Lucas 5
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH
1 Yo be ujiku lanụ lẹ Jisọsu nọ l'iku Eze Ẹnyimu Gẹnésaretu; a dụ l'igwe zeta gidigidi zekfuta iya t'ẹphe nụa okfu Nchileke.
1 Certo dia Jesus estava na praia do lago da Galileia, e a multidão se apertava em volta dele para ouvir a mensagem de Deus.
2 Yọ phụa ụgbo labụ, nọ l'ọnu-ẹka ono. Ndu egbu ẹma, shi nọdu l'ụgbo ono alụfutawa je anọdu l'asa ntofu ẹphe asasa.
2 Ele viu dois barcos no lago, perto da praia. Os pescadores tinham saído deles e estavam lavando as redes.
3 Jisọsu abya abahụ l'ụgbo ono nanụ: l'ọphu bụ kẹ Sáyịmonu; bya asụ Sáyịmonu t'o nwuribe ụgbo ono nwanshị lẹ mini. Yọ bya adụgaru anọdu l'ụgbo ono; zilahaa ndu ono iphe.
3 Jesus entrou num dos barcos, o de Simão, e pediu que ele o afastasse um pouco da praia. Então sentou-se e começou a ensinar a multidão.
4 Yo kfugetsulephu iphe, ookfu; sụ Sáyịmonu: “T'ọ kpọribefua ụgbo ono l'ẹke, mini ka ogvu; k'ọphu ẹphe a-ghaa ntofu ẹphe; nmata ẹma.”
4 Quando acabou de falar, Jesus disse a Simão:
5 Sáyịmonu asụ iya: “Nnajiufu; mẹ ẹphe tụkokwa ẹnyashi ophu sekota ẹge ẹphe e-me gbuta iya; yọ bụru kẹ mmanu. Ọlobu; k'ọphu i kfuwaru ẹge-a bẹ ya a-chịkwaru-a ntofu ọbu ghaa lẹ mini ọbu.”
5 Simão respondeu: — Mestre, nós trabalhamos a noite toda e não pescamos nada. Mas, já que o senhor está mandando jogar as redes, eu vou obedecer.
6 Ẹphe emee ya ẹge ono, o kfuru ono; gbua ẹma, jiru ntofu ono; k'ọphu o gbe eme t'ọ lakaa ntofu ọbu alaka.Onye atụ ntofu|src="lb00210c.tif" size="col" loc="LUK 5:6" copy="knolwes" ref="Luk 5:6"
6 Quando eles jogaram as redes na água, pescaram tanto peixe, que as redes estavam se rebentando.
7 Ẹphe epheeru ibe ẹphe ndu ọphu, nọ l'ụgbo ọphu ẹka t'ẹphe bya eyeru ẹphe ẹka. Ẹphe abya egbujia ẹma l'ụgbo labụ ono; k'ọphu ụgbo ọbu wataru emimi.
7 Então fizeram um sinal para os companheiros que estavam no outro barco a fim de que viessem ajudá-los. Eles foram e encheram os dois barcos com tanto peixe, que os barcos quase afundaram.
8 Sáyịmonu Pyita aphụ l'iya phụ; bụru Jisọsu pẹe l'ifu; sụ iya: “Nnajiufu; byiko gbeshi l'ẹke ya nọ; lẹ ya kwa onye emeje iphe dụ ẹji.”
8 Quando Simão Pedro viu o que havia acontecido, ajoelhou-se diante de Jesus e disse: — Senhor, afaste-se de mim, pois eu sou um pecador!
9 Biribiri ẹma, ẹphe gburu egude Pyita; mẹ ndu yẹle iya yị.
9 Simão e os outros que estavam com ele ficaram admirados com a quantidade de peixes que haviam apanhado.
10 Ẹge ono b'ọ dụkwaphu ụnwu Zébedi, bụ iya bụ Jémusu; mẹ Jọnu; ẹphe lẹ Sáyịmonu tụkoru shi egbu ẹma ono.
10 Tiago e João, filhos de Zebedeu, que eram companheiros de Simão, também ficaram muito admirados. Então Jesus disse a Simão:
11 Ẹphe akpụfutatsụa ụgbo ono l'ọnu-ẹka; hakọta iphemiphe ọbule; tsolahaa Jisọsu.
11 Eles arrastaram os barcos para a praia, deixaram tudo e seguiram Jesus.
12 Yo be ujiku lanụ lẹ Jisọsu nọ lẹ mkpụkpu lanụ; nwoke ọbu, ẹhu-labụ dzuru ẹhu abyatashia. Yọ phụlephu Jisọsu; daa; buaru iya ifu l'alị; rọlahaa ya; sụ iya: “Nnajiufu; ọ -bụru uche-obu ngu bẹ ii-menu iya-a tẹ ya dụ mma.”
12 Certa vez Jesus estava numa cidade onde havia um homem que tinha o corpo todo coberto de lepra. Quando viu Jesus, o leproso se ajoelhou diante dele, encostou o rosto no chão e pediu: — Senhor, eu sei que o senhor pode me curar se quiser!
13 Jisọsu amachịwaphu ẹka; byia ya; sụ iya: “Ọ bụ uche-obu iya. Ngwaa; t'ẹhu dụ ngu mma.” Teke onophu; ẹhu-labụ ono agvụwaphu nwoke ono l'ẹhu.
13 Jesus estendeu a mão, tocou nele e disse: No mesmo instante a lepra desapareceu.
14 Jisọsu akaru iya t'ẹ b'ọ dụkwa onye oo-kfuru iya; wo iya: “Tụgbulekwaphu je eworu onwongu koshi onye achịjeru Nchileke ẹja t'o lee ngu ẹnya; nggu egworu ngwẹja, onye e metaru l'iphe eme iya nụ anụje; nụ iya t'ọ chịaru ngu ẹge Mósisu tụru l'ekemu iya; k'ọphu ọha a-makọta l'ẹhu dụwa ngu mma.”
14 Então Jesus lhe deu esta ordem:
15 Obenu l'o gbe kalẹe okfukashi kẹ Jisọsu; k'ọphu igweligwe madzụ dzukoru t'ẹphe nụa lẹ nchị; mẹ t'e mee ẹphe t'ẹphe dụkota mma l'iphe-ememe, emetsua ẹphe.
15 Mas as notícias a respeito de Jesus se espalhavam ainda mais, e muita gente vinha para ouvi-lo e para ser curada das suas doenças.
16 Obenu lẹ Jisọsu atsụlajelee azụ je anọdu l'echi-ẹgu; kfuru nụ Nchileke.
16 Porém Jesus ia para lugares desertos e orava.
17 Yo be ujiku lanụ lẹ Jisọsu nọ l'ezi iphe; ndu Fárisii; mẹ ndu ezije ekemu adụgaru l'ẹke ono. Ẹphe shitsua lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, nọ lẹ Gálili; mẹ Judíya; mẹwaru Jerúsalemu bya. Ike Nnajiufu, bụ Nchileke anọdu Jisọsu l'ẹhu; mee ya t'ọ dụ ike omeshi ndu iphe eme t'ẹhu dụkota ẹphe mma.
17 Um dia Jesus estava ensinando, e alguns fariseus e alguns mestres da Lei estavam sentados perto dele. Eles tinham vindo de todas as cidades da Galileia e da Judeia e também de Jerusalém. O poder do Senhor estava com Jesus para que ele curasse os doentes.
18 Yo nweru nwoke lanụ, iphe lọnwuru ibe-ẹhu lanụ, e gude oshi-azẹe paru bya. Ephe achọnyaa ẹge ẹphe e-me vubata iya bya edobe Jisọsu l'ifu;
18 Alguns homens trouxeram um paralítico deitado numa cama e estavam querendo entrar na casa e colocá-lo diante de Jesus.
19 tọ dụ; kẹle madzụ dọ-jiru ẹke ono adọ-ji. Ẹphe aparu iya nyihu ụlo ono; je eworu ụzo bufua l'eli iya; shi iya pyofu oshi-azẹe ono, nwoke ono zẹ ono; patsuta iya l'ifu ẹke Jisọsu nọ.
19 Porém, por causa da multidão, não conseguiram entrar com o paralítico. Então o carregaram para cima do telhado. Fizeram uma abertura nas telhas e o desceram na sua cama em frente de Jesus, no meio das pessoas que estavam ali.
20 Jisọsu aphụa ẹge ẹphe kwetaberu lẹ ya a-dụ ike mee tẹ nwoke ono jee ije; yọ sụ iya: “Nwoke ibe mu; a gụwaru ngu nvụ l'iphe, dụ ẹji, i mekotaru l'ọ ha.”
20 Jesus viu que eles tinham fé e disse ao paralítico:
21 Ndu ezije ekemu; mẹ ndu Fárisii awata iya arịri; sụ: “?Bụ egbe madzụ ngụnu dụ ẹge-a, ekfurushi ẹpha Nchileke ẹga-wa? Mbụ; ?bụ onye a-dụ ike gụaru madzụ nvụ l'iphe dụ ẹji, o meru; gbahaa Nchileke nwẹnkinyi iya.”
21 Os mestres da Lei e os fariseus começaram a pensar: — Quem é este homem que
22 Jisọsu amawarụphu iphe ẹphe ekfu; sụ ẹphe: “?Bụ ngụnu meru iphe unu arị egbe ọriri ọwaa?
22 Porém Jesus sabia o que eles estavam pensando e disse:
23 ?Bụ ole ka ntse l'a sụru: ‘A gụwaru ngu nvụ l'iphe dụ ẹji, i meshiru;’ tọ bụ t'a sụ-chia: ‘Gbeshi; jelahaa ije’?
23 O que é mais fácil dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados” ou “Levante-se e ande”?
24 Ọle ya e-koshi unu lẹ Abụbu-Ndiphe b'e ziru t'ọ gụjeeru madzụ nvụ l'iphe dụ ẹji, onye ono meru lẹ mgboko-a.” Yọ sụ nwoke ono, iphe lọnwuru ibe-ẹhu lanụ ono: “Ọo nggu bẹ ya ekfuru. Gbeshi; pata oshi-azẹe ngu lashia.”
24 Pois vou mostrar a vocês que eu, o Então disse ao paralítico:
25 Nwoke ono ezilihu l'edzudzu ọha ono; pata ugboshi iya; yọ bụru iya alala; l'aja Nchileke ajaja.
25 No mesmo instante o homem se levantou diante de todos, pegou a cama e foi para casa, louvando a Deus.
26 Ndu ono eghechawaa ọnu nwandoo; l'ẹke biribiri iya gudekotaru ẹphe. Ẹphe ajalahaa Nchileke ajaja; sụ: “L'ẹphe akabẹkwa phụa iphe kpọru ẹphe okfu ntanụ.”
26 Todos ficaram muito admirados; e, cheios de medo, louvaram a Deus, dizendo: — Que coisa maravilhosa nós vimos hoje!
27 E metsua; Jisọsu atụgbua je aphụa onye ana akịriko lanụ, aza Lívayi; l'ẹke ọ dụgaru l'ụlo okpoga akịriko. Jisọsu asụ iya: “Lívayi; tsoru iya.”
27 Depois disso Jesus saiu e viu um cobrador de impostos, chamado Levi , sentado no lugar onde os impostos eram pagos. Jesus lhe disse:
28 Yọ haa iphemiphe ọbule ono; gbeshi tsoru iya.
28 Levi se levantou, deixou tudo e seguiu Jesus.
29 Lívayi abya akwaaru iya eze ẹbyee lẹ kẹ yẹbedua, bụ Lívayi. Ndu akịriko azaa l'igwe; ẹphe lẹ ndu ọdo bya anọdu; ẹphe l'ẹphe atụko l'eri nri ono.
29 Então Levi fez para Jesus uma grande festa na sua casa. Havia ali muitos cobradores de impostos, e outras pessoas estavam sentadas com eles.
30 Ndu Fárisii; mẹ ndu ezije ekemu atsọlahaa gbụdagbuda; sụ ndu etsoje ụzo iya: “?Bụ ngụnu meru iphe unu lẹ ndu akịriko; mẹ ndu ọdo, emeje iphe dụ ẹji eri l'angụko ẹge ọwaa?”
30 Os fariseus e os mestres da Lei, que eram do partido dos fariseus, ficaram zangados com os discípulos de Jesus e perguntaram: — Por que vocês comem e bebem com os cobradores de impostos e com outras pessoas de má fama?
31 Jisọsu asụ ẹphe: “Ndu ẹhu dụ mma bẹ mkpa onye eme ọgvu ta dụkwaru. Ọ bụ ndu ẹhu dụ ẹji bẹ mkpa onye eme ọgvu dụru.
31 Jesus respondeu:
32 Ya ta byakwa oku ndu doberu ẹka ndoo; ọ kwa ndu eme iphe dụ ẹji bẹ ya byaru t'ẹphe taa onwẹphe ụta iphe dụ ẹji, ẹphe meru; ghaa umere lakfuta Nchileke.”
32 Eu não vim para
33 Ndu Fárisii ono asụ iya: “Ndu etsoje ụzo Jọnu aswịje aswịswi tekenteke; l'ekfu anụ Nchileke; ẹge ono bẹ ndu etso ayi aswịje; ọbu lẹ ndu etsoje nggụbedua erilee; l'angụ ẹge dụ ẹphe mma.”
33 Algumas pessoas disseram a Jesus: — Os discípulos de João Batista jejuam muitas vezes e fazem orações, e os discípulos dos
34 Jisọsu ajị ẹphe: “?Unu emeje tẹ ndu byaru ome ẹswa-nwanyi ọphungu swịa aswịswi; l'ẹke onye kuru ẹphe nọkwaa?
34 Jesus respondeu:
35 Obenu lẹ mbọku ọbu, aa-nata ẹphe onye ono, alụ nwanyi, kuru ẹphe l'eswe-iphe ono nọphu abya; mbọku ono bẹ ẹphe a-kabẹ swịa aswịswi.”
35 Mas chegará o tempo em que o noivo será tirado do meio deles; então sim eles vão jejuar!
36 Yọ bya anmaaru ẹphe ẹtu; sụ: “Ẹ ta alakatajẹkwa uwe ọphungu; gude gbaa akahụ uwe. Onye tụru iya ama; onye ono alakaa kẹ ọphungu ono; ọphu iphe o byikataru lẹ kẹ ọphungu ono yẹle akahụ iya ono ta adagbadu nanụ.
36 Jesus fez também esta comparação:
37 To nwe onye wotajeru akụru-akụ ọphungu, atụ vavava je ọgha l'akahụ otumu. Ọ -tụkwaa ya phụ ama; mẹe ono agbajashịa otumu ọbu; mẹe ọbu yẹle otumu ọbu alakọta l'iyi.
37 Ninguém põe vinho novo em
38 Ọ bụ akụru-akụ ọphungu bẹ eeyeje l'otumu ọphungu, karu akaka.
38 Não. Vinho novo deve ser posto em odres novos.
39 Ẹ to nwedu onye ngụ-gejeeru akahụ mẹe, k'ọphungu gụjekwaduru ọdo; ẹke ọosuje l'akahụ iya ono kakwa mma.”
39 E ninguém quer vinho novo depois de beber vinho velho, pois diz: “O vinho velho é melhor.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.