Lucas 6
Bayịburu Ikwo (IQW) vs ARIB
1 Yo be mbọku ọtu-ume; Jisọsu eswewaa l'ẹgu ẹke, a kọru akpe. Ndu etsoje ụzo iya awata okwo akpe ono; wata iya aswashị; l'ata.
1 E sucedeu que, num dia de sábado, passava Jesus pelas searas; e seus discípulos iam colhendo espigas e, debulhando-as com as mãos, as comiam.
2 Ndu Fárisii aharu sụ ẹphe: “?Bụ ngụnu meru iphe unu kabẹ eme egbe iya ọwaa, ẹ tee mejedu mbọku ọtu-ume-wa?”
2 Alguns dos fariseus, porém, perguntaram; Por que estais fazendo o que não é lícito fazer nos sábados?
3 Jisọsu asụ ẹphe: “?Unu ta agụ-vubua l'ẹkwo okfu Nchileke iphe Dévidi mejeru l'ẹke ẹgu agụ yẹle ndu ẹphe l'iya yị?
3 E Jesus, respondendo-lhes, disse: Nem ao menos tendes lido o que fez Davi quando teve fome, ele e seus companheiros?
4 L'ọ bahụru l'ụlo Nchileke je ewota buredi, e gude achịru Nchileke ẹja woru taa; mbụ buredi, onye ọdo ẹ-ta ahadu kẹ t'o wota taa; gbahaa ndu achịjeru Nchileke ẹja nwẹnkinyi ẹphe. Yọ tatsụa ya; bya ahakwaru iya phụ hẹe ndu ẹphe l'iya yị; ẹphe ataa.”
4 Como entrou na casa de Deus, tomou os pães da proposição, dos quais não era lícito comer senão só aos sacerdotes, e deles comeu e deu também aos companheiros?
5 Jisọsu asụ ẹphe: “L'ọ kwa yẹbedua, bụ Abụbu-Ndiphe bụ Nnajiufu kẹ mbọku ọtu-ume.”
5 Também lhes disse: O Filho do homem é Senhor do sábado.
6 Yo be mbọku ọtu-ume ọdo; Jisọsu abya abahụ l'ụlo-ndzuko; je ezilahaa iphe. Yo nweru nwoke, nọ l'ẹke ono, iphe lọnwuru ẹka-ụtara iya.
6 Ainda em outro sábado entrou na sinagoga, e pôs-se a ensinar. Estava ali um homem que tinha a mão direita atrofiada.
7 Ndu ezije ekemu; mẹ ndu Fárisii egelahaa Jisọsu; t'ẹphe maru: ?oo-mekwaphu t'ẹhu dụ madzụ mma mbọku ọtu-ume; k'ọphu ẹphe a-chọkwanu ọphu ẹphe a-sụ l'o meru.
7 E os escribas e os fariseus observavam-no, para ver se curaria em dia de sábado, para acharem de que o acusar.
8 Obenu lẹ Jisọsu maru iphe ẹphe arị; bya asụ nwoke ono: “Gbeshi bya evudo edzudzu ọha-wa l'ifu.” Nwoke ono egbeshi je evudo edzudzu ọha ono l'ifu.
8 Mas ele, conhecendo-lhes os pensamentos, disse ao homem que tinha a mão atrofiada: Levanta-te, e fica em pé aqui no maio. E ele, levantando-se, ficou em pé.
9 Jisọsu asụ ẹphe: “Tẹ ya jịedukwa unu: ?Ọ bụ omebyi ekemu mbọku ọtu-ume t'e mee iphe-ọma; tọo t'e mee ẹjo iphe? ?Bụ t'a dzọje ndzụ; tọo t'a lajẹ ndzụ l'iyi?”
9 Disse-lhes, então, Jesus: Eu vos pergunto: É lícito no sábado fazer bem, ou fazer mal? salvar a vida, ou tirá-la?
10 Yọ bya enyoo; lephekota ẹphe ẹnya l'ẹphe ha; bya asụ nwoke ono: “Ngwaa; machịa ẹka ngu amachị.” Yọ machịa ya. Ẹka ono abya eteta; dụwa iya phụ mma.
10 E olhando para todos em redor, disse ao homem: Estende a tua mão. Ele assim o fez, e a mão lhe foi restabelecida.
11 Ẹphe aswọ-lihu; wata ọchi idzu iphe ẹphe e-me Jisọsu.
11 Mas eles se encheram de furor; e uns com os outros conferenciam sobre o que fariam a Jesus.
12 Yo be ujiku lanụ; Jisọsu ejeshia ẹke, ugvu ha l'igwe; t'ọ nọdu kfuru nụ Nchileke. Yọ nọdu l'ẹke ono kfukota nụ Nchileke ẹnyashi phuu.
12 Naqueles dias retirou-se para o monte a fim de orar; e passou a noite toda em oração a Deus.
13 Nchi abya abọhu; yo kua ndu etsoje ụzo iya; bya afọta ẹphe ụmadzu iri l'ẹbo; gụa ẹphe ndu ishi-ozi iya.
13 Depois do amanhecer, chamou seus discípulos, e escolheu doze dentre eles, aos quais deu também o nome de apóstolos:
14 Ndu ono bụ: Sáyịmonu, ọ gụru Pyita; ọwaa Ánduru, bụ nwunne iya; mẹ Jémusu; mẹ Jọnu; mẹ Fílipu; mẹ Batólomiyu;
14 Simão, ao qual também chamou Pedro, e André, seu irmão; Tiago e João; Filipe e Bartolomeu;
15 mẹ Mátiyu; mẹ Tọ́mosu; ọwaa Jémusu, bụ iya bụ Jémusu Álufiyọsu; mẹ Sáyịmonu, onye yị l'ọgbo, adzọ t'alị ndu Ju nọduru ndu Ju;
15 Mateus e Tomé; Tiago, filho de Alfeu, e Simão, chamado Zelote;
16 mẹ Júdasu, bụ nwatibe Jémusu; mẹ Júdasu Isukáriyọtu, bụ iya mekochaaru deru Jisọsu ye.
16 Judas, filho de Tiago; e Judas Iscariotes, que veio a ser o traidor.
17 Jisọsu abya enyizita l'ugvu ono; ẹphe l'iya abya anọdu lẹ mgbazita iya; ẹphe l'ikpetuma ndu ọdo, etso iya nụ; mẹ igweligwe ndu shigbaa lẹ Judíya phuu; mẹ Jerúsalemu; mẹ ndu iku ẹnyimu Táya mẹ Sayịdónu. Ndu ono bụkota ndu byaru t'ẹphe nụa iphe oozi; mẹ t'o mee tẹ iphe, emegbaa ẹphe dụ ẹphe mma.
17 E Jesus, descendo com eles, parou num lugar plano, onde havia não só grande número de seus discípulos, mas também grande multidão do povo, de toda a Judéia e Jerusalém, e do litoral de Tiro e de Sidom, que tinham vindo para ouvi-lo e serem curados das suas doenças;
18 Iphe bụ ndu ọgvu akpa ẹhu bẹ ẹhu dụkota mma.
18 e os que eram atormentados por espíritos imundos ficavam curados.
19 Ikpetuma ndu ono atụko eme t'ẹphe byigbaa ya ẹka; okfu l'ike, shi iya l'ẹhu emeje t'ẹhu dụkota ẹphe mma l'ẹphe ha.
19 E toda a multidão procurava tocar-lhe; porque saía dele poder que curava a todos.
20 Jisọsu atangobe ẹnya; lee ndu etsoje ụzo iya; sụ ẹphe:
20 Então, levantando ele os olhos para os seus discípulos, dizia: Bem-aventurados vós, os pobres, porque vosso é o reino de Deus.
21 Ọnu-ọma bụ k'unubẹ ndu ẹgu agụ nta-a;
21 Bem-aventurados vós, que agora tendes fome, porque sereis fartos. Bem-aventurados vós, que agora chorais, porque haveis de rir.
22 Ọnu-ọma bụ nk'unu teke
22 Bem-aventurados sereis quando os homens vos odiarem, e quando vos expulsarem da sua companhia, e vos injuriarem, e rejeitarem o vosso nome como indigno, por causa do Filho do homem.
23 “T'ẹhu tsọo unu ẹna mbọku ono; t'unu kfụ-lihu tee ẹswa; kẹ l'obunggo unu ha nshinu l'imigwe; okfu l'ọ bụ ẹge ono bẹ nna ẹphe oche shi mee ndu nkfuchiru Nchileke.
23 Regozijai-vos nesse dia e exultai, porque eis que é grande o vosso galardão no céu; pois assim faziam os seus pais aos profetas.
24 “Ọlobu; nshọo unubẹ ndu nweru iphe;
24 Mas ai de vós que sois ricos! porque já recebestes a vossa consolação.
25 Nshọo unubẹ ndu ẹpho jiru nta-a;
25 Ai de vós, os que agora estais fartos! porque tereis fome. Ai de vós, os que agora rides! porque vos lamentareis e chorareis.
26 “Nshọo unu teke onyemonye ọbule a-nọdu ekfu l'unu eme ọhuma; okfu l'ọ kwaphu ẹge ono bẹ nna ẹphe oche phẹ shi kfuaru ndu gude ụgho ekfuchiru Nchileke.”
26 Ai de vós, quando todos os homens vos louvarem! porque assim faziam os seus pais aos falsos profetas.
27 “Obenu l'iphe ya ekfuru unubẹ ndu anụ iya nụ bụ: Unu yeru ọhogu unu obu; mejeru onye unu dụ ashị ọhuma;
27 Mas a vós que ouvis, digo: Amai a vossos inimigos, fazei bem aos que vos odeiam,
28 gọjeru ọnu-ọma nụ onye tụru unu ọnu; kfujeru nụ Nchileke k'onye kọru unu ọnu.
28 bendizei aos que vos maldizem, e orai pelos que vos caluniam.
29 Madzụ -chia ngu ẹka l'ishi-nchị; dobefuaru iya ishi-nchị ọphu. Ọ -bụru lẹ madzụ yetaru ngu uwe ugwẹhu ngu; haa ya t'o yetafua ngu uwe ime ẹhu ngu.
29 Ao que te ferir numa face, oferece-lhe também a outra; e ao que te houver tirado a capa, não lhe negues também a túnica.
30 Madzụ -bya ngu ọrota iphe i nweru; nụkwa iya ẹya. Ọ -bụru lẹ madzụ wotaru iphe ngu; ba jịhekwa iya ajị iya.
30 Dá a todo o que te pedir; e ao que tomar o que é teu, não lho reclames.
31 Unu mejeru ndu ọdo ẹge ọ dụ unu tẹ ndu ọdo meeru unu.
31 Assim como quereis que os homens vos façam, do mesmo modo lhes fazei vós também.
32 “Ọ -bụleruphu l'ọo ndu yeru unu obu bẹ unu eyejeru obu nwẹnkinyi; ?bụ egbe uru ngụnu bẹ unu ritaru iya; kẹle ndu eme iphe dụ ẹji kwaphu ndu yeru ẹphe obu; bẹ ẹphe eyejeru obu.
32 Se amardes aos que vos amam, que mérito há nisso? Pois também os pecadores amam aos que os amam.
33 Ọ -bụleruphu l'ọo ndu emeru unu ọhuma bẹ unu emejeru ọhuma; ?bụ egbe uru ngụnu bẹ unu ritaru iya; ẹle ndu eme iphe dụ ẹji emejekwaa ẹge ono.
33 E se fizerdes bem aos que vos fazem bem, que mérito há nisso? Também os pecadores fazem o mesmo.
34 Ọ -bụleruphu l'ọo ndu unu ele ẹnya l'unu a-phụ iphe l'ẹka nata bẹ unu ejeje ụgwo; ?bụ egbe uru ngụnu bẹ unu ritaru iya. Ndu eme iphe dụ ẹji ejejekwaa ndu eme iphe dụ ẹji ibe ẹphe ụgwo; t'ẹphe nata iphe ha l'ọ bụ ọphu ẹphe jeru ụgwo iya.
34 E se emprestardes àqueles de quem esperais receber, que mérito há nisso? Também os pecadores emprestam aos pecadores, para receberem outro tanto.
35 Iphe unu e-mejechia bụ t'unu yeru ọhogu unu obu; mejeeru ẹphe ọhuma. Unu jeje madzụ ụgwo; haa ole ẹnya t'a kfụa ya unu; k'ọphu obunggo unu a-ha nshinu. Ọo ya bụ; unu abụru ụnwu kẹ Ọkaribe-Kakọta-Nụ, bụ Nchileke. Lẹ ndu ẹ-ta madu iphe-ọma; mẹ ndu bụ ẹjo madzụ bẹ Nchileke emejekwaru-a obu-ọma.
35 Amai, porém a vossos inimigos, fazei bem e emprestai, nunca desanimado; e grande será a vossa recompensa, e sereis filhos do Altíssimo; porque ele é benigno até para com os integrantes e maus.
36 Unu bụru ndu obu-imiko ẹge Nna unu bụ onye obu-imiko.”
36 Sede misericordiosos, como também vosso Pai é misericordioso.
37 “Unu ba tụrushijekwa ndu ọdo; k'ọphu Nchileke e-te ekpedu unu ikpe. Unu ta anma madzụ ikpe l'ime obu unu; k'ọphu Nchileke ẹ-ta anmadu unubẹdua ikpe. Unu gụjeeru ndu ọdo nvụ; k'ọphu Nchileke a-gụjekwaruphu unu nvụ.
37 Não julgueis, e não sereis julgados; não condeneis, e não sereis condenados; perdoai, e sereis perdoados.
38 Unu nụje madzụ iphe; k'ọphu Nchileke a-nụjekwaphu unu. Iphe Nchileke a-paru dẹe unu l'ẹka bụ iphe e yejiru eyeji; nmawoo ya anmawo; bya atsụa ya atsụtsu; yo ji godogodo; awụshihu awụshihu. Kẹ l'ọ bụ iphe unu gude tụru iphe yeru madzụ bẹ Nchileke e-gudekwaphu tụru iphe yeru unu.”
38 Dai, e ser-vos-á dado; boa medida, recalcada, sacudida e transbordando vos deitarão no regaço; porque com a mesma medida com que medis, vos medirão a vós.
39 Yọ bya anmaaru ẹphe ẹtu; sụ: “Onye ìshì; ?ooduje onye ìshì ibe iya. ?Ẹphe ta atụkodu nwulahu l'ime nsụ tọo.
39 E propôs-lhes também uma parábola: Pode porventura um cego guiar outro cego? não cairão ambos no barranco?
40 Onye amụ iphe l'ẹka madzụ ta akajẹkwa onye ezi iya iphe onweru ẹnya. Onye ono, amụ iphe ono kwa: ọ mụta-gee iphe eezi iya; yọ bya aha l'ọ bụ onye ono, ezi iya ẹya ono.
40 Não é o discípulo mais do que o seu mestre; mas todo o que for bem instruído será como o seu mestre.
41 “?Bụ ngụnu kparu iphe ị phụru nwiphe, laru nwanna ngu l'ẹnya; ọbu l'ẹ tị phụkwanu ọphu ha l'ọ bụ osweru, gbaru ngu l'ẹnya nke ngu?
41 Por que vês o argueiro no olho de teu irmão, e não reparas na trave que está no teu próprio olho?
42 Ọdo bụ: ?nanu ẹge i gbe sụ nwanna ngu: ‘T'ọ ngabe t'i wofu iya nwiphe, tụru iya kpọngu l'ẹnya;’ l'ẹke ẹ tị phụkwa ọphu ha l'ọ bụ osweru, gbaru ngu l'ẹnya nke ngu? Nggụbe o-kfuru-iche-eme-iche ono; vuru ụzo tụfuodu iphe ọphu ha l'ọ bụ osweru, gbaru ngu l'ẹnya nke ngu; tẹmanu nggu adụ ike phụfu ụzo; tụfu nwiphe ọphu nọ nwanna ngu l'ẹnya.”
42 Ou como podes dizer a teu irmão: Irmão, deixa-me tirar o argueiro que está no teu olho, não vendo tu mesmo a trave que está no teu? Hipócrita! tira primeiro a trave do teu olho; e então verás bem para tirar o argueiro que está no olho de teu irmão.
43 “Ẹ tọ nwedu oshi, ẹhu dụ mma, mịjeru ẹjo akpụru; ọphu 'ọ dụkwa ẹjo oshi, mịjeru akpụru ọma.
43 Porque não há árvore boa que dê mau fruto nem tampouco árvore má que dê bom fruto.
44 Eegudeje akpụru, oshi mịru; maru egbe oshi ọ bụ. Ẹ ta awọtajekwa uchokoro l'oshi ágà; ọphu 'aawọtajekwa akpụru-ẹra lẹ eri-ẹgbara.
44 Porque cada árvore se conhece pelo seu próprio fruto; pois dos espinheiros não se colhem figos, nem dos abrolhos se vindimam uvas.
45 Ọkpobe madzụ eshije l'ọkpuberu iphe nọ iya l'obu; wofuta ọkpobe iphe. Ẹjo madzụ eshijekwaphu l'ẹjo iphe nọ iya l'obu; wofuta ẹjo iphe; kẹ l'ọ bụ iphe jiru iya obu l'enwushihu enwushihu bẹ ọonoduje ekfu l'ọnu.”
45 O homem bom, do bom tesouro do seu coração tira o bem; e o homem mau, do seu mau tesouro tira o mal; pois do que há em abundância no coração, disso fala a boca.
46 “?Bụ ngụnu kparu iphe unu anọduje eku iya: ‘Nnajiufu; Nnajiufu;’ l'unu ẹ-be emeje iphe ya sụru t'unu mee?
46 E por que me chamais: Senhor, Senhor, e não fazeis o que eu vos digo?
47 Iphe bụ onye byakfutaru iya nụ; bya anụa okfu iya; mee ya ememe bẹ ya e-koshi unu onye ọ dụ l'ọ bụ iya.
47 Todo aquele que vem a mim, e ouve as minhas palavras, e as pratica, eu vos mostrarei a quem é semelhante:
48 Ọ dụ l'ọ bụ nwoke, akpụ ụlo; bya awamia alị awami; tụa ọkpa iya l'eli mkpuma. Yo be teke utso gbaru; mini abya ekpua ụlo ono; tọ ngakpọduanu m'ọo anganga; okfu l'ọ wamiru ọkpa iya awami; kpụa ya ọhuma.
48 É semelhante ao homem que, edificando uma casa, cavou, abriu profunda vala, e pôs os alicerces sobre a rocha; e vindo a enchente, bateu com ímpeto a torrente naquela casa, e não a pôde abalar, porque tinha sido bem edificada.
49 Obenu l'onye anụ okfu iya; too me iya ememe; dụ l'ọ bụ onye kpụru ụlo l'eli alị mmakanụ; tọ wa ọswa; k'ọphu ọ tụru ọkpa iya. Yo be teke utso byaru; yọ phụfuru l'ẹkaphu gwọo; daa; zee yọgiriyogiri.”
49 Mas o que ouve e não pratica é semelhante a um homem que edificou uma casa sobre terra, sem alicerces, na qual bateu com ímpeto a torrente, e logo caiu; e foi grande a ruína daquela casa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.