Lucas 3
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH
1 Yo be l'afa, kwe Tayibíriyọsu Síza afa iri l'ise; k'ọphu ọ dụberu ọchi ndu Rómu. Ọ bụ teke ono bẹ Pọ́nchosu Páyileti shi bụru gọvano ndu Judíya; Hérọdu abụru ọ-chị-ọha ndu Gálili. Nwanna Hérọdu kẹ nwoke, eeku Fílipu abụru ọ-chị-ọha ndu Ituríya; mẹ ndu Tirakonáyitisu. Layiséniyasu abụru ọ-chị-ọha ndu Ábilini.
1 Fazia quinze anos que Tibério era o Imperador romano. Nesse tempo Pôncio Pilatos era o governador da Judeia, Herodes governava a Galileia, o seu irmão Filipe governava a região da Itureia e Traconites, e Lisânias era o governador de Abilene.
2 Teke ono kwaphu bẹ Ánasu mẹ Káyafasu shi bụru eze ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja. Ọ bụ teke ono bẹ Jọnu Zekaráya shi buru l'echi-ẹgu; Nchileke abya ekua ya; zia ya ozi.
2 E Anás e Caifás eram os Grandes Sacerdotes . Foi nesse tempo que a mensagem de Deus foi dada, no deserto, a João, filho de Zacarias.
3 Ya ndono; Jọnu etsoru iphe bụ ọhamoha, buru Ẹnyimu Jọ́danu mgburumgburu jegbaru; l'ara iya arara; asụje: “Unu taa onwunu ụta; sefu ẹka l'iphe dụ ẹji, unu meshiru; ghaa umere lakfuta Nchileke; t'e mee unu baputizimu; k'ọphu Nchileke a-gụru unu nvụ l'iphe dụ ẹji, unu meshiru.”
3 E João atravessou toda a região do rio Jordão, anunciando esta mensagem: — Arrependam-se dos seus pecados e sejam batizados, que Deus perdoará vocês.
4 Bụ iya bụ ẹge e deru iya l'ẹkwo Azáya, bụ onye nkfuchiru Nchileke; sụ:
4 Isso aconteceu como o profeta Isaías tinha escrito no seu livro: “Alguém está gritando no deserto: Preparem o caminho para o Senhor passar! Abram estradas retas para ele!
5 Ẹke, sụdaru asụda bẹ ee-nwuchi enwuchi.
5 Todos os vales serão aterrados, e todos os morros e montes serão aplanados. Os caminhos tortos serão endireitados, e as estradas esburacadas serão consertadas.
6 Madzụ kpoo gba a-phụ ẹge
6 E todos verão a salvação que Deus dá.”
7 Ya ndono; Jọnu asụ ikpetuma ndu wụfutaru t'e mee ẹphe baputizimu: “Unubẹ ndu-a, ikputu mụshiru-wa! ?Bụ onye sụru unu t'unu gbalaaru oke ẹhu-eghughu ono, Nchileke a-zụbe unu mbọku ono, ọo-nma mgboko ikpe ono?
7 As multidões iam se encontrar com João para serem batizadas por ele. Ele dizia a todos: — Ninhada de cobras venenosas! Quem disse que vocês escaparão do terrível castigo que Deus vai mandar?
8 Unu mịa amịmi l'ọ bụ oshi-ọmi. Nebyi, unu a-mị bụ umere, e-koshi l'unu tawaru onwunu ụta iphe dụ ẹji, unu meshiru; ghaawa umere lakfuta-wa Nchileke. Unu ba arịkwa lẹ keshinu Ébirihamu bụwa nna unu oche; b'ẹ to nwedu iphe e-me unu. Unu ta amakwa l'o be kẹ t'ẹ b'ọ dụ; bẹ Nchileke e-meshikwa mkpuma-wa, wụshiru ẹge-a: yọ bụru ụnwu Ébirihamu!
8 Façam coisas que mostrem que vocês se arrependeram dos seus pecados. E não digam uns aos outros: “Nós somos descendentes de Abraão.” Pois eu afirmo a vocês que até destas pedras Deus pode fazer descendentes de Abraão!
9 Mbụ lẹ nta-a b'e byibekwaru ogbu-nkụ l'iphe bụ ukfu oshi, nọnu. Ọphu ẹ-ta mịdu nebyi, dụ mma; e gbutsua ya; chee l'ọku.”
9 O machado já está pronto para cortar as árvores pela raiz. Toda árvore que não dá frutas boas será cortada e jogada no fogo.
10 Ikpetuma ndu ono ajịa ya; sụ: “?Bụ ngụnu bẹ ẹphe e-me nta-a?”
10 Então o povo perguntava: — O que devemos fazer?
11 Yọ sụ ẹphe: “T'onye nweru uwe ugwẹhu-labụ; nụ onye ẹ-te nwedunu nanụ. T'onye nweru nri mekwaa ya phụ ẹge onye ọphu meru.”
11 Ele respondia: — Quem tiver duas
12 Ndu akịriko byakwarụphu t'o mee ẹphe baputizimu. Ẹphe asụ iya: “O-zi-iphe! ?Bụ ngụnu bẹ ẹphebedua e-me?”
12 Alguns cobradores de impostos também chegaram para serem batizados e perguntaram a João: — Mestre, o que devemos fazer?
13 Yọ sụ ẹphe: “Unu ba anaghatajẹshi iphe a sụru t'unu natajẹ l'akịriko.”
13 — Não cobrem mais do que a lei manda! — respondeu João.
14 Ndu sọja abyakwaphu; bya ajị iya: “?Ẹphebedua eghee; ẹphe e-mekwanu iya imagha?”
14 Alguns soldados também perguntavam: — E nós, o que devemos fazer? E João respondia: — Não tomem dinheiro de ninguém, nem pela força nem por meio de acusações falsas. E se contentem com o salário que recebem.
15 Ndu ono atụbata onwẹphe. Ẹphe atụko rịlahaa l'obu ẹphe; sụ: “Ọo-bụkwaru-a nwoke-wa bụ Kuráyisutu ọbu.”
15 As esperanças do povo começaram a aumentar, e eles pensavam que talvez João fosse o Messias .
16 Jọnu asụ ẹphe: “Lẹ yẹbedua kwa mini bẹ ya egudeje eme unu baputizimu. Obenu lẹ nwoke ọphu abya nụ bẹ kakwa iya l'ishi; ka iya l'ọkpa; mbụ lẹ ya te dzukpokwaanu kẹ tẹ ya tọshia ya eri akpọkpa iya. Onye ono, abyanụ ono bụ Ume-dụ-Nsọ; mẹ ọku bẹ oo-gude mee unu baputizimu nk'iya.
16 Mas João disse a todos: — Eu batizo vocês com água, mas está chegando alguém que é mais importante do que eu, e não mereço a honra de desamarrar as correias das sandálias dele. Ele os batizará com o Espírito Santo e com fogo.
17 O gudekwa ajakpa, oogudeje aphụshi ẹswa witu; vuta ọphu bụ nebyi iya vuba l'ụlo; kpota ọphu bụ mbeku iya je enwuru ye l'ọku, ẹ-ta anyịhudu anyịhu.”
17 Com a pá que tem na mão, ele vai separar o trigo da palha. Guardará o trigo no seu depósito, mas queimará a palha no fogo que nunca se apaga.
18 Jọnu ezia ẹphe ozi-ọma; gude ẹge ono kasaa ẹphe ẹnu-nchị l'ụzo, dụ igweligwe.
18 João anunciava de muitas maneiras diferentes a boa notícia ao povo e apelava a eles para que mudassem de vida.
19 Obenu lẹ Jọnu kfuru ọ-chị-ọha, bụ Hérọdu ẹjo iphe o meru ye iya l'ẹka; bụ iya bụ kẹ Heródiyasu, bụ nyee nwanna kẹ yẹbe Hérọdu; mẹwaru kẹ ẹjo iphe ọdo, Hérọdu meeberu.
19 Mas falou contra o governador Herodes porque ele havia casado com Herodias, a esposa do irmão do próprio Herodes. E também porque ele tinha feito muitas outras coisas más.
20 Hérọdu emefua ọphu ka njọ tsobe ono; kpụta Jọnu je echee lẹ mkpọro.
20 Então Herodes fez uma coisa ainda pior: mandou pôr João na cadeia.
21 Tọ dụ iya bụ; ndu ono abya; Jọnu emekota ẹphe baputizimu. Jisọsu abyakwaphu; yo mee ya. Jisọsu anọdukwadua ekfu anụ Nchileke; igwe ekpuhaa gheru ọnu.
21 Depois do batismo de todo aquele povo, Jesus também foi batizado. E, quando Jesus estava orando, o céu se abriu,
22 Ume-dụ-Nsọ adụlephu l'ọ bụ ndo; phezita; bya anọdu iya l'ẹhu. A nụa olu, shi l'imigwe ono; sụ: “Ị bụ Nwata iya, ya yeru obu; iimeje: ẹhu atsọ iya ẹna.”
22 e o Espírito Santo desceu na forma de uma pomba sobre ele. E do céu veio uma voz, que disse: — Tu és o meu Filho querido e me dás muita alegria.
23 A mụru Jisọsu; yọ nọlephu ụkporo afa l'afa iri; dụbe oje ozi iya. A sụru l'ọ bụ nwatibe Jósẹfu, bụ nwatibe Heli;
23 Jesus começou o seu trabalho quando tinha mais ou menos trinta anos de idade. Ele era, conforme pensavam, filho de José, que era filho de Eli,
24 Heli bụ nwatibe Mátatu. Mátatu abụru nwatibe Lívayi. Lívayi bụ nwatibe Méliki; Méliki abụru nwatibe Jánayi. Jánayi bụ nwatibe Jósẹfu;
24 filho de Matate, filho de Levi, filho de Melqui, filho de Janai, filho de José,
25 Jósẹfu abụru nwatibe Matatáyasu. Matatáyasu bụ nwatibe Émọsu; Émọsu abụru nwatibe Náhumu. Náhumu bụ nwatibe Hésuli; Hésuli abụru nwatibe Nágayi.
25 filho de Matatias, filho de Amós, filho de Naum, filho de Esli, filho de Nagai,
26 Nágayi bụ nwatibe Máatu; Máatu abụru nwatibe Matatáyasu. Matatáyasu bụ nwatibe Sẹ́meyinu; Sẹ́meyinu abụru nwatibe Jósẹku. Jósẹku bụ nwatibe Joda;
26 filho de Maate, filho de Matatias, filho de Semei, filho de José, filho de Jodá,
27 Joda abụru nwatibe Jowánanu. Jowánanu bụ nwatibe Risa; Risa abụru nwatibe Zerúbabelu. Zerúbabelu bụ nwatibe Shiyálutiyẹlu; Shiyálutiyẹlu abụru nwatibe Nẹri.
27 filho de Joanã, filho de Resa, filho de Zorobabel, filho de Salatiel, filho de Neri,
28 Nẹri bụ nwatibe Méliki; Méliki abụru nwatibe Adi. Adi bụ nwatibe Kósamu; Kósamu abụru nwatibe Elumádamu. Elumádamu bụ nwatibe Ẹru;
28 filho de Melqui, filho de Adi, filho de Cosã, filho de Elmadã, filho de Er,
29 Ẹru abụru nwatibe Jóshuwa. Jóshuwa bụ nwatibe Eliyéza; Eliyéza abụru nwatibe Jọ́rimu. Jọ́rimu bụ nwatibe Mátatu; Mátatu abụru nwatibe Lívayi;
29 filho de Josué, filho de Eliézer, filho de Jorim, filho de Matate, filho de Levi,
30 Lívayi bụ nwatibe Símiyọnu; Símiyọnu abụru nwatibe Júda. Júda bụ nwatibe Jósẹfu; Jósẹfu abụru nwatibe Jónamu. Jónamu bụ nwatibe Eláyekimu;
30 filho de Simeão, filho de Judá, filho de José, filho de Jonã, filho de Eliaquim,
31 Eláyekimu abụru nwatibe Melíya. Melíya bụ nwatibe Mena; Mena abụru nwatibe Matáta. Matáta bụ nwatibe Nétanu; Nétanu abụru nwatibe Dévidi.
31 filho de Meleá, filho de Mená, filho de Matatá, filho de Natã, filho de Davi,
32 Dévidi bụ nwatibe Jesi; Jesi abụru nwatibe Óbẹdu. Óbẹdu bụ nwatibe Bówazu; Bówazu abụru nwatibe Sálumọnu. Sálumọnu bụ nwatibe Náshọnu;
32 filho de Jessé, filho de Obede, filho de Boaz, filho de Sala, filho de Nasom,
33 Náshọnu abụru nwatibe Amínadabu. Amínadabu bụ nwatibe Áduminu; Áduminu abụru nwatibe Anị. Anị bụ nwatibe Hézurọnu; Hézurọnu abụru nwatibe Pẹ́rezu. Pẹ́rezu bụ nwatibe Júda;
33 filho de Aminadabe, filho de Admim, filho de Arni, filho de Esrom, filho de Peres, filho de Judá,
34 Júda abụru nwatibe Jékọpu. Jékọpu bụ nwatibe Áyizaku; Áyizaku abụru nwatibe Ébirihamu. Ébirihamu bụ nwatibe Téra; Téra abụru nwatibe Nehọ.
34 filho de Jacó, filho de Isaque, filho de Abraão, filho de Tera, filho de Naor,
35 Nehọ bụ nwatibe Sérugu; Sérugu abụru nwatibe Reyu. Reyu bụ nwatibe Pẹ́legu; Pẹ́legu abụru nwatibe Iba. Iba bụ nwatibe Shéla;
35 filho de Serugue, filho de Reú, filho de Pelegue, filho de Éber, filho de Selá,
36 Shela abụru nwatibe Káyinanu. Káyinanu bụ nwatibe Afákusadu; Afákusadu abụru nwatibe Shẹmu. Shẹmu bụ nwatibe Nówa; Nówa abụru nwatibe Lémẹku.
36 filho de Cainã, filho de Arpaxade, filho de Sem, filho de Noé, filho de Lameque,
37 Lémẹku bụ nwatibe Metúsela; Metúsela abụru nwatibe Ínọku. Ínọku bụ nwatibe Járẹdu; Járẹdu abụru nwatibe Mahálalilu. Mahálalilu bụ nwatibe Káyinanu;
37 filho de Matusalém, filho de Enoque, filho de Jarede, filho de Maalalel, filho de Cainã,
38 Káyinanu abụru nwatibe Ínọsu. Ínọsu bụ nwatibe Sẹtu; Sẹtu abụru nwatibe Ádamu; Ádamu abụru nwatibe Nchileke.
38 filho de Enos, filho de Sete, filho de Adão, filho de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.