Lucas 2
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVT
1 Yo bụru teke ono bẹ eze, bụ Síza Ọgósutosu tụru ekemu; sụ t'a gụa iphe bụ ndu bu l'alị-eze iya ọ́gú; dekota ẹpha ẹphe l'ẹkwo.
1 Naqueles dias, o imperador Augusto decretou um recenseamento em todo o império romano.
2 Ono bụ ọ́gú ọdungu, e vutsukpo ụzo gụa. Teke a gụru ọgu ono bụ teke Kwịríniyosu shi bụru gọvano ndu Siríya.
2 (Esse foi o primeiro recenseamento realizado quando Quirino era governador da Síria.)
3 Ya ndono; onyenọnu alashia ẹke a mụru iya; t'e dee ẹpha iya.
3 Todos voltaram à cidade de origem para se registrar.
4 Tọ dụ iya bụ; Jósẹfu eshi lẹ Názarẹtu l'alị Gálili; jeshia Bẹ́tulehemu l'alị Judíya, bụkwanu ẹke a mụru eze ndiche; mbụ Dévidi; kẹle Jósẹfu shikwanu l'eri ẹphe; bya abụkwaruphu onye ufu ono gẹdegede.
4 Por ser descendente do rei Davi, José viajou da cidade de Nazaré da Galileia para Belém, na Judeia, terra natal de Davi,
5 Jósẹfu yẹle nwanyi ono, e doberu iya k'alụlu ono; mbụ Méri ayịko tụgbua jeshia t'e dee ẹpha ẹphe. Teke ono bẹ Méri dụkwanu ime.
5 levando consigo Maria, sua noiva, que estava grávida.
6 Yọ bụru teke ono, ẹphe nọ lẹ Bẹ́tulehemu ono b'ọ gbalẹru iya phụ l'ezeda.
6 E, estando eles ali, chegou a hora de nascer o bebê.
7 Yọ bya ezeda; mụa nwata nwoke, bụ iya bụ ọkpara iya. Yo woru mpete ẹkwa phukpua ya; nyobe iya l'ikweswi; kẹ l'ẹ tọ dụdu ẹke ẹphe a-nọdu l'ụlo ndu-ije.
7 Ela deu à luz seu primeiro filho, um menino. Envolveu-o em faixas de pano e deitou-o numa manjedoura, porque não havia lugar para eles na hospedaria.
8 O nweru ndu eche atụru, nọ l'ẹgbudu; l'eche igwe atụru ẹphe l'ẹnyashi ono.
8 Naquela noite, havia alguns pastores nos campos próximos, vigiando rebanhos de ovelhas.
9 Ojozi-imigwe, shi l'ẹka Nchileke abyakfutashia ẹphe. Ọcha-vịi kẹ Nnajiufu achaphee ẹke ono mgburumgburu. Egvu abya ẹphe l'ẹhu.
9 De repente, um anjo do Senhor apareceu entre eles, e o brilho da glória do Senhor os cercou. Ficaram aterrorizados,
10 Ojozi-imigwe ono asụ ẹphe: “Unu ba atsụshi egvu; unu ngabe nchị; lẹ ya byaru unu ozi ozi-ọma, e-me t'ẹhu tsọo madzụ kpoo-gbaa ẹna nshinu.
10 mas o anjo lhes disse: “Não tenham medo! Trago boas notícias, que darão grande alegria a todo o povo.
11 Iphe ọbu bụ l'a mụru unu Onye Ndzọta ntanụ lẹ Mkpụkpu Dévidi; Onye Ndzọta, bụ iya bụ Kuráyisutu, bụ Nnajiufu!
11 Hoje em Belém, a cidade de Davi, nasceu o Salvador, que é Cristo, o Senhor!
12 Ọwaa iphe unu e-gude maru ndọ-ọ: unu a-phụ nwaswa, a phukpuru mpete ẹkwa; woru iya nyobe l'ikweswi.”
12 Vocês o reconhecerão por este sinal: encontrarão o bebê enrolado em faixas de pano, deitado numa manjedoura”.
13 A bya ele ẹnya; igweligwe ụnwu ojozi-imigwe awukfuta ojozi-imigwe ono, nọhawanu ono; ẹphe ajalahaa Nchileke ajaja asụje:
13 De repente, juntou-se ao anjo uma grande multidão do exército celestial, louvando a Deus e dizendo:
14 “T'ugvu bụru kẹ Nchileke, nọ l'imigwe;
14 “Glória a Deus nos mais altos céus, e paz na terra àqueles de que Deus se agrada!”.
15 Ụnwu ojozi-imigwe ono awụfulephu l'ẹke ono wụba l'imigwe; ndu ono, eche atụru ono ekfulahaa: “T'ẹphe jeedukwa Bẹ́tulehemu; je aphụedu iphe-a, meru nụ, Nnajiufu tụru ẹphe ọnu iya-a.”
15 Quando os anjos voltaram para o céu, os pastores disseram uns aos outros: “Vamos a Belém para ver esse acontecimento que o Senhor nos anunciou”.
16 Ẹphe egbeshiwaphu ẹgwegwa ono tụgbua; rua; bya aphụa Méri yẹle Jósẹfu; phụkwaaphu nwata ono, zẹ l'ikweswi ono.
16 Indo depressa ao povoado, encontraram Maria e José, e lá estava o bebê, deitado na manjedoura.
17 Ẹphe aphụebe l'iya phụ; bya etsota iphe ono, e kfuru ẹphe l'ẹka nwata ono; kọoru ndu nọ l'ẹke ono.
17 Depois de o verem, os pastores contaram a todos o que o anjo tinha dito a respeito da criança,
18 Yọ dụa ndu ono, nụru iya nụ ono biribiri; mbụ iphe ono, ndu ono, eche atụru kọru ẹphe ono.
18 e todos que ouviam a história dos pastores ficavam admirados.
19 Méri eworu iphe ono l'ọ ha suchia l'obu; rịlahaa ya arịri.
19 Maria, porém, guardava todas essas coisas no coração e refletia sobre elas.
20 Ndu ono, eche atụru ono emeebe; lashia azụ; l'etushi Nchileke ẹpha; aja iya ajaja kẹ iphe ono l'ọ ha, ẹphe nụkotaru lẹ nchị; bya aphụa ya l'ẹnya ono. Yọ dụkotalephu ẹge ono, ojozi-imigwe ono kfuru iya ẹphe ono.
20 Os pastores voltaram, glorificando e louvando a Deus por tudo que tinham visto e ouvido. Tudo aconteceu como o anjo lhes havia anunciado.
21 Idzu eswelephu; e woru útsù bua nwata ono; gụa ya Jisọsu, bụ iya bụ ẹpha phụ, ojozi-imigwe gụha-oduru iya; b'a tsụtaderu ime iya phụ.
21 Oito dias depois, quando o bebê foi circuncidado, chamaram-no Jesus, o nome que o anjo lhe tinha dado antes mesmo de ele ser concebido.
22 Yo rua teke ẹphe e-me nsọ, ẹphe emeje, bụ iya bụ t'a safu nwata ono yẹle nne iya mmerushi ẹge ekemu, shi l'ẹka Mósisu sụru t'e meje iya; ẹphe ekuru nwata ono jeshia Jerúsalemu t'e ye iya l'ẹka Nnajiufu, Eze-ụlo Nchileke|src="lb00250c.tif" size="col" loc="LUK 2:22" copy="Knowles" ref="Luk 2:22"
22 Então chegou o tempo da oferta de purificação, como era a exigência da lei de Moisés. Seus pais o levaram a Jerusalém para apresentá-lo ao Senhor,
23 bụ iya bụ iphe e deru l'ekemu Nnajiufu; sụ: “L'iphe bụ nwa ọdungu lẹ nwoke bẹ ee-dobejeru Nnajiufu iche.”
23 pois a lei do Senhor dizia: “Se o primeiro filho for menino, será consagrado ao Senhor”.
24 Ẹphe jekwaruphu je anụ ngwẹja t'a chịaru Nchileke; bụ iya bụ ẹge e kfuru iya l'ekemu Nnajiufu. Ngwẹja ono bụ: a -phụdu kparakobe labụ; e gude ndo labụ.
24 Assim, ofereceram o sacrifício exigido pela lei do Senhor: “duas rolinhas ou dois pombinhos”.
25 Tọ dụ iya bụ; yo nweru nwoke lanụ, bu lẹ Jerúsalemu, ẹpha iya bụ Símiyọnu. Símiyọnu bụ nwoke, doberu ẹka ndoo, Nchileke dụru lẹ nsọ; shihakpowa ele ẹnya teke ọbu, Nchileke a-dzọfuta ndu Ízurẹlu ọbu. Ọ bụ onye Ume Nchileke nọ l'ẹhu.
25 Naquela época, vivia em Jerusalém um homem chamado Simeão. Ele era justo e devoto, e esperava ansiosamente pela restauração de Israel. O Espírito Santo estava sobre ele
26 Ume Nchileke ono mehawaru t'ọ maru l'ẹ to nwedu l'ọ nwụhu jeye teke ọo-phụ-odu Kuráyisutu ọbu, shi Nnajiufu l'ẹka ọbu.
26 e lhe havia revelado que ele não morreria enquanto não visse o Cristo enviado pelo Senhor.
27 Ume Nchileke ono eduru iya bahụ l'eze-ụlo Nchileke. Yo be teke ndu mụru Jisọsu ku iya bata t'ẹphe meeru iya iphe ekemu kfuru;
27 Nesse dia, o Espírito o conduziu ao templo. Assim, quando Maria e José chegaram para apresentar o menino Jesus ao Senhor, como a lei exigia,
28 Símiyọnu abya ekuta iya heru; jalahaa Nchileke; sụ:
28 Simeão tomou a criança nos braços e louvou a Deus, dizendo:
29 “Nnajiufu; hawaru nta-a tẹ yẹbe onye ono,
29 “Soberano Deus, agora podes levar em paz o teu servo, como prometeste.
30 Lẹ ya gudewa ẹnya iya phụ Onye Ndzọta,
30 Vi a tua salvação,
31 ị fọtaru t'iphe bụ mbakeshi phụgbaru.
31 que preparaste para todos os povos.
32 Iphoro, bụ iya bẹ ee-gude mee tẹ
32 Ele é uma luz de revelação às nações e é a glória do teu povo, Israel!”.
33 Nna nwata ono; mẹ nne iya eghechaaphu ọnu nwandoo l'iphe ono, Símiyọnu kfuru l'ẹka nwata ono; l'ẹke ọ dụ ẹphe biribiri.
33 Os pais de Jesus ficaram admirados com o que se dizia a respeito dele.
34 Símiyọnu abya agọoru ẹphe ọnu; sụ Méri, bụ nne nwata ono: “Nwata-wa bẹ Nchileke fọtaakwaru t'ọ bụru: e -vukota a daa; bụkwaruphu a -kụbe ẹka e gbeshi; nọduru igweligwe madzụ lẹ Ízurẹlu. Ọ bụkwaphu onye aa-dụ l'igwe jịka;
34 Então Simeão os abençoou e disse a Maria, a mãe do bebê: “Este menino está destinado a provocar a queda de muitos em Israel, mas também a ascensão de tantos outros. Foi enviado como sinal de Deus, mas muitos resistirão a ele.
35 e shi ẹge ono maru egbe iphe ẹphe arị l'obu ẹphe. Nggụbedua bẹ aphụ a-nọdu agbajashi obu l'ọ bụ mma b'e gude sụwaa ngu ọkpoma; mbụ l'okfu ẹhu iya.”
35 Como resultado, serão revelados os pensamentos mais profundos de muitos corações, e você sentirá como se uma espada lhe atravessasse a alma”.
36 O nwekwaruphu nwanyi, aza Ana, bụ onye nkfuchiru Nchileke. Ana bụ nwatibe Fánuwẹlu, shi l'ikfu Ásha phẹ. Ọ bụ ọgbodo nwanyi ọgurenya, nji iya kụru akụku; lụa ya afa ẹsaa.
36 A profetisa Ana, filha de Fanuel, da tribo de Aser, também estava no templo. Era muito idosa e havia perdido o marido depois de sete anos de casados
37 Nji iya ono anwụhu; yo buru eburu gbururu jeye yọ gbaa ụkporo afa iche iche ugbo ẹno l'afa ẹno tọ habụa eze-ụlo Nchileke ahaha. Ọonoduje abaru Nchileke ẹja; aswịkwaphu aswịswi; ekfu anụ Nchileke: eswe l'ẹnyashi mkpụrumkpuru.
37 e vivido como viúva até os 84 anos. Nunca deixava o templo, adorando a Deus dia e noite, em jejum e oração.
38 Ana abyakwaphu teke ono bya ekele Nchileke ekele; bya ekfuaru ndu nọkota l'ẹke ono kẹ nwata ono. Ndu ono, o kfuru iphe ono bụ ndu shi ele ẹnya tẹ Nchileke gbata Jerúsalemu.
38 Chegou ali naquele momento e começou a louvar a Deus. Falava a respeito da criança a todos que esperavam a redenção de Jerusalém.
39 Tọ dụ iya bụ; ndu ono, mụru nwata ono emeebe iphe ono l'ọ ha; bụ iya bụkwanu ẹge ekemu Nnajiufu kfuru; yọ bụru ẹphe ọla nk'ẹphe lẹ Názarẹtu l'alị Gálili.
39 Após cumprirem todas as exigências da lei do Senhor, os pais de Jesus voltaram para casa em Nazaré, na Galileia.
40 Nwata ono abya evua; shihu ike; kwaa ẹnya; Nchileke l'emeru iya eze-iphe-ọma.
40 Ali o menino foi crescendo, saudável e forte. Era cheio de sabedoria, e o favor de Deus estava sobre ele.
41 Afa l'afa bẹ ndu mụru Jisọsu ejeje Jerúsalemu; ọgba Ajị Esweta.
41 Todos os anos, os pais de Jesus iam a Jerusalém para a festa da Páscoa.
42 Jisọsu anọlephu afa iri l'ẹbo; ẹphe atụko jeshikwaa Jerúsalemu ẹge ẹphe ejejehawa.
42 Quando Jesus completou doze anos, foram à festa, como de costume.
43 Ẹphe agbaẹbelephu ajị ono; yọ bụru ẹphe alala. Nwata ono; mbụ Jisọsu akwaa lẹ Jerúsalemu; ndu mụru iya nụ ta ma.
43 Terminada a celebração, partiram de volta para Nazaré, mas Jesus ficou para trás, em Jerusalém, sem que seus pais notassem sua falta.
44 Ẹphe atụgbua alala; tubesu l'o tso ẹphe. Ẹphe egbe jewa ije ujiku ophu bẹ ẹphe watadẹru iya achọcho; chọkashilahaa ya l'ẹke ndu abụbu ẹphe; mẹ ndu ẹphe maru nọ.
44 Pensaram que ele estivesse entre os demais viajantes, mas depois de caminharem um dia inteiro começaram a procurá-lo entre os parentes e amigos.
45 Ẹphe achọo ya chọo chọo; ẹphe ta phụ iya. Ẹphe achọru iya lashia azụ lẹ Jerúsalemu ọdo.
45 Como não o encontravam, voltaram a Jerusalém para procurá-lo.
46 Ẹphe achọo ya abalị ẹbo; ga lẹ k'ẹto ya bẹ ẹphe je aphụa ya l'eze-ụlo Nchileke; ẹke yẹle ndu Ju, ezije iphe nọ; yo gebe nchị l'iphe ẹphe ekfu; l'ajịkwaphu ẹphe ajị.
46 Por fim, depois de três dias, acharam Jesus no templo, sentado entre os mestres da lei, ouvindo-os e fazendo perguntas.
47 Iphe ookfu adụkota ndu nụru iya nụ biribiri; mbụ ẹge iphe dokwanuru iya ẹnya; mẹ ẹge o gude asa ajị ọhuma.
47 Todos que o ouviam se admiravam de seu entendimento e de suas respostas.
48 Ẹphe aphụ l'iya phụ mbụ ndu mụru iya nụ; yọ kpọo ẹphe okfu. Nne iya asụ iya: “Nwa iya; ?nanụ ẹge ọ dụ b'i meru ẹphe egbe iya ọwaa. ?Ị marua lẹ yẹle nna ngu bẹ shi keshinu ono chịru obu l'ẹka l'ẹke ẹphe achọ ngu.”
48 Quando o viram, seus pais ficaram perplexos. Sua mãe lhe disse: “Filho, por que você fez isso conosco? Seu pai e eu estávamos aflitos, procurando você por toda parte”.
49 Yọ sụ ẹphe: “?Nanụ ẹge ọ dụ bẹ unu achọ iya? ?Unu ta mahaadụa l'ọ gbaru iya ọno l'ụlo Nna iya tọo?”
49 “Mas por que me procuravam?”, perguntou ele. “Não sabiam que eu devia estar na casa de meu Pai?”
50 Iphe ono, o kfuru ono te do ẹphe ẹnya.
50 Não entenderam, porém, o que ele quis dizer.
51 Yo tsoru ẹphe lashia azụ lẹ Názarẹtu; l'anụru ẹphe okfu. Nne iya atụko iphe ono l'ọ ha suchia l'ọkpoma.
51 Então voltou com os pais para Nazaré, e lhes era obediente. Sua mãe guardava todas essas coisas no coração.
52 Jisọsu l'evu; l'aka ọkwa ẹnya eje. Yọ kafụaru ọno Nchileke l'obu; nọdukwa iya phụ madzụ.
52 Jesus crescia em sabedoria, em estatura e no favor de Deus e das pessoas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.