O -be l'afa k'ise; unu awatawaru ori akpụru oshi ọbu; k'ọphu oshi ono a-nọdu eyeru unu nebyi kẹ yọkfu-yọkfu. Ọ kwa yẹbedua bụ Ojejoje; bya abụru Nchileke unu.
25 No quinto ano, vocês poderão comer os frutos para que as árvores aumentem a sua produção. Eu sou o Senhor , o Deus de vocês.
26 “Unu ba atajẹkwa anụ, mee nọkwadu. Unu ba agwọjekwa ọgwu; ọphu unu emejekwa mgbashị.
26 — Não comam nada que tenha sangue. Não façam adivinhações nem pratiquem magia.
27 Unu ba akpụfubebejekwa ẹgbushi, nọ unu lẹ mgboro ishi; ọphu unu akpụshijekwa iku ẹji-agba unu.
27 — Não cortem o cabelo nas têmporas, nem danifiquem as pontas da barba.
28 Unu be egbubatajekwa onwunu ọnya l'ẹhu; okfu lẹ madzụ nwụhuru; ọphu unu edejekwa onwunu mbo. Ọ kwa yẹbedua bụ Ojejoje.
28 Pelos mortos não façam cortes no corpo, nem ponham marca nenhuma sobre vocês. Eu sou o Senhor .
29 “Be emekwa nwa ngu nwanyi t'ọ bụru nwanyi ọkpara; shi ẹge ono merua nwa ngu ọbu; a nọnyakwaa; ndu ọkpara abya eji alị unu; ụru-alị abya eji iya.
29 — Não desonre a sua filha, fazendo dela uma prostituta, para que a terra não se prostitua, nem se encha de maldade.
30 Unu dobeje ekemu mbọku ọtu-ume iya; unu akwabẹje ụlo iya ono, dụ nsọ ono ugvu. Ọ kwa yẹbedua bụ Ojejoje.
30 Guardem os meus sábados e reverenciem o meu santuário. Eu sou o Senhor .
31 “Unu be ejejekwa ọkpata ishi l'ẹka ndu aphụ àphụ̀; mẹ ndu njibya; kẹ l'ẹphe e-merukwa unu. Ọ kwa yẹbedua bụ Ojejoje, bụ Nchileke unu.
31 — Não se voltem para os necromantes, nem para os adivinhos; não os procurem, pois vocês serão contaminados por eles. Eu sou o Senhor , o Deus de vocês.
32 “Gbeshijekwaru ndu bụ ọgurenya l'oshi. Kwabẹjeru ndu bụ ọgurenya ugvu; nggu atsuje Nchileke egvu. Ọ kwa yẹbedua bụ Ojejoje.
32 Fique em pé na presença dos idosos, honre a presença do ancião e tema o seu Deus. Eu sou o Senhor .
33 “Teke o nweru onye laru alala l'alị unu; unu ba akpakwa iya ẹhu.
33 — Não oprimam o estrangeiro que peregrinar na terra de vocês.
34 T'e emejekwa onye laru alala, bu l'alị unu ẹge eemeje onye a mụru lẹ Ízurẹlu. Unu yekwaru onye ono obu ẹge unu yeru onwunu. Ishi iya abụru l'unubẹdua shikwaphu bụru ndu larụ alala l'alị Íjiputu. Ọ kwa yẹbedua bụ Ojejoje; bya abụru Nchileke unu.
34 Tratem o estrangeiro que peregrina entre vocês como tratam quem é natural da terra; amem o estrangeiro como amam a vocês mesmos, pois vocês foram estrangeiros na terra do Egito. Eu sou o Senhor , o Deus de vocês.
35 “Teke unu atụ ẹge iphe hatabe ogologo; m'ọ bụ ẹge ẹra iya habe; m'ọ bụ ẹge iphe hatabe l'igwe; unu be emejekwa iya l'ụzo aghụgho.
35 — Não cometam injustiça no juízo, nem na vara para medir, nem no peso, nem na quantidade.
36 Unu gudejekwa iphe, bụ ọkpobe iya tụa ya; mẹ ọkpobe nkwo-ẹka; mẹ ọkpobe ekpemu. Ọ kwa yẹbedua bụ Ojejoje; bya abụru Nchileke unu; onye dufutaru unu l'alị Íjiputu.Iphe e gude atụ ẹra iphe|src="hk00156c.tif" size="col" loc="LEV 19:36" copy="Knowles" ref="Liv 19:36"
36 Tenham balanças justas, pesos justos e medidas de cereais e de líquidos que sejam justas. Eu sou o Senhor , o Deus de vocês, que os tirei da terra do Egito.
37 Ọo ya bụ t'unu tsokotaje iphe, bụ iphe, ya tọru ọkpa iya sụ t'e tsoje; mẹ iphe, ya tụru l'ekemu l'ọ ha. Unu meje iya ẹge ono; kẹ l'ọo yẹbedua bụ Ojejoje.”
37 Guardem todos os meus estatutos e cumpram todos os meus juízos. Eu sou o Senhor .

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Levítico 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.